11. Civilizace předkolumbovské Ameriky

  1. vyjmenuj Civilizace předkolumbovské Ameriky
    • Kečuové (inkové) – „Římané Ameriky, peru (andy)
    • Mayové – „Řekové Nového světa“, mezoamerika
    • Aztékům – „Germánům Ameriky“, mesoam.

    intenzivní zemědělství, husté zalidnění, zakládání měst, stavby monumentálních chrámů, organizované vojsko a silně diferencovanou společnost. Andské a středoamerické kultury byly nepochybně vzájemně spjaty
  2. popiš kulturu mayů
    • zakládali své městské státy a pěstovali kukuřici, která byla jejich základní obživou.
    • Měli vlastní hieroglyfické písmo
    • Kaţdé z mayských měst se vyznačovalo vlastní, specifickou architekturou.
    • Dodnes nebylo jednoznačně objasněno, proč mayská města (například Copán, Chichén Itzá, Mayapán, Palenque, Tikal, Tulum nebo Uxmal) existovala vždy jen po několik století – a pak byla náhle opuštěna
    • pro morové epidemie, pro nedostatek vody, válečné zpustošení nebo proto, že některá z nich byla zaloţena a po určitou dobu udržována jen z náboženských důvodů … Je nesporné, že dnešní impozantní zbytky mayské architektury nesloužily nikdy jako obydlí prostých lidí. Byly zasvěceny panteonu rozmanitých božstev pod péčí vládnoucí kněţské aristokracie
  3. proč španělé věnovali větší zájem aztécké kultuře?
    Po dobytí Mexika zaměstnávala Španěly téměř výlučně fascinující aztécká kultura, možná také proto, že v aztéckých chrámech (na rozdíl od mayských svatyní) bylo možno získat zlato
  4. V 11. století pronikli na mayské území ...
    Toltékové ze středního Mexika a dobyli je.
  5. Mayský kulturní vliv tím však nebyl nijak výrazně narušen. Vzájemné doplňování obou kultur vedlo k jakési mayské renesanci. Umění a architektura znovu kvetly, obohaceny o toltécké motivy. Hlavním dekorativním prvkem bylo zobrazení ...
    zobrazení Cuculcána či Quetzalcóatla v podobě Opeřeného hada
  6. Přírodní katastrofy v roce 1467 pak způsobily obrovské ztráty a smrt desetitisíců lidí. První kontakt se Španěly počátkem 16. století přinesl další smrtonosnou pohromu – epidemii neštovic. Yucatánský poloostrov si však Španělé podrobili až po těžkých bojích poměrně pozdě – v roce
    1546
  7. V době úpadku Toltécké říše ve druhé polovině 12. století se do hustě zalidněného toltéckého Ánahuaku přistěhoval ze severu malý, do té doby bezvýznamný kmen kočovníků. Nově příchozí si říkali Tenochkové nebo Mexikové, později však prosluli pod jménem  ...
    Aztékové
  8. Prvním sídlem Aztéků se stal Chapultepec čili „Hora lučních kobylek“, kde zůstali asi do poloviny 13. století. Pak se pod tlakem vnějších okolností (ohrožení sousedy) usadili na bahnitém ostrůvku jezera Texcoco a založili ostrovní osadu, které dali jméno ...
    • Tenochtitlán.
    • V průběhu následujících staletí se Tenochtitlán stal nejen hlavním městem říše Aztéků, ale v širším slova smyslu spojení Tenochtitlán-Mexico označovalo celý aztécký státní útvar
  9. nejznámější vůdce aztéků se jmenoval...
    • Itzcóatl (až do roku 1440) - výborným politikem a organizátorem
    • zvítězil v boji s Azcapotzalkem a posléze založil trojalianci- Tenochtitlán, Texcoco a Tlacopan. Tento svaz tří měst pak byl po devadesát let základem politického dění v Mexickém údolí
  10. kdo aztékům vládl když se objevili španělé?
    Panovník Moctezuma II. se už věnoval pouze potlačování povstání podmaněných kmenů. Byl prvním knězem a vládcem říše v rozkvětu – a právě tehdy se v Novém světě objevili Španělé- španělská conquista smetla Aztéckou říši a vedla k zhroucení kultury i společenské organizace
  11. herman cortez?
    • r. 1519 se vydal do vnitrozemí, indiáni neviděli nikde ani koně, ani bělochy, natož děla...
    • vypaloval celé vesnice, nutil indiány, aby pochodovali s ním, až došel do říše Montezumy (mexiko)
    • montezuma čekal před bránami města obklopeného jezery, město mělo mnoho kanálů, mostů i tržišť, obchodovalo se s potravinami všeho druhu, cenými kovy, kamennými kvádry, vápnem i cihlami, dřívím, ptáky a zvářaty atd;
    • na trhu deset soudců, kteří měli okamžitě rozhodnout každý spor
    • velké městské domy s prostornými komnatami, vodovody, velkými zahradami, hlídači i celníci
    • palác měl několik poschodí, přináležela mu i ZOO:) M. sám se denně čtyřikrát oblékl do různých šatů a kařdé roucho nosil jen jednou! přiblížit se k němu bylo možné jen se skloněnou hlavou, ale Cortez ho nechal stejně ověřit - M. byl ochromen, neodvážil se nic podniknout, ptž znal báji, že z východu jednou přijdou bílí bohové
    • při jedné slavnosti cortez nechal pobít všechny nevinné mexičany - vzpoura, cortez chtěl využít M. aby promluvil k lidu a uklidnil je, než ale stačil něco říct, hodili po něm šutrem a zabili ho; cortez se rozzuřeným davem musel probít z města až zpět na pobřeží i s nemocnými a zraněnými - brzy se vrátil s novými vojáky a srovnal to tam se zemí
  12. Základem prosperity aztécké civilizace bylo zemědělství - upřesni
    převažovalo pěstování kukuřice, z ostatních plodin hrály důležitou roli rajská jablíčka, kakaové boby i tabák. Zemědělství bylo doplňováno lovem a rybolovem. Z domácích zvířat se choval pouze krocan a pes
  13. macehualtin - kdo to byl?
    Rolník a jeho rodina žili na přidělené občinové půdě a jako její nájemce musel nejen platit daně, ale také vykonávat vojenskou službu a podílet se na kolektivních stavbách chrámů, silnic a na dalších rozsáhlých dílech
  14. Na opačném, nejvyšším stupni aztéckého společenského žebříčku stáli páni – ...
    • tecuhtli
    • V podstatě to byla aztécká šlechta, na kterou se nevztahovala povinnost platit daně. Na rozdíl od řadových Aztéků zastávali její příslušníci vysoké státní funkce. V čele aztécké říše stálo šest vládců
  15. pochteca - byl kdo?
    • Další privilegovanou vrstvou aztécké společnosti byli obchodníci
    • Měli v Tenochtitlánu vlastní čtvrť a uzavírali manželství pouze v rámci své společenské vrstvy. Panovník si jich vážil z důvodů ekonomických i proto, že obchodníci, cestující různými kraji, vykonávali zároveň jistý druh vyzvědačství, když podávali cenné zprávy vojenského charakteru
  16. Poslední vrstvou aztéckého obyvatelstva byli ...
    • otroci – tlatlacotin
    • Aztécký otrok bydlel, oblékal se a živil se jako každý jiný příslušník obce. Mohl se oženit se svobodnou ženou, jeho děti byly svobodné, a dokonce sám směl vlastnit další otroky. V diametrálně odlišném postavení se zpočátku nacházeli otroci, kteří se rekrutovali z řad válečných zajatců. Ti byli většinou obětováni na oltářích aztéckých božstev
  17. Představu o aztécké architektuře si můžeme udělat pouze podle popisů a nákresů soudobých zpravodajů, protože všechny stavby v Tenochtitlánu ...
    byly zničeny v roce 1521. Španělé současně s dobýváním systematicky bořili město a jeho troskami zasypávali kanály a laguny. Kromě zničeného Tenochtitlánu se dochovalo jen několik málo staveb vybudovaných Aztéky. Sakrální architektura měla nejčastěji formu pyramidy se svatyní na vrcholu, v profánní architektuře dominovaly honosné paláce, mnohdy obklopené překrásnými zahradami. Důležitou úlohu hrála také architektura vojenská – pevnosti, opevněné věže, chránící důležité komunikace
  18. Bohatě bylo také rozvinuto umění ..., úzce související se specifickým odvětvím sochařství – zhotovováním obličejových masek. Sochařských prací ve dřevě se zachovalo poměrně málo, jsou to hlavně reliéfní ozdoby na bubíncích – ...
    • inkrustace
    • teponaztle
  19. V aztéckém státě existovaly dva druhy škol:
    • calmecac a telpochcalli. Obě se od sebe lišily obsahovou náplní.
    • Zatímco telpochcalli, škola pro nižší vrstvy, zařazovala do svých učebních osnov hlavně nauku o zacházení se zbraní, o řemeslech a zemědělství, byly osnovy calmecaku mnohem bohatší- čtení, psaní, astronomie, rétorika a další předměty. Jedním z vyučovacích předmětů v calmecaku byla i výuka v psaní veršů, dalo by se říci výuka praktickému básnictví
  20. V průběhu 1. tisíciletí našeho letopočtu andský člověk zcela ovládl pobřeží i vysoké hory. Na pobřeţí v severním Peru vynikla v prvních devíti stoletích ... kultura
    mochická
  21. mochická kultura - co o ní víš?
    • vysokou úroveň vykazovala v mnoha řemeslných oborech i v uměleckém projevu. Jejím nositelům Mochikům dali jméno Španělé – odvozením od názvu řeky Moche. Tato civilizace představovala klasickou kulturu městského typu s rozvinutým zemědělstvím, silně militarizovanou a otrokářskou. Výnosy z dosti úrodné půdy dokázali ještě zvýšit důmyslným systémem zavlažování a hnojením guanem; zatímco města šetrně budovali v neúrodných částech země. Maso získávali nejen z domestikovaných zvířat a ptáků (hlavně lam a krocanů), ale také lovem a rybolovem
    • Mochikové dávno před Inky stavěli důkladné silnice, sloužící k přesunům rychlých poslů (chasqui) se zprávami, malovanými znaky – pallares
    • Obdivuhodné úrovně dosáhli Mochikové v keramice, která v duchu „naivního realismu“ podává působivé svědectví o jejich každodenním životě. Z mochické keramiky poznáváme, jak se lidé milovali, jak vypadali kněží, lékaři nebo válečníci, vidíme, že příslušníci vysokých vrstev společnosti si malovali tváře, tělo i chodidla, zdobili uši a nosy …
  22. V údolí řeky Moche nedaleko dnešního peruánského města Trujillo se nalézají významné archeologické památky ...
    Chrám slunce (Huaca del Sol) a Chrám Měsíce (Huaca de la Luna)
  23. Současníci tvůrců mochické kultury, lidé ... kultury, žijící ovšem na opačném konci peruánského pobřeží, vynikali zvláště v tkalcovství a v keramice, tvarově velice rozmanité a pestře polychromně zdobené, avšak především prosluli vytvářením obrovitých obrazců na planině El Ingenio
    nazcaské
  24. Zrod  a  následný prudký a expanzivní růst  incké říše  představuje ve vývoji civilizačních center v  jihoamerické andské  oblasti závěrečnou epochu, v níž Inkové (Kečuové) navazují na  dlouhý  sled předcházejících kultur. Počátky jejich pozdějšího mocného  impéria jsou  velmi skromné. Zdá se, že  na  přelomu  ... století tvořili skupinu jedenácti občin  (ayllu)  kolem  svého  kulturního centra Cuzka (Cuzco)
    12. a 13.
  25. Stejně  jako  u  mezoamerických Mayů a Aztéků, také  u Inků  bylo základem  ekonomiky ...
    zemědělství, v tomto případě založené především  na pěstování  brambor,  chovu lam  a  alpak.  V  incké říši rovněž existovala povinnost účastnit se veřejných prací, především  při  budování  silnic,  chrámů nebo pevností.
  26. Kdo se jako první v historii inck říše pokusil vytvořit centralizovaný stát?
    První inčtí panovníci  –  Manco  Capac, Sinchi  Roca, Lloque  Yupanqui, Mayta Capac, Inca  Roca, Yahuar Huacac  –  mají  zčásti  mytický  charakter. Jejich  vláda pokrývá  poměrně  dlouhé období  od  počátku 13. století do  třicátých let století patnáctého. Ani  jeden  z  nich nepodnikal válečná tažení, aby rozšířil vlastní državy. Jednotlivá  města sice čas od času  organizovala nájezdy a  vítězové pak vybírali tribut od  poražených, ale  není  možné hovořit o žádném politickém sjednocování, jež by  směřovalo k  založení centralizovaného státu. Základy k němu položil teprve  na počátku 15. století Wiracocha  Inca, který  upevnil  svou moc  na  území sahajícím  do  vzdálenosti  asi půl  stovky kilometrů  od  Cuzka.  Se systematickou  expanzí začal až  jeho syn Pachacuti (1438–1471
  27. kdo a kdy nechal postavit machcu picchu?
    Pod vládu  Inků se dostalo  rovněž celé peruánské  pobřeží a po tvrdých  bojích byla  dobyta i významná  chimúská  říše. Pachacuti dal kolem  poloviny 15. století vystavět obrovské pevnosti Sacsahuamán  a  Machu  Picchu
  28. řéše inků měla oficiální název „Země čtyř částí" - proč?
    • říše  Inků  byla  jedním z  nejlépe organizovaných státních útvarů v tehdejším  světě.  Bezchybně fungující administrativní  hierarchie (a byrokracie) se vyznačovala  jednoduchostí.
    • Říše byla  rozdělena do  čtyř provincií: severozápadní  (Ekvádor, severní a střední Peru), jihozápadní  (jižní  Peru), východní (východní Peru)  a  jihovýchodní (náhorní  plošina, jezero Titicaca, převážná  část Bolívie, severozápadní  Argentina  a  severní Chile
  29. V  hlavním městě každé  provincie  sídlil guvernér,  spřízněný s  panovníkem.  Čtyři  guvernéři tvořili ...
    • nejvyšší státní  radu, která  se scházela  v hlavním  městě Cuzku a předkládala panovníkovi  své  návrhy.
    • Guvernérům byli podřízeni  náčelníci  –  kurakové.  Svou  funkci dědili a jejich význam závisel na počtu obyvatel  (10 000, 5 000, 1 000  a  100), jež měli pod svou  vládou. Na dolním  stupni správního  žebříčku stáli předáci pro  50  a  10  lidí; jejich funkce nebyla dědičná.
  30. Na  vrcholu celé  sociální  a  byrokratické pyramidy měl své místo ...
    panovník  –  Inka. Od  mládí  mu  kněží vštěpovali, že je přímým  potomkem Slunce a  že vládne  na  zemi jako živý  bůh. Inka měl absolutní  moc  a  jeho  postavení  bylo natolik  výlučné, že se směl oženit pouze  s  vlastní  sestrou.
  31. co je hatunruna?
    Organizovanost byla výrazným  rysem historického  údobí  říše  Inků. Územní expanzi doprovázela důsledná  akulturace podmaněného obyvatelstva,  jemuž  byl vnucen nejen jazyk  dobyvatelů,  ale  i náboženství a zvyky. Tento  systém  byl  v některých ohledech téměř dokonalý  a  incký  stát v té době měl jako jediný  na světě  jasný sociální programobecný lid  v  říši  –  hatunruna  –  byl rozdělen do dvanácti věkových tříd. Poslední z nich, lidé  starší šedesáti let, byli zproštěni jakékoli práce, lidé  nad padesát  let pracovali podstatně  méně. Kdo nemohl pracovat vůbec  –  nemocní, vdovy, stejně  jako  již zmínění  „důchodci“  –, dostával od  státu veškeré zaopatření, zejména stravu  a  oděv
  32. jak vypadalo školství inků?
    Přísná  společenská stratifikace se odrážela  v rudimentárním  školství, podobně jako  u Aztéků. Pouze  děti nobility  směly  navštěvovat jedinou  školu  v Cuzku. Během čtyřletého  studia se žáci  v prvním  roce  učili jednotnému státnímu  jazyku kečua, v druhém  roce  studovali  náboženství a  rituály, v třetím  se  seznamovali s mnemotechnickou pomůckou  quipu, poslední  rok  byl  věnován  studiu historie, mravů, především  však vedení  záznamů s  pomocí  quipu
  33. co je to quipu,
    Kipu je uzlové písmo, které se vyskytovalo v oblasti And u různých kultur, například Inků. Starší bylo nalezeno v oblasti Caral.Záznamy pomocí šňůrek lze dohledat například i Číně.

    Dříve se mělo za to, že obsahem jsou pouze statistické záznamy. Nově se ale zjišťuje, že tyto záznamy byly pouze výchozí formou a písmo vývojem sloužilo i pro záznam textů.

    William J. Conklin z washingtonského Textile Museum, který se v roce 1997 začal zabývat kipu, zjistil, že nejde pouze o uzly, ale také o rozdíly ve spřádání šňůr a jejich barvení.

    Gary Urton dále vypracoval teorii, že kipu je záznamem v binárním kódu. V roce 2005 se mu podařilo identifikovat první nenumerický element Puruchuco jako název města blízko Limy tvořený třemi osmičkovými uzly
  34. co víš o justičním systému inků?
    Justiční systém  přihlížel  k původu viníka: čím  bylo  jeho postavení nižší, tím byl vyšší trest. Spravedlnost byla  vždy  velmi přísná, často  krutá. Velkým proviněním  byla vražda,  ovšem takřka na  stejné  úrovni  byla  i lenost. Rozsudky odsuzovaly, zvláště v  případech recidivy, téměř vždy k  smrti
  35. Jedním  ze  základů hladkého fungování  administrativního systému Inků  byly dokonale udržované ...
    silnice. Hlavní z  nich  spojovaly Cuzco s  pobřežím  a  s náhorní plošinou. Říční údolí a  horské strže  byly  překlenuty  visutými  mosty o šířce  dvou až tří  metrů, upletenými  ze silných vláken aloe. Po  silnicích dopravovali zvláštní kurýři dnem i nocí  zprávy, zaznamenané v  quipu. V pravidelných intervalech byly u  silnic  vybudovány  jakési  poštovní stanice, kde čekali  čerství běžci k  plynulé výměně. Silnice  také  sloužily  k  rychlé přepravě vojenských oddílů i státních úředníků v  nosítkách
  36. Stejně  jako Aztékové,  rovněž Inkové  byli  vynikajícími  architekty, zmínili jsme již impozantní  stavby pevností, dokonalé  dálnice,  opomenout  však nelze ani paláce  nobility. Megalitické  stavby, dokonalé spojování kamenných  bloků na sucho a  tvarování  kamenných  monolitů  jednoduchými nástroji představují vrchol  kamenického umění. Více  než  v sochařství vynikali ale obyvatelé  And  v
    • keramice,  která  udivuje různorodostí tvarů i zdobného dekoru,  stejně jako pečlivostí  propracování.
    • Podobnými  charakteristikami  vyniká i incké tkalcovství
    • Řemeslná  výroba se soustřeďovala  do  měst, kam  byli sváženi význační  řemeslníci a  umělci
  37. víš něco o inském božstvu?
    • V chrámech  Cuzka a celé  říše  uctívali Inkové řadu  bohů  přísně  hierarchicky seřazených. Nejvyšším z nich  byl Con Ticsi Viracocha,  stvořitel světa a ostatních bohů.
    • Mezi  těmi, které Viracocha stvořil, byl i bůh Tahuantinsuyu,  k němuž se věřící bezprostředně obraceli  –  Inta („Zlaté Slunce“), legendární božský  předek panující dynastie. Můžeme předpokládat, že ze jména  tohoto zlatého  boha je odvozen i název dynastie Inka. 
    • V  pořadí důležitosti  se za Intu řadil  Illapa  –  bůh počasí,  hromu  a  blesku.  Lidé jej žádali zejména  o déšť.  ženou Inty  byla  Mama Quilla  –  bohyně Měsíce.  A  stejně byla  uctívána Venuše  a mnoho  dalších hvězd a  souhvězdí
Author
iren
ID
348086
Card Set
11. Civilizace předkolumbovské Ameriky
Description
malina
Updated