pomocne metody:)

letecká prospekce, mechanické sondy, geofyzikální metody...

• povrchový průzkum: pozemní forma, letecká, podvodní 
• podpovrchový:
• -geologický (vrtákem),
• -chemický (fosfátová analýza - zvýšené množství látek v půdě v důsledku osídlení)
• -geofyzikální - detektor kovů, magnometrie (zjišťování magnetických anomálií vlivem podpovrchových objektů), odporové elektrické měření, georadar (vyhledávání hrobek) atd.

• 1) fixace naleziště
• 2) zhotovení vrstevnicového plánu
• 3) zachycení všech artefaktů
• 4) stratografie/ exploatace uloženin
• PRŮBĚŽNÁ DOKUMENTACE

• Gustaf Kossinna (1858-1931)
• jeho učení se později stalo součástí tzv. nordického mýtu

• migracionismus
• polycentrický: Henri Breuil
• mono: Gustaf Kosinna (pravlast indogermánů - skandinávie, S německa)

• 1) pazourek a jiné tvrdé horniny vhodné ke štípání
• 2) kámen (měkčí horniny, které se dají brousit a vrtat)
• 3) kosti, parohy
• 4) keramika
• 5) kov a další slitiny
• 6) dřevo
• 7) organické látky

nahromadění předmětů v určité vzdálenosti od středu obydlí - stěna?

výskyt velkých předmětů na periferii sídliště - důsledek opakovaného vyklízení centrálního prostoru

• antropozoikum (pře 1,8mil let)
• jeho nástup provázelo ochlazování klimatu - střídání glaciálů a interglaciálů; v tropickém pásmu střídání pluviálů a sušších interpluviálů. Toto kolísání charakterizovalo starší pleistocén.Mladší holocém je jen krátký úsek od poslední doby ledové - posledních 10tisíc let

Oskar Montelius: stanovení chronologie nálezů na základě typických tvarových znaků v rámci ucelených souborů artefaktů

• 1) izotopické: poločas rozpadu radioaktivních izotopů
• - radiokarbonová metoda
• - draslíko-argonová
• - fusion track ²³⁸U
• - termoluminiscence
• 2) chemické: k datování se využívá chemická reakce
• -recemizace AK
• - fluorová metoda
• 3) geofyzikální: využívají zejm. paleomagnetické polarity
• -paleomagnetická polární stratigrafie

¹⁴N

• obsahuje uhlík tkž pro všechno organické: kosti, dřevo, tkaniny, semena...
• pro období 10-50.000let

• - ke stáří vulkanických hornin a sopečného prachu (když chci datovat vrstvy, ve kterých jsou fosilie/artefakty nalezeny)
• - datuje až několik milionů let zpět
• - princip: radioaktivní rozpad ⁴⁰K na ⁴⁰Ar (ale ne všechen, pouze asi 11%; za 2-3mil let se rozpadne cca 0,1K)
• - Ar se uvolňuje při sopečné erupci (vysoké t) - když hornina zchladne a ztuhne, obsahuje nějaké K ale žádné Ar; postupem času K klesá, Ar narůstá
• - poločas rozpadu: 1.310biliónů let

- nerosty se v přírodě vyskytují jako krystaly, jejichž atomy vytvářejí standardní 3D strukturu. Když se jádro U rozpadá, uvolněné částice vyrazí do krystalové struktury otvory, a na základějejich počtu, stanovím stáří horniny

• používá především k určování stáří keramických zbytků. Zkoumanou keramiku přitom určitým způsobem rozžhavíme a následně změříme emisi záření, kterou vydávají střepy. Podstatou metody je, že intenzita vyzařování závisí na době, která uplynula mezi dvěma vypáleními. Tímto způsobem můžeme tedy zjistit, kdy byla keramika nebo i třeba popsaná hliněná destička vypálena poprvé – nejen úmyslně, ale třeba i náhodou při destrukci celého tehdejšího sídliště. Z dob, kdy ještě nebyla známa keramika, lze takto datovat i jiné spálené předměty, např. kameny z pravěkého ohniště
• měří množství elektronů uvízlých v defektních místech mřížkové struktury krystalů - tyto defekty vznikly rozpadem malých částic radioaktivních prvků (K, U, Th) - množství zachycených elektronů se zvyšuje s expozičním časem, takže krystal může sloužit jako dozimetr
• -čím je vzorek starší, tím větší množství světla se při zahřívání uvolní

• na odkrývaný materiál nesmí při jeho vyzvednutí z geologické vrstvy dopadnout ani paprsek denního světla
• Zahřátím (termoluminiscence) nebo ozářením viditelným světlem (OSL) se elektrony vracejí zpět do elektronových obalů. Přitom se uvolňuje energie ve viditelné oblasti spektra – materiál tedy světélkuje. Čím déle je zkoumaný materiál vystaven radioaktivnímu záření, tím více elektronů se stačí uvolnit a tím mohutnější je pak efekt luminiscence

• pro datování zubů
• V tomto případě měříme množství uranu, který se v zubech akumuluje po zakrytí sedimentem.
• Metoda ESR již byla na našem území aplikována na nalezišti v Kůlně,
• rezonanční absorpce vyvolaná interakcí mezi elektrony s nepárovanými spiny a vysokofrekvenčním elektromagnetickým polem za přítomnosti stejnosměrného magnetického pole;

• Každý materiál obsahuje určité množství radioaktivních prvků.
• Radioaktivní záření uvolňuje elektrony ze struktury minerálu, a ty se pak hromadí v místech poruch jeho krystalické mřížky.
• Zahřátím (termoluminiscence) nebo ozářením viditelným světlem (OSL) se elektrony vracejí zpět do elektronových obalů. Přitom se uvolňuje energie ve viditelné oblasti spektra – materiál tedy světélkuje. Čím déle je zkoumaný materiál vystaven radioaktivnímu záření, tím více elektronů se stačí uvolnit a tím mohutnější je pak efekt luminiscence. Jednoduše řečeno, čím je materiál starší (čím delší čas uplynul od posledního zahřátí či ozáření), tím více se mezitím stačil "nabít". Jak vidno, máme zde vlastně co do činění s přírodními měřiči radioaktivity, s jakousi obdobou dozimetrů.
• Výsledky získané metodami luminiscence samozřejmě závisejí na míře radioaktivity v okolní půdě. Proto musíme změřit také radioaktivitu pozadí a provést příslušné korekce (čím větší je radioaktivita pozadí, tím bude stáří nálezu relativně nižší).

Dozimetrie ionizujícího záření je založena na základní vlastnosti tohoto záření a sice vytvářet v látce, kterou prochází, záporné a kladné ionty (ionizovat) nebo vyvolávat v látce fyzikální jevy, které jsou měřitelné a nějakým způsobem závislé na množství záření, kterému byla daná látka vystavena (např. změna vodivosti, teploty, barvy, vznik termoluminiscence apod.).

• -relativní stáří kostí zubů, slonoviny
• princip: v době, kdy jsou kosti uloženy v zemi, absorbují fluor a další nerosty rozpuštěné v podzemní vodě + součsně s růstem obsahu fluoru dochází k úbytku dusíku
• -když chceme zjistit zda se kosti ve stejné vrstvě věkově shodují

• -při určování stáří organických objektů
• princip: u živých AK většinou v L konformaci, když organismus odumře - L se přemění na D

• určování hornin pomocí proměn polarity magnetického pole Z, k nimž v geologické minulosti několikrát došlo
• užívá se k přesnění již získaných dat z fosílií

přírůstky letokruhů v závislosti na změnách klimatu

výzkum složení geol.vrstev, základem je princip superpozice: za stabilních podmínek jsou nižší geol.vrstvy starší než svrchní - fosilie ze spodních vrstev jsou starší

mohutné "sídelní kopce" "kulturních vrstev", např. troja

• - na území dnešního Turecka v západní Malé Asii
• - Rokem 1870 začal totiž na Hissarliku první archeologické výkopy hlavní objevitel Tróje Heinrich Schliemann 
• - Předpokládal, že hora Hissarlik je tvořena na sobě pravidelně navrstvenými homogenními kulturními vrstvami. Což byl naprosto chybný předpoklad, jelikož pozůstatky jednotlivých kultur se na sebe navršily v jiném plošném rozsahu a v jiných výškách. Ten, kdo se dobýval do středu kopce zvenku, pak nar��žel na různé vrstvy ve stejných hloubkách - prokopal se až k nálezům z doby kamenné a o pár metrů dál ve stejné hloubce římská zeď
• -Při dalším odkrývání Tróje byly objeveny nádoby známé pod názvem pithos – nádoby o průměru jednoho metru a výšce dvou metrů určené ke skladování zásob. Ovšem cenné nálezy se objevovaly každým dnem a ve velkém množství, např. skoro devadesát centimetrů široký blok párského mramoru, na kterém byl zobrazen bůh Helios se svými vesmírnými pádícími oři, pozůstatky athénina chrámu, obranné zdi či věže... nakunac snad i priamův palác a městské brány
• chronologie:
• 0d. 2.pol. 4.tis.
• 1300-1190bc = homérova trója
• konec cca 500bc - znovu založeno řeky až do dobytí konstantinopole