09 Doba římská

  1. limes romanus?
    • hranice Říma, po Dunaji a Rýnu, na hranici byly pevnosti, pevnůstky, římské strážní věže a v blízkosti tábory (castra); význam: ochrana proti Germánům; délka: 3000 km
    • severně od limes romanus → římské vojenské tábory, které ukazují na římskou expanzi na sever
  2. za vrchol antické geografie je označováno dílo...
    • Klaudios Ptolemaios
    • (z poloviny 2. století našeho letopočtu) → sestavil mapu, která nám podává informace o rozdělení a „vzhledu“ Evropy
  3. Panonie?
    • mezi léty 9–433 provincií římské říše, jež zhruba do poloviny 1. století nesla název Illyricum inferius. Na severu a východě byla Panonie ohraničena řekou Dunajem
    • jméno Panonie odvozeno ze slova panni (latinsky šátek), což poukazovalo na místní zvyk týkající se odívání. Avšak dle názoru Julia Pokorneho, rakouského badatele a keltologa, pochází slovo Panonie z ilyrského výrazu pro bažinu, vodu nebo močál
    • Image Upload 1
  4. hlavní města pannonie?
    • Carnuntum – hlavní město Pannonia Superior (v dnešním Rakousku)
    • Aquincum – hlavní město Pannonia Inferior (v dnešním Maďarsku)
  5. základní vojenská jednotka římské říše? v čem spali?:)
    • legie (na konci 1. stol. n. l. → 5500 mužů, 10 kohort; pěší vojsko; 120-ti členná jezdecká jednotka)
    • sídlo legie – tábor, se 4 bránami, tábor pro 2 legie měl až 300 m
    • vojenský trvalý tábor – hradby, kamenné stavby; vznikala na nich města (např. Vídeň)
    • římský legionář – kopí, meče, štít, přilba, brnění, obuv – zespodu ocvočkovaná
    • Zurzach (Švýcarsko) – století; ubikace pro muže, nespali ve stanech, ale měli zřízené dřevěné domky; contubernium – nejmenší jednotka (8 mužů); 10 contubernií – centuria; contubernium – domek se 2 místnostmi, 8x4 m
  6. kdo byl Marobud?
    • markomanský král a první historicky doložený panovník, který vládl na dnešním českém území v období 9-6 př. n. l. - 17/18 n. l. Dochovaná forma jeho jména má keltskýtvar. Keltské Maroboduos by prý germánsky znělo Marabadvaz, což znamená "v boji slavný"
    • - Marobud prožil jako rukojmí mládí v Římě → inspiroval se jejich postupy a začal budovat svou říši
    • - vybudoval armádu, která čítala zhruba 74 tisíc bojovníků, z toho 4 tisíc jezdců
  7. jak probíhalo tažení proti marobudovi?
    • rok 6 n. l
    • - vybudoval armádu, která čítala zhruba 74 tisíc bojovníků, z toho 4 tisíc jezdců
    • - v Čechách v té době žilo 600 tisíc obyvatel
    • - Řím se dozvěděl o Marobudových aktivitách a rozhodl se je potlačit → sestavování vojsk a tažení z Cornunta (vedeno Tiberiem) a tažení z Mogoatioce (dnešní Mohuč)
    • - vojska se měla setkat v určitém bodě a zaútočit ; pět dní před spojením ale došlo k povstání v Pannonii a vojska se musela vrátit
    • - mezi Římem a Marobudem byl uzavřen mír
    • - po čase ale došlo k povstání proti Marobudovi, protože ostatním Germánům se nelíbila jeho mírová politika → Marobud utekl k Římanům a tam dožil
    • - Germáni se dali do války s Římany
    • - poprvé se jim podařilo je drtivě porazit v bitvě v Teutoburském lese → hlavu Publia Quinetilia Vara, kterého zabili, poslali Marobudovi a snažili se ho tak strhnout na svou stranu
    • - Marobud ale hlavu poslal do Říma
    • - Řím nachystal brzkou odplatu → došlo k drtivé porážce Germánů
  8. časové dělení doby římské
    • starší doba římská – 30-180
    • mladší doba římská – 180 – 380
    • - dělení na stupně A, B, C, D → podle inventáře, zejména podle typu spon
    • - rok 180 → Markomanské války

    • Doba římská se v české archeologii vymezuje období let 50 nebo 30 př. n. l. až do roku 350 nebo 380 n. l., kdy bylo území České republiky obýváno především germánskými kmeny. Počátek doby římské je určeno odchodem Keltů a zároveň počátkem pronikání prvních Germánů na české území. O konci doby římské se uvažuje někdy v 2. polovině 4. století, kdy začaly etnické pohyby, které se charakterizují jako doba stěhování národů. Pro celé období doby římské je charakteristickým prvkem interakce, konflikty a vzájemné ovlivňování mezi germánskými kmeny na území Germánie a Římany na území římského impéria.
    • Po celé období doby římské na českém území žily kmeny Markomanů, na Moravě společně s Kvády
  9. charakterizuj etnikum germánů
    • Germáni jsou indoevropská etnolingvistická skupina původem ze Severní Evropy, jenž lze popsat podle užívání germánské jazyky, které se ze starogermánštiny rozvětvily v předřímské době železné
    • Staří Římané označovali za Germány v širším smyslu řadu kmenů

    • vyšší vrstva ve svobodné Germánii → toužila po luxusním zboží z Římské říše; luxusní keramika Terra sigillata → keramika se tlačila do forem, tvrdě vypálené, červené
    • obydlí: čtvercový půdorys, 6 kůlových jamek, chatky, otopné zařízení zpravidla uprostřed, ze dřeva
    • zemědělství: obilnářství, chov dobytka → dobytek byl menší velikosti než dnes
    • výroba železa: nízké vysoké pece na tavení
    • žárový pohřební ritus → spálení na hranici → nasypání do nádoby a zakopání do země spolu s milodary
    • oděv: ženy 2 spony, muži 1 spona; plášť – ženy zapnutý na levém rameni, muži na pravém rameni
  10. Markomanské války
    • představovaly sérii válek, které proběhly v době vlády římského císaře Marka Aurelia mezi lety 166 až 180, kdy ze severu vpadly do římské říše početné kmeny Sarmatů, po nichž následovali germánští Markomani a Kvádové. Těmto kmenům se podařilo rozprášit římské legie v provincii Pannonia (dnešní Maďarsko), vtrhly až do severní Itálie a oblehly město Aquileia. Marcus Aurelius je zahnal zpět za Dunaj a v roce 172 zahájil mohutnou ofenzívu (expeditio Germanica prima). U Carnunta v severozápadní části provincie Pannonia (dnešní Rakousko) postavil pontonový most přes Dunaj a zahájil trestnou výpravu proti Germánům. Tato výprava pronikla hluboko do jejich území. Ve velké bitvě se Římanům podařilo porazit početnou převahu Sarmatů a Kvádů a roku 175 s nimi uzavřeli mírovou smlouvu, která vnutila Germánům těžké podmínky.
    • O dva roky později konflikt propukl znovu a Římané Germány znovu porazili (expeditio Germanica secunda). Na původně germánském území zůstala okupační armáda o síle 40 000 mužů a dokonce se uvažovalo o vzniku nových dvou provincií Marcomannia a Sarmatia na území dnešní České republiky a Slovenska. Císař Marcus Aurelius ale roku 180 zemřel a jeho nástupce, syn Commodus, boje ukončil a uzavřel s germánskými kmeny mírovou smlouvu, která dočasně omezila samostatnost jednotlivých kmenů
  11. archeologické pozůstatky po markomanských válkách?
    • - severně od Dunaje je spousta vojenských římských táborů
    • Římské tábory – stan (nalezly se kolíky), dolabrae (sekerky se dvěma ostřími)
    • Mušov – legie z Vindobony (našly se cihly se značkami desáté legie); hradisko – zbytky římských lázní; předsunutá stanice; mince a cvočky z bot; metál; součást brnění a na něm nápis LEG X; příkop 2 km, zabrané území → příprava zřízení provincie
    • Mušov – Neurissen – kostry 33 jedinců v příkopu (5 dětí, 7 mužů, 20 žen a 1 neurčitelný) → zemřeli násilnou cestou; kostry koně, osla, muly a vola; interpretace: 1) masakr související s odchodem římského vojska, 2) Germáni kolaborující s Římem → zabili je
    • Mušov – nedaleko hradiska; hrobka se dvěma muži 40-60 let; bohatý inventář (kotel s hlavičkami – i Germánů), ostruhy, stříbrné předměty → pravděpodobně germánští vůdci, kteří byli zřejmě spojení s Římem (velitelé auxiliárních jednotek)
    • Hulín a Pravčice – mezi nimi krátkodobý římský tábor z markomanských válek, germánská i římská keramika, železné cvočky z bot, kostra malého dítěte v příkopu
    • Rýn – hromadný nález předmětů (728 kg – 513 kg železo, 203 kg měď, 103 kg stříbro, 115 kg cín); jídelní soupravy, soupravy na přípravu vína, nádobí, pouta, zemědělské předměty, votivní předměty, rozlámané předměty, kovářské předměty; doklad vpádu roku 260 do Gallie → vítězství Římanů v Augsburgu (260 n. l) → kořist ukradená z Gallie → zřejmě se s lodí potopila do Rýna
Author
iren
ID
347747
Card Set
09 Doba římská
Description
unger
Updated