04 klasicka paradigmata I

  1. vyjmenuj jednotlivá paradigmata a jejich představitele
    • 1) Evolucionismus
    • Věda pana Tylora
    • Lewis Henry Morgan a dějiny kultury
    • Johan Jakob Bachofen
    • James George Frazer
    • John Lubock

    • 2) Difuzionismus
    • Franz Boas a americká škola kulturní antropologie
    • Britská heliolitická škola - Grafton Elliot Smith

    • 3) Konfiguracionismus
    • Alfred Louis Kroeber
    • Ruth Benedictová a kulturní vzorce
    • Edward Sapir

    • 4) Osobnost a kultura - Psychologická antropologie
    • Margaret Meadová (1901-1978)
    • Ralph Linton (1893-1953)

    • 5) Funkcionalismus
    • Bronisław Malinowski a moderní sociální antropologie
    • Antifunkcionalista Alfred R. Radcliffe-Brown
    • Edward E. Evans-Pritchard
    • Edmund R. Leach

    • 6) Strukturalismus
    • Strukturální antropologie Claudea Lévi-Strausse

    • 7) Kultura jako adaptivní systém
    • Kulturní ekologie Juliana H. Stewarda
    • Marvin Harris a kulturní materialismus

    • 8) Nová etnografie
    • Mary Douglasová a symbolické formy kultury
    • Victor W. Turner a role rituálů
    • Symbolická antropologie Clifforda Geertze

    postmodernismus
  2. kde a kdy vznikal evolucionismus? charakterizuj ho
    • 2.pol. 19.st, velká británie
    • - snaha postihnout a popsat evoluci lidské kultury.
    • - Jádro evolucionistického paradigmatu tvoří teorie vnitřní (endogenní) změny, která předpokládá, že hybnou silou lidských dějin je progresivní vývoj vyrůstající z lidské tvořivosti a schopnosti inovace
    • - dovršení osvícenské koncepce pokroku, podle které lze vývoj chápat jako proces postupného zdokonalování lidstva
    • - Evolucionisté předpokládali existenci psychické a biologické jednoty lidstva, která podmiňuje univerzální průběh sociální a kulturní evoluce. Proto zavedli důslednou srovnávací (komparativní) metodu
    • - případná rozdílnost napříč kulturami způsobena  tzv. zákonem omezených příležitostí
    • Zákonitosti vzniku a vývoje kultury byly považovány za analogické principy biologické evoluce.
    • Evoluční perspektiva se neaplikovala pouze na vývoj lidstva a společnosti jako celku, ale také na studium vývoje různých institucí (manželství, náboženství, právo aj.)
    • vývoj nemá charakter kvalitativních skoků, ale povahu kumulace
    • K formování antropologicko-evolučního myšlení přispěl také rozvoj archeologie a její dělení dějin lidstva na dobu kamennou, bronzovou a železnou
  3. teorie vývojového paralelismu?
    • evolucionismus:
    • Podle této představy procházela lidská společnost stejnými stadii vývoje (divošství, barbarství a civilizace) od nejjednodušších společenských forem k nejsložitějším.
    • Takový vývoj byl považován za jednosměrný progresivní proces, který má v různých zeměpisných oblastech obdobný charakter
  4. co bylo cílem evolucionistů?jakou metoud pracovali?
    • Výzkum konkrétních lokálních kultur nebyl předmětem výzkumů, snahou byla konstrukce hypotetických vývojových modelů, které byly doplňovány konkrétními kulturními prvky. Při konstrukci těchto hypotetických schémat byla používaná srovnávací (komparativní) metoda, která nahrazovala historický přístup. Podstatou této metody bylo srovnání velkého množství etnografického materiálu sebraného z nejrůznějších částí světa a jeho následného násilného vkládání do předem stanovených evolučních schémat.
    • V kombinaci se statistickými metodami měla komparativní metodika přispět ke stanovení posloupnosti jednotlivých vývojových stadií.
  5. Podle evolucionistů analýza přežitků umožňuje pochopit a rekonstruovat kulturní dějiny lidstva a také může objasnit historický původ a vznik kulturních jevů. Proto lze, jak tvrdil ..., evolucionistickou antropologii chápat jako „genetickou sociální antropologii.“
    Edward E. Evans-Pritchard
  6. Klasickou evolucionistickou koncepci vývoje rodiny předložil v práci Das Mutterrecht (1861) švýcarský právník a historik ..., který jako první vyslovil hypotézu o prvotnosti matriarchátu před patriarchátem
    Johann Jakob Bachofen (1815-1887)
  7. kdo se z evolucionistů zabýval vývojem náboženství?
    John Lubock (1834-1913), který v díle The Origin of Civilization and the Primitive Conditions of Man (1870) rozpracoval vznik a vývoj náboženství. Podle něj u primitivních společností neexistuje náboženství. Tato prvotní nepřítomnost jakékoli určité představy o bozích, byla až později nahrazena stadii fetišismu, totemismu, šamanismu a pohanství. Poslední vývojovou fázi představuje morálka, která je pokládaná za nesporný projev civilizačního pokroku

    K evolucionistickému výkladu náboženství, zejména magie, totemismu a tabu, přispěl také skotský antropolog James George Frazer (1854-1941) svou prací The Golden Bough (1890). Frazer chápal lidstvo jako jediný celek, jehož vývoj probíhá ve znamení neustálého pokroku. V tomto duchu magie předcházela vývojovým fázím náboženství a vědy
  8. přínos Edwarda Burnett Tylora?
    • - shromáždil množství lingvistických, mytologických a technologických dat (kniha primitive culture)pocházejících z nejrůznějších světových kultur a pokusil se na nich názorně demonstrovat evoluční paralelismus
    • - interpretoval kulturní znaky z evoluční perspektivy, která měla být klíčem k jejich pochopení. Silný důraz kladl na studium tzv. přežitků (survivals), které svou zjevnou anachroničností dokládaly existenci předcházejících vývojových stupňů a které tak umožňovaly jejich rekonstrukci
    • - V knize Primitive Culture se Edward Tylor věnoval také vývoji náboženského myšlení, zejména pak koncepci animismu, která představovala první stupeň vývoje směřujícího přes totemismus a fetišismus, polyteismus až k monoteismu
  9. co je to levirát?
    = Ukázkou studia přežitků je instituce levirátu, tedy formy sňatku, kdy se vdova vdá za bratra zemřelého manžela
  10. Lewis Henry Morgan a jeho přínos?
    • - Ve své „antropologické“ praxi se Lewis Morgan zaměřil především na problematiku příbuzenství indiánských kmenů, jež vyústil v komparativní výzkum indiánských populací a snahu odhalit jejich původ
    • - výzkum prostřednictvím dotazníků
    • - zejm irokézové
    • - rozlišil
    • dva základní systémy příbuzenství:
    • 1) přímé pokrevní příbuzenství (klasifikační soustava příbuzenství)  
    • 2) příbuzenství vznikající „sešvagřením“ (deskriptivní soustava příbuzenství).

    • rozpracoval evoluci rodiny:
    • po prvotním období archaické promiskuity následovala rodina pokrevních příbuzných, skupinové manželství bratrů a sester (havajanský systém pokrevního příbuzenství), které již vymizelo, a zachovala se pouze jediná podoba v Polynésii. Následovala punaluanská rodina, tedy skupinové manželství sester nebo bratrů a jejich partnerů, kteří již nemuseli být navzájem příbuzní. Z punaluanské rodiny vznikla syndyasmická rodina založená na soužití několika párů (turánský nebo ganowanský systém příbuzenství). Vyšší formu rodinného života představoval patriarchální typ rodiny, tedy polygamní partnerství muže a několika žen. Konečným vývojovým stupněm byla monogamní rodina s árijským systémem pokrevního příbuzenství.
  11. Na dílo ... navázali především jeho žáci, kteří se snažili potvrdit pravdivost jeho tezí. Velký vliv mělo jeho dílo také na zakladatele marxismu Karla Marxe (1818-1883) a Friedricha Engelse (1820-1895), který ve studii Původ rodiny, soukromého vlastnictví a státu začlenil Morganovo pojetí pravěkých ději do obecné vize historického materialismu
    Lewise Morgana
  12. Nástupem ... počátkem dvacátého století upadlo klasické evolucionistické paradigma v nemilost a zapomnění. Určité rehabilitace se Morganovo dílo a díla dalších evolucionistů dostalo po druhé světové válce s nástupem neoevolucionismu Leslie A. Whitea, Juliana Stewarda a Marvina Harrise
    Boasovy školy difuzionismu
  13. co je kulturní endo a exogenní změna a která antropo paradigmata jim věnovala pozornost?
    Byla formulovaná teorie vnitřní (endogenní) kulturní změny, jejímž zdrojem je lidská schopnost vynalézat (invence) a inovace. Snahou evolucionistů bylo vysvětlit každou kulturní změnu inovací uvnitř dané kultury. Endogenní změna je však pouze jedním typem proměny kultury v čase. Významnou je také vnější (exogenní) kulturní změna, která je založena na vzájemném kontaktu různých kultur. K rozpracování teorie exogenní kulturní změny přispěla zejména difuzionistická antropologie

    • V průběhu prvních desetiletí 20. století se začíná pozornost studia kultury obracet od vývojové perspektivy (studium kultury v čase) ke studiu šíření kultury v geografickém prostoru. Předmětem výzkumů se stává vnější (exogenní) kulturní změna a její faktory (migrace a prolínání kulturních prvků), které jsou považovány za hybné síly dějin lidské kultury
  14. Za zakladatele evropské difuzionistické školy je považován antropogeograf ... a jeho žák a afrikanista Leo Frobenius (1873-1938).
    Friedrich Ratzel (1844-1904)
  15. hlavní rozdíl v přístupu evolucionismu a difuzionismu?
    • Podobně jako evolucionisté také difuzionisté věnovali pozornost zejména studiu kulturní změny. Za hybnou sílu lidských dějin považovali vnější (exogenní) kulturní změnu. Zdrojem této změny byl kontakt mezi příslušníky různých kultur a šíření kulturních prvků a komplexů z jednoho společenství do druhého. Při studiu kultury zdůrazňovali oproti evolucionistům
    • (1) geografický prostor proti času,
    • (2) konkrétní vývoj proti abstraktně stanoveným evolučním stadiím a
    • (3) migraci jednotlivých etnik a difuzi kulturních prvků proti významu vynálezů a univerzální evoluci celého lidstva

    Do popředí se dostala problematika akulturace, tedy analýza procesu kulturní změny, ke které dochází prostřednictvím kontaktů dvou a více odlišných kultur vyvíjejících na sebe nestejný tlak. Evolucionistický eurocentrický pohled na vývoj kultury ustupuje do pozadí a výrazně se při studiu mimoevropských společností uplatňuje doktrína kulturního relativismu

    Do jisté míry difuzionismus připouští nerovnocennost kultur. Vychází přitom z předpokladu, že kulturní centra, z nichž se šíří kulturní prvky a komplexy, jsou na vyšší kulturní úrovni než oblasti, které jsou příjemcem kultury
  16. V prvních desetiletích 20. století se difuzionismus stal hlavním antropologickým směrem výzkumu společnosti a kultury. V této době se zformovaly tři základní směry difuzionismu
    • (1) americká škola historického partikularismu (Franz Boas),
    • (2) britská heliolitická škola (Grafton Elliot Smith) a
    • (3) německo- rakouská škola kulturních okruhů
  17. přínos Franze Boase?
    • - přístup idiografický
    • - expedice na baffinův ostrov
    • - přenášení biologických kategorií druhů, rodů a čeledí z živočišné říše na rozmanitost lidských kultur zabraňuje v pochopení jejich konkrétní historie a původu
    • - od roku 1896 působil na katedře antropologie Kolumbijské univerzity
    • - v oblasti lingvistické antropologie. Požadoval, aby se indiánské jazyky studovaly z hlediska jejich vnitřního systematického uspořádání. Odmítal hodnocení jazyka na základě vnějších kriterií převzatých z charakteru evropských jazyků
    • - kritika rasových teorií a tezí o neměnnosti biologických rasových dispozic.26 Na vzorků více než 17 tisíc imigrantů z jižní Itálie a Haliče dokládal, že lidský organismus se, včetně mentálních dispozic, bezprostředně a pružně přizpůsobuje změnám vnějšího přírodního i sociálního prostředí
  18. Za zakladatele britské heliolitické školy je pokládán ..
    Grafton Elliot Smith (1871-1937)
  19. Grafton Elliot Smith (1871-1937)
    • - profesorem na lékařské fakultě v Káhiře a během pobytu v Egyptě se účastnil jako fyzický antropolog archeologických výzkumů
    • - Pod vlivem nastupujícího difuzionismu vymezil tzv. heliolitickou kulturu jako komplex vzájemně provázaných materiálních a duchovních prvků, které zahrnovaly megalitické stavby, kult slunce a hada, svastice podobné symboly, obřízku, deformace lebek, tetování, legendy o stvoření, potopě, božském původu králů a početí vyvoleného lidu z incestního spojení.
    • - jednotlivé elementy nebyly integrované podle nějaké vnitřní logiky, ale byly výsledkem nahodilého historického vývoje, k němuž došlo ve starém Egyptě. Z Egypta se poté heliolitická kultura šířila východní i západním směrem a dosáhla Nového světa, kde se proměnila v mayskou a inckou civilizaci
  20. Americký konfigurationismus vznikl jako kritická reakce na omezenost...
    difuzionistické teorie kultury
  21. princip Konfiguracionismu (USA)
    nové schéma výzkumu společnosti a kultury, jehož jádro tvoří předpoklad, že jednotlivé kultury představují integrované systémy organizované v souladu s „kulturní gramatikou“ dané společnosti. Podle konfiguracionistů existuje v každé kultuře skrytý organizační princip, který dává každé kultuře její jedinečnou podobu

    • - systémová analýza a snaha interpretovat konkrétní kultury prostřednictvím pojmů kulturní vzorec a kulturní integrace
    • - Hlavním znakem každé kultury byla konfigurace hodnot, norem, idejí a vzorů chování charakteristická pro zkoumanou společnost
    • - Ústřední kategorií konfiguracionisticky orientovaných výzkumů se stal pojem kulturní vzorec. Prostřednictvím kulturního vzorce se antropologové snažili vyjádřit skutečnost, že kultura nepředstavuje nahodilé seskupení kulturních prvků, ale je založena na určitém organizačním principu
    • - odvrat od difuzionistického pojetí kultury jako náhodného shluku kulturních prvků a komplexů
  22. supraorganická teorie kultury?
    • Kultura vystupuje jako relativně samostatný a nadorganický jev („sui generis“), který se kvalitativně odlišuje od světa anorganické a organické přírody a vyvíjí se podle svých vlastních zákonitostí
    • - nejvyšší jevová vrstvu skutečnosti, kultura  jako autonomní realita - kulturologie
    •  - superorganická teorie kultury ovlivnila sociology rozvíjející myšlenky Émila Durkheima
  23. Alfred Louis Kroeber - přínos?
    • - položil Základy amerického konfiguracionismu
    • - K antropologii ho přivedl Franz Boas, když se účastnil semináře o indiánských jazycích
    • - roce 1901 mu byl udělen první doktorát z antropologie na Kolumbijské univerzitě.
    • - Jeho první studie se zabývaly etnografií a jazyky indiánských populací žijících v Kalifornii
    • - V každé kultuře identifikoval minimální jednotky, které mohou být charakterizovány kvalitativně (polyandrie, žárové pohřbívání apod.)
    • - uvedl do antropologie pojmy kulturní intenzita (způsob, jimiž kultury dosahují a udržují určitou kulturní úroveň) a kulturní klimax (nejvýraznější a nejtypičtější ohnisko kulturní oblasti, odkud se šíří kulturní prvky do periferních oblastí)
    • striktně odlišoval kulturu od společnosti. Podle něj se společnost vyskytuje všude tam, kde existuje skupinový život (u včel, mravenců nebo vyšších primátů), zatímco kultura se skládá z osvojitelných a sdílených norem, hodnot a zvyků. Proto kultura představuje nadindividuální entitu, která působí na jedince zvnějšku obrovskou sílou - definoval koncepci superoragnické kultury
    • - kultura zakotvena v mentalitě člověka, ale není součástí jeho biologické výbavy. Věda o kultuře by měla mít idiografickou povahu, na rozdíl od přírodních věd, kde převládal nomotetický přístup.
    • - Své pojetí kulturních dějin se snažil Alfred Kroeber prokázat na vývoji ženské módy
  24. vysvětli pojem kulturní vzorce
    kultura dosahuje vnitřní integrace, která stojí nad pouhým chaotickým nahromaděním kulturních prvků. Této integrace je dosahováno kulturními vzorci (cultural pattern) nebo konfigurací, které představují organizační princip kultury

    • Kulturní vzorce podmiňují charakter institucí, náboženství a umění dané společnosti. Ve společnosti existují primární a sekundární kulturní prvky, kterým odpovídají příslušné kulturní vzorce.
    • Primární kulturní prvky (praktické a ekonomické aktivity) vytvářejí oblast kulturní reality (reality culture), která je výrazem snahy o optimální adaptaci na přírodní prostředí.
    • Sekundární kulturní prvky představují oblast kulturních hodnot (value culture), která se odráží v umělecké a estetické tvořivosti společenství.

    • - Kulturní konfigurace vznikají jako výraz historického uskutečňování kulturních hodnot
    • Dějiny kultury se projevují na jedné straně rozvojem kulturního vzorce, který dosahuje vrcholu, ale po určité době se vyčerpává a je nahrazen novým vzorcem, a na druhé straně velkými cykly a trendy v proměnách kulturních konfigurací
  25. Ruth Benedictová?
    • - studovala literaturu a poezii
    • - první práce se věnovaly feministickým autorkám
    • - V letech 1922 až 1926 prováděla terénní výzkum indiánských kmenů Zuni, Serrano, Cochiti a Pima obývajících jihozápad Spojených států amerických
    • - První antropologické studie Ruth Benedictové byly napsány v duchu boasovského difuzionismu a historického partikularismu
    • Patterns of Culture z roku 1934
    • - Podle Ruth Benedictové není hlavním kritériem lidské odlišnosti jazyk, sociální systém, adaptace na přírodní prostředí, genotyp nebo fenotyp, ale kultura generující svébytné psychologické typy a cílem antropologie je identifikace těchto typů - jednotlivé kultury analogické lidským osobnostem.
    • - Kultura má selektivní sklony k integraci geograficky i historicky různorodých prvků, nicméně není pouhým souhrnem dílčích částí. Jednotlivé kulturní rysy a činností jsou seskupené do charakteristických konfigurací (kulturní vzorce), které zmíněným aktivitám a atributům dávají formu a význam
    • - V každé kultuře existuje dominantní (ústřední) konfigurace, kolem které se soustřeďují jednotlivé kulturní prvky. Jejich smysl lze odvodit pouze z jejich vzájemných vztahů. V každé konfiguraci je obsažena idea intence, která představuje cíl, k němuž kultura směřuje
    • rozpracovala metodiku studia kultury na dálku. Tato metoda byla založena na analýze výpovědí přistěhovalců, literárních děl a dalších kulturních artefaktů. Největší proslulost této metody získala Ruth Benedictová knihou The Chrysanthemum and the Sword- Patterns of JapaneseCulture (1946)
  26. Na konfiguracionisty měla vliv kniha Der Untergang des Abendlandes (1918, 1922) od kulturního historika ..., který v ní rozlišoval dvě psychické konfigurace západních dějin:
    • Oswalda Spenglera (1880-1936)
    • apollinský a faustovský typ osobnosti. Apollinský člověk žije v uspořádaném kosmu, který harmonicky koresponduje se stavem jeho duše, naproti tomu faustovský člověk touží po nekonečnu a podstatou a smyslem jeho existence je neustálý konflikt
  27. které indiánské kmeny benedictová blíže zkoumala a co zjistila?:)
    • Pueblané se vyznačovali střízlivým chováním, rozvážností a vyrovnaností. V hněvu, lásce, žárlivosti nebo smutku byla umírněnost vždy nejvyšší ctností a každodenní spory měly vždy klidný průběh. Pueblané neznali rituály, při nichž se obětovala vlastní krev a ani ji nepoužívali pro získání plodnosti.
    • Dobuané měli pověst nebezpečných bojovníků a nedůvěryhodných kouzelníků. Pro dobuanskou společnost bylo příznačné uznávání zlé vůle a proradnost. I ve zcela soukromých záležitostech panovalo neustále napětí, žárlivost a krajní podezřívavost. Průměrný Dobuan je paranoidní, zatrpklý, prudérní a vášnivý, sžírá ho žárlivost, podezřívavost a rozmrzelost.
    • Kwakiutlovétemperamentní, arogantní
    • a fascinování osobní prestiží a převahou nad ostatními. Hnací silou byla neustálá soutěživost a snaha ukázat převahu nad soupeři

    Ruth Benedictová se nechala inspirovat prací Friedricha Nietscheho (1844-1900) a rozlišila osobnostní typy pueblanské kultury a kulturu indiánů severozápadního pobřeží na apolinský typ, vyznačující se umírněnosti, sebeovládáním a lpěním na tradicích, a na typ dionýský, pro něhož je typická rivalita, individualismus a boj o prestiž. Oba dva typy osobnosti se staly hlavní konfigurací zkoumaných společností (apolinský pro Pueblany a dionýský pro indiány severozápadního pobřeží) a staly se charakteristickým znakem indiánské kultury Zuñiů a Kwakiutlů
  28. Studium vztahů osobnosti a kultury souviselo s rozvojem psychologie, využívalo i její metody, např. ...
    Rorschachův test a tematicko-apercepční test (TAT)
  29. Které osobnosti měly vliv na „Personality
    and Culture Approaches“ v antropologii?
    • John B. Watson (1878-1958)
    • Clark L. Hull (1884-1952) - lidské chování funkcí biologické adaptace organismu a směřuje k redukci pudového napětí
    • Sigmund Freud (1856-1939) - kultura vedla k celé řadě omezení původně biologické přirozenosti člověka
  30. Klasickou psychoanalýzu uplatnil při antropologickém výzkumu americký antropolog ...a okruh spolupracovníků amerického psychiatra a antropologa ...
    • Géza Róheim (1891-1953)
    • Abrama Kardinera(1891-1981)
  31. Nejvýznamnějšími představiteli školy osobnost a kultura se stali ...
    • Margaret Meadová (1901-1978)
    • Ralph Linton (1893-1953)
  32. přínos Margaret Meadové (1901-1978)?
    • - Původně studovala psychologii a AJ
    • - Její první samostatný terénní výzkum proběhl na samoanském ostrově Tau - Coming of Age in Samoa (1928)
    • obraz dospívání mládeže na Samoi, který se oproti západní kultuře vyznačoval klidným a bezstarostným vývojem. Margearet Meadová během pobytu na Samoi vyzpovídala téměř sedmdesát dívek ve věku od osmi do dvaceti let a konstatovala, že dospívání představuje pro samoanské dívky relativně poklidné životní stádium, bez projevů sexuální frustrace a stresu
    • - v knize Sex and Temperament in Tree Primitive Societies (1935) shrnula své poznatky o kulturně podmíněných rolích muže a ženy ve společnosti
    • Rozdíly mezi kulturami Margaret Meadová viděla zejména v odlišných základních výchovných vzorcích, prostřednictvím kterých se z předkulturních lidských bytostí, jejichž mysl je skutečná tabula rasa, vytváří plně sociálně integrovaný jedinec a nositel specifických kulturních hodnot
  33. Sex and Temperament in Tree Primitive Societies: které tři kultury zde Meadová popisovala?
    • 1) Horští Arapešové se vyznačovali ignorací ke zlu, muži i ženy byli od přirozenosti šlechetné, citlivé a spolupracující bytosti. Arapešové se ochotně podřizují zájmům celku, mladších a slabších a nalézají v tom značné uspokojení. Jejich péče o děti byla láskyplná. Otcové hráli při výchově rovnocennou úlohu s matkami.
    • 2) Opakem hypersenzitivních Arapešů byli kanibalští Mundugumorové, pro něž byl svět naplněn neustálým nepřátelstvím mezi příslušníky stejného pohlaví. Synové stáli proti otcům a dcery proti matkám. Mundugumorové nerozlišovali psychiku mužů a žen a pro obě pohlaví bylo příznačné agresívní, násilnické, bojovné, soutěživé a žárlivé chování.
    • 3) Zcela odlišná situace byla u příslušníků kmene Čambuli, kde se muži věnovali umění. Téměř každý čambulský muž se věnoval řezbářství, malířství, tanci nebo ručním pracím. Velkou pozornost věnovali přípravě kostýmů a masek pro slavnostní obřady. Skutečnou moc držely ženy, které kontrolovaly rybolov a obchod. Oproti mužům byly čambulské ženy energické a dominantní.
    • mužské i ženské role ve společnosti jsou kulturně podmíněn 
  34. kdo byl největším kritikem Margaret Meadové?
    • novozélandský antropolog a znalec Samoi Derek Freeman (1916-2001) - v roce 1983 uveřejnil knihu Margaret Mead and Samoa- The Making and Unmaking of an Anthropological Myth
    • Meadová deformovala a idealizovala samoánskou společnost a podcenila komplexnost kultury, společnosti, historie a psychologie místních obyvatel. Její obraz Samoánců jako jednoduchých lidí bylo nedorozuměním, které pramenilo z její neznalosti místního jazyka, složitosti místního kulturní a společenského uspořádání, jejího nízkého věku a její naivní představy Samoi jako tropického ráje.
  35. Ralph Linton (1893-1953) přínos?
    • - prováděl terénní výzkum na Markézských ostrovech a na Madagaskaru
    • - po smrti Boase vedoucím katedry antropologie
    • - 1936: The Study of Man, ve které rozpracoval své pojetí statusu a sociální role

    Pojmem status označoval postavení člověka v rámci sociálního systému, a role odrážela činnou stránku a naplnění očekávání, které vyplývalo ze statusu. Statusy jsou vrozené (pohlaví), připsané (věkové kategorie) a získané (sociální prestiž, kariéra).

    • - Spolu s americkým antropologem Abramem Kardinerem vedli psychoanalytické semináře, na jejímž podkladě definovali tzv. modální osobnost.
    • = projektivní systém a osobnostní konfiguraci, která je sdílená většinou členů společnosti na základě společných raných zkušeností z dětství. Ralph Linton se později od modální osobnosti odchýlil a definoval tzv. statusovou osobnost, kterou utváří požadavky společenského postavení a která dominuje modální osobnosti.
Author
iren
ID
348138
Card Set
04 klasicka paradigmata I
Description
dejiny antropologie
Updated