07 civilizace indická

• Harappy v dnešní pákistánské provincii Paňdžábu harappskou kulturou.
• archeologické průzkumy postupně odhalily téměř 3000 sídlišť, která jen s drobnými obměnami vykazují příslušnost k jediné civilizaci, jejíž jednotlivé fáze lze datovat do doby mezi 32. a 16. století př. n. l.
• ^{- město mohendžodaro, nevíme kdo přesně tam žil; indové se přesunuli až poté - vpadli do indie podobně jako dórové do řecka}
• ^{-kastovní systém}

• = starověká kultura nacházející se v povodí řeky Indus, první známá městská kultura na Indickém subkontinentu
• „Harappané“ žili v architektonicky pečlivě rozvržených sídlištích městského typu, protkaných pravidelnou sítí pravoúhle se křižujících ulic, v domech z pálených cihel, vybavených koupelnami a občas i splachovacími záchody, napojenými na důmyslnou veřejnou kanalizační síť.

Nové nálezy zpochybnily tvrzení o naprosté kulturní uniformitě harappské kultury, o autokratickém způsobu vlády, o postavení Harappy a Móhandžódara jako dvou hlavních měst jediné říše a mnohé z dalších přežívajících hypotéz. Proto se množí hlasy, jež volají po zásadní revizi nejstarších indických dějin a požadují, aby tato nejrozsáhlejší protohistorická městská civilizace nesla jméno civilizace povodí Indu-Sarasvatí.

Nálezy charakteristických pečetí a dalších předmětů harappského původu na různých místech Mezopotámie (civilizace starověkého Předního východu) a v oblasti Perského zálivu spolu s údaji klínopisných pramenů svědčí o úzkém obchodním spojení mezi kulturou poříčí Indu a městskými státy v povodí Eufratu a Tigridu ve 3.–2. tisíciletí př. n. l

• používání pečetidel.
• Jejich otiskem do hliněných pečetí kupecké domy stvrzovaly pravost zásilek zboží a významní občané tak označovali svůj majetek.
• Tato pečetidla, jichž se dosud podařilo objevit asi tři tisíce, mají nejčastěji čtvercový či obdélníkový tvar, jsou většinou zhotovena ze steatitu vytvrzeného vypálením a zdobeného reliéfním vyobrazením zvířat, antropomorfních postav a ikonografických motivů

s vpády barbarských plemen, popřípadě přímo s invazí indoevropských kmenů do Poindí v polovině 2. tisíciletí př. n. l. Přímou příčinnou souvislost mezi zničením této kultury a kolonizací subkontinentu védskými Árji se však nepodařilo prokázat - příznaky počínající krize protoindické civilizace jsou patrné již dlouho před příchodem Indoevropanů a mohly souviset s náhlým zhoršením životního prostředí či nějakou živelní pohromou anebo zhoubnou epidemií. Podle některých autorů došlo k vyčerpání přírodních zdrojů Poindí, spojenému s hromadným vystěhovalectvím na jih k moři, do oblasti Paňdžábu a do údolí Gangy

od poloviny 2. tisíciletí př. n. l.

• sbírka hymnických zpěvů a obětních průpovědí
• Védské texty, které vznikaly někdy od poslední čtvrtiny 2. tisíciletí př. n. l., sestávají hlavně z oslavných a prosebných hymnů, jimiž se Árjové obraceli k všemocným bohům svého panteonu, rituálních formulí, používaných při oběti, stejně jako kleteb a magických zaklínadel, jež měly zaplašit zlé síly a zajistit uctívači zdar. Obsahují však zároveň bohatství údajů o způsobu života, materiální kultuře a světonázorových představách indoárijských kmenů i o průběhu jejich pronikání na subkontinent.
• Védské sbírky, sestavené v takzvaném mantrovém dialektu, jazyce příbuzném staroíránské avestě, byly po dlouhou dobu uchovávány pouze ústním podáním a v písemné podobě byly zaznamenány teprve v průběhu našeho letopočtu
• mahabharata = epos popisující osud arijiců: praotec guru: král šantán + bohyně ganga...
• zákony: karma, dharma, guny
• -bhagavadgita: spor mezi kuruovci a panduovci, dialog mezi erjunou a krišnou
• -cesta vědění (sankhja) + činu jóga: krišna: at tvé činy nejsou spjaty s ovocem tvých činů;

Na jihu subkontinentu se od počátku letopočtu samostatně rozvíjela svébytná kultura, zcela nezávislá na severoindických vzorech, jejímiž nositeli byli drávidští Tamilové. Původ Tamilů, stejně jako podíl drávidského etnického a jazykového elementu na utváření indické civilizace, zůstávají dosud obestřeny tajemstvím. Archeologické a lingvistické doklady však naznačují možnost rozšíření „lidu černočervené keramiky“, spojovaného s Drávidy, z jeho původní pravlasti kdesi mezi východní Afrikou, jižní Arábií, Perským zálivem a severovýchodním Íránem do oblasti Poindí a jeho prvních kontaktů s harappskou kulturou někdy na přelomu 4. a 3. tisíciletí př. n. l.

Guptovců (320 aţ asi 550)

• kněží - brahmáni
• museli se nazpaměť učit celé zpěvy..

• nenáleželi žádné kastě,nikdo se s nimi neměl stýkat, využíváni na nejšpinavější práce, nesměli pít vodu ze stejných studní a museli dávat pozor, aby se ani jejich stín nedotkl jiného inda)
• nedotknutelní - nikdo se jich nesměl dotknout