02 Fundacionalismus vs. Koherentismus

  1. Fundacionalismus a Koherentismus se liší v jakém pohledu na JTB?
    Struktura zdůvodnění
  2. df Epistemická supervenience
    • Mají-li dva objekty stejné deskriptivní vlastnosti, mají i stejné evaluativní vlastnosti
    • Mají-li dvě přesvědčení stejné non-epistemické vastnosti, mají stejné epistemické vlastnosti

    • Zdůvodnění má vztah k pravdivosti, cílem zvýšit přesvědčivost, většinou chápáno že má více stupňů
    • Epistemické zdůvodnění je připsání nějaké hodnoty – je lepší než znalost postavená na vodě

    Hodnota zdůvodněného přesvědčení je v nějakém vztahu k faktu - princip epistemické supervenience

    Mezi dvěma vlastnostmi existuje nějaký typ závislosti, patrno i v etice, např. etika našeho jednání je závislá např na faktuálních vlastnostech – naší motivaci, nebo kolik lidí z toho bude mít prospěch

    Analogie mezi stejnými odpověďmi v testu a různým hodnocením . něco je špatně

    Epi se snaží na základě vztahu mezi hodnotou a fakty takové vlastnosti, které jsou pro epi hodnotu důležité

    • hlavní otázka – na jakých mimoepistemických vlastnostech je zdůvodnění postavené? Dnes se divámě na perspektivu struktury (x zdroje)
    • strukturální vlastnosti naší znalosti hrají roli – dva základní tábory
  3. Na kterých faktech supervenuje zdůvodnění?
    • Na faktech o struktuře zdůvodnění: fundacionalismus x koherentismus
    • Na faktech o zdrojích zdůvodnění: internalismus x externalismus
  4. df Epistemický regres
    Důvod je dobrý, je-li sám zdůvodněný

    • Fundacionalismus P3→P2→P1→P0
    • Koherentismus P3→P2→P1→P3
    • Infinitismus P3→P2→P1→P0→P-1→…→P-∞
    • Skepticismus P3→P2→P1→
    • sextos empiricos – naše důvody jsou založeny na dalších důvodech… problém vztahu mezi důvody a zdůvodňovaným přesvědčením
    • fundacionalismus: zdůvodňovací řetězec se jednou zastaví
    • koherentismus: tento řetězec ale není konečný (i když z jiného pohledu tvoří uzavřený systém), neexistuje nějaká základní znalost, od které se odvíjíme, jde spíše o kruh vzájemně souvisejících přesvědčení
    • infinitismus: řetězec se nikdy nezastaví, ani se neobjeví žádná smyčka
    • skepticismus: nemohu mít zdůvodněné přesvědčení – nemohu mít znalost

    = trilema barona prášila (zanořil se do bahna skeptických pochyb – baron se chytil sám za vlasy a vlastní silou se z bahna dostal)
  5. jaké dva typy zdůvodnění rozlišuje FUNDACIONALISMUS? Jaký je mezi nimi rozdíl?
    • nepřímé (odvozené) zdůvodnění
    • P je zdůvodněno patřičným vztahem k jiným zdůvodněným přesvědčením, např. inferencí, ukotvením
    • přímé (bezprostřední) zdůvodnění
    • P je zdůvodněno bez vztahu k jiným přesvědčením, např. smyslovou zkušeností, sebezdůvodněním
  6. Fundacionalistická teze:
    Všechna nepřímo zdůvodněná přesvědčení (odvozená) jsou v konečném kroku zdůvodněna vztahem přímo k zdůvodněným (základním) přesvědčením

    • metafora pyramidy
  7. epistemickým základem fundacionalismu je...
    • Sebezdůvodnění
    • Evidentnost, zdůvodnění přímou zkušeností s obsahem, …

    • Historicky: čistě zaznamenávající zkušenost (Descartes, Locke)
    • Ale: co to přesně znamená?a proč by to mělo mít zdůvodňovací sílu?
  8. jak se pozná sebezdůvodnění? resp.jaké podmínky musí splňovat?
    • Historicky: epistemická imunita, prominentní vztah k pravdivosti
    • Neomylnost, nevyvratitelnost, nezpochybnitelnost
    • Ale: fundacionalismus je na těchto kritériích nezávislý

    i descartes se vydává po řetězci zdůvodnění hledat dno – a najde ho: sebezdůvodnění – jsou evidentní čili nevyžadují žádný další článek anebo jsou založena na bezprostřední zkušenosti

    historicky snaha nalézt „čistý rozum/zkušenost“, které nejsou nijak zkresleny dalšími znalostmi – pro D. vrozené ideje, pro L. jednoduché ideje přítomny v naší mysli

    • jak to popsat jinak než: až k tomu dojdete, budete to mít? A proč by takové zdůvodnění měli něco dalšího podporovat? Nejde o nějaký ad hoc konce?
    • na to odpověděl – jde o prominentní vztah k pravdivosti = epistická imunita; tedy základní přesvědčení mají zdůvodňovací sílu – to jsou dle D. jediné pevné základna, jiná autorita je nám nemůže vyvrátit
  9. jaké znáš varianty fundacionalismu? v čem se liší?
    Liší se v odpovědi zdrojích základních přesvědčení

    • 1) KLASICKÝ
    • Základ: sebe-evidentní + evidentní smyslům (racionální + perceptuální)

    • 2) MODERNÍ
    • Základ: nekorigovatelné, tj. aktuální obsahy vědomí

    • 3) SILNÝ/ EXTRÉMNÍ
    • Základ: epistemicky imunní

    • 4) UMÍRNĚNÝ
    • Základ: spontánně vytvořená přesvědčení (jde o genezi a zákl. přesvědčení mohou být omylná)
  10. jak podle fundacionalismu dochází k přenosu pravdivosti ze základních přesvědčení na ta nepřímá?
    • Historicky: dedukce zachovávající pravdivost
    • Příliš omezující, neodpovídá epistemické praxi (rozšíření důvodů)
    • Induktivní/ probabilistické odvození
    • Abduktivní odvození
    • „Cokoli, co funguje“ (Chisholm 1977)

    Nejrozšířenější abdukce – můžeme naše zdůvodněné přesvědčení odvodit proto, že je nejlépe zdůvodněné, např. zítra vyjde slunce; toto mé tvrzení je nejlépe vysvětlené na základě jiných přesvědčení – až to přešlo v myšlenku cokoliv co nám umožmí z A přejít na B
  11. jaké jsou hlavní namítky vůči funadacionalismu?
    • Námitka ze zvýšení nároků (level ascent)
    • Námitka z neužitečnosti fundacionalismu
  12. kritika fundacionalismu: Námitka ze zvýšení nároků (level ascent)
    vysvětli
    • Mýtus daného (Sellars)
    • P je přímo zdůvodněné díky vlastnosti V iff
    • (i) p má vlastnost V
    • (ii) většina přesvědčení s V je pravdivá

    • Ale: fundacionalismus netvrdí, že základní P nesmí být spojeno s jinými přesvědčeními, nýbrž základní P ke zdůvodnění jiná přesvědčení nepotřebuje, tj. je zdůvodněno superveniencí na non-epistemických faktech
    • Alston (1989): Epistemic Justification

    Mám lístek na koncert – jdu tam a uvaděč chce ještě ukázat potvrzení o tom, kdy a jak jsme si lístek koupili (aby věděl že to není švindl) – tedy chce ještě jinou vlastnost/další důvod – zvýšil požadavky; analogicky základní zdůvodnění má nějakou faktuální vlastnost – spontaneita, neomylnost ad ale zároveň chceme věřit že zdůvodnění s takovými vlastnostmi jsou důvěryhodná

    Kritika: základní zdůvodnění jsou spojitá, porovnávám je s něčím dalším ALE fund.netvrdí že základní přesvědčení není spojeno, nebo z něj neplynou jiná přesvědčení, říká jen to, že toto základní přesvědčení nevyžaduje další zdůvodnění
  13. Námitka z neužitečnosti fundacionalismu - vysvětli
    • Pokud i základní přesvědčení mají důvody, k čemu tato koncepce je, když nechrání před regresem?
    • Umožňuje přiznat zdůvodnění psům a malým dětem
    • Tedy platí (P má V → zdůvodněně P)
    • Nikoliv (zdůvodněně P → přesvědčení, že P má V)
    • (zkratka V = vlastnost, P = přesvědčení)
  14. v koherentismu je zdrojem zdůvodnění...
    • zdrojem zdůvodnění je sama o sobě koherence systému
    • -konzistentnost
    • -vzájemná provázanost většiny přesvědčení
    • -málo anomálií, tj. přesvědčení bez vazeb

    • V reakci na fundamentalismus – jak může mít něco zdůvodňovací sílu pro přesvědčení, když to samo přesvědčení není
    • Dvousměrný vztah mezi přesvědčeními vzájemné podpory, viz domeček z karet – drží díky sobě navzájem, souvisí s metaforou voru – nemusíme jít do hloubky, být ukotven, stačí mít širokou základnu
  15. vysvětli Probalistický argument
    • je nepravděpodobné, že by byl systém koherentní, aniž by byl správný, tj. nejlepším vysvětlením koherence je pravdivost
    • např.více totožných svědectví
    • ale: opravdu zdůvodňuje koherence sama o sobě? Neparazituje na individuální důvěryhodnosti svědků?
    • Navíc: předpokládá předchozí znalost systému, tj. jaká přesvědčení obsahuje

    Viz Kanehman Myšlení rychlé a pomalé – reakce systému 1 na koherenci a konzistenci; Rozprácováno i W. Quinem
  16. jaká je hlavní kritika koherentismu?vysvětli
    • KRITIKA: Námitka z nejasného pojmu – Kdy je systém koherentní?!
    • Slabá varianta: je-li konzistentní
    • Ale: paradox loterie
    • Navíc: co přesvědčení „alespoň jedno mé přesvědčení je nepravdivé“?
    • Silná varianta: je-li dokonale inferenční provázaný
    • Ale: P, Q, P iff Q je dokonalý nezávisle na obsahu P a Q
    • Revize: koherence nezávisle získaných přesvědčení

    • Slabá varianta
    • MYŠL.EXPERIMENT: Paradox Loterie – jaká je p, že vyhraju? Naše domněnka že vyhraju – ne moc odůvodněná – když toto přesvědčení mají všichni – žádný los nevyhraje, ale jeden přece musí vyhrát! Tedy naše přesvědčení nejsou konzistentní čili minimální požadavek je příliš silný!

    K souboru vlastních přesvědčení přidám další: alespoň jedno mé přesvědčení není pravdivé – ale pokud jsou všechna má přesvědčení pravdivé – neplatí a obráceně; koherentismus nevysvětlí, kde se ten defektní úsudek vzal

    Silná: vyžaduje koherenci i provázanost x Vlastnost takového systému je ale nezávislá na jeho obsahu!!!

    Odpověď: měli bychom rozlišovat způsoby získávání přesvědčení, s některými vazbami opatrně
  17. co je závěrem myšlenkového experimentu loterie?

  18. Který myšlenkový experiment dokazuje,že koherentismus není vhodnou teorií zdůvodnění?


Author
iren
ID
357028
Card Set
02 Fundacionalismus vs. Koherentismus
Description
...
Updated