12 Recko+Rim

  1. Kdy se začíná utvářet řecká civilizace?
    Civilizace utvářející se na území obývaném řeckými kmeny (pevnina, ostrovy a maloasijské pobřeží) na počátku 1. tisíciletí př. n. l. po téměř totálním zániku mykénské kultury v důsledku velkých etnických posunů, při nichž do Řecka pronikly další vlny indoevropského obyvatelstva
  2. Řecká civilizace vyrůstá z prostých základů, až do počátku ... je analfabetická, vyvíjí se však pozoruhodné epické básnictví tradované ústní formou
    • 8. století př. n. l.
    • Řekové přijímají písemný systém od Foiničanů a rychle ho při svých migracích a zakládání kolonií rozšiřují i na území Itálie
  3. V průběhu 7. a 6. století př. n. l. se formují základy řecké vědy, slovesné i výtvarné kultury. Ideály, k nimž Řekové směřovali, se rozvinuly díky příznivým podmínkám v ..., které je samo o sobě pokládáno za vrchol řecké civilizace a jejího humanismu. V politice se prosazují veřejné zájmy, v Athénách vrcholí antická demokracie, umělci pracují na velkých státních zakázkách.
    5. století př. n. l.
  4. kdy v antickém řecku došlo k první větší duchovní i společenské krizi?
    ve vleklé peloponnéské válce mezi Athénami a Spartou (431–404 př. n. l.). Vedla k oslabení obou soupeřů
  5. Pod vládou ... došlo k nedobrovolnému sjednocení Řecka a Alexandrovo tažení rozšířilo řecké panství do celého Středomoří (helénismus).
    • Makedonie
    • Se vznikem jednotlivých helénistických říší se v nových územích zároveň šířila řecká kultura a získala velmi široké rozpětí. V této podobě se s ní seznámili i Římané, navázali na ni a zajistili další trvání duchovních hodnot vytvořených v průběhu tisíciletého řeckého vývoje
  6. Kdy a za jakých podmínek došlo k vytvoření římské civilizace?
    od 8. století př. n. l. na italském území, původně v Římě a okolí. Římané, kteří sami byli především zemědělci a vojáky, přijali mnohé civilizační podněty od svých vyspělejších sousedů Etrusků (písmo, kult, konstrukční a urbanistické zásady) a později i od Řeků. Římská civilizace se utvářela postupně, s jistým zpožděním za ostatními významnými středomořskými etniky, která vytvořila svébytné kulturní systémy.
  7. Jaký byl hlavní rozdíl mezi řeky a římany stran "osobního" rozvoje?:)
    • Pragmatičtí a „jednodušší“ Římané neměli vlastní hluboké kořeny, jež by je vedly k spekulativnímu poznání jsoucna, jak je rozvinuli Řekové. Soustředili se na rozvoj státní správy, vojenství a strategie, soudnictví a věcného zaznamenávání důležitých historických událostí podle analistického schématu.
    • Při utváření římské civilizace se spojily domácí etrusko-italické zásady a zvyklosti s postupnou recepcí řecké literární, výtvarné a vědomostní kultury, která od 3. století př. n. l. pro Římany představovala dokonalou normu, jakou si při svém mocenském vzestupu chtěli osvojit. Rozdíly v mentalitě způsobily i to, že Římané preferovali účelnost, sepětí s praxí. Proto nejvíce originality osvědčili v oblasti architektury
  8. jak se projevovali římané v oblasti architektury?
    • inženýrské stavby, jako jsou vodovody a silnice
    • Rozvinuli nový nosný systém založený na použití oblouku a klenby, který jim dovoloval konstruovat složitější a členité stavby s výraznou tektonikou.
    • Dokázali využít nových a progresivních materiálů – cihly a lité zdivo (římský cement).
  9. jak přistupovali římané k řecké kultuře?
    Římský utilitarismus spočíval ve schopnosti uvést do praxe to, co je jejich vlastním přínosem – legislativa, řečnictví, vojenství, strategie, teorie a správa státu, právní systém a zákonodárství –, ale i to, co sami přejali, dotvořili, postupně transformovali a předali dalšímu vývoji. V tomto ohledu Římané prodloužili životnost řecké kultury níž se ztotožnili, a novou výtvarnou syntézu jako důležitý civilizační faktor rozšířili do všech končin, kde se uplatnila jejich moc, ale zároveň s tím i funkční byrokracie a účelná a jednotná správa v rámci mnohonárodního státního útvaru. Jako úřední jazyk byla užívána latina a respektovala se řečtina jako jazyk kultury, vědy a některých kultů
  10. Přijatelnost a fungující byrokracie mocného státu, který chránil své hranice, nabízel vyspělou kulturu a přitom si byl vědom multikulturní skladby svého obyvatelstva, představovaly dostatečné účinné faktory, které by byly zárukou celistvosti římské říše, kdyby se od ... nemnožily útoky ze strany barbarů migrujících do Evropy a ve spojitosti s těmito jevy se neprohlubovala duchovní a ekonomická krize.
    2. poloviny 2. století
  11. kréta sice existovala před vznikem řecka ale řekové znali který kov dříve než kréťané?
    Fe
  12. jako první přišel do řecka kmen ... Po nich přišel kmen ...
    • dorů - sparta
    • ionů - athény
    • už obchodovali s féničany, učili se od nich, zvlášť stavebnictví plachetnic, nakonec dopluli dál než oni a zakldali kolonie
  13. mezi roky 550-500bc podnikl Kyros...?
    • světlo neustále bojuje s temnotou
    • peršané - celá staletí žili pod nadvládou babylonanů a asyřanů... Kyros se nasral a dobyl babylon - propustil všechny národy (vč. židů)
    • táhl na egypt a sesadil faraona - konec egyptské říše
  14. co podnikl dareios? (král králů)
    • persie
    • nechal postavit silnice, své úředníky satrapy nechal hlídat detektivy
    • rozšířil svou vládu i do malé asie kde ležela ionská a řecká města - ti ho nehodlali poslouchat, obyvatelé kolonií = většinou zámožní obchodníci, nechtěli persii platit dávky, úředníky vyhnali
    • řekové kolonisty podpořili a poslali jim lodě
    • dareios se nasral a kolonie zlikvidoval, ale měl zlost na athény že se do toho pletou, vyslal flotilu, ale lodě ztroskotaly v bouři
    • prý příkazal jednomu otroku aby mu při každém jídle připomněl "pane, nezapomeň na athény"
  15. pozadí bity u marathonu
    • dareios vyslal svého švagra s flotilou, aby zničili řeky
    • vylodili se nedaleko poblíž athén - u marathonu, odtud se měli vydat na pochod proti athénám; prý jich bylo sto tisíc (athénské vojsko mělo asi 10tisíc mužů)
    • vojevůdce athénanů = milthiades, žil mezi peršany, znal způsob jejich boje, navíc řeci motivování - nastoupili na peršany a přemohli je; peršani zdrhli a naskákali do lodí
    • M. věděl že perské lodi mohou plout směrem k A. které zůstaly bez obrany; ale po moři to bylo delší než po souši; vydali se zpět
    • -nejdřív vyslal posla, ale vyrazili hned za ním - když dorazili do přístavu na horizontu už bylo perské loďstvo, to peršané nečekali, nechtěli bojovat a vrátili se domů, celé řecko nejen A. zachráněny- 490bc
    • dareios vzteky bez sebe, ale v egyptě zrovna vypukla vzpoura a musel řešit tam; zakrátko umřel
  16. kdo vystřídal Dareia?co Thermopily?
    • Xerxes
    • posbíral vojsko ze všech národů co mu podléhali; vojáků prý bylo víc než milion
    • táhli přes vojenskou úžinu (kde dnes stojí istanbul), ale moře se vzdouvalo tak, že most nevydžel - X. ho nechal zbičovat řetězy:)
    • vyrazili proti řecku znovu - část po moři část na lodích
    • po cestě se je pokusili zastavit sparťané - v soutěsce u thermopyl (našich šípů je tolik,že zastíní slunce - tím lépe, aspon budeme bojovat ve stínu:) ale jeden řek zradil a ukazal peršanům cestu, aby mohli řeky napadnout zezadu - všech 300 spartanů padlo v boji (zvestuj lakajdonskym ze my tuto lezime jako zakony zvestuji k nam)
  17. themistokles?
    • athény - themistokles - obyvatelé athén opustili město - vypluli na ostrov salamina poblíž, kde se loďstvo skrylo
    • přitáhly perské oddíly - město opuštěné a město zničily
    • spojenci athénanů se začaly bát, že je peršané najdou, T. tajně poznal posla ke X, aby v noci zaútočil, že jinak spojenci zdrhnou, hned ráno X. zaútočil a prohrál - lodi řeků menší a mezi ostrůvky pohyblivější, galéry těžkopádné proti malým vesnicím, peršané se stáhli a athénané zvítězili podruhé - 480bc
    • od těch dob se peršané do řecka neodvážili
    • athéňané příliš tvořiví - nic (ani vůdce:) se neudrželo dlouho, pořád něco vymýšleli
  18. athény a sparta se natrvalo nedokázali snést - co o tom svědčí?
    • 420 - penolopénská válka: spartané zpustošili celý kraj, pokáceli olivovníky
    • athénané se vyplavili do spartských kolonií - sicílie + sarakusy
    • v athénách navíc vypukl mor (umřel perikles), tkž válku prohráli...ale vyčerpaná byla celá země
  19. národ ... žijící na sever v horách v té době navíc dobyl apollónskou věštírnu...
    • makedonci - král Filip, mluvil skvěle řecky a znal jejich kulturu, chtěl se stát králem nad celým řeckem
    • delfy se přece týkaly všech národů
    • v athénách na filipa upozorňoval demosthenes, ale řecko bylo příliš nejednotné - u města chaironei Filip řeky porazil, konec řecké svobody - r.338
  20. Filip chtěl ale dobýt celou persii - jak to dopadlo?
    perští králové už nebyli tak mocní, satrapové z provincií jim posílali peníze, oni si za ně přepychově žili...satrapové se nechovali jinak, myslel si že nebude těžké je dobýt, ale umřel:)
  21. popiš aktivity alexandra
    • nastoupil ve 20ti letech
    • jako dítě prý pokaždé plakal, když filip dobyl nějaké řecké město: "otec mi nenechá nic k dobývání,až nastoupím na
    • jeho učitel - aristoteles, nejvyšší autorita, co stálo v jeho spisech, musela být pravda
    • prý si nejraději četl homérovy zpěvy, ale byl též vynikajícím sportovcem, zvlášť v jezdeckém umění vynikal - bucefalos (jeho kůň, který se bál vlastního stínu)
    • setkal se s diogenem, podobné názory jako buddha - naše potřeby nás ruší v přemýšlení, zbavil se svého majetku a bydlel v sudu v korintu:), alexandr ho chtěl poznat, postavil se v nádherné zbroji a s vlajícím chocholem před sud a řekl: líbíš se mi, můžeš si něco přát a já ti to splním a D. odpověděl: mám jedno přání, stíníš mi, prosím, odstup mi ze slunce. Na A.to udělalo obrovský dojem, prý řekl "kdybych nebyl alexandrem, chtěl bych být diogenem:)
    • svolal shromáždění vůdců do korintu,aby domluvil tažení do persie
    • s vojskem se dostal nejdřív do malé asie, tam se mu postavilo na odpor první perské vojsko, sice větší, ale neorganizované, A. jim dal nafrak
    • též se zde odehrál příběh s gordickým uzlem - oj s řemenem,který byl hrozně utažený, prý kdo ho dokáže rozmotat, stane se pánem nad celým světem - A. uzel přesekl:))))
    • -další porážka u města ISOS - 333bc, zajal i manželku a dceru perského krále
    • v egyptě se už chtěli zbavit persie, vítali ho, egypt se nachal jmenovat ještě synem slunce a na pobřeží založil alexandrii a pak opustil egypt a vydal se zase proti persie
    • tam na něj čekal perský král poblíž ninive, vyslal ale posla, že místo bitvy mu přenechá půl království a dceru za ženu:)(parmenios řekl: kdybych byl A. přijal bych to, A. odvětil: kdybych byl P. též bych to přijal:), a. je zas porazil, král uprchl do hor a tam ho zabili vlastní lidi (a. vrahy potrestal)
    • dosáhl obrovské říše - od nilu až po sibiř, ale A. chtěl vládnout nad novými neobjevenými zeměmi, chtěl se dostat až do indie
    • 327bc se vydal do údolí Indu, ale ti se nehodlali podrobit, A. musel obléhat a dobývat každé město zvlášť, např:
    • král poros s bojovným stádem slonů na břehu řeky, ale A. nic nezastavilo
    • přivedli k němu spoutaného Póra - co ode mě chceš, zeptal se ho A. - aby ses ke mě choval královsky, nic jiného. Na A. to udělalo dojem, vrátil mu jeho říší
    • chtěl pokračovat podél gangy, ale vojákům už se moc nechtělo, tak si A. aspoň prosadil, že se domů vrátí jinou cestou a šli podél indu dolů k moři
    • všechna protivenství sdílel s vojáky, bojoval v předních řadách, jednou při oblehání vylezli po žebřících na hradby, ale žebřík se zlomil, a A. zůstal nahoře sám, volali na něj, ať seskočí dolů, ale A. skočíl na druhou stranu do obléhaného města - doppadlo to taktak:)))
    • oženil se s několika ženami, vč. dcery krále dareia, začal dodržovat orientální ceremonie ad. - to se ale řekům nelíbilo, chtěli být jediní páni, označovali to jako psovské manýry,pro řecké vojáky nachystal perské manželky a dal jim velké věno...; chtěl budovat silnice ad - ale umřel v nabukadnesarově letním paláci r323bc
    • kdo má být jeho nástupcem? odpověděl v horečce - kdo toho bude nejvíc hoden; ale nikdo se nenašel - postupný rozpad
    • nicméně řecký duch se rozšířil a řekové pochopili že athény a sparta neznamenají celý svět, že jsou důležitější úkoly než spory mezi iony a dory
    • v alexandrii 700tisíc knižních svitků
  22. alexandr táhl "jen" na východ, ale co bylo na západ ho moc nezajímalo, vč. itálie, kde žili...
    • římané
    • za časů alexandra řím jen flíček země; pevné hradby, ale hrdí lidé, vlastní dějini kladli do dob trojské války - aeneas a jeho potomku romulus a remus
  23. kdy byl založen řím?
    • 753bc
    • stejně jako řekové počítali čas podle olympiád
  24. hierarchie v římě?
    • patricijové - šlechta, bohatí sedláci, jen oni měli právo volit městské úředníky - konsuly (dva a úřad vykonávali rok)
    • panonvík po zavraždění taucia brutem už žádný nebyl
    • plebejci - podobně jako kasty, nesměl se ženit s patricijkou, nesměl hlasovat na martově poli... ale bylo jich hodně a moc se jim to nelíbilo - hrozili že odejdou! nakonec si prosadili stejná práva: jeden z konzulů musel být plebejec; to se odehrávalo zhruba v době alexandra
    • zákony napsány na kovových deskách na tržišti
  25. galové r. ... dobyli řím a spálili ho
    • 390
    • ale římané si ho zas opravili a pomalu začali dobývat celý poloostrov
    • k římu se začaly pojit další významná italská města, ale jak s římem v něčem nesouhlasili - řím je dobyl se svými legiemi
    • - jednou se ubránil i Pyrrhos s válečnými slony, ale tak tak:) a P. z itálie nakonec odtáhl, římané se stali pány celé itálie
    • ale chtěli dobýt ještě sicíli
  26. římané se stali pány celé itálie ale chtěli dobýt ještě sicíli, ta patřila ...
    • féničanům
    • proti sicílii leželo i kartágo - římané je označovali "punové"; ze sicílie se kartáginci vozili obilí, byli dost bohatí aby si najali vlastní vojáky
    • ve sporu s římem nejdřív zvítězili, zejm. proto že římané neuměli stavět lodě:),ale když u nich jedna kartigénská loď ztroskotala, postavili si celou flotilu a r. 241a sicílii dobyli
  27. když římané dobyli sicílii, kartáginci si řekli - tak my dobijem španělsko, měli tam vojevůdce Hamilkara ale ten zrovna umřel a vlády se ujal...
    pětadvacetiletý hanibal
  28. popiš Hanibalovy aktivity
    • - zběhlý a odolný válečník, stratég, vlastenec - nenáviděl římany, kteří mu chtěli poroučet
    • -prošel celou francií s válečnými slony, asi přes průsmyk mont senis?
    • -říské vojsko rozdrtil, pak ho ještě přepadli v noci ale H. na dobytek přivázal pochodně a nechal je běžet, římané si myslile že chce prchnou a pronásledovali je:)
    • - římský vojevůdce quintus fabius maximus, mínil, že H. v cizí zemi ztratí trpělivost a udělá nějakou hloupost, ale římané se mu posmívali a říkali kuntáktor (loudal) a neposlechli ho, zaútočili u města "kany" - r.217 poraženi, 40tisíc mrtvých, ale H. pořád netáhl na řím, čekal na posilu z domu
    • - kartáginci ale žádné posili neposlali a vlastní vojáci ztráceli kázeň při divokém plenění ve městech
    • -římané přímo nezaútočili, ale vyhlásili "povinnou vojenskou službu"
    • - H. se po 14letech musel vrátit do afriky, kartágo bylo v obležení vojevůdce Scipiona a zde H. prohrál 202bc
    • -kartaginci museli spálit své lodě a zaplatit reparace, H. prchnul a sám se zabil aby nepadl do zajetí
  29. po vítezství nad karáginci r. 202 řím začal expandovat a dobyl i řecko, které bylo pod vládou makedonců ale nejednotné. Dobili i severní itálii, ale nemohli snést, že kartágo existuje (cato: ostatně soudím, že kartágo musí být zničeno); římané město dobyli roku ...
    • 146bc
    • zpustošili jej, přeorali a zaseli sůl, aby tam nikdy nic nevyrostlo
  30. římané ze všech dobytých zemí dělali provincie - domácímu obyvatelstvu tedy vládli úředníci, ale v očích římanů tu byli jen proto,aby platili, ať už šlo o féničany, židy apod. Pokud platili nechávali je na pokoji, jejich vlastní jazyk i kulturu. Stavěli zejména silnice, vodovody....
    Pokud se někdo stavěl na odpor - vojáci je rozdrtili. Kdo často zvítězil a rozdával kořist, toho vojáci zbožňovali. V římě se ale rozmáhala chudina, vypukl tam hladomor - kolem r. ... a bratři ... přišli s pozemkovou reformou
    • 130
    • Gracchové - půdu velkých vlastníků mezi pleb
  31. v r. 113bc vpadly do itálie ze severu divoké kmeny...
    • kimbrové a teotoni - germánské kmeny
    • zahnali na útěk i římské legionáře, porazil je až Marius
  32. v té době došlo ke konfliktu mezi Mariem a ...
    • Sullou (stal se předlohou vladaře)
    • Sulla se vyznamenal zase v africe; navzájem vraždili své přátele
    • Sulla vládl až do r78bc
    • Po vítězství v občanské válce a po získání absolutní moci se Sulla v roce 82 př. n. l. nechal jmenovat diktátorem. Na základě svých neomezených kompetencí uskutečnil poprvé v římských dějinách proskripce, které připravily o život tisíce Římanů. Jím provedené reformy římské ústavy měly za cíl obnovení dominance senátu a oslabení demokratických institucí, především úřadu tribuna lidu. V roce 80 př. n. l. se Sulla vzdal diktatury a nedlouho poté se stáhl z veřejného života do ústraní. Všeobecně se soudí, že jeho hrůzovláda urychlila rozklad staré římské republiky.
  33. římané si zvykli že za ně všechno dělají otroci, při spartakově povstání (71bc) se taktak stihli ubránit. V té době se vojensky vyznamenal zejména...
    • caesar - veni, vidi,vici
    • dobyl francii/galii a udělal z ní provincii; bojoval tam 7let (51-58bc), bojoval také proti helvetům a germánům; dostal se až do anglie
    • -ve francii i španělsku si brzy zvykli mluvit latinsky
    • - c. se vrátil do itálie a bojoval i proti těm, kteří byli dříve spojenci, spřátelil se s kleopatrou a připojil je k římské říši
    • -dokázal diktovat dva dopisy najednou aniž se mu pletly myšlenky:)
    • -nově rozčlenil kalendář - 12měsíců s přestupným rokem, pojmenovali po něm i červenec
    • -drobný a holohlavý
    • -římané ale byli žárliví, nechtěli aby je ovládal, ale báli se, že by ho mohli porazit - ubodali ho v senátě (44bc), prý když spatřil že ho zradil i brutus, přestal se bránit
  34. po caesarově smrti (44bc) na trůn nastoupil jeho adoptivní syn ...
    • octavian augustus (31-14bc)
    • po dlouhých bojích (r31bc) ovládl celou říši, první římský císař
    • spravedlivý a rozvážný - uměl se ovládat a proto měl právo ovládat ostatní; nikdy se nerozhodoval ve hněvu
    • měl slabost pro umění - nechal udělat kopie nejkrásnějších řeckých děl a nechal si je rozestavět ve svých zahradách; co bylo řecké, bylo nejlepší; proto bylo ctí učit se a psát řecky
  35. kolik lidí se vlezlo do kolosea?
    • 50tisíc
    • ave caesar morituri de salutant
  36. germáni ohrožovali římany - v té době bylo německo pokryto hustými lesy a bažinami, legie v nich bloudili:) Nebyli zvyklí na luxus, žili ve dvorcích daleko od sebe, rolníci, strohost a přísnost mravů...
    Kmen ... ohrožoval řím už za augusta
    • cherusků, pod vedení Hermana (arminius latinsky)
    • -Bitva v Teutoburském lese: střetnutí mezi římskými vojsky vedenými Publiem Quinctiliem Varem a germánskými kmeny vedenými náčelníkem CheruskůArminiem. Bitva představuje jednu z největších a nejdrtivějších římských porážek v historii. Zanikly během ní tři římské legie a padl správce provincie Germánie. Důsledkem bitvy bylo postupné stanovení Rýna jakožto hranice mezi římskou říší a Germánií - vybudování limes romanus (od rýna k dunaji), z dřevěných kůly s příkopy a věžemi
  37. vojska na hranicích limes romanus se klonili různým bohům - egyptským, perským ad. ale i zde existovali divadla a lázně pro úředníky, brali si jejich ženy... sžili se. Ale za hranicí vládly nepokoje, např. traianova vojska se vypravila až do...
    • dnešního madarska a rumunska (dácie)
    • traianus 98-117
    • V roce 113 se vypravil proti parthské říši a v průběhu několika let postoupil až k Perskému zálivu. Římská říše tím dosáhla svého nejzazšího rozsahu, jelikož se rozprostírala od nynějšího Skotska až po Irák.
  38. popiš činy Marca Aurelia
    • římským císařem v letech 161 až 180
    • filozof
    • bojoval nedaleko vídně proti germánům, nechal si dokonce přivézt lvy, ale germáni je neznali,a tak se jich nebáli a potloukli je:)
  39. co vedlo k úpadku říma a rozvoji křesťanství?
    • -císaři stále častěji trávili čas mimo domov
    • -ze selských staveních se staly usedlosti bohačů, kde pracovali otroci
    • -mnoho vojáků tvořili cizí etnika - ve svých končinách si vybírali svoje vůdce a ti mezi sebou válčili navzájem
    • -v římské říši už žili skoro jen otroci a cizí vojáci
    • -sedláci v provinciích nedokázali platit daně...
    • -odmítali se klonit císaři
  40. Dioklecián (284-605)
    • dostal se k moci a pokusil se rozpadlý stát znovu vybudovat
    • v té době hladomor - stanovil nejvyšší ceny potravin
    • určil nová čtyři hlavní města a dosadil tam spoluvladaře
    • zavedl nový ceremoniál, aby císaři vrátili úctu - proto pronásledoval křesťany
    • nakonec se stáhl do paláce v dalmácii, aby sledoval, jak jeho následovník konstantin, křesťanství uzákonil
  41. jeho nástupce konstantin přesunul hlavní město...
    • na východ do města byzancion - konstatinopol
    • západořímská říše, kde se mluvilo latinsky (itálie, galie, británie, španělsko, s.afriaka) + východořímská, kde se mluvilo řecky
    • egypt, palestina, malá asie, řecko, makedonie
    • od r. 380křestanství oficiální a jediné náboženství
  42. krom germánů kroužících kolem hradeb (švábové, frankové, alemani, vizigoti) vpadli do itálie také z dálného východu.
    • hunové - atilla 444 (periklův protiklad:)
    • doba stěhování národů
    • v galii bitva na katalounských polích - bitva dopadla nerozhodně, atilla táhl na řím
    • vytáhl proti němu papež Lev Veliký, atilla odtáhl a r.453zemřel (v den své svatby s germánskkou princeznou:)
    • císaři už v té době neměli žádnou moc, vládli vojáci a veliteli většinou germáni
Author
iren
ID
348099
Card Set
12 Recko+Rim
Description
malina
Updated