05 klasicka paradigmata II

sociologizující směr, který vycházel z prací Émila Durkheima (1858-1917), Herberta Spencera (1820- 1903), Maxe Webera (1864-1920) a dalších

společnost tvoří holistický celek, který nelze redukovat na pouhý kvantitativní souhrn dílčích částí, sociální prvky a subsystémy stojí ve vzájemných vztazích a plní vůči sobě a celku určité funkce

Cílem každého sociálního systému je směřování ke stavu sociální rovnováhy - dosaženo socializací nebo sociální kontrolou

Funkcionalismus vznikl v době, kdy se britští antropologové obdobně jako jejich američtí kolegové snažili v obavě z brzkého zániku méně komplexních společností shromáždit velké množství etnografických poznatků. Toto úsilí vyústilo v řadu expedicí ↣ vypracovaná precizní metodika terénních výzkumů

Klasičtí funkcionalisté vycházeli z předpokladu, že kultura slouží k uspokojování biologických, psychických a sociálních potřeb člověka. Základní jednotkou kulturních systému jsou instituce. Podle teorie potřeb a jejich uspokojování dochází ke kulturní změně v situaci, když se mění instituce nebo vznikají nové potřeby

reprodukčnímu, trávícímu, oběhovému a nervovému ústrojí  odpovídají ve společnosti systémy příbuzenství, ekonomické, náboženské a politické

Wilhelma Wundta (1832-1920)

• První, „kulturologické“ ohnisko, reprezentoval Bronisław K. Malinowski (1884-1942) a jeho žáci
• Druhé, „sociologické“, ohnisko funkcionalismu se zrodilo ve třicátých letech 20. století kolem Alfreda R. Radcliffa-Browna (1881-1955) a brzy se začalo označovat jako strukturálně funkcionalistické. V jejich pojetí byla antropologie považovaná spíše jako srovnávací sociologie, která studuje preliterární společnosti

• diachronní
• synchronní

• - doktorát z fyziky a matematiky
• - V Lipsku studoval u Wilhelma Wundta  psychologii, který ho ovlivnil svým pojetím o kolektivní lidské psychologii
• - Před vypuknutím první světové války se B. Malinowski dostal do Austrálie, respektive do Nové Guineje, a začal zde provádět své terénní výzkumy, jež vyústily v jeho nejvýznamnější studie - zkoumal domorodé obyvatele na ostrově Mailu a na Trobriandových ostrovech - The Argonauts of the Western Pacific z roku 1922
• - Stále ve svých pracích uplatňoval evolucionistické myšlenky, když „primitivní společnost“ chápal jako nižší vývojový stupeň, který je díky své omezené komplexnosti vhodný pro porozumění mnohým rysům moderní společnosti
• - r.1927 se stal profesorem antropologie na Londýnské univerzitě
• - koncepce teorie potřeb

• - rodinným životem, ekonomickou aktivitou a magií
• - příbuzenské systémy, politiku nebo náboženství

africký kontinent

• malinowski
• Podle této koncepce je základním účelem kultury uspokojování základních potřeb jedince, které se dělí na biologické, instrumentální a symbolické
• - biologické potřeby jsou primární; Kulturní reakce na základní potřeby (metabolismus, reprodukce, tělesné pohodlí, bezpečí, pohyb, růst a zdraví) ustavují nové situace a prostředí, na které musí společnost reagovat
• = kultura složitý behaviorální systém reakcí na komplexní potřeby, které by měly být vysledovány k jedinci jako konečnému stupni. Podle teorie potřeb (1) musí každá kultura uspokojovat biologické potřeby a (2) každá kulturní invence a prvek (artefakty a symbolické prvky) představují instrumentální posílení lidské anatomie a vztahují se přímo nebo nepřímo k uspokojení tělesných potřeb

směnný systém na Trobriandových ostrovech popsaný v knize The Argonaut sof the Western Pacific

• -terénní výzkum na Andamanských ostrovech v Bengálském zálivu
• - pracoval jako úředník v Africe, v roce 1920 získal místo sociální antropologa na univerzitě v Kapském Městě
• - roce 1926 přesídlil do Sydney, kde řídil antropologické výzkumy a v době hospodářské krize se přemístil do USA
• - Na konci třicátých let se A. Radcliffe-Brown vrátil do Velké Británie a začal přednášet na Oxfordské univerzitě
• - Jako hlavní konceptuální nástroj zavedl studium sociální struktury, které nahradilo Malinowského funkci; odmítal jeho pojetí kultury založené na zobecňování poznatků získaných studiem jedné izolované společnosti. Podle něj má být cílem antropologie srovnání všech typů společnosti za účelem vyvození věrohodných obecných pravidel a zákonitostí lidské společnosti. Své teze o kultuře, společnosti a antropologii A. Radcliffe-Brown shrnul v knize A Natural Science of Society (1957)
• - Pod vlivem Durkheimovy sociologie odmítal Boasovu vědu o kultuře a zdůraznil úlohu společnosti. Kulturu pokládal za nepřesně vymezený a neužitečný abstraktní pojem a ztotožňoval ji s procesem enkulturace a socializace. Hlavní ambicí Radcliffa- Browna bylo vytvořit jednotnou vědu o společnosti. Rozlišoval historický výklad, který je vlastní etnologii, a vědeckou interpretaci, jež přísluší sociální antropologii, která má být vybudována podle vzoru přírodních věd. Předmětem etnologie je rekonstrukce kulturních dějin určitého etnika, zatímco sociální antropologie usiluje o stanovení obecných zákonů, jimiž se řídí společenský život. Sociální antropologie má být založena na srovnávací metodě, je nomotetickou vědou a dílčí disciplínou srovnávací sociologie.
• - sociální struktura = sociální vztahy mezi jedinci existující nezávisle na konkrétních individuích, které je zaujímají.

sociální struktura součástí empirické reality. Tímto pojetím se odlišoval od francouzských strukturalistů, podle nichž se struktura projevuje v realitě prostřednictvím svých modelů

pojetí funkce. Zatímco Bronisław Malinowski spojoval funkci s uspokojováním biologických potřeb, Radcliffe- Brown ztotožnil funkci s úlohou, kterou sociální a kulturní instituce hrají při udržování a reprodukci společnosti

• - navazoval na rané funkcionalisty
• - věnoval pozornost analýze vnitřní logiky kultury a postižení významu institucí pro členy dané společnosti
• - monografie The Nuer: ^{A Description of the Modes of Livelihood and Political Institutions of a Nilotic People} (1940), ve které se zabýval úzkým vztahem mezi nuerským pastevectvím a ekologickými podmínkami oblasti a způsobem, kterými ekologické faktory ovlivňují sociální systém a způsob obživy.
• - další studii věnoval svou pozornost fenoménu čarodějnictví, tentokrát u Azandů

ve filozofii idealizaci světa mimoevropských společností pomohl v 18. století Jean-Jacques Rousseau (1712-1778) koncepcí „ušlechtilého divocha“, který byl prezentován jako původní obraz civilizací nezkažených autentických lidských hodnot

Konfrontace Evropy se světem exotických kultur vedl francouzské filozofy k zamyšlení nad relativitou hodnot křesťanské společnosti

• Marcel Mauss (1872- 1950)
• Na vývoj antropologického myšlení zapůsobila zejména jeho práce Essai sur le don, forme archaique de l’échange (1923- 1924), která se považuje za průkopnické dílo ekonomické antropologie
• dary představují totální sociální fenomén, který vytváří reciproční systém - Tento systém zabezpečuje mír mezi sousedy, upevňuje stabilitu sociální struktury a legitimuje společenskou hierarchii.

Ferdinanda de Saussura (1857-1913), který v lingvistickém kontextu rozpracovával ideje sociologické školy Émila Durkheima a položil základy nauky o znacích (sémiotiky)

odhalit pod rozmanitostí empirické skutečnosti univerzální struktury lidské činnosti

• Ačkoli se jednotlivé strukturalistické školy vydaly vlastním směrem, lze vytyčit některé společné principy jednotlivých variant strukturální antropologie 
• (1) při analýze sociokulturních systémů je kladen důraz na prvotnost vztahů před prvky systému,
• (2) dominuje synchronní metoda výzkumu, zatímco historicko- genetický přístup ustupuje do pozadí,
• (3) za rozhodující determinantu lidského chování a prožívání jsou považovány nadindividuální objektivní struktury, které tvoří podstatu sociokulturní reality

• Základy strukturální antropologie lze shrnout do několika společných bodů:
• (1) pozorovatelné a vědomé úrovně jevů jsou užitečné jenom jako východiska ke zkoumání principů jejich skladby,
• (2) úkolem strukturální antropologie je objevit logické principy klasifikace, které organizují a podmiňují kulturní realitu a
• (3) snaha strukturalistů o formulaci matematických zákonů organizace a jejich kombinace a klasickou antropologickou metodologií.

• - studium filozofie na univerzitě v Paříži
• - profesorem sociologie na univerzitě v brazilském São Paulu
• - terénní výzkum v nitru Brazílie - Nambikvarové, Tupí-Kavahíbové, Kaďuvejové (Tristes Tropiques)
• - přednášel v NewYorku 
• - jeho studie vyšly souborně v roce 1958 pod názvem Anthropologie structurale
• - Dílo Claudea Lévi-Strausse můžeme rozdělit do tří základních okruhů:
• (1) studiu, příbuzenských systémů,
• (2) problematika výzkumu domorodých klasifikačních systémů
• (3) studium mytologických systémů a jejich interpretace

• - snažil se sblížit antropologii s exaktními vědami, jakými jsou matematika, kybernetika, teorie informace, lingvistika a teorie her
• - Při řešení problému převodu empirických faktů ve znaky využil Claude Lévi-Strauss poznatků moderní lingvistiky, zejména teorie binárních kontrastů.
• - prvek systému nemá sám o sobě žádný smysl, ale nabývá jej tím, že vystupuje v opozici ve vztahu k jiným prvkům
• - Projevy kultury je přitom nutné chápat jako zrcadlové obrazy univerzálních struktur lidského myšlení

Etnografie představuje analytickou a popisnou disciplínu spjatou se sběrem empirických dat v terénu. Etnologie směřuje k syntéze a zobecnění etnografického materiálu v mezikulturní a historické perspektivě. Antropologie představuje závěrečnou fázi syntézy a snaží se na základě etnografických a etnologických poznatků dospět ke globálnímu poznání člověka a univerzálních principů lidského myšlení

• Podle Claudea Lévi-Strausse se sociální struktura nevztahuje na empirickou skutečnost, ale na modely, které podle ní vytváří model sociální struktury, která se zakládá na čtyřech charakteristikách 
• (1) struktura má charakter systému a skládá se z prvků, které jsou uspořádány takovým způsobem, že změna jednoho z nich vyvolá změnu všech ostatních,
• (2) každý model patří do určité skupiny modelů s podobnými závislostmi,
• (3) uvedené vlastnosti umožňují předvídat, jak bude model reagovat při změně některého ze svých prvků a
• (4) každý model musí být konstruován tak, aby jeho fungování odpovídalo všem zjištěným faktům.

Sociální struktura jako model sociokulturní reality může být vytvořen buď na základě pozorování, nebo experimentu s cílem nalézt nejvhodnější model pro danou skutečnost

• příroda-kultura.
• Základní atributy přírody jsou univerzálnost a spontánnost, zatímco pro kulturu je typická specifičnost a normativnost
• - Kultura nemůže existovat sama o sobě

• Podle něj můžeme veškeré kuchařské postupy vložit do nitra trojúhelníků, jehož tři vrcholy tvoří kategorie syrové – vařené – shnilé. „Syrové“ v trojúhelníku představuje neutrální pól, zatímco oba zbývající jsou binárními protiklady: „vařené“ je kulturní transformací syrového, zatímco „shnilé“ je jeho přirozenou přeměnou. Prvotní trojúhelník je tedy nositelem kontrastu „propracované – neopracované“ a „kultura – příroda“
• Tyto pojmy jsou ale sami o sobě prázdné, neboť nevypovídají nic o tom, jaký obsah příslušníci různých kultur kategoriím syrové – vařené – shnilé připisují.
• Dva základní kulinářské způsoby (modality) představuje „pečené“ a „vařené v tekutině“. Jedná se o binární protiklady v tom smyslu, že pečená potrava je vystavena ohni přímo, zatímco u vařené potravy jde o dvojnásobně zprostředkovaný proces, a to vzhledem k vodě, do níž je upravovaná potrava ponořená, a vzhledem k nádobě, v níž vaření probíhá

• Kulinářský trojúhelník v sobě zrcadlí základní charakteristiky strukturální antropologie 
• (1) předmětem analýzy nejsou izolované kulturní prvky, ale vztahy, které je spojují (principy jejich uspořádání),
• (2) cílem výzkumu není objasnění rozmanitosti kulturních jevů, nýbrž nalezení nevědomých univerzálních struktur, které existují ve všech kulturách a
• (3) klíčem k pochopení kulturní variability je logika binárních protikladů, jejímž prostřednictvím lidé modelují přírodní a sociokulturní realitu

• Claude Lévi-Strauss mluví o „chladných společnostech“, které představují malé izolované společnosti, které existují v poměrně stabilním prostředí, kde lidé nemusí příliš měnit struktury, jimiž interpretují svět.
• Naopak v „horkých společnostech“ žijí lidé v proměnlivém prostředí a jsou vystavení intenzivním kulturním kontaktům. Horké společnosti se dynamicky rozvíjejí v čase, musí své struktury neustále měnit a přizpůsobovat procesům kulturní změny.