starovek - antika

• Mezopotámie
• Staroegyptské
• Staroindické
• Perské
• Čínské
• Arabské
• Japonské
• Hebrejské - (řecké)

Epos o Gilgamešovi (3-2 tis. přnl, akkadský zápis (nivská verze), gilgameš trvdě vládne svým poddaným a nutí je stavět zeď, na prosbu lidí bohové sešlou enkida, spřátelí se, prožívají dobrodružsví (chuvava), enkidu umíra a poté gilgameš začne hledat nesmrtelnost-neuspěšně, vliv na díla jako je odyssea a bible (motiv potopy světa, vznik světa a člověka)

• Kniha mrtvých (3-2 tis. přnl.,soubor textů vkládaných mrtvým do sargofágů s radami jak se chránit před nástrahami posmrtného života)
• Vlastní životopis Sinuhetův (autobiografická povídka od vysokého úředníka)

• Védy: (=náboženské vědění, básně, nejstarší 1500 přnl., védský dialekt (předchůdce sanskrtu))
• Rgvéd (vědění o chvalozpěvech, nejstarší, soubor písní, modlitebních formulí)
• Sámavéd (vědění o melodiích)
• Atharvavéd (vědění o zaklínadlech)
• Jadžurvéd (vědění o obětních formulích)
• + mladší spisy (kometáře k védám) :
• Bráhmany (návody na použití oněch formulí při modlidbě)
• Upanišady (tajné nauky, neucelené filozofické spisy, přicházejí s karmou)

• Purány (mladší alegorické eposy):
• Ramajána (4. stol. přnl, hrdinský epos o princovi rámovi, jež byl se svou věrnou manželkou ve vyhnanství 14 let. Pohádkový děj, démoni, bohové, líčení exotické přírody)
• Mahábhárata (4.stol přnl.-4.stol nl.,soubor básní, legend, lidových vyprávění a náboženských pojednání, nejdelší báseň vůbec, údajný autor Kršna Dvaipájan, bratrovražedná válka dvou rodů (potomci krále bharaty), bitvy, intriky, obsahuje BHAGAVADGÍTU (zpěv vznešeného, jádro hinduismu, rozhovor muže s jeho vozatjem krišnou, nakonec se mu zjeví jako pán tvorstva, oblíbená báseň))
• Kámasútra (počátek našeho letopočtu, kniha rozkoší)
• Šakuntala (lyrické drama, milostný příběh o šakuntale (dcera pozemšťana s nebeskou nymfou) končí štastně, hodně přirovnání, slovních hříček, hlavní je barvité líčení mil. vztahu - ne děj)
• Oceán příběhů (soubor ústní lidové slovesnosti od básníka Somadéva)

• Zarathustra (kočovný kazatel, avesta (staroíranský náboženský sborník,dualismus dobra a zla, permanentní boj dvou protipólů,, Tak pravil zarathustra od Nietzseho))
• Tisíc vyprávění (3-7 stol nl., 200 příběhů, později se stala základem textu tisíc a jedna noc)
• Firdausí (kniha králů (historická epopej íránu od stvoření světa až do současnosti, 50 odílů podle padesáti vládců))
• Avicenna (1000 nl, 160 děl vědeckého (především lékařského) zaměření, Kniha uzdravení, Kánon lékařský)

• Konfuciánství (tao=správná cesta dělání věcí, příklon k praktickému životu, každá má konat své povinnosti, důraz na řád a slušnost = li)
• Konfucius (551-479 přnl., proměnil svůj dům na školu, poté 14 let hledal panovníka který by přijmul za své jeho názory)
• Pět knih (Kniha písní (nejstarší sbírka čínské poezie (1000 přnl., milostná, svatební pracovní, hist. a mytologické náměty) dále Knihy listin,obřadů,jara a podzimu (autor konfucius) Kniha proměn (nejstarší filozofická kniha, autor čínský císař 3000 přnl.)
• Čtyři knihy (samotné konfuciovo učení, většinou podané jeho žáky, nejdůležitější kniha Hovory (sbírka konfuciových výroků, hlavní zdroj filozofie konfuciánství))

• Taoismus (tao-cesta, mystický přístup, cíl je splynutí s přírodou, nečinnost, netečnost)
• Lao-c´ (600 přnl., podle legendy ho matka nosila tak dlouho, že se narodil s bílými vlasy, působil jako archivář, znechucen úpadkem chtěl odejít, strážce průsmyku ho ale přemluvil k zapsání jeho myšlenek, Kniha o cestě a ctnosti (základní text taoismu, iracionalita, mnohoznačnost, řada interpretací))

• Li Po (701-762 nl, nevázaný bouřlivák a tulák ale i milovník rušného života na císařském dvoře, utopil se v řece při snažení se o uchopení odrazu měsíce, témata: víno, přátelství,volnost, příroda, ale i sarkastické,časté užívání "já" - první výrazný básnický subjekt)
• Tu Fu (přítel Li Pa, protikladné ražení, chtěl být úředníkem, kritické protiválečné verše (formálně dokonalý verš))

• Korán (= recitování, 610-632 nl.,114 sůr (mekkánské 90, medinské 24), jiní zapisovatelé než mohamed, inspirace řeckými texty, biblí, či staroarabskou slovesností, soubor etických i náboženských norem)
• Hadís (=sunna, výroky a činy proroka a jeho 4 nástupců)
• Šaría (soubor předpisů tvořící islamské právo)
• Tisíc a jedna noc (definitivní podoba 1500 nl., nesourodý soubor, pohádek,bajek, legend, anekdot, základem je perských tisíc vyprávění)

• Šintoismus ( šinto = cesta bohů, 500 nl., žádné formální nauky ani zakladatel, přijímání prvků z jiných náboženství (jing a jang z číny))
• Manjóšú (= sbírka 10 000 listů,700 nl., nejstarší antalogie jap. básní)
• Kodžiki (= zaznamenání dávných událostí, 700 nl., nejstarší jap. kronika, mýty i fakta, + lidová slovesnost, zvyky i poezie)

• Bible (biblia = knihy nebo svitky, 200 překlad do řečtiny=septuaginta (80dní), překlad do latiny = vulgáta, 800 přeložil Ciril s Metodějem do staroslověnštiny,1360 leskovecko dráždanská bible, překlad nového zákona od Jana Blahoslava)
• Starý zákon (4. stol přnl., hebrejsky, aramejsky, Genesis (=počátek, stvoření světa a lidí, vyhnání z ráje, potopa, Noe, babilónská věž, Abrahám, Izak, Jákob, Josef), Exodus (=odchod, Mojžíš odchází z Egypta, putování, končí předáním desatera), Levicitus (rituální předpisy pro kněze, budeš milovat bližního svého jako sebe samého), Numeri (ustanovení různých řádu izraelitů pod horou Sinaj a další putování Mojžíše), Deuteronomium (mojžíšovy proslovy vysvětlující smysl událostí, končí Mojžíšovou srmtí)
• Nový zákon (48-120, evangelia: Matouš, Marek, Lukáš, Jan, epištoly (dopisy), zjevení Janovo (apokalipsa))
• +Apokryfy (Apokryf o Jidášovi, Nikodémovo evangelium) X Kánon

• Archaické (8-6 stol. přnl.)
• Klasické (5-4 stol. přnl.)
• Helenistické (3-1 stol. přnl.)

• 8-6 stol. přnl.
• Homér
• Hésiodos
• Sapfó
• Anakreon
• Ezop
• Pindaros
• Hérakleitos z Efesu
• Zenón z Eleje

• archaické období
• 8-7 stol. přnl.
• traduje se, že byl slepým potulným zpěvákem, o jeho rodiště se pře několik řeckých měst, hexametr, využil ústní tradice o trojské válce a vyprávění námořníků
• Ilias (51 posledních dní dobývání Troje, patetičnost, dějově statický, nezáživný, Ilion = troja)
• Odisea (41 posledních dní putování ale zprostředkovaně se dovídáme i minulá léta, komplikovanější děj, dynamičťější, zábavnější, více dialogů, bohové jsou zde polidštěni (lidské slabosti i vášně))

• archaické období
• 7 stol. přnl
• rolník, psát v hexametru se naučil od potulných básníků
• Práce a dny (nejstarší antický didaktický epos, poprvé silný autorský subjekt (výpověď v 1. osobě), motivací pro dílo je spor o dědictví s bratrem, 1 část (obviňuje bratra a soudce), 2 část (rady k hospodářství))
• O původu bohů (nejstarší pojednání o řecké mytologii, líčí vývoj bohů)

• archaické období
• 7-6 stol. přnl.
• básnířka z ostrova Lesbos odkud musela odejít do vyhnanství do Sicilie, po návratu zde založila školu pro dívky - zvěsti o lesbické lásce, ukončila svůj život skokem ze skály kvůli nešťastné lásce
• Písně (zlomek souboru vysoce subjektivní poezie, citová vzplanutí k jednotlivým dívkám, štěstí, smrt, svatební písně, při recitaci se hrálo na lyru - odtuď lyrické)

• archaické období
• 6 stol. prnl.
• motivy: víno ženy zpěv, populární a často napodobovaná ( u nás především v době obrození)

• archaické období
• 6 stol. přnl.
• zakladatel bajek, údajně otrok mrzák co svou moudrostí předčil i filozofy, zabit lstí ze strany kněží
• Bajky (zprvu se šířili ústně, sbírka až 4 stol. přnl.)

• archaické období
• 518-433 přnl.
• lyrická poezie určená pro sborový přednes, za svého života velmi uznáván, když Alexandr veliký dobyl Théby, ušetřil pouze chrám Dia a pindarův dům, v básních oslavoval nejen aristokracii ale i olympioniky

• archaické období
• 530-470 přnl.
• filozof, zakladatel dialektiky, kvůli své nesrozumitelnosti byl považován za "temného filozofa". Oheň je pralátka, vše je jeho obměnou, "panta rhei"

• archaické období
• filozof zabívající se především aporiemi (paradoxy), dokazují, že pohyb není možný (letící šíp, achyleus a želva)

• rozkvět městkých států, demokracie a dramatu (z dithyrambu hraného např. na městkých dionýsách, Tragédie = kozlí píseň)
• dramatikové:
• Aischylos
• Sofoklés
• Euripidés
• Aristofanes
• historikové:
• Hérodotos z Halikarnasu
• Thúkydidés
• filozofové:
• Platón
• Aristotelés

• klasické období
• 525-456 přnl.
• těží z mytologie, hrdinové zodpovědní za své skutky ale překročení určitých norem je trestáno bohy, určitá rozdvojenost (oresteus je spravedlný mstitel otce ale zároveň bezbožný matkovrah), zavádí 2 herce, využívá dekorace a kostýmy
• Peršané, Sedm proti Thébám, Upoutaný Prometheus, Orestea (trilogie)

• klasické období
• 496-406 přnl.
• věnuje se především morálnímu dilematu (pomsta orestea či pohřbení vladaře (Antigona)), zavádí 3 herce, síla bohů už není tak fatání, větší dramatyčnost, napětí, zavádí deux ex machina
• Antigona, Oidipus král, Oidipus na Kolóně

• klasické období
• 495-405 přnl.
• deux ex machina, do popředí se dostává psychologická analýza postav (důraz na vášně, především u žen, vetšinou vášně postupně hrdinu uplně pohltí), hrdinové váhají, jsou lidštější, ve hře jsou i obyčejní lidé, dokonce otroci
• Médea (tradičně považována za zrádkyni nyní trpící žena zrazena v lásce) Šílený Hérakles, Infignie Taurská, Élektra

• klasické období
• 445-385 přnl.
• invence, komedie kritizující nešvary a intriky v politice
• Lysistraté (ženy donutí muže přestat válčit), Žáby, Vosy, Oblaka (satira na Sokrata)

• klasické období
• 485-430 přnl.
• "otec historie"
• Dějiny (dějiny řeckoperského světa od dob mýtických až po rok 479 (řeckoperské války), i přes určitou neobjektivitu jde o první zpracování dějin světa, zásahy bohů)

• klasické období
• 460-396 prnl.
• "otec vědeckého dějepisu" k pramenům přistupoval kriticky, uváděl zdroje nebo původní znění, neuznával zásahy bohů
• Dějiny peloponéské války (kvalitní jak z literárního tak faktického hlediska)

• klasické období
• 427-347 přnl.
• žák sokratův, zakladet školy Akademia, ideje, psal formou dialogu, kritik umění, rozpomínání, ostrov
• Zákony, Spis o mravnosti a rétorice, Ústava, Obrana sofoklova (vím že nic nevím)

• klasické období
• 384-322 přnl.
• žák platóna, učitel Alexandra makedonského, zakladatel školy Lykeion, obžalován z bezbožnosti, forma x látka, samoplození, centrum myšlení srdce, mozek chladič, teorie katarze (tělesné tekutiny určují duševní rovnováhu a zdraví)
• Metafyzika, Poetika (3 jednoty) Rétorika, Politika, Peri Psyché (o duši), Logika

• upadek literatury, vyumělkovanost, neoriginalita, příklon k intimitě a psychologii člověka
• Theokritos

• helénistické období
• 310-260 přnl.
• sicilský básník, založil idylickou poezii (ovlivnil vergilia či bukolickou poezii)

• drama:
• Plautus
• Terentius
• Seneca
• poezie:
• Catullus
• Vergilius
• Horatius
• Ovidius
• próza:
• Petronius
• Apuleius
• Tacitus
• Cicero

• Plautus
• Terentius
• Seneca

• Catullus
• Vergilius
• Horatius
• Ovidius

• Petronius
• Apuleius
• Tacitus
• Cicero

• římské drama
• 250-184 přnl.
• autor komedií jež přebíral z řeckých předloh a upravoval pro římského diváka, zpěv - podobné operetám, svěží vtipné s množstvím dialogů, obyčejné postavy
• Lišák Pseudolus, Vychloubačný voják, Komedie o hrnci (později insp. k lakomci)

• římské drama
• 195-159 přnl.
• otrok z kartága, méně fraškovité komedie než plautovy, elegantnější jazyk, zobrazují spíše vyšší vrstvy společnosti
• Tchyně, Kleštěnec

• římské drama
• 4 přnl- 65 nl.
• filozof, politik, dramatik, zpracovával látky z řecké mytologie, vášnivost, hrůznost, vychovával Nera, později obviněn ze spiknutí a spáchal sebevraždu
• Zuřící Herkules (tragédie)

• římská poezie
• 84-54přnl.
• milostná lyrika, ztvárnil své city k Lesbie - zakladatel subjektivní poezie, "nenávidím a miluji"

• římská poezie
• 70-19 přnl.
• podpora císaře augusta, ovlivnil vývoj eposu (průvodce v dantově komedii)
• Aeneis (epos věnovaný císaři, cestoval kvůli němu po malé asii, nedokončil ho a ve své závěti ho chtěl spálit, císař ale odmítl, oslavuje starobylost římského národa, putování trojské hrdiny Aenea aby našel novou vlast, stejně jako Odysseus zažívá dobrodružství)
• Bucolica (zpěvy pastýřské), Georgica (zpěvy rolnické)

• římská poezie
• 65-8 přnl.
• přítel Vergilia, poezie prostá hlubokých citů ale dokonalá forma, satira, přírodní a reflexivní i vlastenecká lyrika, oficiální autor-pod ochranou císaře augusta ale přijímán chladněji než vergilius
• Jamby, Satiry, Ódy, Listy (Ars poetica (umění básnické))

• římská poezie
• 43-18 nl.
• na příkaz císaře musel odejít do vyhnanství
• Metamorphoses (proměny, epická skladba o proměnách světa a mytologických postav, začíná vznikem světa z chaosu a končí přeměnou caesara v kometu)
• Listy heroin (21 fiktivních dopisů od hrdninů k jejich ženám, věrnost lásce)
• Ars amatoria (umění milovat, radí mužům a ženám jak získat a udržet partnera, údajně v rozporu s císařovými názory-důvod k vyhnanství)
• Tristia (žalozpěvy, napsány ve vyhnanství, žal nad vlastním osudem, prosí augusta o pomoc, zakladatel elegie)

• římská próza
• 0-65 nl.
• žil na neronově dvoře - arbiter (určoval vkus), pro podezření ze spiknutí spáchal sebevraždu
• Satyrikon (1 román, hodně satiry, parodie na všechny vrstvy římské společnosti, korupce, prodejnost žen..)

• římská próza
• 125-180 nl.
• spisovatel a učenec
• Metamorphoses (= proměny čili zlatý osel, zobrazení rozličných vrstev římské společnosti z pohledu mladíka proměněného v osla)

• římská próza
• dějepisec, "bez hněvu a stranění", po rocích, psychologické motivy jednání (touha po moci)
• Dějiny (pesimista, morální úpadek)

• římská próza
• zabýval se rétorikou, politikou, filozofií a právem, překlady z řečtiny, popularizace řecké filozofie, obrana republiky "nikdo nemiluje bolest a nevyhledává ji, zkrátka protože je to bolest" - lorem ipsum, "jsme podrobeni zákonům abychom byli svobodní"