-
V době laténské je střední evropa pod vlivem kterého etnika?
- střední Evropa pod vlivem Keltů – Keltové jsou jednotícím prvkem Evropy
- v 5. a 6.stol. B.C. zmínky v řeckých a římských pramenech o Keltech (Galech)
- vznik bohatého prostředí
- invaze Keltů na V a J – na J podmanění Popádí, roku 387 B.C. vyplenění Říma, 279 B.C. vpád do Řecka (Delfy)
- v Malé Asii založen stát Malá Galácie (listy Galaťanům)
- po roce 225 B.C. začíná Řím vytěsňovat Galy z Itálie
- 189 B.C. vznik římské prvincie Gálie
- 51 B.C. dokončení obsazení francouzských území Gaiem Juliem Caesarem – Zpráva o válce galské
-
Kdy se keltové dostávají na naše území? Kterým kmenem?
Doba laténská
České země osídleny Kelty ve 2. polovině 5.stol. B.C. kmenem Bójů
-
proč název laténská?
- název laténská – Latény (naleziště ve Švýcarsku)
- v 5. století v oblasti Francie a Švýcarska vykrystalizovali Keltové → hlavní obyvatelé oblastí v době laténské
-
na východní moravě byla v době laténské jaká kultura?
púchovská kultura
-
jakými činnostmi se zabývali keltové?
- zabývali se zemědělstvím, chovem dobytka, tkalcovstvím, zpracováním železa, hrnčířstvím
- mlýnky na mletí obilí – ležák (dole), běhoun (nahoře), nemlelo se otáčením, ale posunováním dopředu a dozadu
- hrnčířství – kvalitní keramika, vypalována na vertikální hrnčířské peci → dvě komory, topilo se dole → plamen oddělený od nádob; teplota 800-1000°C (podle pokusu); vypalování v redukčním prostředí → černá keramika (častá u Keltů) x vypalování se vzduchem → červená keramika
- zpracování železa – železářská pec se zahloubenou nístějí; železná ruda se nadrtila a nasypala do vrchní části, železo + dřevěné uhlí → vhánění vzduchu → vytavení železa
- bronzové předměty – spony, řetězy, nákrčníky, náramky, nápažníky
-
pohřební ritus u keltů?
postupně se měnil, ve starší fázi spíše kostrový, postupně přibývá žárový pohřební ritus
-
periodizace doby laténské
- LTA – 450-400 BC
- LTB – 400-250 BC
- LTC – 250-150 BC
- LTD – 150-50 BC → keltská oppida, neznáme mnoho hrobů, Keltové mizí
- LTB a LTC → vrchol keltského osídlení, plochá pohřebiště Keltů
- členění na základě hrobového inventáře → především spon (módní prvek, rychle se vyvíjely a měnily, hlavně jejich konstrukce)
-
charakteritzuj Latén A na našem území
- první vlna keltské migrace
- na V Moravu zasahuje Púchovská kultura ze Slovenska
- projevuje se v sídlištích, ne v pohřebištích
-
latén A - lokality?
- Ježkovice-Černov LTA – hradisko, na Vyškovsku, výšinná poloha, opevněné hradisko → tři příkopy, železný depot (nůž, klíč atd.)
- Bořitov-Písky – sídliště, otopné zařízení uprostřed → ohniště → nad ním dýmník; kulové jamky → hřeben střechy, vnitřní struktury
-
Latén B + Latén C: hlavní rysy?
- plochá keltská pohřebiště
- žárové i kostrové hroby, v Laténu C přibývají žárové hroby
- na pohřebištích zřejmá diferenciace obyvatel, některé hroby bez výbavy, jiné bohatě vybaveny
- pochovávání v natažené poloze, nohy směřují k J
- muži – zbraně (meče, kopí), štít, opasek, nádoby, zvířecí kosti (kanec)
- ženy – náramky, nánožníky, nápažníky, zvířecí kosti (vepřové)
- nález hrobu ženy a dítěte – náramky, nánožníky, spony na šaty
- Sociální stratifikace
- projevuje se zejména ve výbavě hrobů, ve složení potravy se nepotvrdila
-
Latén B + Latén C - lokality?
- Němčice nad Hanou LTC – objev mincí → z dálkového obchodu s jihem Evropy, jihozápadem a východem Evropy x objev mincí ražených na místě; důležité centrum obchodu
- Pohřební ritus LTB a LTC - plochá pohřebiště, kostrový pohřeb na pohřebištích; jde vidět sociální postavení zemřelých
- Maloměřice, Holubice – hroby směrem sever-jih; v natažené poloze, ruce podél těla, bohatá výbava → sociální stratifikace
- hrob ženy – náramky, nánožníky → vysoké sociální postavení; nápažník, dvě spony → spínaly ženské šaty
- hrob muže – např. v Hustopečích; zbraně (meč)
- Hustopeče – dvojhrob muže a ženy; muž – štít, meč; žena – náramky, spony
- Mšecké Žehrovice LT C1-D – dvorec v jehož sousedství jáma s kamennou hlavou (kolem krku měla nákrčník), keltská svatyně
- Leondiny u Lince – šachta se skelety, kontakt s ohněm; skelety 8 mužů, 3 žen, 2 dětí, 2 zajíců a 1 psa; zranění, opálení, napíchnutí na kůl, přivázání → lidské oběti
- Gournay, Francie – keltský kultovní objekt
-
antropologicé odhady demografie doby laténské
- muži – 170 cm; ženy – 145-160 cm
- průměrný věk dožití – 40 let (ženy umíraly dříve)
- nejvyšší zaznamenaný věk – 65-70
- počet obyvatel v Čechách a na Moravě – 70 – 300 tisíc
-
Zápisky G.J. Caesara
- Commentarii de bello Gallico
- Kelty ve Francii nazýval Galové → podrobil je
- v jeho zápiscích se zmiňuje o tom, že Galové jsou oddání náboženství a kultu bohů, druidi (keltští kněží) se pak účastní obětem bohům (lidské oběti, popravy v ohni)
- V sedmi knihách popisuje Caesar svá galská tažení a bitvy z let 57-51 př. n. l., ale i přírodu a zvyky starých Keltů, Germánů a Britanů. V Zápiscích o válce galské také Caesar popsal šifru (dnes známá jako Caesarova šifra), kterou využíval pro vojenskou komunikaci.
- Celé zápisky jsou psané v er–formě (tedy ve třetí osobě, Caesar o sobě mluví jako o „něm“), čímž chtěl zdůraznit jistou objektivnost.
-
charakterizuj latén D
- keltská oppida; opevněné lokality – centrum moci, hospodářství, obchodu, vzájemně propojená síť oppid
- opevněná hradbou
- zánik oppid znamenal zhroucení celého systému
- Typy hradby – svislé trámy + kamenná hradba, dřevěné opevnění, na vnitřní straně násep, po kterém se dalo vyběhnout (murus gallicus)
- Urbanizace – již od eneolitu, období vzniku měst a pak období, kdy města nejsou → tvar sinusoidy
- Oppidum (snad z latinského ob pedes, obydlené místo, které bylo kvůli hradbám nutné obejít) je obecně opevněné sídliště s výraznými rysy města.
- Je to označení, které užívali Římané, vlastní keltský výraz se nedochoval,
- vykazovala značnou rozmanitost ve velikosti (od několika hektarů po sto a více).
- Na oppidech je doložena intenzivní výrobní činnost. Nacházejí se zde kovářské dílny
-
jak došlo k zániku oppid?
- zánik oppid není násilný, spíše došlo k odchodu obyvatelstva
- zánik oppid u nás souvisí s rozpadem oppid v celé Evropě, souvislost pravděpodobně s příchodem Dáků, kteří narušili vzájemný obchod
- keltská kultura vydržela na Slovensku – Bratislava
-
znáš oppida v čechách?
- Závist, České Lhotice, Hrazany, Nevezice, Stradonice, Třísov
- Oppidum Staré Hradisko u Prostějova – vznik kolem roku 150 BC, zánik 50 BC; hradba → charakteristická, brány; vnitřní struktura – část osídlená, cesty, ohrazení areálů → dvorce, 1 dvorec – 45-60 obyvatel, asi 40 dvorců → 2500 obyvatel; nálezy: doklady obchodu, mince, doklady o ražbě mincí → keltské motivy napodobovaly řecké, distribuce žernovů
- Hostýn – klešťovitá brána, valy, jezírko → kultovní?, funkce: kultovní
- Nové Dvory u Kutné Hory – pohřební ritus, LT C2-D1; dva jedinci (muž na břiše) 30-50 let a asi žena 14-30 let; nedokončený pohřební ritus
-
co je to Duhovka?
- Duhovka je lidový název pro zlaté keltské mince – statéry. Raženy byly patrně v období od 3. do 1. století př. n. l. a nacházejí se v celé oblasti někdejší laténské kultury, od střední Francie přes Porýní, Bavorsko, Rakousko až do Uher (dnešní Maďarsko).
- Keltové našich zemí přicházeli do styku a užívali nejčastěji makedonské statéry, které také nejstarší keltské mince napodobují.
|
|
