02 Civilizace starověkého Předního východu

Krajinný reliéf Předního východu byl dotvořen poměrně pozdě, až v průběhu mladších čtvrtohor (holocénu), a je značně různorodý - Ze severozápadu a severu jej ohraničují pásy hor, na západě tvoří přirozený okraj východní pobřeží Středozemního moře, zatímco na jihu jsou hranice nejasné, neboť kulturní krajina zde přechází v suchou step a místy i v poušť

• ^{Od střední doby kamenné (mezolitu) tvořil Přední východ jádro takzvaného Úrodného půlměsíce, kde lidé začali na severních a severozápadních náhorních}
• ^{plošinách (Zagros, Kurdistán a jinde) sbírat a následně v mladší době kamenné (neolitu) pěstovat obilniny. K domestikaci užitkových zvířat došlo později v Levantě, ve stepích pod Malou Asií}

• Starý Přední východ na sklonku pravěku a na úsvitu dějin tvořilo několik samostatných oblastí, kde vznikly svérázné kultury a civilizace.
• ^{nedaleko perského zálivu}

• Dějiny Předního východu řídily po celé 2. tisíciletí př. n. l. původně nomádské amorejské kmeny. Jejich státotvornost prokázala v Mezopotámii existence starobabylonské říše.
• Do hry však vstupují i další etnické skupiny – Chetité z Malé Asie, tajemní Kassité a později též Izraelité a Aramejci. O slovo se hlásí také Asyřané a město Babylon mnohokrát ztrácí svou suverenitu.
• Ve východním Středomoří se usadili Foiničané, zdatní řemeslníci, stavitelé, mořeplavci a obchodníci

• Již v pravěku zde vznikala první stálá sídliště, která postupně získávala podobu vesnic.
• Na příhodných místech (například v palestinském Jerichu již od konce 9. tisíciletí př. n. l.) vesnice bohatly a měnily se na sídliště městského typu.

• v rozsáhlé kotlině a v povodí mezi řekami Eufrat a Tigris. Zde vznikala od 4. tisíciletí př. n. l. první města s hradbami a později i se správními středisky
• v nejúrodnějších oblastech, v záplavových údolích Eufratu a Tigridu, mohli v zemědělství dosáhnout trvalých úspěchů jen stavbou a udržováním hrází a kanálů, což vyžadovalo práci a úsilí mnoha lidí. Také museli vést a rozvíjet čilý obchod. Takové problémy už nemohli vyřešit bez specializace a bez vyspělé správy.

• chrámoví kněží
• ^{Vlastnili spoustu pozemků a zaměstnávali zemědělce, hrnčíře, šperkaře … Brali od nich jejich výrobky a rozdělovali je ostatním. Hlavní kněží řídili veškerou činnost a ponechávali si velký podíl z výroby. Vynalezli písmo, aby mohli lépe vést správu chrámového hospodářství. Nejprve psali účty, pak teprve modlitby, básně, legendy …}

• Původ Sumerů je nejasný a stejně nejasné zůstává i zařazení jejich jazyka. Největším civilizačním darem, který nám Sumerové odkázali, bylo písmo. (taky kalendář, hvězdopravectví:)
• Nejstarší texty na hliněných tabulkách byly objeveny na jihu Mezopotámie v městě Uruku a pocházejí z konce 4. tisíciletí př. n. l.

Dějiny sumerských městských států skončily ve 24. století př. n. l. vytvořením Akkadské říše (Akkad), zaloţené králem Sargonem.

stavěli chrámy coby stupňovité věže, zde se chodilo za kněžími pro věštby

• ^{patří k nejvýznamnějším lokalitám pro poznání prehistorie a historie Mezopotámie i základů civilizace.}
• Ur byl osídlen od doby obejdské kultury v 5. tisíciletí př. n. l. až po 4. století př. n. l.; jak dokládá zejména takzvané královské pohřebiště (bohatě vybavené milodary), význam města zřejmě kulminoval na počátku III. raně dynastického období ve 26.–25. století př. n. l. Urské pohřebiště vydalo mnohá svědectví o pozemském životě Sumerů, o vysoké kulturní vyspělosti dvorského prostředí i o významném postavení některých žen.
• -zlaté nádoby, přilby, dýky, harfy, hrací deska-šachovnice?
• -3100bc už uměli pálit cihly

• Semité
• klínové písmo - vyrýváno do měkké hlíny, kt. se vypalovaly v pecích, našly se jich hromady - např. epos o gilgamešovi a další pohádky, líčení o královských činech - co postavili, koho si podrobili; smlouvy, seznamy zboží

• v 9. až 8. století př. n. l.
• Etruskové
• Římané, čímž vzniklo nejrozšířenější evropské písmo – latinka

v dnešním Iráku

jeskyně Šanidar s pohřby neandertálců (Homo neanderthalensis) z období moustérienu (50 000–40 000 př. n. l.).

Akkadové

1894–1594 př. n. l. doba starobabylonská; chammurapi

• asyřanů
• nad zemí obvykle nevládl jen jeden panovník

-nejstarší na světě - 1700bc

• zontag a montag v němčině dodnes:)
• mardi = mars
• mercredi = merkur
• jeudi = jupiter
• ventredi = venuse
• saturday = saturn
• (v nemcine si to nahradili starogermanskymi bohy)

nabu kadnesar - kolem r.600bc, spousta valecnych tazeni; privedl otroky ruznych etnik, nechal vybudovat spoustu kanálů atd.