02 Fundacionalismus vs. Koherentismus

Struktura zdůvodnění

• Mají-li dva objekty stejné deskriptivní vlastnosti, mají i stejné evaluativní vlastnosti
• Mají-li dvě přesvědčení stejné non-epistemické vastnosti, mají stejné epistemické vlastnosti

• Zdůvodnění má vztah k pravdivosti, cílem zvýšit přesvědčivost, většinou chápáno že má více stupňů
• Epistemické zdůvodnění je připsání nějaké hodnoty – je lepší než znalost postavená na vodě

Hodnota zdůvodněného přesvědčení je v nějakém vztahu k faktu - princip epistemické supervenience

Mezi dvěma vlastnostmi existuje nějaký typ závislosti, patrno i v etice, např. etika našeho jednání je závislá např na faktuálních vlastnostech – naší motivaci, nebo kolik lidí z toho bude mít prospěch

Analogie mezi stejnými odpověďmi v testu a různým hodnocením . něco je špatně

Epi se snaží na základě vztahu mezi hodnotou a fakty takové vlastnosti, které jsou pro epi hodnotu důležité

• hlavní otázka – na jakých mimoepistemických vlastnostech je zdůvodnění postavené? Dnes se divámě na perspektivu struktury (x zdroje)
• strukturální vlastnosti naší znalosti hrají roli – dva základní tábory

• Na faktech o struktuře zdůvodnění: fundacionalismus x koherentismus
• Na faktech o zdrojích zdůvodnění: internalismus x externalismus

Důvod je dobrý, je-li sám zdůvodněný

• Fundacionalismus P3→P2→P1→P0
• Koherentismus P3→P2→P1→P3
• Infinitismus P3→P2→P1→P0→P-1→…→P-∞
• Skepticismus P3→P2→P1→☹
• ^{sextos empiricos – naše důvody jsou založeny na dalších důvodech… problém vztahu mezi důvody a zdůvodňovaným přesvědčením}
• fundacionalismus: zdůvodňovací řetězec se jednou zastaví
• koherentismus: tento řetězec ale není konečný (i když z jiného pohledu tvoří uzavřený systém), neexistuje nějaká základní znalost, od které se odvíjíme, jde spíše o kruh vzájemně souvisejících přesvědčení
• infinitismus: řetězec se nikdy nezastaví, ani se neobjeví žádná smyčka
• skepticismus: nemohu mít zdůvodněné přesvědčení – nemohu mít znalost

^{= trilema barona prášila (zanořil se do bahna skeptických pochyb – baron se chytil sám za vlasy a vlastní silou se z bahna dostal)}

• nepřímé (odvozené) zdůvodnění
• P je zdůvodněno patřičným vztahem k jiným zdůvodněným přesvědčením, např. inferencí, ukotvením
• přímé (bezprostřední) zdůvodnění
• P je zdůvodněno bez vztahu k jiným přesvědčením, např. smyslovou zkušeností, sebezdůvodněním

Všechna nepřímo zdůvodněná přesvědčení (odvozená) jsou v konečném kroku zdůvodněna vztahem přímo k zdůvodněným (základním) přesvědčením

• metafora pyramidy
• 

• Sebezdůvodnění
• Evidentnost, zdůvodnění přímou zkušeností s obsahem, …

• Historicky: čistě zaznamenávající zkušenost (Descartes, Locke)
• Ale: co to přesně znamená?a proč by to mělo mít zdůvodňovací sílu?

• Historicky: epistemická imunita, prominentní vztah k pravdivosti
• Neomylnost, nevyvratitelnost, nezpochybnitelnost
• Ale: fundacionalismus je na těchto kritériích nezávislý

i descartes se vydává po řetězci zdůvodnění hledat dno – a najde ho: sebezdůvodnění – jsou evidentní čili nevyžadují žádný další článek anebo jsou založena na bezprostřední zkušenosti

historicky snaha nalézt „čistý rozum/zkušenost“, které nejsou nijak zkresleny dalšími znalostmi – pro D. vrozené ideje, pro L. jednoduché ideje přítomny v naší mysli

• jak to popsat jinak než: až k tomu dojdete, budete to mít? A proč by takové zdůvodnění měli něco dalšího podporovat? Nejde o nějaký ad hoc konce?
• na to odpověděl – jde o prominentní vztah k pravdivosti = epistická imunita; tedy základní přesvědčení mají zdůvodňovací sílu – to jsou dle D. jediné pevné základna, jiná autorita je nám nemůže vyvrátit

Liší se v odpovědi zdrojích základních přesvědčení

• 1) KLASICKÝ
• Základ: sebe-evidentní + evidentní smyslům (racionální + perceptuální)

• 2) MODERNÍ
• Základ: nekorigovatelné, tj. aktuální obsahy vědomí

• 3) SILNÝ/ EXTRÉMNÍ
• Základ: epistemicky imunní

• 4) UMÍRNĚNÝ
• Základ: spontánně vytvořená přesvědčení (jde o genezi a zákl. přesvědčení mohou být omylná)

• Historicky: dedukce zachovávající pravdivost
• Příliš omezující, neodpovídá epistemické praxi (rozšíření důvodů)
• Induktivní/ probabilistické odvození
• Abduktivní odvození
• „Cokoli, co funguje“ (Chisholm 1977)

Nejrozšířenější abdukce – můžeme naše zdůvodněné přesvědčení odvodit proto, že je nejlépe zdůvodněné, např. zítra vyjde slunce; toto mé tvrzení je nejlépe vysvětlené na základě jiných přesvědčení – až to přešlo v myšlenku cokoliv co nám umožmí z A přejít na B

• Námitka ze zvýšení nároků (level ascent)
• Námitka z neužitečnosti fundacionalismu

• Mýtus daného (Sellars)
• P je přímo zdůvodněné díky vlastnosti V iff
• (i) p má vlastnost V
• (ii) většina přesvědčení s V je pravdivá

• Ale: fundacionalismus netvrdí, že základní P nesmí být spojeno s jinými přesvědčeními, nýbrž základní P ke zdůvodnění jiná přesvědčení nepotřebuje, tj. je zdůvodněno superveniencí na non-epistemických faktech
• Alston (1989): Epistemic Justification

Mám lístek na koncert – jdu tam a uvaděč chce ještě ukázat potvrzení o tom, kdy a jak jsme si lístek koupili (aby věděl že to není švindl) – tedy chce ještě jinou vlastnost/další důvod – zvýšil požadavky; analogicky základní zdůvodnění má nějakou faktuální vlastnost – spontaneita, neomylnost ad ale zároveň chceme věřit že zdůvodnění s takovými vlastnostmi jsou důvěryhodná

Kritika: základní zdůvodnění jsou spojitá, porovnávám je s něčím dalším ALE fund.netvrdí že základní přesvědčení není spojeno, nebo z něj neplynou jiná přesvědčení, říká jen to, že toto základní přesvědčení nevyžaduje další zdůvodnění

• Pokud i základní přesvědčení mají důvody, k čemu tato koncepce je, když nechrání před regresem?
• Umožňuje přiznat zdůvodnění psům a malým dětem
• Tedy platí (P má V → zdůvodněně P)
• Nikoliv (zdůvodněně P → přesvědčení, že P má V)
• ^{(zkratka V = vlastnost, P = přesvědčení)}

• zdrojem zdůvodnění je sama o sobě koherence systému
• -konzistentnost
• -vzájemná provázanost většiny přesvědčení
• -málo anomálií, tj. přesvědčení bez vazeb

• V reakci na fundamentalismus – jak může mít něco zdůvodňovací sílu pro přesvědčení, když to samo přesvědčení není
• Dvousměrný vztah mezi přesvědčeními vzájemné podpory, viz domeček z karet – drží díky sobě navzájem, souvisí s metaforou voru – nemusíme jít do hloubky, být ukotven, stačí mít širokou základnu

• je nepravděpodobné, že by byl systém koherentní, aniž by byl správný, tj. nejlepším vysvětlením koherence je pravdivost
• např.více totožných svědectví
• ale: opravdu zdůvodňuje koherence sama o sobě? Neparazituje na individuální důvěryhodnosti svědků?
• Navíc: předpokládá předchozí znalost systému, tj. jaká přesvědčení obsahuje

^{Viz Kanehman Myšlení rychlé a pomalé – reakce systému 1 na koherenci a konzistenci; Rozprácováno i W. Quinem}

• KRITIKA: Námitka z nejasného pojmu – Kdy je systém koherentní?!
• Slabá varianta: je-li konzistentní
• Ale: paradox loterie
• Navíc: co přesvědčení „alespoň jedno mé přesvědčení je nepravdivé“?
• Silná varianta: je-li dokonale inferenční provázaný
• Ale: P, Q, P iff Q je dokonalý nezávisle na obsahu P a Q
• Revize: koherence nezávisle získaných přesvědčení

• Slabá varianta
• MYŠL.EXPERIMENT: Paradox Loterie – jaká je p, že vyhraju? Naše domněnka že vyhraju – ne moc odůvodněná – když toto přesvědčení mají všichni – žádný los nevyhraje, ale jeden přece musí vyhrát! Tedy naše přesvědčení nejsou konzistentní čili minimální požadavek je příliš silný!

K souboru vlastních přesvědčení přidám další: alespoň jedno mé přesvědčení není pravdivé – ale pokud jsou všechna má přesvědčení pravdivé – neplatí a obráceně; koherentismus nevysvětlí, kde se ten defektní úsudek vzal

Silná: vyžaduje koherenci i provázanost x Vlastnost takového systému je ale nezávislá na jeho obsahu!!!

Odpověď: měli bychom rozlišovat způsoby získávání přesvědčení, s některými vazbami opatrně