02 Miletane

  1. Tvrzení, že evropská filosofická tradice začíná právě Míléťany, pochází od ...
    • Aristotela.
    • Ani moderní bádání Aristotelův postřeh nezpochybnilo — nebyly nalezeny žádné doklady o tom, že by se filosofickému zkoumání skutečnosti oddával už někdo starší než Thalés.
  2. Časové a historické zařazení milétanů?
    • Řecké prameny sice udávají přesné údaje (viz příslušné pasáže v DL), ty však často vycházejí spíše ze symbolických vztahů a spojení než z kritického historického zkoumání v našem slova smyslu, proto je třeba tyto údaje brát s rezervou.
    • Naštěstí pro studium počátků filosofie není přesné určení letopočtů zásadní, proto se můžeme spokojit s určením přibližným, že mílétští filosofové působili v 6. st. př. n. l.
    • Z historického hlediska spadali do období, kdy se iónští Řekové museli stále více bránit východním sousedům. Nakonec se neubránili Peršanům, a je možné, že porážka Mílétu r. 494 př. n. l. násilně přervala první filosofickou tradici.
  3. Příslušnost k téže myslitelské tradici prozrazují jisté společné motivy v myšlení všech tří nejznámějších Míléťanů:
    • Shodným východiskem bylo pozorování především meteorologických a biologických jevů.
    • Z těchto empirických dat (příp. také s pomocí určité spekulace — to v případě Anaximandra) dospěli k přesvědčení, že všechny jevy mají nějaký společný základ či počátek. 
    • Jejich výklad, v němž je tento prazáklad či počátek ústředním bodem, není vůbec (či jen v minimální míře) zatížen tradičními řeckými mýtickými představami, naopak jej lze označit za racionální a založený na hledání přirozených principů skutečnosti.
  4. CV Tháleta?
    Image Upload 1

    • Pochopitelně nemáme dochovány spolehlivé časové údaje o Thalétově narození a smrti. Aspoň přibližné údaje však můžeme odvodit z informací o jeho aktivitách.
    • Jelikož se zřejmě účastnil válečné výpravy lýdského krále Kroisa proti perskému Kýrovi II. kolem r. 547 př. n. l. a o žádné pozdější Thalétově aktivitě nic nevíme, lze jeho smrt klást do doby kolem r. 545 př. n. l.
    • O jeho narození můžeme pouze spekulovat následujícím způsobem- Předpověděl zatmění Slunce, které nastalo r. 585 př. n. l. Tedy už krátce před tímto datem musel mít dost znalostí a zkušeností k takovému počinu, řekněme, že mu tehdy bylo něco přes čtyřicet let. Pak se narodil asi kolem r. 620 př. n. l.Pro úplnost dodejme, že pocházel z foinického rodu, který však byl už delší dobu usazen v Mílétu.
    • ----------------------
    • Thalés byl považován za jednoho z mudrců. Patří také do dějin matematiky, přesněji do dějin geometrie — dnes je nejvíce známa „Thalétova věta“ (trojúhelník vepsaný do kružnice nad jejím průměrem je pravoúhlý — viz DK 11 A1)
    • Aristotelés nachází u Thaléta jednoznačně filosofické myšlenky — hledání počátku (nebo příčiny) věcí — a navíc jej označuje za „původce“ nejstaršího způsobu určování tohoto počátku

    • Image Upload 2
    • Image Upload 3

  5. Když se Platón a Aristotelés snaží charakterizovat běžného filosofa, využijí jako příklad osobu...
    • Thaléta.
    • V dialogu Theaitétos líčí Platón anekdotu, podle níž Thalés pozoroval hvězdy a přitom nesledoval, kam šlape, následkem čehož spadl do studny (nebo ještě do něčeho horšího). To viděla thrácká služka a smála se jeho nepraktičnosti (Tht. 174a, DK 11 A9).
    • Podle toho se filosof jeví jako muž teorie, který se zajímá především o poznání a ne o všední věci.
    • Doplnění a upřesnění tohoto dojmu podává Aristotelova zpráva. Thalés se sice zabýval nepraktickou filosofií, z níž neměl žádný užitek — ale to jen z toho důvodu, že filosof o praktický prospěch neusiluje. Kdyby však chtěl, velmi snadno by mohl zbohatnout.
    • To Thalés dokázal následovně.V zimě skoupil lisy na výrobu olivového oleje, protože na základě svých zdánlivě nepraktických astronomických poznatků předvídal, že bude velká úroda oliv. Olivy skutečně v létě zarodily, a Thalés pak lisy se ziskem pronajímal (Politika I 11, 1259a9, DK 11 A10). Filosof tedy má i praktické vědění, ovšem nevyužívá je.
  6. co Tháles napsal?
    • Nedochoval se žádný zlomek Thalétova filosofického spisu.
    • Méně jistá je odpověď na otázku, zda Thalés nějaký filosofický spis napsal, či zda napsal vůbec nějaký spis.

    • Podle Simplikiovy zprávy (in Phys. p. 23, 29) nenapsal Thalés nic kromě Námořní astrologie. Ovšem to popírá Díogenés Laërtský a uvádí jiné dva tituly — O slunovratu a O rovnodennosti.
    • Zprávy tedy jsou nejednoznačné a KRS přiznávají, že jejich závěr je nejistý: Sice není vyloučeno, že Thalés — muž prakticky činný, žijící v námořní mocnosti Mílétu — sepsal nějakou pomůcku pro námořní navigaci. Pravděpodobnější však je, že nenapsal žádný spis.
    • ------------------
    • KRS = Kirk, Raven, Schofield: Předsókratovští filosofové
  7. jednotliví milétané považovali za počátek všeho které prvky?
    • Tháles = voda (ὕδωρ)
    • Anaximandros = „neomezené“ (ἄπειρον)
    • Anaximénes = vzduch (ἀήρ)
  8. Proc si thales vybral zrovna vodu...?
    Thalés (spolu s dalšími mysliteli) byl přesvědčen, že existuje nějaký společný základ, zdroj, počátek všech vznikajících a zanikajících „věcí“ (jednotlivých jsoucen, pozdější terminologií „jednotlivin“).V tom je vlastně obsažena další důležitá informace, kterou ostatně potvrdí další Aristotelovo svědectví: Thalés musel pozorovat neustálý vznik (zrod) a zánik (smrt) jsoucen a z charakteru těchto dějů a těchto jsoucen samotných nějak vyvodit myšlenku o existenci jejich společného základu.„Za“ neustálou obměnou jednotlivých jsoucen se tedy nachází pravá a trvalá, stálá podstata reality.Tento základ je určitou látkou, „matérií“, z níž nějakými přeměnami jednotlivé věci vznikají, a do níž se zase mění při svém zániku.Podle Thaléta je tímto základem voda.

    • „... podnětem k tomuto mínění mu snad bylo poznání, že se všechno živí něčím vlhkým a že samo teplo z něho vzniká a jím žije — to však, z čeho všechno vzniká, jest počátkem (ἀρχή) všeho. Proto tedy dospěl k tomu mínění a dále ještě proto, že semena všech věcí svou přirozenou povahou jsou vlhká, a že počátkem přirozené vlhkosti jest voda.“
    • Aristotelés, Metafyzika I 3, 983b22-27 (DK 11 A12)

    • - Aristotelés sám neví jistě, ale pouze se domýšlí, pokouší se rekonstruovat Thalétovu myšlenku (viz ono „snad“ — ἴσως).
    • - Podle Aristotela Thalés odhalil význam vody při pozorování především živých jsoucen, což lze jistě uznat jako oprávněný důvod.
    • - Můžeme přidat ještě jednu domněnku: Voda má zásadní a na první pohled zřejmý význam také při meteorologických jevech (sníh, déšť, mlha, duha...), jimž se určitě věnovali Thalétovi mílétští následovníci. Proto můžeme předpokládat, že také on jako Anaximandrův starší současník si těchto jevů všímal, i když se nedochoval žádný zlomek, který by to jednoznačně doložil (viz aspoň zlomek DK 11 A16 od Aëtia, v němž Thalés vysvětluje nilské záplavy působením větrů).
    • - oba důvody vycházejí z pozorování přírody. Thalétovo vysvětlení je tedy „přirozené“ — na rozdíl od Hésioda nezavádí žádné nevnímatelné a mimopřírodní mocnosti. V tomto ohledu lze Thalétovo myšlení označit za „filosofické“.

    Image Upload 4
  9. jakým způsobem se voda realizuje v kosmu, tedy mimo zemský povrch?
    • „Jiní tvrdí, že Země spočívá na vodě. Neboť toto je nejstarší výklad, který k nám došel. Tvrdí se, že jej podal Thalés z Mílétu, podle něhož Země spočívá na místě, protože je plovoucí, podobně jako dřevo nebo jiné takové věci (neboť žádná taková věc svou přirozeností nespočívá na vzduchu, ale na vodě) — jako by týž výklad nemusel platit pro Zemi i pro vodu, která Zemi nese.“
    • Aristotelés, O nebi II, 13, 294a28-b1 (DK 11 A14)

    • - voda je zřejmě hlavním „prvkem“ v celém kosmu — má-li Země plavat na vodě, musí být plocha vody větší než plocha Země.
    • - Důležitý je dále fakt, že tvrzení o Zemi je podloženo opět důvěrně známou zkušeností — všichni vědí, že dřevo (a jiné látky) plavou na vodní hladině.
    • - Je-li vody tolik, lze očekávat, že právě ona bude také hlavní působící silou celkého kosmu.
  10. kdy dochází podle tháleta k zemětřesení?
    • „Thalés praví, že je země držena vodou, že pluje jako loď a že se kolísá pohyblivostí vody tehdy, když se říká, že je zemětřesení.“
    • Seneca (DK 11 A15)
  11. pojetí duše v tháletově kosmu?
    • „Někteří také říkají, že duše je smíchána ve veškerenstvu, proto se snad (ἴσως) Thalés také domníval, že všechno je plno bohů (πάντα πλήρη θεῶν εἶναι).“
    • Aristotelés, O duši I 5, 411a7-8 (DK 11 A22)

    • „... také Thalés podle toho, co se od něho uvádí, pokládá duši za něco hybného, ježto praví, že kámen má duši, poněvadž hýbe železem.“
    • Aristotelés, O duši I 2, 405a19-21 (DK 11 A22)

    • „Aristotelés a Hippiás praví, že přiřkl i neživým věcem účastenství na duši, a usuzuje tak podle magnetovce a jantaru.“
    • DL I 24 (DK 11 A1)

    Podle těchto zpráv Thalés připisoval mnohým „věcem“ duši, čímž je vlastně označoval za živé. Tedy podle jeho představy bylo ve světě mnohem více živých jsoucen než podle běžného názoru. Kritériem „živosti“ měla být schopnost pohybu (či schopnost působit pohyb podle Aristotelova textu).
  12. co znamená hýlozoismus? Kdo ho prosazoval?
    • Jedná se o názor, podle nějž je všechno živé.
    • Tvrzení, že „všechny věci jsou plné bohů“, může být zobecněním závěru, že některé domněle bezduché věci jsou živé, mají duši, protože mají — byť omezenou — schopnost pohybovat něčím jiným.
    • To snad vedlo Thaléta k závěru, že svět jako celek vykazuje schopnost změny a pohybu, která není lidského původu, a kvůli své neustálosti a rozsahu a různotvárnosti musí být považována za božskou.Uvedené tvrzení asi nebylo myšleno tak, že každá jednotlivá věc je živá, nýbrž že všechny věci v celku obsahují nějaký druh životního principu.
    • Podstatou tvrzení je, že oblast oduševněného nebo živého je mnohem větší, než se zdá na první pohled. Thalés tak zastává stanovisko, jež je společným předpokladem všech raných fyziků- Svět je nějakým způsobem živý, sám se spontánně proměňuje, a proto není třeba podávat zvláštní vysvětlení přirozené změny.

    • KRS rozlišují tři různé varianty:
    • A) všechny věci jsou nějakým způsobem živé;
    • B) svět je proniknut životem, mnohé z jeho částí, jež se jeví neživými, jsou ve skutečnosti oduševněné;
    • C) svět jako celek je jednoduchý živý organismus.

    (A) je extrém, ale pro řecké myšlení a jeho tendenci k univerzalizaci není ani tato varianta nepřijatelná — objevuje se u Xenofana. Thalétovo stanovisko se nejvíce blíží k (B), zatímco (C) je implicitně obsaženo ve starých genealogických kosmogoniích.Ať už by však Thalés zastával kteroukoli z těchto variant, měl by na mysli něco zcela jiného než Hésiodos.
  13. jak spolu souvisí Voda a hýlozoismus?
    z dochovaných zpráv se nedozvíme nic o vztahu vody jako počátku a pohybové schopnosti magnetovce. Proto nemůžeme říci, zda tyto dvě ústřední Thalétovy myšlenky spolu nějak souvisely, nebo zda Thalés jejich vztah blíže nepromýšlel.
  14. proč je tháles označován prvním filosofem?
    • - Thalés vysvětluje skutečnost jinak než např. Hésiodos. Jeho metodu lze charakterizovat následovně, pozorování přírodních jevů → jejich univerzální vysvětlení na základě určení jejich přirozeného počátku.
    • - Protože jako první uvažoval tímto způsobem, je jeho myšlení originální (jak zdůrazňuje opět P. O’Grady) navzdory tomu, že podobné myšlenky o vodě se vyskytovaly i v jiných blízkovýchodních civilizacích
    • - Budeme-li skutečně Thaléta brát jako prvního filosofa a jakéhosi zakladatele filosofie, pak samozřejmě je jeho význam stěží docenitelný. Ale i při střízlivějším hodnocení lze konstatovat, že způsob jeho uvažování ovlivnil jeho mladší mílétské následovníky a mílétské myšlení v celku zase stálo v pozadí elejské proměny filosofického tázání, z níž pak vycházejí i Platón s Aristotelem.
  15. CV Anaximandra?
    • Image Upload 5
    • O jeho životě víme málo, vlastně ještě méně než o Thalétovi.
    • S Thalétem se znal, byl buď jeho žákem nebo kolegou. Je o něm tradována jediná anekdota- Když jednou zpíval, děti se jeho zpěvu smály a on prý řekl: „Musím se tedy kvůli dětem naučit lépe zpívat.“ (DL II 2)
    • Dále máme několik zpráv o jeho vynálezech a výtvorech. Jako první prý vytvořil gnómón (primitivní sluneční hodiny), mělo se tak stát při cestě na Peloponésos do Sparty.
    • Podle tradice byl také první, kdo nakreslil mapu světa a sestrojil model nebeské sféry.
  16. první filozofický spis v dějinách evropské filozofie?
    • Anaximandros napsal filosofický spis, který tedy lze považovat za historicky vůbec první filosofický spis a který byl zřejmě až později nazván Περὶ φύσεως.
    • Snad jej měl v ruce ještě Aristotelés, až do 2. st. př. n. l. pak existoval výtah z Anaximandrova textu.
    • Anaximandros je tedy první filosof, z jehož díla se mohly dochovat přímé citáty. Dochovaly se ovšem jen v minimální míře — DK uvádějí pouze pět zlomků, navíc většina z nich je tvořena jen několika slovy...
  17. V čem se anaximandros shodoval s tháletem?V čem rozcházel?
    • Anaximandros sdílel s Thalétem přesvědčení o tom, že „za“ všemi vznikajícím a zanikajícími jsoucny existuje jeden společný základ, zdroj či počátek, který je stálý a trvalý.
    • - k tomuto přesvědčení zřejmě oba (a později určitě i Anaximenés) dospěli na základě pozorování příbuznosti všech věcí.
    • ---------------------
    • x Anaximandros se neomezoval se na to, co lze bezprostředně pozorovat, nýbrž do svého výkladu zapojoval i abstraktní motivy, tj. postoupil k abstraktní rovině na základě spekulace, podložené argumentací — to se projevuje především ve volbě apeira jako počátku; dále také v určení pozice Země v kosmu. (Proto je některými moderními badateli, např. D. Coupriem, považován za prvního filosofa právě až Anaximandros.) 
    • Při těchto spekulacích Anaximandra zřejmě vedlo přesvědčení o dlouhodobé stabilitě světa, která se zakládá na rovnováze či symetrii určitých prvků. Stabilita a rovnováha ovšem není věčná, protože celý svět vznikl a podle všeho zase zanikne. Na vyšší úrovni abstrakce je stálost celku zřejmě zaručena samotným apeirem.
    • Ve srovnání s Thalétem je Anaximandrovo myšlení fyzikalističtější. Na všech rovinách skutečnosti je ústředním hybným činitelem protiklad teplého a studeného, popř. působení (teplého) ohně na (studenou) vodu, hýlozoistické motivy se uplatňují v podstatně menší míře.
    • Ocenění si zaslouží také systematické užití tohoto výkladového principu ve všech oblastech (kosmogonie, kosmologie, biologie, meteorologie).
    • Díky dochovaným zprávám (jež přímo či zprostředkovaně vycházejí z Anaximandrova vlastního spisu) si můžeme učinit aspoň přibližnou představu o procesu vzniku světa z apeira (a jeho nutném opětném zániku).
  18. anaximandros: Proč „neomezený“ počátek?
    • „... vznikání a zanikání neustane jedině tehdy, bude-li nekonečno tím, z čeho pochází to, co vzniká.“
    • Aristotelés, Fyzika III 4, 203b19-20 (DK 12 A15)

    • „... nekonečno nemá počátek ... ale zdá se, že je počátkem ostatních věcí a obklopuje všechny věci a řídí všechno, jak říkají všichni ti, kdo mimo nekonečno nepostulují jiné příčiny, např. mysl či lásku.“
    • Aristotelés, Fyzika III 4, 203b10-13 (DK 12 A15)

    • Problematice nekonečna, neomezena se důkladně věnoval Aristotelés (v pěti kapitolách III. knihy Fyziky). Při svém kritickém zkoumání nekonečna polemizuje se dvěma důvody, jež některé z jeho předchůdců vedly k přesvědčení, že počátkem musí být nějaké neomezeno.
    • První důvod lze označit za „fyzikální: Jestliže jsme přesvědčeni, že všechny věci vznikají z jednoho počátku, a jestliže vidíme, že vznik se děje neustále, pak to, z čeho všechno neustále vzniká, musí být nevyčerpatelné, tedy neomezené.
    • Druhý důvod je „dialektický“, tj. vychází z významu slov: Počátkem je to, co samo žádný další počátek nemá. Co je omezené, počátek nutně má — začíná „tam“, kde má mez. Proto právě neomezené by mělo být počátkem.

    Protože však druhý důvod předpokládá určitý stupeň rozvoje myšlení, který je vlastní až klasickému období, lze Anaximandrovi přiznat spíše důvod „fyzikální“ (navzdory jeho nepřesvědčivosti, na niž upozorňuje Aristotelés).To je dostačující odpověď na první otázku po Anaximandrových důvodech. Ovšem D. Couprie připisuje přímo Anaximandrovi i onen druhý, „dialektický“ argument.
  19. Anaximandros: Proč je neomezený počátek odlišný od vnímatelných prvků?
    • „... existují lidé, kteří to, co je mimo prvky, činí nekonečnem (ἄπειρον), a nikoli vzduch nebo vodu, aby nekonečno některého z prvků nezničilo ty ostatní; neboť prvky jsou vůči sobě navzájem protikladné (např. vzduch je chladný, voda vlhká a oheň horký), a kdyby jeden z nich byl nekonečný, ostatní by již byly zničeny. Avšak oni tvrdí, že nekonečno (ἄπειρον) je cosi odlišného od těchto prvků a že vznikají z něho.“
    • Aristotelés, Fyzika III 5, 204b24-29

    Čtyři tradiční prvky jsou spjaty s některými evidentními vlastnostmi, nejzřetelněji oheň s teplem a voda s vlhkostí. Jestliže by některý z nich měl být neomezený, byla by neomezená i „jeho“ vlastnost. Přitom základní vnímatelné vlastnosti tvoří protikladné páry (teplo X chlad, sucho X vlhko). Bylo by obtížné vysvětlit, jak při neomezenosti jednoho protikladu může existovat protiklad druhý.Tento opět Aristotelem formulovaný argument je také poměrně sofistikovaný, ale vzhledem k významu symetrie v Anaximandrově myšlení (zvláště v kosmologii) lze připustit, že podobně uvažoval i samotný mílétský filosof.
  20. co je vlastně ἄπειρον?
    • „Anaximandros ... [stanovil jako počátek] něco neomezeného, co je řidší než voda, avšak hustší než vzduch, aby byl podklad vhodný pro přeměnu ve všechny věci. Jako první stanovil neomezený počátek, aby dostačoval pro vznikání...“
    • Simplikios, In Aristotelis de caelo 615 13-16

    • „Ale jiní tvrdí, že se z jedna vylučují dvojice protiv, které jsou v něm již dány, jak o tom mluví Anaximandros...“
    • Aristotelés, Fyzika I 4, 187a20-21 (DK 12 A16)

    • Jak vidno, v této otázce neměl jasno ani sám Aristotelés. Jeho svědectví totiž připouštějí dvě interpretace:
    • 1) Apeiron je jakási „střední“ látka co do hustoty na škále oheň — vzduch — voda — země. Jedná se tedy o zcela odlišnou látku.
    • 2) Jde o nějakou rovnovážnou směs čtyř látek, v níž jsou proto pochopitelně obsaženy (a „neutralizovány“) jejich charakteristické vlastnosti.

    Anaximandros dospěl k závěru, že počátkem všech věcí nemůže být žádný z vnímatelných prvků, přitom však apeiron s nimi musí být nějak „spřízněno“, aby mohlo být počátkem smyslově vnímatelných vlastností.

    • „... nekonečno ... A je totožné s božským; je totiž nesmrtelné a nezničitelné, jak tvrdí Anaximandros a většina badatelů o přírodě.“
    • Aristotelés, Fyzika III 4, 203b13-15 (DK 12 A15)

    ⇒ hýlozoistické pozadí, oživenost počátku 

    - výraz „božské“ v Aristotelově zprávě = ἄπειρον nezaniká. Užití tohoto termínu není projevem mýtického výkladu skutečnosti, nýbrž znamená pouze přiřazení určitých kvalit danému počátku.
  21. čeho všeho je vlastně ἄπειρον počátkem a jakým způsobem to z něj vzniká či vychází?
    • „Z čeho je jsoucím věcem vznik, do toho se děje i zánik podle nutnosti, neboť si navzájem platí pokutu a odplatu za bezpráví podle výměru času...“
    • Simplikios, In Arist. Phys. 24, 18-20 (DK 12 B1)

    • - Zlomek je velmi problematický snad ve všech ohledech- co do autorství, terminologie i obsahu.
    • - Podle dalších zpráv je apeiron počátkem úplně všeho, a to jak na kosmické rovině („nebesa“ — οὐρανοί — a „světy“ — κόσμοι), tak zřejmě i na úrovni jednotlivých „jsoucen“.
    • - Hippolytova zpráva navíc obsahuje významnou informaci — vznik se děje díky pohybu, jenž je vlastní samotnému apeiru. To znamená, že apeiron se samo od sebe, vlastní „silou“ mění, a tím vznikají jednotlivá jsoucna. Jinak řečeno, není třeba hledat jiný zdroj změny či příčinu pohybu

    • „Anaximandros ... řekl, že ἄπειρον obsahuje veškerou příčinu vznikání a zanikání univerza, a tvrdí, že z něho se oddělily vesmíry a vůbec všechny světy, kterých je nesčetně mnoho. A prohlásil, že zánik a mnohem dříve vznik probíhají od nekonečného věku...
    • Tvrdí, že to, co z věčného plodí teplo a chlad, se oddělilo při vzniku tohoto světa a že se z toho utvořila jakási ohňová sféra okolo vzduchu obklopujícího Zemi, jako kůra okolo stromu. Když ta se odtrhla a rozlámala na jakési kruhy, povstalo Slunce, Měsíc a hvězdy.
    • Pseudo-Plútarchos, Stromateis 179, 11-25 (DK 12 A10)

    prvním a podstatným krokem při vzniku světa z neomezeného počátku je vyčlenění, rozrůznění protikladů, a to především protikladu teplého a studeného. Teplé a studené (popř. suché a vlhké) pak už charakterizují jednotlivé věci našeho světa.
  22. Anaximandrova teorie vzniku života?
    • „Anaximandros [tvrdil], že první živočichové se zrodili ve vlhku, obklopeni ostnatými kůrami. Když pak postupoval [jejich] věk, vystupovali na sušší [povrch], a když kůra praskala, na krátký čas [ještě] změnili způsob života.“
    • Aëtios, Placita v 19, 4 (DK 12 A30/1)

    • „Dále říká, že na počátku se člověk zrodil z živočichů jiné podoby, protože jiní se brzy živí samostatně, jen člověk potřebuje dlouhodobé vyživování. Proto by také, jsa takový, na počátku v žádném případě nebyl zachován.“
    • Pseudo-Plútarchos, Stromateis 2, fr. 179, 25 (DK 12 A10)

     — život zřejmě vzniká v moři a vznik nových druhů (přinejmenším člověka) je vysvětlován „evolucí“ z druhů starších, jež byla vyvolána či vynucena změnou vnějších podmínek. Přitom rozhodující podmínkou je poměr sucha a vlhka (jenž je zase závislý na poměru teplého a chladného), takže „vývoj života“ závisí na „fyzikálním“ vývoji celého kosmu, na fyzikálních podmínkách kosmogeneze.
  23. Anaximandrův příspěvek k meterologii?
    • „Deště vznikají z páry vystupující ze země pod slunce.“
    • Hippolytos, Refutatio omnium haeresium I 6, 7, 2-3 (DK 12 A11)

    • „Anaximandros [říká], že vítr je proud vzduchu, když se to nejjemnější a nejvlhčí v něm působením slunce dává do pohybu a vypařuje.“
    • Aëtios, Placita III 7, 1 (DK 12 A24)

    • V kontextu Anaximandrovy i vůbec mílétské filosofie je důležité, že tyto jevy jsou vysvětlovány zcela „přirozeně“, fyzikálně, a to stále na základě působení protikladů teplého a studeného a suchého a vlhkého (viz vztah vlhkosti a slunce v obou zlomcích).
    • Druhým podstatným momentem je ústřední role vzduchu, již Anaximandros odhaluje u všech meteorologických jevů (viz ještě zlomek A23). Tím jakoby předznamenává Anaximena.
  24. CV Anaximenes?
    • Image Upload 6
    • napsal filosofický spis.
    • Jeho smrt — kolem r. 525 př. n. l. — představuje konec prvotního způsobu filosofického myšlení, označovaného jako „mílétská škola“.
  25. I Anaximenés měl tedy za to, že počátek musí být neomezený. Avšak odmítl Anaximandrovy abstraktní spekulace a za počátek zvolil ...
    Ἀήρ = prvek sice obvykle neviditelný, ovšem vnímatelný jiným smyslem — hmatem (je teplý, studený, vlhký, pohyblivý).
  26. Proč ἀήρ?
    • 1) Vzduch je velmi proměnlivý (a pohyblivý, jak ještě uvidíme), může se tedy snadno měnit v jiné „věci“, a proto právě z něj mohly všechny ostatní věci vzniknout.Tento důvod lze označit jednoznačně za „fyzikální“. 
    • 2) Souvislost vzduchu a dechu, tedy nezbytnost vzduchu pro život. Tato skutečnost pro něj musela být potvrzením opravdu kosmického (v tehdejším slova smyslu) významu vzduchu.
  27. základní vlastnost vzduchu?
    • - Počátek musí být pohyblivý, aktivní, aby bylo možné jím samotným — jako jediným zdrojem, jediným počátkem — vysvětlit původ všech ostatních jsoucích věcí.
    • to vyvolá zásadní (odmítavou) reakci v pozdějším vývoji filosofie, konkrétně se to projeví v Parmenidově pojetí jsoucna a v Aristotelově rozlišení příčin.

    • Vzduch je považován za počátek díky tomu, že vykazuje dvě důležité vlastnosti — imanentní proměnlivost a pohyblivost.
    • Ještě zásadnější charakteristikou vzduchu však je schopnost měnit hustotu, tj. zřeďovat se a zhušťovat se.
  28. Jakým způsobem/ procesem je ze vzduchu stvořen svět?
    • Podle Anaximena jsou teplo a chlad výrazem hustoty látky, konkrétně vzduchu. Jednoduše řečeno — hustší je chladnější, řidší je teplejší (a je nasnadě, že musí existovat i nějaký střední stav, který neoznačíme ani za teplý, ani za studený).
    • viz běžná zkušenost - Foukáním, dechem si ochlazujeme např. popálené části těla, ale dechem si také zahříváme zmrzlé ruce. 
    • Zřeďováním a zhušťováním počátku — vzduchu — tedy vzniká především následující škála věcí různících se hustotou:
    •  oheň (zředění) ← vzduch → (zhuštění) vítr → oblak → voda → země → kámen
    • Ustavení takové škály skutečnosti zároveň vede k důsledku, že různé „věci“ nejsou různé kvalitativně, nýbrž jen kvantitativně — stačí dostatečně rozmělnit či „zředit“ kámen a vznikne oheň. Přestože tato myšlenka působí podivně, je logickým dovršením ústředního mílétského přesvědčení, že všechny věci mají jeden společný počátek.
  29. Kterého z následujících filozofů inspiroval proces zřeďování a zhušťování vzduchu?
    Platón — v Tímaiovi 49b-d předkládá detailní popis takových přeměn (a možná i určité doplnění a vysvětlení Anaximenovy představy).
  30. jakou roli sehrál vzduch při vzniku kosmu?
    • „Říká, že kontrakcí vzduchu vznikla nejprve velmi plochá Země. Proto také dává smysl, že je nadnášena vzduchem. Slunce, Měsíc a ostatní hvězdy mají počátek svého vzniku ze Země. Opravdu tedy tvrdí, že Slunce je zemí, a že nabývá dostatečné teploty svým prudkým pohybem.“
    • Pseudo-Plútarchos, Stromateis, fr. 179, 35-40 (DK 13 A6)
  31. Anaximenes a jeho příspěvek k meterologii?
    • „Blesk vzniká, když se mraky rozestoupí silou vanutí, neboť jejich rozestoupením vzniká svítivá a ohnivá záře. Duha se rodí ze slunečních paprsků, když dopadají do nashromážděného vzduchu. Zemětřesení vzniká, když je země příliš změněna ohřátím a chladnutím.“
    • Hippolytos, Refutatio omnium haeresium I 7, 8, 1-5 (DK 13 A7)

    Je téměř samozřejmé, že u Anaximena musí být základem těchto jevů vzduch (či vanutí — πνεῦμα). Uvedený výčet jevů a způsob jejich vysvětlení dokazuje, že Anaximenés se této oblasti věnoval systematicky a se zájmem.
  32. Anaximenův výklad skutečnosti je ve srovnání s Anaximandrovým...
    blíže bezprostřední smyslové zkušenosti a neobsahuje abstraktní spekulace.

    - Je velmi komplexní a „fyzikálně“ vysvětluje velkou část vnímatelných jevů (dochované zprávy však neobsahují např. vysvětlení zatmění nebeských těles)
  33. Který z Míléťanů nejzřejměji přijímá existenci boha či bohů?
    • Anaximenés
    • Avšak základem fungování přírodní skutečnosti zůstává „fyzika vzduchu“ a bohové (olympští?) jsou buď této fyzikální rovině podřazeni (Augustinus), nebo tato fyzikální rovina samotná je přímo ztotožněna s bohem (Cicero, Aëtios). Anaximenés tedy rozhodně podává racionální, „přírodovědný“ výklad skutečnosti, nikoli výklad mýtický.

    Image Upload 7
  34. Mílétský způsob výkladu skutečnosti bude asi za sto let radikálně odmítnut elejskou filosofií. Abychom pak pochopili, v čem elejský zvrat v dějinách filosofie spočívá, zopakujeme a podtrhneme základní motivy mílétského myšlení:
    • 1) Zřejmě na základě pozorování nejrůznějších přírodních jevů dospěli Míléťané k přesvědčení, že (všechny) věci a jevy spolu souvisejí, jsou příbuzné, mají něco společného ⇒ vše musí mít jediný totožný počátek (ἀρχή), z něhož všechny věci vznikají a do něhož se při zániku navracejí. Tento počátek je věčný, nevyčerpatelný, neomezený, a proto představuje stálý základ veškeré skutečnosti
    • 2) Avšak zároveň je pro mílétské myšlení evidentní, že tato skutečnost je velmi proměnlivá, neustále vzniká a zaniká. Proto má-li být ἀρχή skutečně sama počátkem proměnlivé skutečnosti, musí v sobě obsahovat i „impuls“ ke vzniku (a zániku) věcí — tedy musí být sama pohyblivá a proměnlivá. Proto jí náleží věčný pohyb.
    • Schopnost pohybovat se je pro Řeky projevem života, schopnost pohybovat se věčně a neomezeně pak projevem božskosti — proto možná už ὕδωρ, výslovně pak ἄπειρονἀήρ jsou oživené a božské.
    • Schopnost pohybu a nutnost proměnlivosti pak zřejmě Thaléta a Anaximena vedly k jejich volbě konkrétní ἀρχή na základě pozorování toho, co je pohyblivé a proměnlivé, příp. co je podmínkou života.
    • Anaximandros se naproti tomu opíral o empirii o něco méně a postupoval více spekulativně, přičemž ústřední roli v jeho myšlení sehrál motiv symetrie.
Author
iren
ID
354539
Card Set
02 Miletane
Description
antika
Updated