06 klasicka paradigmata III

studium kulturního vývoje v kategoriích lidského pokroku. V tomto pojetí představuje kultura extrasomatický (nadbiologický) adaptivní systém, který lidským populacím rozšiřuje spektrum jejich existenčních možností. Za hybnou sílu evoluce se považují materiální faktory, prostřednictvím kterých příslušníci dané kultury přetvářejí přírodu a uspokojují své potřeby

• univerzální evolucionismus (Leslie A. White)
• multilineární evolucionismus (Julian H. Steward)

Pro Leslie A. Whitea byl příznačný „makroevoluční“ přístup studia kultury (postižení obecných vývojových trendů v kontrole energie). V opozici stojí „mikroevoluční“ přístup Juliana H. Stewarda, který se snažil empiricky studovat multilineární evoluci různých kultur v konkrétních ekosystémech.

• (1) základním atributem evoluce kultury je růst komplexnosti kulturních systémů;
• (2) evoluci společnosti charakterizuje pokrok od jednoduchých ke složitějším společenským organismům;
• (3) kulturní evoluce představuje posun od homogenity k heterogenitě a
• (4) rozhodující hybnou silou kulturní evoluce jsou materiální faktory

• - Po službě v americkém námořnictvu v průběhu první světové války se začal věnovat studiu společenských věd - tři různé výzkumné oblasti.
• ---První představují monografie a články, které vznikly na základě jeho empirických terénních výzkumů amerických indiánů,
• ---druhou oblast přestavují studie věnované vývoji antropologických teorií, směrů a škol (zejména evolucionismus, difuzionismus a funkcionalismus)
• ---a třetí oblast jeho výzkumů představuje rozpracování koncepcí kulturologie a kulturní evoluce.

• - Pro studium všelidské Kultury navrhoval zavedení samostatné vědy – kulturologie
• - Podle Leslie Whitea tvoří kulturu tři dílčí hierarchické a kauzálně provázané subsystémy- technologický, sociologický a ideologický.
• - Později k těmto třem subsystémům Leslie White přidal psychologický subsystém
• - Hybnou sílu kulturní evoluce představuje technologie.
• Ta se projevuje v růstu schopnosti lidské společnosti koncentrovat a efektivně využívat energii. Stupeň kulturního vývoje odráží množství energie získané na hlavu a energetickou účinnost technologických nástrojů
• -

Juliana H. Stewarda

Kulturní ekologové se snažili přejít na kvalitativně novou systémovou rovinu výzkumu kultury a společnosti. Odmítali předpoklad o totožnosti rovnovážného stavu systému s některou konkrétní sociální strukturou. Rovnovážný stav definují pomocí pojmů „vstup“ a „výstup“. Podle kulturních ekologů sociokulturní systém při interakci s měnícím se prostředím modifikuje a proměňuje svoji strukturu pouze v případě, když jeho „výstup“ odpovídá požadavkům prostředí. Sociokulturní systém může pozitivní a negativní zpětnou vazbou reagovat na vliv prostředí a zpětně jej ovlivňovat

• - Nejvýznamnější se staly jeho výzkumy kultury Šošonů a Paiutů ve východní Kalifornii, Nevadě, Utahu a Idahu
• - Na základě studia amerických indiánů definoval dva důležité antropologické koncepty- kulturní ekologii a teorií multilineární evoluce
• -  méně komplexní společnosti názorněji demonstrují základní adaptační mechanismy než rozvinuté komplexní společnosti, kde je úloha přírodního prostředí zastřena existencí složité sociální struktury
• -

• ve zcela odlišných společnostech a v rozdílných historických a kulturních kontextech mohou vznikat na základě obdobných přírodních a sociálních příčin podobné sociokulturní fenomény
• Podle Juliana Stewarda nelze hledat podobnost v univerzálních vývojových stadiích nebo difuzi kulturních prvků, ale v logice interakce mezi lidskou společností a přírodním prostředí.

• Marvin Harris (1927-2001)
• Vedle Darwinovy teorie evoluce lze zdroje kulturního materialismu hledat u historického materialismu Karla Marxe, který je však zbaven dialektiky a teorie revoluce

• - Koncepce kulturního materialismu
• - terénní výzkumy v brazilském státě Bahia, v Mozambiku, Indii a Spojených státech

• výrobní způsob a způsob demografické reprodukce života společnosti, tzv. infrastruktura, determinují organizaci rodiny, příbuzenských systémů, ekonomiky a politické organizace, tzv. strukturu.
• Vzniklé struktury poté ovlivňují vědu, umění, literaturu, hudbu, rituály a další symbolické systémy, tzv. superstrukturu.

Spolu s Michaelem Harnerem (*1929) sdílel Marvin Harris názor, že původ krvavých obřadů spojených s pojídáním lidských obětí nelze výlučně spojovat s náboženskými představami. Podle kulturních materialistů šlo spíše o výraz snahy kompenzovat nedostatek živočišných bílkovin. Kanibalismus si vynutil tlak infrastruktury, která zahrnovala z domestikovaných zvířat pouze krocany a psy. Nedostatek ovcí, koz nebo skotu, které byly charakteristické pro Starý svět, si vynutil náhradní zdroj živočišných bílkovin právě v podobě lidských obětí a následné konzumace lidského masa

• sakrální charakter indického skotu souvisí se subsistenčními zájmy Indů. Podle Marvina Harrise, který sledoval ekonomický a religiózní vývoj Indie od poloviny prvního tisíciletí před Kristem, je vzhledem k přírodním podmínkám indického poloostrova výhodnější využívat dobytek jako tažné zvíře, zdroj mléka a trusu jako paliva než jej konzumovat. Posvátný charakter indických krav tak odráží optimální formu adaptace místní civilizace na přírodní prostředí.
• S podobným stavem se můžeme také setkat při zákazu požívání vepřového masa u židovských a muslimských komunit, kde environmentální podmínky Blízkého východu způsobily, že chov prasat se stal nevýhodným. Proto byli prasata označení za nečisté ne proto, že by je jedli nežidovské, případně nemuslimské, komunity, ale ekonomické náklady na jejich chov byly tak vysoké, že snadnější bylo od jejich chovu upustit a zaměřit se na méně náročné druhy domácích zvířat (ovce, drůbež)

kognitivní antropologie, symbolické a interpretativní antropologie, etnolingvistiky, etnovědy a etnosémantiky

V tomto pojetí je pojem kultura zúžen na systém sdílených znalostí, které členové určité společnosti používají k interpretaci zkušenosti a vytváření sociálního chování.

• symbolů a významů
• kultura představuje na jedinci nezávislou relativně samostatnou vrstvu reality (sémiotický systém). Sdílený svět významů se vytvořil v procesu sociální interakce. Proto je cílem výzkumu kultury odhalení sdílených kódů symbolů a významů, podle kterých členové společnosti vysvětlují své zkušenosti a řídí své chování

• etický je popis z hlediska (vnějšího) pozorovatele a objektivizující vědy, jež hledá společné a nebere důsledně ohled na kulturní, společenské či jazykové odlišnosti zkoumané společnosti;
• emický je popis, vycházející z kategorií a představ aktérů jednání, příslušníků daného společenství, z jejich vlastního chápání a rozlišování. Je tedy závislý na kontextu dané kultury

• Mary Douglasová (1921-2007)
• Podle symbolických antropologů v reálném světě neexistují žádná fakta či věci sami o sobě, ale svou realitu získávají teprve skrze významy, které jsou jim připisovány členy určité společnosti. Tyto významy jsou konstruovány teprve v rovině interaktivního a komunikačního kontextu

• - Studovala u Edwarda Evans-Pritcharda
• - terénní výzkum u kmene Lele v Kongu - Dichotomie „čistého“ a „nečistého
• - Věřila, že organizace lidského vědění odráží základy sociální existence člověka
• - Svým pojetím „špíny“ a jejího symbolického významu přispěla Mary Douglasová k prosazení přístupu, podle kterého je svět „kulturní konstrukce“
• - Natural Symbols (1970)
• - Každá kulturní společnost se snaží symbolickým jazykem udržet a legitimizovat své vnitřní uspořádání a současně vymezit hranice vůči okolí, které vyjadřují její svébytnost a sebepochopení.
• - Mary Douglasová tyto dvě klasifikační aktivity a symbolické dimenze označuje „mřížkou“ (grid) a „skupinou“ (group) a souhra mezi symbolickou rétorikou mřížky a skupiny udržuje stabilitu společenského systému

Victor Witter Turner (1920-1983)

• - působil v Zambii, kde prováděl terénní výzkum mezi příslušníky kmene Ndembu
• - studium komparativní religionistiky a výzkum rituálů.
• - zdánlivě nejrigidnější společenská struktura se udržuje a reprodukuje prostřednictvím neustálé sociální interakce
• - Turner spojil svou teorii konfliktu jako sociálního dramatu s van Gennepovým schématem rituálu přechodu
• - Turnera zaujala povaha a symbolismus pomezní, liminální fáze (lat. limen – práh), ve které byl jedinec vytržen z běžné sociální struktury a jeho zasvěcení či psychická přeměna před vstupem do nové sociální role nebo životního období - Symbolismus liminarity

• Victor W. Turner a role rituálů

• rites de passage
• přechodové rituály ve všech společnostech stejnou strukturu skládající se ze tří fází, které zahrnují fázi odloučení (rites de séparation), fázi pomezí (rites de marge) a fázi přijetí (rites d’aggrégation)

• - terénní výzkum na východní Jávě, který se zaměřil na problematiku ekonomického a sociálního rozvoje
• - pozornost však nejvíce věnoval náboženství a v roce 1960 na toto téma vydal knihu The Religion of Java
• - terénní výzkum na Bali, v maroku
• - Nejvýznamnějším přínosem Clifforda Geertze je bezesporu jeho interpretace pojmu kultura - "Pojetí kultury, které já zastávám, je v podstatě sémiotického charakteru. Domnívaje se, že člověk je zvíře zavěšené do pavučiny významů, kterou si samo upředlo, považuji kulturu za tyto pavučiny a její analýzu tudíž nikoliv za experimentální vědu pátrající po zákonu, nýbrž za vědu interpretativní, pátrající po významu"
• - kultura představuje text, který etnolog zaznamenává pomocí zhuštěného popisu (thick description)
• - kultura neexistuje ve vnitřních strukturách lidské mysli, ale v symbolických veřejně sdílených systémech, které mají dvojí charakter- vytvářejí modely reality (výklad a interpretace světa) a modely pro realitu (návod a informace k organizaci sociálního života člověka).
• - svět člověka = soubor symbolických textů a akcí

Marvin Harris, který Geertzovu verzi antropologie považoval za velice spekulativní. To je pochopitelné, neboť Geertzovo pojetí kultury jako symbolického systému bylo v kontrapozici k Harrisově koncepci kultury jako adaptivního systému

• 1) kognitivní antropologie ve svých výzkumech koncentruje svůj zájem na sdílené kognitivní obsahy lidského vědomí, zatímco symbolická antropologie akcentuje nejen mentální struktury ale také interakční situaci, v rámci které se utváří svět významů, a kulturní kontext, ve kterém komunikace probíhá;
• 2. kognitivní antropologie vidí cíl svých výzkumů v postižení organizace lidského myšlení a logiky kulturní gramatiky dané společnosti, zatímco symbolická antropologie usiluje o výklad významů a struktury textů (hermeneutickou interpretaci dané kultury);
• 3. kognitivní antropologie ve svých výzkumech preferuje analýzu vazeb mezi lexémy a jejich významy a sémantickými vztahy mezi oblastmi určité kultury, zatímco pro symbolickou antropologii je typický zájem o výzkum metaforických souvislostí mezi oblastmi v rámci textu, žánru, rituálu nebo kulturního systému;
• 4. metodologicky se kognitivní antropologie opírá spíše o vědecký model (matematika, statistika, kybernetika a lingvistika), zatímco symbolická antropologie preferuje stále více protipozitivistické, humanistické a interpretační pojetí antropologie jako umění a literárního žánr a při analýze určité kultury využívá literární a uměnovědní přístupy, zdůrazňující zhuštění, polysémii a interpretační virtuozitu a tvůrčí představivost