01 periodizace + uvod

  1. jaké je hlavní členěné pravěku?
    • doba kamenná (1mil - 1800 BC)
    • doba bronzová (1800 – 750 BC)
    • doba železná (750 BC – 0)
    • doba římská (30-380 AD)
    • doba stěhování národů (4. – 5. stol. AD)
  2. jak se dále dělí doba kamenná?
    • paleolit (1 milion – 8 tisíc BC)
    • - starý paleolit (1 milion – 300 tisíc BC)
    • - střední paleolit (300/250 tisíc – 40 tisíc BC)
    • - mladý paleolit (40 tisíc – 10 tisíc BC)
    • - pozdní paleolit (10 tisíc – 8 tisíc BC)
    • mezolit (8 tisíc – 6 tisíc BC)
    • neolit (5700 – 4000 BC)
    • - starší (5700 – 5000 BC)
    • - střední (5000 – 4900 BC)
    • - mladší (4700 – 4300/4000 BC)
    • eneolit (4000 – 2000/1800 BC)
    • - časný a starší (4000 – 3000 BC)
    • - střední (3000 – 2600 BC)
    • - mladší (2600 – 2300 BC)
    • - pozdní (2300 – 2000/1800 BC)
  3. jak se dále člení doba bronzová?
    • doba bronzová (1800 – 750 BC)
    • - starší (1800 – 1600 BC)
    • - střední (1600 – 1200 BC)
    • - mladší a pozdní (1200 – 750 BC)
  4. jak se dále člení doba železná?
    • doba železná (750 BC – 0)
    • doba halštatská -  starší doba železná (750 – 450 BC)
    • - starší (750 – 600 BC)
    • - mladší (600 – 500 BC)
    • - pozdní (500 – 450 BC)
    • doba laténská – mladší doba železná (450 BC- 0)
    • - LTA starší doba laténská (450-400 BC)
    • - LTB, LTC střední doba laténská (400 – 150 BC) B – 400-250 BC, C – 250-150 BC)
    • - LTD –mladší doba laténská (150 – 50 BC)
  5. jak se dále člení doba římská?
    • - starší doba římská (30 – 180 AD)
    • - mladší doba římská (180 – 380 AD)
  6. jak lze dělit obory archeologie?
    • Empirismus – 19. století, archeolog je veden nálezy a induktivně je zpracovává, třídění památek do období, chronologie, nacionalistická hlediska
    • Procesuální (nová) archeologievytyčuje problémy (hypotézy) → testuje řešení; cíl výzkumu: odpověď na otázku, nálezy jsou objektivnější než písemné prameny
    • Postprocesuální archeologie – zdůrazňuje smysl artefaktů v souvislosti se znakovou funkcí, ptá se na funkci, význam atd.

    • Dělení:
    • archeologie pleistocénní (studuje nejstarší období dějin), starší čtvrtohory
    • pravěká (využívá různé metody výzkumu),
    • protohistorická (období částečně osvětlené písemnými prameny, těch není mnoho → nutná jejich znalost),
    • slovanská (od tohoto názvu se upouští, přistupuje se ke keltské archeologii),
    • středověká (13. – 15. století, práce s písemnými prameny),
    • industriální (výrobní objekty i novověku, historie techniky, vývoje technologií)
  7. Jaké archeologické prameny při výzkumu využíváme?
    • Fakta  - prostředí, které podnítilo vznik artefaktů; rekonstrukce krajinných celků, možnost poznání kultury
    • Památky hmotné kulturyartefakty vyrobené člověkem třídí se podle tvaru (morfologie) a typu (typologie)
    • nemobilní – sídliště; kulturní vrstva; sídlištní objekt; fortifikace; výrobní objekt; kultovní objekt; sepulkrální památky (hroby); depoty; ojedinělé nálezy
    • mobilníkeramika, kamenné industrie, kostěná a pazourková industrie, kovová industrie, skleněné předměty, předměty z organických hmot

    • sídlištní objekt = zbytek lidské činnosti v souvislosti s bydlením
    • kulturní vrstva = zdroj poznatků, vrstva mocnosti, znak osídlení (např. odpadky)
    • fortifikace = opevnění, hradby, nutnost ochrany sídlišť, ze dřeva, hlíny, kamene, různý rozsah a konstrukce
    • výrobní objekt = od paleolitu, místo, kde se vyrábělo, např. pece
    • kultovní objekt = kult, náboženství, obětiště, chrám, různé tvary
    • depoty = objekty zahloubené do země, otázka proč? a další; možné teorie: uschování, pozdější vyzvednutí, často je nestihli vyzvednout; obchodní předměty, depoty kovolitců, kultovní depoty – oběti k ovlivnění nadpřirozených sil
    • ojedinělé nálezy = není vázáno na určitou situaci
    • keramika = od neolitu, nejstarší – na Moravě, před 25 000 lety, plastiky; důležitá od neolitu – nádoby, zlomky nádob, v kulturní vrstvě, figurky, na sídlištích
    • kamenná industrie = doba kamenná, každý předmět z kamene → originál; v době kamenné nejvíce předmětů ze dřeva → ty se ale nezachovaly, proto podle nálezů nástrojů z kamene označení doba kamenná; typyštípaná (paleolitická, ale její výroba probíhala i dále), broušená, hlazená, vrtaná
    • kostěná a parohová = horší zachování, ve vápencích zachované
    • kovová industrie = od neolitu, měděná, bronzová, železná; důležitá kvůli možnosti sériové výroby → odlévání; železa více → proto nahradilo měď a bronz (mědi je málo) + jiné zpracování
    • skleněné předměty = eneolit, korálky, předměty ze skleněné pasty; špatně se uchovává – opalizuje
    • předměty z organické hmoty = dřevo, kůže, dochováno jen ve vhodném prostředí (bez přístupu kyslíku), složitá manipulace (kvůli poničení)
  8. vyjmenuj a popiš Metody archeologie
    • Morfologie
    • artefakty mají různé vlastnosti, nutný jejich správný popis, vypíchnutí důležitých informací
    • tvar – typologie, srovnávání s určitými typy, sledování vývoje předmětu, chronologické zařazení předmětu do vývoje

    • Terénní průzkum
    • Terénní výzkum – zásah do země, omezený zákonem
    • prospekce – vyhledávání památek, povrchové
    • vzorkování – odběr vzorků hlíny, sondy
    • geofyzikální metody – georadar
    • letecká prospekce – ze vzduchu je vidět více než ze země, letecká fotografie
    • stratigrafie – metoda z geologie, zkoumání vrstev; vertikální = spodní vrstva je starší než ta nad ní; horizontální = sleduje se povrch
    • dokumentace
    • nálezové zprávy – co se našlo, zpráva o výzkumu
    • konzervace – úprava, zabránění dalšímu rozpadu materiálu, závisí na materiálu (např. bronz se dá upravit, železo také ale už hůře, sklo je nejhorší materiál na úpravu)
    • restaurace – doplnění, oprava
    • vyhodnocení – nejdůležitější, výsledek práce, zařazení do chronologie, poznání života lidí, rekonstrukce života lidí v určité době
    • Chronologie
    • důležitá, zařazení předmětů chronologicky
    • absolutní – datovací možnosti, přesné datování +-
    • relativní – něco je starší nebo mladší než něco jiného
    • uhlíková metoda

    • Nálezový celek
    • určité předměty se dostaly na místo v jednu chvíli, v jednom okamžiku → tvoří celek předmětů
    • uzavřený – například hrob, vysoká vypovídací hodnota
    • neuzavřený – nižší vypovídací hodnota

    • Kontext
    • kontextuální archeologie, vztah nálezových celků k sobě navzájem

    Analogie - podobnosti

    Statistika- práce s množstvím
  9. vyjmenuj Stupně interpretace archeologických pramenů
    • Nulová – katalogy, materiálové práce, 
    • smyslem dát lidem vědět, co se našlo, bez interpretace
    • Primární archeologicképozitivistická=objektivní, jen konstatování, co se našlo atd.; subjektivní= co si o tom myslím; intersubjektivní=názory více lidí
    • Sekundární historická – širší historický kontext, pravděpodobné, nepravděpodobné, interpretace se mění
    • Nápovědní – lze využít i k historické interpretaci
    • Spekulativní – spekulace, nejednoznačně určené atd.
  10. co je to Archeologická antropologie?
    • - součást historické antropologie, studuje historické prameny
    • - spojení biologické a kulturní antropologie
    • - informace o konkrétním člověku → biologická
    • - informace o tvůrci + uživateli poskytuje artefakt
    • Smyslem není objevovat trosky,ale život v minulosti….
  11. vyjmenuj některé horizontálně-geografické a vertikálně-chronologické pojmy
    • 1. skupina, kultura, kulturní okruh, civilizace
    • 2. horizont –kdy se objevuje stejný artefakt (u keltů: horizont duchcovské spony)
    • kulturu lze rozčlenit na různé: fáze,stupeň
  12. Kdy vznikl život na zemi + rod homo?
    • Počátek Z: 4,5-5mild let
    • Vznik života- 3mild let
    • Primáti 70-75mil let
    • Hominidi-20-30mil let
    • Rod homo 2-3mil let
    • Poddruh Homo sapiens  – desítky tisíc let
  13. vyjmenuj členění geologických období
    Názory na geologický čas, tedy představy o skutečném stáří planety Země či o stáří jednotlivých hornin, minerálů nebo i zkamenělin v nich obsažených

    • Image Upload 1
    • miliony let
    • eon = název nejvyššího stupně v historické geologii Země
  14. Zařaď časově čtvrtohory
    Čtvrtohory (kvartér) je označení pro geologické období, které zahrnuje zhruba posledních 2,6 milionů let. Jsou nejmladší ze tří period kenozoika. Dělí se na starší čtvrtohory (pleistocén) a mladší čtvrtohory (holocén). Starší čtvrtohory zahrnují z historického hlediska starší dobu kamennou (paleolit). Mladší čtvrtohory zahrnují pouze posledních 10 000 let. Z historického hlediska jde o starší dobu kamennou (paleolit), střední dobu kamennou (mezolit), mladší dobu kamennou (neolit) a veškerá období od doby bronzové až po dnešek.
  15. charakterizuj klima pozdního pleistocenu
    • Odebrané vzorky z grónského ledovce
    • Neolit – zemědělství – náhlý vzrůst teploty
    • Klimatická optima v době římské, kolem r. 1400 malá doba ledová
    • Globální teplota povrchové vrstvy země – od r.2000 nárust

    Kutílek m: klima v holocénu proti skleníkové hypotéze, vesmír 91, květen 2012,298

    Image Upload 2
  16. Co je to demografie a jaké jsou odhady počtu lidí žijící na naší planetě v různých obdobích..?
    • = věda, která studuje proces reprodukce lidských populací. Objektem studia demografie tedy jsou lidské populace, předmětem jejího studia je proces demografické reprodukce, tedy přirozený proces obnovy obyvatelstva důsledkem rození a vymírání.
    • Neolit- Právě tolik obyvatel aby se uživili (malá nebo větší skupina by to nezvládlaJ, neolit – vzrůst na 10mil lidí – možné právě díky zemědělství
    • Doba bronzová – 1000bc – 100mil lidí
    • Kolem n.l.: 200-380mil lidí, řím 47mil
    • 1500 – 500mil
    • 1820 – 1mild
    • 1930-2mild
    • 2011 – 7mild
  17. řekni pár smysluplných vět o mamutech...
    • vyhynulý rod z čeledi slonovitých a řádu chobotnatců. Mamuti tedy byli podobní dnešním slonům, měli dlouhé zahnuté kly a severské druhy dlouhé chlupy. V době ledové obývali severní, střední i západní Evropu, Severní Ameriku a severní Asii.
    • velikost
    • Největší z mamutů, mamut císařský  z Kalifornie, sice v kohoutku dosahoval výšky maximálně 4 metrů a mamuti vážili i 6 až 8 tun, ale většina druhů mamutů byla velká jen asi jako dnešní slon indický. Největším druhem vůbec byl zřejmě Mammuthus sungari, dosahující výšky přes 5,3 metru. Na Wrangelově ostrově u břehů východní Sibiře byly dokonce nalezeny fosílie trpasličích druhů mamutů, kteří byli vysocí jen okolo 1,8 metru.
    • Pro mamuty jsou typickým znakem kly, které se vyvinuly z předních zubů – řezáků. Kromě nich měli mamuti pouze čtyři zuby – v každé polovině čelisti jednu stoličku (stejně jako současní sloni).
    • Mamuti byli býložravci. Žili v travnatých stepích a tundrách, které v jejich době pokrývaly velkou část Evropy, Asie a Severní Ameriky. Pohybovali se ve stádech podobně jako dnešní afričtí sloni. Podle sezóny migrovali na zimní a letní pastviště.
    • Výzkum publikovaný v srpnu roku 2018 ukázal, že mutace kožních buněk v podobě proměny iontového kanálu TRPV3nejspíš umožnila mamutům snášet kruté mrazy doby ledové.
    • spekulace, že pokud získáme genetický materiál ze zmrzlých zbytků mamuta, mohli bychom s pomocí slona indického mamuta znovu oživit.
    • V okolí tehdejších lidských sídlišť byly nalezeny velké skládky mamutích kostí, které svědčí o tom, že pro lovce rozhodně nebyli výjimečnou kořistí. V Česku jde např. o lokalitu Předmostí u Přerova.
    • Dříve se předpokládalo, že člověk mamuty lovil pomocí vyhloubených pastí, zakrytých větvemi a zelení, do kterých zvířata padala, když přes toto místo přecházela. Nikdy se však taková past nenašla a není také zřejmé, jak by člověk mamuta přiměl k tomu, aby právě do této pasti vstoupil a už vůbec není jasné, čím by člověk tak velkou jámu vyhloubil. Proto dnes převažuje názor, že mamuti byli loveni přímým útokem organizované lovecké skupiny
    • Mamuti se též objevují na jeskynních malbách a paleolitických rytinách do kamene či kosti. Mamutích klů bylo užíváno při výrobě kultovních a ozdobných předmětů (např. nálezy z hrobu z Francouzské ulice v Brně).
    • V mýtech původních obyvatel Sibiře hraje mamut značnou roli. Např. mamut je líčen jako podzemní zvíře, které uhyne, pokud na něj dopadne sluneční světlo. Domorodci si tak vysvětlovali nálezy mamutích pozůstatků pod zemí.
    • Většina mamutů vyhynula na konci poslední doby ledové. Ještě před 18 až 13 tisíci lety byli rozšířeni ve východní Sibiři, v Beringii a na Aljašce. S postupujícím odtáváním pevninského zalednění byla Beringie zaplavena mořem, čímž vznikla dnešní Beringova úžina a mamuti na obou kontinentech hojně vymírali. Úplně zde vymizeli před 10 až 8 tisíci lety

    • Biologové z Harvardské univerzity shromáždil fragmenty DNA od mamuta, embryo slona indického a technologii CRISPR. Pomocí těchto elementů chtějí vzkřísit k životu hybrida mamuta a slona indického, který by byl odolnější pro život na naší planetě.
    • Mamut srstnatý se proháněl po této planetě po 400 000 let a jejich nejčastější výskyt byl v oblasti dnešního severního Ruska, kde zůstaly často zakonzervováni v ledu se zbytky měkkých tkání obsahující ještě stopy DNA
Author
iren
ID
347718
Card Set
01 periodizace + uvod
Description
unger
Updated