03 Kultura

  1. kultura definice
    • První snahy charakterizovat tento pojem vycházely z předpokladu, že kultura představuje snahu člověka zdokonalit se, kultivovat se.
    • Jednotně chápany pojem kultura nalézáme u německého filozofa Johanna Gottfrieda Herdera (1744-1803) a Wilhelma von Humboldta (1767-1835), kteří kulturu považovali za specifický nástroj lidské adaptace na přírodní prostředí (antropologické pojetí) a zároveň za společně sdílenou duchovní a morální sílu projevující se ve všech zvycích, přesvědčeních a rituálech lidstva (axiologické pojetí

    Image Upload 2
  2. V každé známé kultuře můžeme identifikovat pět hlavních atributů kultury:
    naučená, sdílená, založená na symbolech a znacích, integrovaná a historická
  3. Kultura je naučená - obkecej
    • Učení se kultuře představuje celoživotní proces vrůstání jedince do vlastní kultury. Zájem o procesy učení vedl antropology v první polovině 20. století ke studiu utváření osobnosti v kultuře
    • Využívání psychologických a psychoanalytických metod v antropologickém terénním výzkumu vedlo ke vzniku psychologické antropologie, která se systematicky zabývá výzkumem vlivů kultury na jedince a utváření osobnosti
    • Snahou je rozlišení univerzálních psychických vlastností a procesů (psychická jednota lidstva) od kulturně podmíněných dispozic
    • Evoluce nás vybavila schopnosti učit se (například kultuře), ale obsah učení je dán prostředím (například kulturou)
  4. Kultura je sdílená - obkecej
    • nadindividuální fenomén
    • sdílením mohou lidé předpokládat chování druhých a porozumět mu
    • Sdílení kultury je přesto nejednotné. Je to způsobeno zejména rozdíly, které mezi lidmi vytváří sociální struktura jejich společnosti
    • rozmanité subkultury: Rozdíl mezi jednotlivými subkulturami je způsoben mírou, s jakou jsou akceptovány kulturou majoritní společnosti
  5. Kultura je založená na symbolech a znacích - obkecej
    • Symbol a jeho významy se staly předmětem výzkumů interpretativní a symbolické antropologie, které pokládají kulturu za sémiotický systém. Oba směry předpokládají, že příslušníci konkrétní kultury neustále interpretují sítě symbolů
    • tomu, aby kultura nezanikla, slouží sociální soudržnost mezi členy společnosti, kteří kulturu udržují a brání proti rozkladným silám. K udržování a reprodukci sociálního řádu slouží různé rituály. Důraz se také klade na studium kultury jako systému významů, který lidem umožňuje interpretovat svět jako srozumitelný a koherentní.
  6. Kultura je integrovaná - obkecej
    • Žádný kulturní prvek nestojí sám o sobě
    • při snaze pochopit kulturu jako integrovaný systém, ukazují jako klíčové pojmy funkce a struktura
    • Proto se lze na kulturu dívat jako na množinu kulturních prvků, které jsou v určitých vzájemných vztazích a jejichž uspořádání můžeme popsat jako strukturu
    • Disharmonie v kulturním systému je způsobena nejen odlišným osvojením kultury jedinci společnosti (různé životní zkušenosti, výchova, status a role), ale také tím, že kultura není rigidní struktura.
  7. Kultura je historická - obkecej
    • stále se proměňující systém idejí, sociokulturních regulativů a artefaktů
    • Evoluční perspektiva vychází z předpokladu, že všechny kultury procházejí stejnými stádii vývoje, jen každá kultura jiným tempem. Proto se na světě setkáváme s kulturní rozmanitosti v prostoru, která je odrazem různého tempa evoluce kultury
  8. Ve vývoji pojmu kultura můžeme vymezit tři hlavní přístupy, které se vzájemně prolínají, přejímají a vypůjčují si své závěry. Pojem kultura můžeme chápat jako...
    aktivitu, entitu a konstrukci

    • aktivita člověka, která nachází svůj výraz v „pěstění ducha“
    • při hodnocení „civilizovanosti“ mimoevropských společností
  9. První antropologické vymezení pojmu kultura,
    který slouží jako nehodnotící znak, podal britský antropolog ... ve své práci Primitive Culture z roku 1871
    Edward Burnett Tylor (1832-1917)
  10. Gustav Friedrich Klemm (1802-1867) navázal
    na osvícenskou víru v pokrok a vymezil tři stádia evoluce kultury:
    divošství („Wildheit“), domestikace („Zahmheit“) a svoboda („Freiheit“)
  11. boasovo pojetí kultury
    • kultura představuje výraz svébytnosti určitého národa, nebo lidské skupiny („Volkgeist“)
    • Antropologové by se měli věnovat studiu kultury konkrétních populací v přímém kontaktu s ní
    • Prací v terénu nabyl přesvědčení, že kultura jako celek není pouze kumulovaným výrazem myslí jednotlivých příslušníků národa, ale je utvářená svou svébytnou historií a kulturními kontakty
    • Boas, pod vlivem novokantovců, rozlišoval vysvětlení (etické) a porozumění (emické). Vysvětlení pracovalo s kauzálními vztahy vyplývajícími z obecných zákonitostí, kdežto porozumění spočívalo v uchopení jednotlivostí v souvislosti a jejich vlastním smyslu a významu.
  12. Koncepci kultury jako jeden z prvních zpochybnil ..., který zastával názor, že pojem kultura představuje emickou kategorii Západu. Kultura tedy představuje „kulturní konstrukci“ západního myšlení, kterou si s sebou odvážejí antropologové na terénní výzkum
    David Schneider (1918-1995)
  13. etnocentrismus?kulturní relativismus?
    • (z řeckého ethnos, národ) se skrývá mechanismus hodnocení jiných národů, kultur a společností z našeho vlastního hlediska, které popisujeme našimi vlastními pojmy.
    • Za protiklad etnocentrismu se pokládá kulturní relativismus - podstatou je doktrína, že společnosti a kultury jsou kvalitativně odlišné a mají svou vlastní jedinečnou vnitřní logiku - Princip kulturního relativismu je spíše metodologický, protože nám pomáhá zkoumat a srovnávat společnosti, aniž bychom je hodnotili podle nějaké irelevantní hodnotové stupnice
  14. Antropologie se v průběhu 19. století profilovala jako
    vědní obor studující mimoevropské kultury. V průběhu posledních sto padesáti let se tak v antropologickém myšlení prosadilo několik přístupu studia kultury a s nimi spjaté metodologické postupy a tematická zaměření výzkumu, vyjmenuj
    • Tradiční axiologické pojetí kultury
    • - vychází z humanistické a osvícenecké tradice
    • - Kultura zde vystupuje jako výrazně hodnotící pojem. Omezuje se na sféru pozitivních hodnot, které přispívají ke kultivaci a humanizaci člověka

    • Globální chápání kultury
    • - se odvozuje od antropologického vymezení kultury Edwardem Burnettem Tylorem
    • - Na jedné straně kultura vystupuje jako nadbiologický prostředek adaptace a na straně druhé jako svébytné rozumění světu vyjádřené v ucelené soustavě idejí, sociokulturních regulativů a artefaktů
    • - Kulturu lze popsat, vysvětlit vztahy k vnějšímu prostředí a jiným entitám a srovnávat ji s jiným objektem stejného řádu

    • Redukcionistické pojetí kultury
    • - Zúžení kultury se provádí za účelem zvýšení jeho aplikovatelnosti ve výzkumných projektech, proto lze kulturou chápat jen ideové soustavy, normativní složky či chování a produkty chování. Výrazné zúžené pojetí kultury se projevilo v symbolické antropologii, kdy byla kultura chápaná jako sémiotický systém (symboly, znaky, hodnoty) či jako kognitivní systém (soubor sdílených znalostí)

    • dekonstrukční pojetí kultury
    • - Chápání kultury jako mocenského nástroje
Author
iren
ID
348129
Card Set
03 Kultura
Description
dejiny antropologie
Updated