x01 test proseminar

  1. Jakou funkci plní v následujícím textu tučně označená pasáž?
    Nebudete mne snad tedy pokládat za příliš marnivého, uvážíte-li, že existuje jedna pravda o každé věci a kdokoli ji nalezne, ví o ní tolik, kolik lze o ní vědět; například dítě, znalé aritmetiky, učinivše součet podle pravidel, může být jisto, že nalezlo v onom součtu, o který mu šlo, vše, co lidský duch může nalézt. (Descartes, Rozprava o metodě)
    Zpestření
    Definice
    Nejde o balast
    Pozadí
    Opakování
    Nejde o balast
  2. Jaký je vztah tučně označené pasáže [2] ke kurzívou označené pasáži [1]?
    Ježto pak nestačí před přestavbou příbytku, v němž žijeme, strhnout ho a opatřit si stavivo a stavitele, nebo sám se věnovat architektuře, a mít také pečlivě nakresleny plány, nýbrž je potřebí také obstarat si nějaké jiné bydliště, kde by bylo možné pohodlně pobývat po dobu práce:  tedy [1] i já, abych nezůstal nerozhodný ve svých činech, i když mne rozum nutí k nerozhodnosti v mých soudech, a abych přesto hned žil co nejšťastněji, [2] vytvořil jsem si prozatímní morálku, jež se skládala toliko ze tří nebo čtyř zásad, jež vám rád sdělím. (Descartes, Rozprava o metodě)
    [2] je důsledkem [1]
    [2] je zpřesněním [1]
    [2] je podporou [1]
    [2] je motivem [1]
    [2] je příčinou [1]
    [2] je důsledkem [1]
  3. Doplňte do následujícího textu na označená místa vhodné výrazy tak, aby text dával dobrý smysl.
    Avšak ihned, [1] jsem dokončil celé ono studium, po němž býváme obyčejně přijati mezi učené, změnil jsem úplně své mínění, [2] jsem se viděl obtížen tolika pochybami a omyly, že se mi zdálo, jako bych nic nevytěžil ze své snahy vzdělat se, [3] jsem odkrýval stále více svou nevědomost.

    [1] když, [2] vždyť, [3] byť
    [1] neboť, [2] jakmile, [3] když
    [1] jakmile, [2] neboť, [3] ledaže
    [1] kdybych, [2] už, [3] tak
    [1] než, [2] protože, [3] přestože
    [1] jakmile, [2] neboť, [3] ledaže
  4. Co je přijatelnou sumarizací následujícího textu?
    Velice jsem si vážil výmluvnosti a byl jsem přímo zamilován do poezie; avšak měl jsem za to, že ta i ona jsou spíše dary ducha než ovoce studia. Ti, kteří mají nejsilnější úsudek a kteří nejlépe dovedou spořádat své myšlenky, aby je učinili jasnými a srozumitelnými, vždy nejlépe mohou přesvědčit o tom, co navrhují, i kdyby mluvili jazykem nevzdělanců a nikdy se neučili rétorice; a ti, kteří mají nejpěknější nápady a kteří je dovedou vyjádřit nejozdobněji a nejpůvabněji, byli by nejlepšími poety, i kdyby neznali pravidla poetiky. (Descartes, Rozprava o metodě)

    Descartes oceňuje znalost pravidel poetiky a rétoriky, přestože je nepovažuje za dostatečný předpoklad působivosti a přesvědčivosti vyjádření.
    Pravidla poetiky i rétoriky, domnívá se Descartes, jsou překážkou estetického působení či rétorické přesvědčivosti výpovědí.
    Descartes konstatuje, že znalost pravidel poetiky a rétoriky není nezbytným předpokladem působivosti a přesvědčivosti řeči.
    Descartes odmítá názor, že pravidla poetiky a rétoriky jsou naučitelná. Tvrdí proto, že i bez znalosti těchto pravidel lze psát působivé a přesvědčivé texty.
    Podle Descarta je výmluvnost i schopnost psát básně darem ducha, nikoli výsledkem studia.
    Descartes konstatuje, že znalost pravidel poetiky a rétoriky není nezbytným předpokladem působivosti a přesvědčivosti řeči.
  5. Doplňte do následujícího textu na označená místa vhodné výrazy tak, aby text dával dobrý smysl.
    A tak mým úmyslem není učit zde metodě, [1] musí každý následovat, [2] správně vedl svůj rozum, [3] toliko ukázat, jakým způsobem jsem se snažil vést svůj rozum.

    [1] co, [2] pakliže, [3] nýbrž
    [1] kterou, [2] že, [3] ale
    [1] jíž, [2] aby, [3] nýbrž
    [1] co, [2] když, [3] pouze
    [1] jíž, [2] neboť, [3] avšak
    [1] jíž, [2] aby, [3] nýbrž
  6. Co je přijatelnou sumarizací následujícího textu?
    Zdravý smysl je věc ze všeho na světě nejlépe rozdělená; neboť každý se domnívá tak dobře být jím opatřen, že i ti, jež lze nejtíže uspokojit v jakékoli jiné věci, nikterak nemají ve zvyku toužit po tom, aby ho měli více, než ho mají. V čemž se pravděpodobně ne každý z nich mýlí; dokazuje to však ještě spíš, že schopnost správně uvažovat a rozeznávat pravdivé od klamného, což je vlastně ona schopnost, kterou nazýváme zdravým smyslem, neboli rozumem, je od přirozenosti u všech lidí rovná; a dokazuje to dále, že rozlišnost našich názorů nepochází z toho, že jedni jsou rozumnější než druzí, nýbrž toliko z toho, že vedeme své myšlenky různými cestami a neuvažujme o týchž věcech. (Descartes, Rozprava o metodě)

    Odlišnost názorů, všímá si Descartes, není vyvolána odlišností metodologických či morálních maxim rozumu.
    Descartes tvrdí, že všichni lidé jsou stejnou měrou vybaveni přirozenými rozumovými schopnostmi.
    Podle Descarta je odlišnost názorů způsobena odlišným socio-kulturním kapitálem.
    Většina lidí, domnívá se Descartes, má přehnané představy o racionálních schopnostech vlastní mysli.
    Descartes se kriticky vymezuje vůči fenomenalistickým pojetím a chápe rozum jednoduše jako schopnost odlišovat pravdivé od nepravdivého.
    Descartes tvrdí, že všichni lidé jsou stejnou měrou vybaveni přirozenými rozumovými schopnostmi.
  7. Jakou funkci plní v následujícím textu tučně označená pasáž?
    A jako mnohost zákonů bývá často omluvou neřestem, takže stát je mnohem lépe řízen, má-li jen velmi málo zákonů, jež jsou velice přísně zachovány: tak jsem se domníval, že místo toho velkého počtu pravidel, z nichž je složena logika, budu mít dosti na čtyřech, jen rozhodnu-li se pevně a nastálo, že se od nich ani jedinkrát neuchýlím. (Descartes, Rozprava o metodě)
    Ilustrace
    Nejde o balast
    Pozadí
    Zpestření
    Definice
    ilustrace
  8. Jakou funkci plní v následujícím textu tučně označená pasáž?
    Ve svých mladších letech studoval jsem trochu z věd filozofických logiku a z věd matematických geometrickou analýzu a algebru, tři umění či vědy, jež, jak se zdálo, mohly prospět poněkud mému cíli. Avšak rozebíraje je, zpozoroval jsem, že v logice její sylogismy a většina jejich ostatních nauk spíše se hodí k tomu, vykládat druhému věci známé, a nebo, jako nauka Lullova, mluvit bez soudnosti o věcech neznámých, než jim naučit. (Descartes, Rozprava o metodě)

    Zpestření
    Ilustrace
    Nejde o balast
    Opakování
    Pozadí
    pozadí
  9. Jaký je vztah tučně označené pasáže [2] ke kurzívou označené pasáži [1]?
    Již dávno jsem pozoroval, že pokud jde o mravy, je někdy nutno držet se názorů, jež pokládáme za velmi nejisté, tak, jako by byly nepochybně, jak bylo řečeno výše; avšak protože tehdy bylo mým přáním jedině věnovat se hledání pravdy, [1] myslel jsem si, že je potřebí učinit pravý opak a zavrhnout jako naprosto klamné vše, o čem bych mohl smyslit sebemenší pochybnost, [2] abych tak viděl, nezůstane-li pak přece něco docela nepochybného. (Descartes, Rozprava o metodě)

    [2] je podporou [1]
    [2] je příčinou [1]
    [2] je zpřesněním [1]
    [2] je důsledkem [1]
    [2] je motivem [1]
    [2] je motivem [1]
  10. Co je přijatelnou parafrází následujícího textu?
    Zdravý smysl je věc ze všeho na světě nejlépe rozdělená; neboť každý se domnívá tak dobře být jím opatřen, že i ti, jež lze nejtíže uspokojit v jakékoli jiné věci, nikterak nemají ve zvyku toužit po tom, aby ho měli více, než ho mají. (Descartes, Rozprava o metodě)

    Podle Descarta jsou všichni lidé spokojení s množstvím vlastního zdravého smyslu, což podporuje myšlenku, že zdravý smysl je v populaci vhodně rozdělen.
    Podle Descarta je zdravý smysl mezi lidmi vhodně rozdělen, takže i ti nejnáročnější jsou spokojeni s množstvím zdravého smyslu, kterým jsou obdařeni.
    Podle Descarta je zdravý rozum nejlépe rozdělená věc, neboť každý člověk je spokojen se získaným množstvím a netouží po tom, aby ho měl více.
    Podle Descarta nevyžadují i jinak velmi nároční lidé větší množství zdravého smyslu.
    Podle Descarta netouží lidé po větším množství zdravého smyslu, proto je obtížné je uspokojit i v jiných oblastech.
    Podle Descarta jsou všichni lidé spokojení s množstvím vlastního zdravého smyslu, což podporuje myšlenku, že zdravý smysl je v populaci vhodně rozdělen.
  11. Kvalitativní vlastnosti, které zakoušíme ve vnímání, například nějaká barva nebo zvuk, zápach něčeho apod., nazývá reprezentacionalismus „qualia“ . Jde o latinský termín a jde o vyjádření kvalitativních rysů vnímání.
    Co je z hlediska probíraných kvalit akademického textu problémem předchozí pasáže?
    Zbytečný trpný rod
    Chybný modifikátor
    Nejasné referenty zájmen
    Slovní vata
    Špatně spojená tvrzení
    slovní vata
  12. „... a tak vraceje se ke zkoumání ideje, již jsem měl o dokonalé Bytosti, shledal jsem, že je její existence v ní zahrnuta, jako je zahrnuto v ideji trojúhelníka, že jeho tři úhly se rovnají dvěma pravým, ...“ (Descartes, Rozprava o metodě)
    Co je z hlediska probíraných kvalit akademického textu problémem předchozí pasáže?
    Slovní vata
    Nejasné referenty zájmen
    Chybný modifikátor
    Zbytečný trpný rod
    Porušení paralelní struktury
    Nejasné referenty zájmen
  13. „Budeme se tedy držet názoru, že to, co při vnímání zakoušíme, nejsou fyzické objekty ve vlastním slova smyslu, nýbrž něco, co je vědomí zprostředkováno přes smyslovou soustavu. Tento rys je totiž základním kamenem pro teorii Johna Locka a poté i reprezentacionalismu.“
    Co je z hlediska probíraných kvalit akademického textu problémem předchozí pasáže?
    Nejasné referenty zájmen
    Porušení paralelní struktury
    Chybný modifikátor
    Připsání autorství pomocí nevhodného přívlastku
    Špatně spojená tvrzení
    Porušení paralelní struktury
  14. „Přesto je ale dobré poukázat na některé vlastnosti, které smyslová data mají. Jsou to tedy objekty vědomí a jako taková mají nefyzickou povahu. Dále jsou závislá na vnímání, proto existují pouze pokud jsou vnímány.“
    Co je z hlediska probíraných kvalit akademického textu problémem předchozí pasáže?
    Nejasné referenty zájmen
    Chybný modifikátor
    Fragmentárnost
    Zbytečný trpný rod
    Porušení paralelní struktury
    porušení paralelní struktury
  15. „Dále poznáváme, že pravým účelem dýchání je přivádět tolik čerstvého vzduchu do plic, aby se tam krev, přišlá z pravé komory srdeční, kde se zředila a jako by změnila v páry, zhustila a znovu obrátila v krev, než vejde do komory levé, ježto jinak by nebyla vhodnou potravu ohni, který tam je.“ (Descartes, Rozprava o metodě)
    Která z následujících parafrází nejvhodněji rozkládá komplikovanou strukturu předchozí pasáže?
    1) Pravým účelem dýchání je proto přivádět dostatek čerstvého vzduchu do plic, aby v nich mohlo dojít ke zhuštění krve. V pravé komoře srdeční se krev ředí a jako by mění v páry. Dříve, než se dostane do komory levé, se tato směs v plicích zhušťuje a znovu obrací v krev, jinak by nebyla vhodnou potravou ohni v levé komoře srdeční.
    2) V pravé komoře srdeční se krev ředí a jako by mění v páry. Pravým účelem dýchání je proto přivádět dostatek čerstvého vzduchu do plic, aby v nich mohlo dojít ke zhuštění krve. Dříve, než se dostane do komory levé, se tato směs v plicích zhušťuje a znovu obrací v krev, jinak by nebyla vhodnou potravou ohni v levé komoře srdeční.
    3) Pravým účelem dýchání je proto přivádět dostatek čerstvého vzduchu do plic, aby v nich mohlo dojít ke zhuštění krve. Dříve, než se dostane do komory levé, se tato směs v plicích zhušťuje a znovu obrací v krev, jinak by nebyla vhodnou potravou ohni v levé komoře srdeční. V pravé komoře srdeční se krev ředí a jako by mění v páry.
    4) V pravé komoře srdeční se krev ředí a jako by mění v páry. Dříve, než se dostane do komory levé, se tato směs v plicích zhušťuje a znovu obrací v krev, jinak by nebyla vhodnou potravou ohni v levé komoře srdeční. Pravým účelem dýchání je proto přivádět dostatek čerstvého vzduchu do plic, aby v nich mohlo dojít ke zhuštění krve.
    5) Dříve, než se dostane do komory levé, se tato směs v plicích zhušťuje a znovu obrací v krev, jinak by nebyla vhodnou potravou ohni v levé komoře srdeční. V pravé komoře srdeční se krev ředí a jako by mění v páry. Pravým účelem dýchání je proto přivádět dostatek čerstvého vzduchu do plic, aby v nich mohlo dojít ke zhuštění krve.
    4) V pravé komoře srdeční se krev ředí a jako by mění v páry. Dříve, než se dostane do komory levé, se tato směs v plicích zhušťuje a znovu obrací v krev, jinak by nebyla vhodnou potravou ohni v levé komoře srdeční. Pravým účelem dýchání je proto přivádět dostatek čerstvého vzduchu do plic, aby v nich mohlo dojít ke zhuštění krve.
  16. „Dovršením poznávacího procesu je pak okamžik, kdy jsme schopni používat řeč a svou zkušenost tak můžeme nejen sdělit svému okolí, nýbrž ji i interpretovat ve své vlastní reflexi.“
    Co je z hlediska probíraných kvalit akademického textu problémem předchozí pasáže?
    Nejasné referenty zájmen
    Zbytečný trpný rod
    Chybný modifikátor
    Špatně spojená tvrzení
    Fragmentárnost
    špatně spojená tvrzení
  17. „Vnímáme tak, že většinou rozeznáváme předměty a věci, které už známe, a to způsobem, na který jsme navykli. Tento způsob umožňuje vzniknout zkušenosti, která je jakýmsi „skladem“ našich znalostí a vědomostí. Předchozí zkušenost je proto nezbytně nutná při vnímání. Jak bylo řečeno, je třeba zopakovat, že člověk vnímá tak, že poznává své okolí, přičemž nejde pouze o akt, při němž přijímá informace z okolí.“
    Problémem této pasáže je mimo jiné i slovní vata. Které spojení NENÍ případem slovní vaty?
    nezbytně nutná
    předměty a věci
    předchozí zkušenost
    jak bylo řečeno, je třeba zopakovat
    znalostí a vědomostí
    předchozí zkušenost
  18. Ve které z následujících formulací je trpný rod použit nevhodně?
    „a tak ona stará města jsou obyčejně špatně rozvržena, srovnáme-li je s oněmi pravidelnými městy"
    „stát je mnohem lépe řízen, má-li jen velmi málo zákonů, jež jsou velice přísně zachovávány“
    „nebudu hledat jiné vědy než tu, jež by se dala nalézt ve mně samém nebo ve velké knize světa“
    „řídě se touto metodou, bylo pociťováno, že si můj duch ponenáhlu zvyká chápat jasněji a zřetelněji“
    „týž člověk, vychován od svého dětství mezi Francouzi a Němci, stává se jiným, než kdy byl vždy žil mezi Číňany nebo Kanibaly“
    „řídě se touto metodou, bylo pociťováno, že si můj duch ponenáhlu zvyká chápat jasněji a zřetelněji“
  19. „Když tuto úvahu aplikujeme na bezprostřední zkušenost, pak shledáme, že nezakoušíme bezprostředně samotné materiální objekty, nýbrž smyslová data, která jsou těmito objekty způsobována a umožňují subjektu vnímat nějakou věc.“
    Jedním z problémů této pasáže je porušení konzistence slovesného tvaru spolu s porušením terminologické konzistence. Které místo by bylo kvůli tomu vhodné změnit?
    „bezprostředně samotné materiální objekty“
    „umožňují subjektu vnímat nějakou věc"
    „smyslová data, která jsou těmito objekty způsobována“
    „shledáme, že nezakoušíme“
    „úvahu aplikujeme na bezprostřední zkušenost“
    „umožňují subjektu vnímat nějakou věc"
  20. „Pokud se ale podíváme na text psaný třeba azbukou, nic nám ta písmena neříkají, neboť jsme je prostě neuměli přečíst. Dejme tomu, že se za měsíc azbuku naučíme a poté se opět podíváme na onen text. V té chvíli jsme jej už vnímali jinak a přestože jej nejsme schopni přečíst tak rychle jako text český, nakonec jsme jej rozluštili.“
    Co je z hlediska probíraných kvalit akademického textu problémem předchozí pasáže?
    Chybný modifikátor
    Porušení konzistence slovesných tvarů
    Nejasné referenty zájmen
    Porušení paralelní struktury
    Špatně spojená tvrzení
    Porušení konzistence slovesných tvarů
  21. „...; například dítě, znalé aritmetiky, učinivše součet podle pravidel, může být jisto, že nalezlo v onom součtu, o který mu šlo, vše, co lidský duch může nalézt.“ (Descartes, Rozprava o metodě)
    Které zjednodušení větné struktury je nejvhodnější?
    Pokud aritmetiky znalé dítě učiní součet podle pravidel, může si být jisto, že v kýženém součtu nalezlo vše, co lidský duch může nalézt.
    Když aritmetiky znalé dítě učiní součet podle pravidel, v kýženém součtu nalezlo vše, co lidský duch může nalézt a čím si může být jisto.
    Jestliže učiní znalé dítě součet podle pravidel aritmetiky, může si být jisto, že vše nalezlo v kýženém součtu, o který mu šlo.
    Aritmetiky znalé dítě učiní součet podle pravidel. Můžeme si být jistí, že v kýženém součtu nalezlo vše, co lidský duch může nalézt.
    Vše, co lidský duch může nalézt, může aritmetiky znalé dítě nalézt v součtu podle pravidel.
    Pokud aritmetiky znalé dítě učiní součet podle pravidel, může si být jisto, že v kýženém součtu nalezlo vše, co lidský duch může nalézt.
  22. Co je přijatelnou sumarizací následujícího textu?
    Nic neřeknu o filozofii než to, že vida, jak při všem pěstování nejznamenitějšími duchy, jací žili od mnohých staletí, přece není v ní ještě ani jediné věci, o níž by se nedisputovalo, jež by tedy nebyla pochybná, nebyl jsem tak domýšlivý, abych doufal, že se mi v ní povede lépe než jiným; a že vida, kolik v ní může být o téže věci různých mínění, zastávaných učenci, když přece jen jediné může být pravdivé, považoval jsem takřka za klamné všechno, co bylo toliko pravděpodobné. (Descartes, Rozprava o metodě)
    Descartes konstatuje, že filozofické odpovědi jsou pouze pravděpodobné a vzbuzují nedůvěru. Navrhuje postup, jehož cílem je odhalení jistých pravd nezávisle na jejich přijetí autoritami.
    Descartes si všímá, že navzdory důkladnému zkoumání jsou filozofické odpovědi stále diskutabilní, což ho vede k nedůvěře ke všem tvrzením, jež nejsou zcela jistá.
    Podle Descarta není důkladné zkoumání filozofických odpovědí nutnou podmínkou jejich jistoty. Chápe proto takové odpovědi pouze jako pravděpodobné.
    Nedostatek konsenzu mezi filozofickými autoritami vede Descarta k přesvědčení, že konsenzus není vhodným kritériem řešení filozofických otázek.
    Filozofické odpovědi, tvrdí Descartes, nejsou jednoznačné. Tento nedostatek lze však odstranit programovou nedůvěrou ve vše, co je pouze pravděpodobné.
    Descartes si všímá, že navzdory důkladnému zkoumání jsou filozofické odpovědi stále diskutabilní, což ho vede k nedůvěře ke všem tvrzením, jež nejsou zcela jistá.
  23. K tomuto vnímání konkrétního předmětu náleží také fakt, že k tomuto předmětu (v tomto případě stolu) máme obvykle nějaký vztah, takže když se na něj podívá třeba kamarád, který přijde na návštěvu, tak jej nevnímá tak, jako já, který k němu zaujímám určitý vztah (nějak je mi nepříjemný, neboť se u něj musím učit, jindy rád vzpomínám, jak jsem ho dostal k vánocům).
    Co je z hlediska probíraných kvalit akademického textu problémem předchozí pasáže?
    fragmentárnost
    chybný modifikátor
    porušení paralelní struktury
    slovní vata
    nejasné referenty zájmen
    slovní vata
  24. "Takové přesvědčení, například že stůl je pravoúhlý, přestože jej nahlížíme jako lichoběžník apod., je v nás způsobováno mimo jiné zkušeností, kterou jsme v každodenním životě nabyli a jsme schopni ji využívat."
    Která z následujících frází NENÍ stylistickým vylepšením tučně označené pasáže?
    - kterou jsme v každodenním životě nabyli a kterou jsme schopni využít
    - nabytou a využitelnou v každodenním životě
    - nabytou v každodenním životě a kterou jsme schopni ji využívat
    - již jsme nabyli v každodenním životě, v němž ji dokážeme i využívat
    - kterou jsme v každodenním životě nabyli a kterou dokážeme využívat
    nabytou v každodenním životě a kterou jsme schopni ji využívat
  25. Jak jsme již řekli, ukazuje nám zkušenost určitou strukturu, kterou si běžně neuvědomujeme, ale díky introspektivnímu zkoumání se můžeme přesvědčit, že je v ní přítomna.
    Co je z hlediska probíraných kvalit akademického textu problémem předchozí pasáže?
    špatně spojená tvrzení
    porušení paralerní struktury
    chybný modifikátor
    nejasné referenty zájmen
    slovní vata
    nejasné referenty zájmen
  26. Jak jsou v následujícím odstavci seřazeny funkční části úvodu?
    Ježto pak nestačí před přestavbou příbytku, v němž žijeme, strhnout ho a opatřit si stavivo a stavitele, nebo sám se věnovat architektuře, a mít také pečlivě nakresleny plány, nýbrž je potřebí také obstarat si nějaké jiné bydliště, kde by bylo možné pohodlně pobývat po dobu práce:  tedy i já, abych nezůstal nerozhodný ve svých činech, i když mne rozum nutí k nerozhodnosti v mých soudech, a abych přesto hned žil co nejšťastněji, vytvořil jsem si prozatímní morálku, jež se skládala toliko ze tří nebo čtyř zásad, jež vám rád sdělím. (Descartes, Rozprava o metodě)
    kontext → orientace → řešení
    problém → řešení →  problém
    orientace → řešení → problém
    řešení → problém → kontext
    problém → řešení → orientace
    problém → řešení → orientace
  27. Která z vět je vhodnou ohniskovou větou následujícího odstavce?
    Téměř všichni však věří, že jen otázkou času, kdy se vědcům a specialistům z oblasti počítačových věd a umělé inteligence podaří navrhnout odpovídající hardware a programy, které budou ekvivalentní lidskému mozku a mysli. Tyto umělé mozky a mysli se pak v každém ohledu vyrovnají těm lidským.  (Searle, Mysl, mozek a věda)
    - Většina zastánců tohoto pojetí si myslí, že se nám zatím jen nepodařilo vyvinout program srovnatelný s myslí.
    - Toto pojetí nazývám 'silná umělá inteligence' a mohu je shrnout takto: mysl je vůči mozku ve stejném vztahu jako program k hardwaru počítače.
    - To chci udělat v této kapitole.
    - A vzhledem k tomu, co víme o světě, je to odpověď, k níž by nás mohl přivést i náš zdravý rozum.
    - Pro naše pojetí digitálního počítače je podstatné, že jeho operace lze specifikovat naprosto formálně.
    Většina zastánců tohoto pojetí si myslí, že se nám zatím jen nepodařilo vyvinout program srovnatelný s myslí.
  28. V následující pasáži jsou spojeny dva odstavce. Které písmeno označuje konec jednoho odstavce a začátek druhého?
    Na okraj této úvahy uveďme dvě poznámky. Nejprve si povšimněme, že revolta není svou podstatou sobecká. {A} Může samozřejmě vycházet ze sobeckých motivací. Ale revolta bude směřovat stejně proti lži jako proti útlaku. {B} Mimo to, byť i vycházel z těchto motivací, revoltující člověk v hloubi svého zaujetí nic nešetří, neboť vkládá do hry úplně všechno. {C} Vyžaduje ovšem pro sebe úctu, ale jen potud, pokud se ztotožňuje s určitým přirozeně daným společenstvím. {D} Zadruhé poznamenejme, že revolta nevzniká výhradně a nutně u člověka utlačovaného, nýbrž i při pohledu na útlak, jehož obětí je někdo jiný. V tom případě tedy jde o ztotožnění s druhým. {E} A je třeba upřesnit, že to není ztotožnění řádu psychologického, trik, s jehož pomocí by se člověk cítil do kůže toho, komu ubližují. Může se naopak stát, že sami bez odporu sneseme, aby nám ublížili, ale nevydržíme se na totéž dívat u druhých. (Camus, Člověk revoltující)
    d
  29. Která z vět je vhodnou ohniskovou větou následujícího odstavce?
    Rozličnost území, podnebí a období musela člověka donutit, aby svůj život způsob života změnil. Neúrodné roky, dlouhé a kruté zimy, horká léta, která všechno spálila, to vše vyžadovalo novou práci. Lidé na březích moří a řek vynalezli udice a háčky a stali se rybáři a poživači ryb. V lesích si dělali luky a šípy a stali se lovci a válečníky. Ve studených krajích se pokryli kůžemi zvířat, která zabili. (Rousseau, O původu nerovnosti mezi lidmi)
    - Pokud lidem stačily k obývání jejich malebné chýše, žili volni, zdraví, dobří a šťastní, jak jen mohli být podle své povahy.
    - Onen člověk, který si obsadil jistý kus pozemku, prohlásil: Tohle je mé!
    - S větším počtem lidstva se množily i jeho nesnáze.
    - Hrozba pomsty místo zákona tu byla brzdou.
    - Lidé se naučili tento živel uchovávat, později rozžíhat a nakonec připravovat na něm maso.
    S větším počtem lidstva se množily i jeho nesnáze.
  30. Jak jsou v následujícím odstavci seřazeny funkční části úvodu?

    Poněvadž filozofie není nic jiného než studium moudrosti a pravdy, lze důvodně očekávat, že ti, kdož jí věnovali nejvíce času a námahy, budou se těšit většímu klidu a pohodě ducha, větší jasnosti a evidenci vědění, že budou méně než ostatní lidé trápení pochybnostmi a nesnázemi všeho druhu. Zatím však vidíme nevzdělanou většinu lidi, kteří kráčejí po cestě prostého, zdravého rozumu a poslouchají příkazů přírody, obyčejně v pohodlí a klidu. Pro ně věci běžné nejsou nijak nevysvětlitelné nebo těžko pochopitelné. Nestěžují si na žádný nedostatek evidence u smyslů a jsou mimo nebezpečí, že by se z nich mohli stát skeptikové. Ale jakmile opustíme smysly a instinkty a pustíme se za světlem vyššího principu, abychom soudili, uvažovali a přemýšleli o povaze věcí, vyvstane v naší mysli na tisíce pochyb o těch věcech, které jsme předtím zdánlivě naprosto chápali. Našemu pohledu se na všech stranách objeví předsudky a smyslové klamy; a snažíme-li se je napravit rozumem, ocitáme se nepozorovaně v hrubých paradoxech, nesnázích a nedůslednostech, kterých je čím dál více. (Berekeley, Pojednání o základech lidského poznání)
    kontext → problém
  31. V následující pasáži jsou spojeny dva odstavce. Které písmeno označuje konec jednoho odstavce a začátek druhého?

    Co bylo dál a zapotřebí a co si idealisté nebyli schopni představit, bylo zavržení samotné myšlenky, že by cokoli – duch nebo hmota, já nebo svět – mělo vnitřní přirozenost, která by se dala vyjádřit či reprezentovat. {A} Idealisté totiž myšlenku, že takovou přirozenost nemá nic, zaměňovali s představou, že čas a prostor nejsou skutečné a že lidské bytosti způsobují existenci časoprostorového světa. {B} Musíme rozlišovat mezi tvrzením, že tam vně je svět, a tvrzením, že tam vně je pravda. {C} Tvrzení, že svět je tam vně, že to není náš výtvor, znamená pro zdravý lidský rozum, že většina věcí v čase a prostoru je důsledkem příčin. {D} Tyto příčiny nezahrnují lidské duševní stavy. {E} Tvrzení, že tam vně není pravda, prostě znamená, že pravda není tam, kde nejsou věty, že věty jsou prvky lidských jazyků a že lidské jazyky jsou lidskými výtvory.
    b
  32. Která z vět je vhodnou ohniskovou větou následujícího odstavce?

    Jako svoboda pracovat či hladovět znamenala pro převážnou většinu obyvatelstva trápení, nejistotu a strach. Kdyby již individuum nebylo nuceno osvědčovat se na trhu jako svobodný ekonomický subjekt a tento bod svobody by vymizel, bylo by to jednou z největších vymoženosti civilizace. (Marcuse, Jednorozměrný člověk)
    Od samého počátku nebyla svoboda podnikání vůbec žádným požehnáním
Author
iren
ID
354962
Card Set
x01 test proseminar
Description
proseminar
Updated