07 doba halstatska

  1. Charakteristika
    • železo – častý výskyt železné rudy
    • obdělávání půdy rádlem s železnou radlicí
    • prohloubení vztahu k jihu a jihovýchodu (obchod s jantarem)
    • prohloubení společenské diferenciace
    • Skýtské útoky na přelomu 6-5 stol. BC
  2. Dělení
    • starší (750-600 BC ) → HB3, HC
    • mladší (600 – 500 BC) → HD
    • pozdní (500 – 400 BC) → HD/LTA (laténská)
  3. jaké kultury existují v době halštatské?
    • jižní Morava – kultura horákovská
    • severní Morava – kultura lužických popelnicových polí →platěnická fáze
  4. halštat měl centrum v...
    rakousku
  5. v halštatu se těžila zejména...
    těžba soli → vysoká životní úroveň
  6. jaká mísa a kde se našla v rámci horákovské kultuře?
    • bronzová mísa s výzdobou slunečních symbolů z mohyly Hlásnica u Horákova
    • železné radlice a srpové nože
  7. pohřební ritus horákovské kultury?
    kostrový i žárový
  8. Horákovská kultura (HK) - používala vozy?
    kůň k jízdě i k tažení vozu → koňská udidla
  9. Horákovská kultura (HK) - lokality?
    • Těšetice – sídliště HK, zahloubené chaty pro 1 rodinu s ohništěm
    • Kuřim areál se žlábky pro palisádu; sídliště → hodně objektů; výrobní areál → zbytek jantaru; kulový tvar → kultovní význam
    • Diváky- Burberk – hradiště, náspy, valy; zbytky tkalcovských závaží, přesleny; kostěné obložení
    • Morkůvky-Hrádek – malé hradisko (malá hradiska vznikala v době Skýtských vpádů → možná souvislost)
    • Komorová hrobka Holásky – hodně nádob, výbava
    • Brno-Příkophrob 2 jedinců, bohatá výbava; opasek – z textilu s hromadou malých bronzových navlečených kroužků → vysoké postavení
    • Vojkovice – hrobová komora, žena, pásek s kroužky a nádobami
    • Modřicehrob ženy HK, opasek, nádoby
    • Hochdorf – mohyla, výška 6 m; hrobová jáma → vydřevená; ostatky muže; vůz, jho, koňský postroj, kline (lehátko z bronzu pokryté textilem, šířka 35 cm → sloužilo především k sezení), bronzová nádoba; muž 40-50 let, výška 187 cm (nadprůměrná); výška souvisela s jeho postavením ve společnosti
    • Býčí skála u Adamova – místo se žárovištěm, lidské kosterní pozůstatky, nádoby s obilím; nálezy: jsou ve Vídni, bronzová soška býčka → kdysi součást bronzové nádoby, šipky → 3 břity, typické šipky Skýtů, náramky, čekan s křížovým ostřím → možnost sekat i dlabat → Skýtský ohrab, bronzové nádoby, kovářské náčiní, železný prsten, doklady vozu; hypotéza: pohřeb panovníka+vyvraždění ostatních; v dnešní době dva názor: 1) obětiště → otvorem se vhazovaly oběti, v době skýtského nebezpečí; 2) obyvatelé schovaní před nepřítelem → pád stropu
  10. popovídej něco o byčí skále:)
    • Vstupní část jeskyně byla navštěvována lidmi postupně v paleolitu, neolitu, eneolitu, době bronzové, době železné-halštatské, laténské, římské, slovanské, obdobně i ve středověku a novověku. První zmínka o jeskyni pochází z roku 1663, kdy o ní píše řeholník Zábrdovického kláštera M. A. Vigsel. Ze 7. září 1804 připomíná pamětní deska návštěvu císaře Františka I. a jeho ženy Marie Terezy. Jeskyni také v letech 1792, 1797, 1801 a 1804 navštívil majitel zdejšího panství Jan I. z Lichtenštejna.
    • Od roku 1867 prováděl v jeskyni vykopávky Jindřich Wankel, který zde objevil sídliště z doby paleolitu. Mezi nejvýznamnější objevy patří soška bronzového býčka, kterou objevili bratranci Felklovi o dva roky později.
    • V dalších letech pak učinil doktor Wankel nález Halštatského pohřbu. Na dně Předsíně bylo v roce 1872 nalezeno více než 40 koster a množství předmětů ze starší doby železné(halštatské). Jednalo se o ostatky převážně mladých žen, s uťatou hlavou či údy. Co bylo příčinou takto uložených ostatků nenašli archeologové ani historici shodu. Někteří tvrdí, že těla nalezených patřila do výpravy kupecké karavany, ostatní se domnívají, že se jednalo o rituální pohřeb velmože, s patřičnou obětní skupinou.
    • Prostor jeskyně byl patrně využíván jako jeskynní svatyně. Ve starší době železné zde mohly být provozovány náboženské obřady a rituály, které doložily široké spektrum obětin (lidských, zvířecích, vegetabilních a "symbolického" usmrcování velkého množství předmětů) spojených s obřady renovace, reprodukce, obecně obnovy světa a znovuzrozením. Obdobně i nález kovárny, organické součásti svatyně, poukazuje na náboženský proces. Wanklův nález souboru není ojedinělým nálezem v popisované jeskyni.
    • V roce 1920 byl vyčerpán Šenkův sifon na konci Staré Býčí skály a byla objevena Nová býčí skála s aktivním tokem Jedovnického potoka. Za druhé světové války vybudovali nacisté ve vstupních prostorách jeskyně podzemní továrnu, čímž došlo k jejich nenávratnému poškození, především k devastaci archeologických kontextů a tím v podstatě k nemožnosti provést revizní archeologický výzkum, jenž by mohl umožnit věrohodnější interpretaci naleziště.
  11. co víš o bylanské kultuře v čechách?
    • Bylanská kultura je archeologická kultura pojmenovaná podle nálezu pohřebiště u Bylan nedaleko Českého Brodu. Patří mezi kultury doby halštatské a časově spadá do 8. až počátku 6. století př. n. l
    • Společnost bylanské kultury byla podle analýzy pohřebních zvyklostí sociálně rozvrstvená a využitím sídlišť (Žatec, Hradec u Kadaně) navazovala na kultury doby bronzové. O způsobu života nebo hospodářství existuje jen malé množství dokladů, protože známe jen malý počet sídlišť, a jejich poznání je jen zlomkovité. Předměty běžné spotřeby se navíc velmi odlišovaly od výbavy vkládané do hrobů
    • pohřební ritus – velké hroby i s vozy
    • Příslušníci bylanské kultury nepoužívali hrnčířský kruh, a svou keramiku vytvářeli z tenkých hliněných válečků, jejichž spirálovitým stáčením modelovali nádoby (misky a amforámpodobné nádoby). Povrch pokrývali grafitem, kterým nahrazovali glazuru. Ke konci doby halštatské povrch zdobili svislými žlábky, oblouky, trojúhelníky a jinými geometrickými tvary
    • Račiněves – žárový hrob blanské kultury, velká jáma a nádoby
    • Závist – HD 2-3 až LTA, rituální okrsek, obětiště
    • Praha-Stodůlky – pozdně halštatský dvorec
    • Němětice – pozdně halštatský dvorec
    • Mikroregion ve středních Čechách (Vinořský potok) – sídliště se 4 usedlostmi → 16 osob
    • Zemědělství: chov dobytka → 1 rodina → 1 kráva, 1 jalovice, 2/3 ovce nebo kozy, 1-2 prasata, krmení – letnina, seno z luk (letnina výhodnější)
Author
iren
ID
347743
Card Set
07 doba halstatska
Description
unger
Updated