02 paleolit a mezolit

  1. uveď periodizaci paleolitu
    • paleolit (1 milion – 8 tisíc BC)
    • starý paleolit (1 milion – 300 tisíc BC)
    • střední paleolit (300/250 tisíc – 40 tisíc BC)
    • taubachien
    • krumlovien
    • micoquien
    • mladý paleolit (40 tisíc – 10 tisíc BC)
    • szeletien
    • bohunicien
    • aurignacien
    • gravettien
    • pavlovien
    • magdalenien
    • pozdní paleolit (10 tisíc – 8 tisíc BC)

    někdy ještě nejstarší paleolit - 2mil BC; obecně je paleolitem myšleno období, kdy člověk začal opracovávat kamenné nástroje - v mezolitu dochází pouze k mikrolitizaci (zmenšení) výrobků
  2. období mezolitu
    mezolit (8 tisíc – 6 tisíc BC)
  3. Které části evropy byly osídleny jako první?
    V Evropě všechny lokality obývané hominidy před 1 mil. let (Gruzine, Itálie, Francie) → ve středomořském klimatickém pásmu – podobný podmínkám v Africe, pravlasti hominidů. Druhá vlna osídlení Evropy – mírný klimatický pás (mladší než 1 mil. let).

    Vědci z univerzit v Tübingenu a Atén to napsali ve studii zveřejněné v novém čísle odborného časopisu Nature. Analyzovali fragment lebky moderního člověka nalezený v jeskyni Apidima v jižním Řecku.

    Tento nález pochází z konce 70. let. Odborníci rekonstruovali poškozené části lebky a určili, že je stará 210 000 let. Podle její zaoblené zadní části přisoudili tuto část těla druhu Homo sapiens v jeho raném stadiu. Jde tedy o nejstarší pozůstatek moderního člověka nalezený mimo území Afriky. Dosavadní evropské nálezy Homo sapiens jsou o 150 000 let mladší. Dosud se uvádělo, že se Homo sapiens začal šířit Středomořím před 45 000 lety.

    • Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/vedecka-studie-posunula-prichod-homo-sapiens-z-afriky-do-evropy.A190711_095252_ln_veda_ape
  4. co jsou Manuporty?
    horniny či fosilie, které se přirozeně nenacházejí na místě naleziště

    Nejstarší doklady – nástroje, těžké odlišit artefakt od geofytu (valouny).
  5. Nejstarší doklady přítomnosti hominidů v Čechách a na Moravě datovány do ... a kde?
    • do 0,8 mil. let na Červeném kopci v Brně.
    • Tábořiště Homo heidelbergensis v Přezleticích u Prahy (0,6 mil. let).
    • Další významná lokalita je Stránská skála u Brna.
  6. Staropaleolitická industrie - jaký typ?
    valounová, na jedno použití, např. sekáč (chopper)

    • Oldovan je archeologická kultura nejstaršího paleolitu známá pouze z kamenné industrie. Tato kultura byla rozšířena hlavně ve východní Africe podél zlomové propadliny mezi 2,7 až 0,5 milionem let. Název vznikl podle první lokality s typicky opracovanými kameny Olduvai v severní Tanzanii.
    • Tato industrie bývá tradičně spojována s Homo habilis, nově se objevily hypotézy, že i Paranthropus robustus mohl nástroje oldovanské kultury vyrábět a Homo erectus zpočátku snad také. Podobné nástroje jsou však schopné vyrábět i opice.


    Valouny se opracovávaly primitivním způsobem a jsou jen těžko rozeznatelné. Z jádra byly odděleny úštěpy a takto upravené jádro s ostrými plochami se užívalo ke krájení, seškrabování, otloukání apod. Tyto nástroje nebyly užívány k lovu, jak naznačovaly mnohé starší romantické hypotézy, mnohem spíše jen k porcování zbytků zvěře ulovené velkými šelmami.

    • Nástroje dělíme podle stupně opracování
    • hrubotvará industrie byla vyráběna obvykle z lávy; sem patří sekáče, protobifasy a otloukače,
    • drobné tvary se vyráběly ze silicitů a křemenů, např. drasadla, škrabadla, odštěpovače nebo zoubkové nástroje.
  7. Středopaleolitické industrie - jaký typ?
    • úštěpová industrie, ostří tvořené několika údery
    • +
    • - lidé sídlí v jeskyních nebo pod širým nebem
    • - zacházení s ohněm
    • - pohřbívací rituály
  8. Taubachien - industrie?
    • neandrtálci, specializované nástroje – drasadla, úštěpy, jadérka, hranolová rydla, škrabadla (nálezy z jeskyně Kůlna)
    • =středoevropská industrie středního paleolitu absolutně datovaná mezi 130 000 až 80 000 lety v Karpatské kotlině a 104 000 až 117 000 lety v Německu. Lokality se nacházejí nejčastěji při vývěrech minerálních pramenů, kde se utvářel travertin, na Moravě v jeskyni Kůlna a v Předmostí, na Slovensku pak v Gánovcích a Bojnicích.
    • Industrie využívající nejbližších surovin (oblázků) je drobných rozměrů, převažují drasadla, vruby a zoubkované nástroje.
    • Nositelem této kultury je Homo sapiens neanderthalensis.
  9. Bohunicien - industrie?
    • (Bohunice – Brno) – hroty, čepele, škrabadla, drasadla, jádra – hornina, ze které se odštěpovaly další nástroje
    • 45-35 tisíc let BC

    • Bohunicien je kamenná štípaná industrie mladého paleolitu, jejíž nositelé se pohybovali na území jižní Moravy někdy před 40 000 až 35 000 lety. O identitu představitelů se vedou spory, jelikož dosud nebyly nalezeny žádné lidské kosti, snad se jednalo o Homo sapiens neanderthalensis. Industrie je rozšířena jen v brněnské kotlině (s výjimkou Dolních Kounic a Lhánic u Moravského Krumlova), protože technika zpracování se vázala na jurské rohovce ze Stránské skály.
    • Starší fáze bohunicienu, která pravděpodobně vycházela z moustérienu, probíhala ještě v doznívajícím středním paleolitu na sklonku prvního plenignlaciálu poslední doby ledové. Mladší fáze se již plně řadila do mladého paleolitu a byla současná szeletienu.
    • Mezi nejvýznamnější lokality patří Červený kopec v Brně-Bohunicích, kde Karel Valoch poprvé prozkoumal dílnu s charakteristickou kamennou industrií.
    • Typickou je pro bohunicien vyspělá levalloiská technika, kdy z dvoupodstavových jader byly sbíjeny čepelovité tvary - hlavně typické trojúhelníkové hroty. Nejčastěji nalézanou industrií jsou hroty, škrabadla, čepele, rydla a vrtáky.
  10. Krumlovien - industrie?
    (Moravský Krumlov) – škrabadla, drasadla, pěstní klíny, jádra
  11. Micoquien - industrie?
    drasadla, nože – opracování retuší (drobné opracování horniny), pěstní klíny
  12. Szeletien - industrie?
    škrabadla, rydla, drasadla → stávají se menšími a více pracnými na vytvoření, listové hroty – charakteristické, myšlení a větší zručnost

    • Szeletien je kamenná industrie starší fáze mladého paleolitu, která byla rozšířená na území střední Evropy v době před 40 000 až 38 000 let. Neví se přesně, kdo byl jejím nositelem, snad Homo sapiens neanderthalensis.
    • Název je odvozen z jeskyně Szeleta u letoviska Lillafüred, 12 km západně od centra Miskolce v severním Maďarsku. Další naleziště se nacházejí v Karpatské kotlině, na Slovensku(jeskyně Čertova pec), Moravě a v okolí Krakova.
    • Szeletien se vyvinul z micoquienu a byl ovlivněn i aurignacienem (snad odtud přejal čepelové formy mladopaleolitické povahy). Byl souběžný s bohunicienem.

    • Charakteristická je plošná bifaciální retuš a listovité hroty (asi nejvíce ze všech paleolitických skupin). Jen zřídka byla užívána levalloiská technika.
    • Především na jihozápadní Moravě je známo několik desítek nalezišť. K nejvýznamnějším patří Vedrovice, kde byly zachyceny dílny na výrobu nástrojů, nebo Maršovice
  13. Pavlovien je součástí okruhu...
    Gravetien
  14. Pavlovien - kde, kdy?
    • paleolitické stanice pod Pavlovskými vrchy - Pavlov a Dolní Věstonice
    • 25 000 BP
    • lovci → lov mamutů (dobré přírodní prostředí)
    • výhodná poloha → řeka Dyje a prudké svahy → velký provoz zvěře (přesunovala se z místa na místo) → přehled o pohybu zvěře – krátkodobé sezónní osídlení; delší osídlení → velké množství zásob; jednodušší lov znamenal více času na kulturu, rozvoj rituálů

    • Pavlovien je facie mladopaleolitické kultury gravettienu, která se v období asi před 25 až 30 tisíci lety vyskytovala v oblasti středního Podunají (včetně našeho území). Pavlovien byl pojmenován dle moravské lokality Pavlov. Název v roce 1959 vytvořil francouzský badatel Henri Delporte (1920–2002) dle moravské lokality Pavlov pro odlišení místního projevu kultury gravettienu od francouzského.
    • Mezi archeologické lokality s pavlovienskými nálezy patří například Aggsbach v Rakousku, kde byla v roce 1908 nalezena tzv. Willendorfská venuše. Na Slovensku byla v roce 1938 spolu s dalšími nálezy objevena Moravanská venuše u Moravan nad Váhom. Archeolog Bohuslav Klíma v roce 1952 odkryl naleziště u jihomoravského Pavlova a spolupracoval Henrim Delportem. V roce 2016 zde byl vybudován archeopark. Nedaleko odtud byla v roce 1925 nalezena Věstonická venuše
  15. popiš archeo nálezy z oblasti sídliště Dolní Věstonice a pavlova (s výjimkou hrobů)
    • sídliště Dolní Věstonice – na severních svazích mohutné vrstvy navátého spraše → dochovaly se nálezy (ohniště, štípaná industrie), příbytky s ohništi, kruhový půdorys, překryté mamutími kůžemi, počet lidí v komunitě cca 80, ojedinělý příbytek – pravděpodobně obydlí šamana
    • od Pavlovic → vodoteč → zbytky mamutích kostí → po proudu → sídliště
    • Pavlovské vrchy z vápence – dobré zachování kostí
    • industrie: hrůtky, zoubkované čepelky, gravettské hroty, hroty, rydla, škrabadla,
    • kamenné nástroje → ze štípatelných materiálů (pazourek – import ze severu)
    • výjimečné – pálená hlína → keramika (nejstarší keramika na světě) → výroba sošek
    • sošky z hlíny i jiných materiálů (mamutí kosti) – hlavičky, plastiky žen, masky, plastiky zvířat z pálené hlíny → kultovní účely; určitá abstrakce v těchto výtvorech
    • zobrazení ženy – kostěné plastiky ze žebra zobrazující lidskou tvář, zřetelný účes, často nesymetrická tvář; zobrazení ženy jako matky rodu
    • zobrazení zvířat – modelování figurek z hlíny – první keramika, zvířata jako mamut, lvice, medvěd, nosorožec → kultovní funkce
    • nástroje: např. motyka, lopata; z kostí zvířat, můžeme nalézt rýhy
    • šperky: náhrdelníky ze zubů, lastur, stylizace část mamutího klu s rytinou – domněnka, že znázorňuje krajinu kolem Pavlova
  16. popiš hrobové situace v pavlovienu
    • Dolní Věstonice
    • hrob ženy ve skrčené poloze, silně skrčená → svázaná, překryté mamutími lopatkami a posypané okrem (červené barvivo), žena trpěla obrnou lícního nervu → souvislost s maskami (soškami hlaviček) s asymetrickými rysy → je možné, že masky byly vytvořeny jako portréty určité ženy s vysokým postavením
    • Výzkum 1986 – pod Pavlovem při stavění hráze; DV XIII., XV., XIV. → trojhrob, tři hroby → dobře dochované, na kraji muži 16-18 let, u prostředního jedince nelze určit pohlaví – nejspíše žena, nejdřív pohřben prostřední jedinec, příbuzenské vztahy, tříštivá zlomenina hlavy u jedince DV XIV., u DV XIII. rána dřevěnou tyčí do pánve, DV XV. žádná zranění, ale hypoplasie zubní skloviny – 10 infekčních horečnatých onemocnění; deformace dlouhých kostí (nedostatek vitaminu D), nepříliš dobrá zdravotní kondice – degenerace, červené barvivo na lebkách a v pánvi DV XV.; po testech DNA vyšlo najevo, že nebyli příbuzní po mateřské linii, typy U – jen 8% v Evropě, dnes časté u Laponců; z toho lze vyvodit závěr, že toto obyvatelstvo není ve většině předkem dnešních Evropanů, ale jen Laponců žijících na severu
    • BOHUSLAV KLÍMA + JIŘÍ SVOBODA
    • DV XI. – hrob muže ve skrčené poloze, blízko ohniště, pohřbený v chatě → chata uzavřena, opuštěna, muž 40 – 50 let, 25 57, +-280 BP, v objektu mamut, kůň, sob, vlk, liška, zajíc atd., z kostí medvěda, kočky, rysa → zuby a kosti antipodií; lov únor-březen → tehdy i doba pohřbu
    • Předmostí u Přerova – stylizované lidské tělo, plastiky, hromadný hrob 20 jedinců
    • Brno – Francouzská ulicesoška vyřezaná z mamutoviny, z hrobu muže, znázorňuje muže; terčíky vyřezané z mamutoviny; mezikruží z křídové opuky; interpretace: hrob šamana (zprostředkovávají styk světa živých se světem mrtvých a bohů), dnes šamanismus v Africe a na Sibiři; pozitivní vliv na rozdíl od čarodějů (černá magie); výbava šamana: bubínek, loutka a kroužky → podobnost s nálezem; u muže zjištěné defekty na kostře, zjištěn zánět okostice (bolestivý choroba), mimořádně robustní, ve středním věku, další nálezy: terčík z mamutí stoličky, fosilní měkkýši, paroh
  17. co víš o kultuře Magdalenien?
    • 20-10tis bc
    • změna přírodního prostředí
    • lov stádní zvěře, ne mamutů
    • nálezy v jeskyních Moravského krasu
    • industrie: trojúhelníčky, vrtáky, čepelky, rydla (kamenné, drobné tvary zasazené do dřeva → oštěpy); kostěné – jehly, harpuny, hroty
    • vrhač kopí → zvětšuje sílu paže a tím i sílu kopí → delší dolet
    • jeskyně Pekárna
    • nález žebra s rytinou kostí

    • Magdalenién je archeologická kultura zaujímající svrchní (pozdní) část mladého paleolitu (přibližně 17 až 11 tisíc let BP). Jedná se o poslední velkou civilizaci období paleolitu. Je pojmenován dle eponymní lokality la Madeleine v Dordogne ve Francii.
    • Eponymní lokalita byla kopána v 60. letech 19. století francouzským paleontologem Édouardem Lartetem. Lartet na základě paleontologických nálezů rozdělil paleolit na 4 období (kdy první je nejmladší a čtvrté nejstarší), přičemž magdalénien v jeho rozdělení znamená druhou nejmladší fázi zvanou „doba sobů“ (popř. „období lovců sobů“)
    • Na Lartetovu práci navázal geolog a paleontolog Louis Laurent Gabriel de Mortillet, který přejal soudobou geologickou praxi nazývat období dle typických lokalit. Mortillet rozdělil Lartetovo období sobů na dvě samostatná období — starší solutréen (dle lokality La Roche de Solutrée) a mladší magdalénien.
    • Na počátku 20. století vydělil francouzský římskokatolický kněz a významný paleolitik Henri Breuil šest fází magdaleniénu, a to na základě typologie kamenné štípané industrie
    • V magdaleniénu byly osídleny zejména jeskyně a skalní převisy, avšak známe i otevřená sídliště (v blízkosti řek či jeskyní). Intenzivně byly tedy osidlovány zejména krasové oblasti. U nás můžeme uvést například poměrně husté osídlení Moravského krasu. Četná malá sídliště jsou považována za krátkodobá letní tábořiště.Některá sídliště byla snad i funkčně specializovaná, objevují se dílenské zóny
    • Asi nejvýznamnější magdalénské sídliště bylo odkryto v jeskyni Pekárna v jižní části Moravského krasu, kde bylo magdalénské osídlení zjištěno na třech místech. Bylo zde odkryto několik ohnišť, množství kamenné štípané i kostěné a parohové industrie (harpuny, jehly, tzv. náčelnické hole). Asi nejvýznamnější jsou nálezy mobilního umění — silně stylizované kostěné ženské figurky a zejména rytiny na koňských žebrech se scénickými vyobrazeními souboje bizonů a pasoucích se koní.Dalším místem je jeskyně Kůlna
  18. vyjmenuj hlavní body způsobu života v mezolitu
    • 8000 – 6000 BC
    • drobnotvará industrie
    • mamuti vyhynulilov menší zvěře → tomu přizpůsobené nástroje
    • netvoří takovou kulturu jako v Pavlovienu
    • velký vývoj člověka
    • organizace rodů podle jedné matky
    • vysoká dětská úmrtnost
    • na duchovní život malý náhled
  19. vyjmenuj období přechodu mezi paleolitem a neolitem
    • na Předním Východě
    • natufská kultura (13 tisíc – 10 tisíc BC)
    • Natúfien je archeologická kultura, která existovala v pozdním paleolitu na východním pobřeží Středozemního moře. Je pojmenována podle naleziště Vádí an-Natúf v Izraeli, kde roku 1928 nalezla Dorothy Garrodová první pozůstatky osídlení
    • prekeramický neolit A (10 tisíc – 8500 BC)
    • prekeramický neolit B (6250 BC) → ještě nevyráběli nádobí
    • Turecko: Göbekli Tepe: 20 hrobů, sloupy 5,4 m a 16 tun, kruhové lokality, přístup chodbou → kultovní objekty, muselo budovat velké množství lidí
  20. POPIŠ NÁLEZ PETŘKOVICKÉ VENUŠE
    • Zde je zachycen popis okolností nálezu Petřkovické venuše přímo jejím objevitelem, Bohuslavem Klímou: „Dne 14.7. pracovalo se v sondě B při zkoumání kulturní vrstvy, velmi bohaté a promísené zřejmě zbytky ohniště. Ve středu sondy byla čistěna mamutí stolička, připravená pro vyzvednutí en bloc. V okraji sloupce byl patrný větší zlomek do černa spálené kosti. Kaluža, který na uhlík přišel, zavolal technického vedoucího výzkumu V. Gebauera, aby ho vyzvedl. Při odrýpnutí uhlíku uvolnila se větší hrudka kulturní vrstvy. Na jedné straně této hrudy byl patrný zpočátku nezřetelný zlomek krevele. Při dalším čistění se ukázalo, že jde o větší část ženské sošky, jíž chybí hlava a která je neúplná“ (Svoboda 2003, 6).
    • Petřkovická venuše se dochovala ve třech izolovaných zlomcích, které dohromady vytvářejí 46 mm vysoké torzo ženského těla, bez pravého prsa, provedené jemnou řezbou v červeném kreveli. Po celé Euroasii byly nalezeny nejrůznější skulptury žen a většina z nich je také řazena do období gravittienu a díky svým plným tvarům nese označení „Venuše“ coby symbol plodnosti. Nicméně Petřkovická Venuše je odlišná, neboť její tvůrce vyobrazil tělo štíhlé dívky, jejíž mírně vystupující bříško by mohlo teprve naznačovat počátek těhotenství. Někteří odborníci upozorňují i na odlišný „umělecký styl“; zatímco klasická Venuše je zobrazena ve stylu Henryho Moora, petřkovická Venuše svými geometricky komponovanými plochami připomíná spíše styl kubistický (Svoboda 2003, 6).
    • Další rozdíl představuje materiál, ze kterého je petřkovická venuše zhotovena. Zatímco většina venuší je vyrobena z organického materiálu, na Moravě byly často objevovány figurky vymodelovány z hlíny či kamene. Mezi takové kamenné skulptury patří i petřkovická venuše, která byla zhotovena z hnědočerveného hematitu (pocházejícího pravděpodobně z oblasti Jeseníků), a proto je také někdy označována jako „Červená venuše“.
    • Protože nalezené petřkovické Venuši chyběla hlava, nějakou dobu se uvažovalo o tom, že hlava byla odlomena, nicméně moderní technologická analýza prokázala, že se jednalo od počátku o torzo, což není překvapivý závěr, neboť pro pravěké sošky žen byla podstatná symbolika ženy coby udržovatelky rodu a pokud již žena byla zobrazena s hlavou, byla většinou stylizována jen do geometrických tvarů.
    • Podobně je tomu i s chybějícím pravým prsem, kde analýza povrchu opět ukázala, že k odstranění prsu došlo již během výroby.
    • Petřkovická venuše je součástí tzv. „horizontu osamělých venuší“ společně s venuší moravanskou a willendorfskou, neboť ze tří větších nalezišť mladšího gravittienu byly nalezeny izolovaně (Svoboda 2003, 7).
  21. popiš nález věstonické venuše
    • Věstonická venuše je keramická soška nahé ženy vyrobená z pálené hlíny pocházející z mladého paleolitu a datovaná do období 29 000–25 000 let př. n. l.  Její objev vyvrátil dosavadní domněnku, že keramika nebyla v době paleolitu ještě známa.
    • Soška byla nalezena 13. července 1925 v popelišti v horní části pravěkého naleziště mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem. Paleolitický nález uskutečnil tým archeologa Karla Absolona.
    • Ve zbytcích pravěkého ohniště o průměru asi 10 m ležela soška společně s kamennými nástroji a zvířecími kostmi. Byla rozlomena na dva kusy ležící asi 10 cm od sebe. Nejprve se nepředpokládalo, že patří k sobě. Po očištění se ukázalo, že se celek podobá ženské postavě. Kromě venuše byly na místě nalezeny i další keramické plastiky, většinou vyobrazení zvířat.
    • je 11,5 cm vysoká a v bocích 4,3 cm široká. Použitý materiál je pravděpodobně směsí hlíny a vápence
    • ajímavostí je výrazná stylizace obličeje (pouze oči jsou naznačeny krátkými šikmými rýhami), nepřítomnost krku, mohutnost povislého poprsí (levé ňadro je větší) a boků. Na zadní straně jsou patrné rýhy znázorňující zřejmě tukové zářezy.
    • V létě 2004 byla soška zkoumána pomocí tomografu ve Fakultní nemocnici u sv. Anny. na hýždích sošky byl nalezen otisk prstu asi desetiletého dítěte
    • Soška je uložena v Moravském zemském muzeu v Brně ve sbírkách ústavu Anthropos. Vystavována je pouze ojediněle a v běžné expozici je nahrazena kopií. Její hodnotu stanovili v roce 2004 američtí starožitníci na 40 milionů dolarů
  22. POPIŠ DETAILNĚJI NÁLEZ VĚSTONICKÉHO TROJHROBU
    • objeveného v srpnu 1986. 
    • V tomto unikátním hrobu leželi tři jedinci v natažených polohách. Vlevo ležel na zádech muž ve věku 21–25 let výšky 168–169 centimetrů a váhy 65 kilogramů. Mírně se stáčel k prostřední kostře. Na jeho lebce se nalezlo barvivo, jeho ozdobou bylo dvacet provrtaných zoubků šelem a přívěsky z mamutoviny. Vpravo se našla kostra mladíka ležícího na břiše ve věku 16–20 let, výšky 179–180 centimetrů a váhy 68 kilogramů. Také jeho lebka byla červeně zbarvená a měl u sebe tři provrtané vlčí špičáky a přívěsky z mamutoviny.Pohlaví neznámé
    • Záhadou je postava ležící na zádech uprostřed. Jedinec ve věku 21–25 let, výšky 159 centimetrů a váhy 66–68 kilogramů je zatím pohlavně nedeterminovaný, to znamená, že se jeho pohlaví antropologickými metodami dosud nebylo možné určit. Červené barvivo se nalezlo na lebce i na pánvi tohoto jedince. Ruce vlevo uloženého mladého muže byly záměrně položeny na pánev jedince uprostřed.
    • Podle názoru J. A. Svobody, našeho současného nejlepšího znalce problematiky loveckých populací doby kamenné, může centrální pozice osoby mezi dvěma mladými muži (snad průvodci), ale také nemoci, které za svého životaprodělala, a především její pohlavní nevyhraněnost, kterou některé přírodní národy považují za zvláštní dar a zdroj moci a síly, naznačovat jakousi magickou či šamanskou sílu.
    • Teprve v poslední době se podařilo kosterní pozůstatky z mimořádného věstonického trojhrobu podrobit genetické analýze, jejíž předběžné výsledky byly nedávno zveřejněny. Zjištěno bylo mimo jiné, že tito tři v mladém věku zemřelí nebyli příbuznými v mateřské linii. Mitochondriální DNA všech tří jedinců náleží ke skupině U, která se v současné Evropě vyskytuje nejvýše u osmi procent populace. Před třiceti tisíci lety byla její frekvence zřejmě vyšší, byla však postupně v mezolitu a eneolitu vytlačena novými migračními vlnami. Jedinou evropskou populací, v níž se vyskytuje mitochondriální DNA typu U dodnes velmi hojně, jsou skandinávští Sámové (Laponci).
    • podle genetických analýz - uprostřed muž
    • Image Upload 1
    • Image Upload 2
Author
iren
ID
347721
Card Set
02 paleolit a mezolit
Description
unger
Updated