-
nejrozšířenější sídelní forma v raném novověku je ...
- vesnice
- 70-80% populace žilo právě na vesnici.
- Existovaly samoty a malé osady, ale v nich žila pouze zanedbatelná část populace
-
čím se lišila vesnice od města?
- Vesnice se od měst nelišila primárně velikostí ale právním postavením.
- „Z podstaty vesnice nikterak nevyplývá, že by měla málo domů, jelikož je známo, že lze najít vesnice, které mají dvě, tři až čtyři sta ohnišť, a naproti tomu lze najít města, která se nesestávají z více než padesáti či šedesáti stavení.“
- H. Zedler Grosses Universal-Lexikon (1732-1750)
-
jak byla vesnice uspořádána?Jaké typy znáš?
- Vesnice – velmi rozmanitá skupina sídel s různou velikostí, prostorovým uspořádáním, politickým postavením atd.
- Prostorové uspořádání vesnice – různé typy v závislosti na příčinách založení, terénu atd.
- V českém prostředí nejčastějšími typy byly vsi návesní nebo řadové.
- Mnoho vesnic vznikalo bez organizačního plánu pouhým shlukováním usedlostí (shlukové vesnice).
- V závislosti na terénu tvořily některé vsi pouze rozptýlené skupiny obydlí (zejm.v horských oblastech)
- Prostorové uspořádání vesnic bylo většinou výsledkem dlouhodobého vývoje a neexistovala ostrá hranice mezi jednotlivými prostorovými typy.
-
Podoba prostorového uspořádání a skladby obyvatelstva vsí závisela na jakých faktorech?
- Hlavní pracovní a výrobní zaměření vsí
- – rostlinná výroba a chov dobytka, vinařství, domácká řemesla, hornictví atd.
- Politické postavení vsí vůči vrchnosti
- – vsi téměř zcela nezávislé na vrchnosti (minimum – více v západní Evropě),
- - vesnice přináležející pod jednoho či více pánů se samosprávou a určitými právy (většina),
- - vesnice přímou součástí vrchnostenského panství bez vlastní samosprávy.
- Poloha jednotlivých vsí
- poblíž města, daleko od ostatních sídlišť.
- Ekonomická závislost vesnic
- – některé téměř soběstačné, jiné závislé na okolních sídlech.
-
popiš strukturu vesnického obyvatelstva
- Obyvatele vesnice tvořili několik sociálních skupin mezi kterými byly neostré hranice.
- Sedláci – vlastnili selskou usedlost a obživu zabezpečovali zemědělským využíváním vlastního pozemku.
Nádeníci – žili mimo selskou usedlost ve vlastním obydlí – malý zemědělský provoz – nutnost přivýdělku na velkých statcích.
Vesničtí řemeslníci – v samostatných usedlostech bez větších pozemků – odkázáni na řemeslnické zakázky ze statků.
Domácí dělníci – bez vlastních větších pozemků, obživa závislá na prodeji vyrobeného zboží na nadregionálním trhu
Čeleď a vesnická chudina – bez vlastního obydlí – čeleď součástí domácnosti sedláků, chudina bez obydlí odkázána na žebrotu a pomocné námezdní práce
-
charakterizuj blíže skupinu sedláků
- Elitní vrstva vesnické společnosti. Majitelé většiny pozemků na vesnici.
- Sedláci netvořili homogenní skupinu. Výrazné rozdíly v rozloze pozemků a velikosti majetku.
- Rozhodující roli na vesnici měla úzká vrstva majitelů velkých statků.
- Podíl sedláků z celkového počtu vesnických domácností kolísal v závislosti na regionu od 80 do 30%.
- Postupně se zvyšoval podíl obyvatelstva, které se neživilo výlučně zemědělstvím.
-
charakterizuj blíže skupinu nádeníků
- Většinou druhorozené děti méně majetných sedláků (po vyplacení případného dědického podílu nebo dlouhé čelední službě si mohli dovolit pořídit vlastní domek a založit domácnost).
- Malý zemědělský provoz – pouze základní obživa za příznivých podmínek.
- Odkázáni na přivýdělek na velkých statcích – většinou pouze sezónní práce.
- Muži se nechali najímat k různým pracím (dřevorubci, povozníci)
- Při nedostatečném příjmu si přivydělávali domácí prací (tkalcovství)
-
charakterizuj blíže skupinu vesnických řemeslníků
- Zejména ve větších vesnicích a oblastech s odbytem jejich výrobků.
- Žili ve vlastních domech s pouze minimální zahradou a pozemkem k hospodaření. Obživa ze zakázek sedláků.
- Neorganizováni v cechovních sdruženích – poměrně nezávislí.
- Lišili se různorodou činností s různou mírou společenského uznání. Uznávaní kováři, koláři a mlynáři naopak koželuhové a pohodní považováni za nepočestné.
-
charakterizuj blíže skupinu domácích dělníků
- Postupné navyšování počtu domácích dělníků na vesnici od 16. století – v 18. století již značné procento vesnické populace.
- Postupné vyvazování těchto rodin ze závislosti na selském prostředí.
- Závislost na výkyvech trhu – možnost slušného živobytí ale bez větších rezerv – v případě špatného odbytu hrozba rychlé chudoby.
- Bez vlastnictví půdy – z hlediska prestiže na okraji vesnické společnosti.
- Sňatek nevázán na převzetí domu – proto možno dříve – větší nárůst této sociální vrstvy oproti sedlákům.
-
charakterizuj blíže skupinu čeledi a chudiny
- Skupina obyvatel bez vlastního obydlí.
- Čeledíni a děvečky – ve společenství domu sedláků – za službu platba – možnost založení nádenické domácnosti.
- Podruhové – součástí domácnosti sedláka i s rodinami žili v jeho domě.
- Další skupinu tvořili různi cizinci, pobudové, staří lidé bez zabezpečení, žebráci atd.
- Dachau v Německu v roce 1675 – podíl obyvatel bez příbytku 36%.
-
Každá domácnost na vesnici tvořila do značné míry samostatnou jednotu se značnou autonomií a svobodou rozhodování.
V mnoha oblastech ovšem kolektivní zájem převažoval a pán domácnosti se podřizoval obecním pravidlům. Jakým?
- 1. Existence veřejných obecních zařízení v mnoha obcích – prádelna, obecní studny, pekárna – nutná pravidla jejich využívání.
- V některých vesnicích obecní chudobinec a pastouška ojediněle i lázně.
- 2. Velmi složité a neuspořádané byly prostorové vztahy polností a luk jednotlivých statků i obecních pozemků a jejich využívání bez společné domluvy nemyslitelné.
- Většina pozemků ohrazena ploty – ochrana před zvěří i dobytkem – nutnost společné údržby.
- Koordinace práce na polích a lukách – mnohdy přístup jen přes sousední pozemky.
- Koordinace začátků polních prací, začátků sklizně, využívání úhoru apod.
- 3. Společný dohled nad vesnickým dobytkem – lepší využívání pastvin stálý dohled nad dobytkem ochrana před krádežemi a zvěří.
- Kontrola a vymezování území vesnice vůči jiným obcím.
- 4. Společným pravidlům podléhala také ochrana proti ohni, dohled nad klidem a pořádkem, udržování cest, péče o chudé atd.
Sousedská výpomoc nezbytná při mimořádných událostech – výpůjčka dobytka, nářadí, pomoc při porodech, nemoci, neštěstí atd.
-
jak fungovala vesnická samospráva?
- Obyvatelstvo vesnic podléhalo v různé míře místní pozemkové vrchnosti, která vyžadovala dávky, omezovala práva vesničanů a vykonávala soudní moc.
- Ve většině případů byla však vrchnost odkázána na pomoc sedláků a vesnic při dodržování stanovených pořádků.
- To dávalo vesnické samosprávě poměrnou volnost jednání při regulaci společenského vesnického života.
- Do mnohých záležitostí postupně ve větší míře zasahoval stát, který v některých případech ochraňoval sedláky před zásahy pozemkové vrchnosti.
- Vesnická samospráva postupem času neformální pravidla a normy vesnického soužití převáděla do písemné podoby (artikule, selské řády) a za jejich porušení mohl následovat postih.
-
popiš strukturu vesnické samosprávy
- Centrální orgán většinou obecní shromáždění – nejméně jednou ročně setkání všech plnoprávných hospodářů ve vesnici (hlavní slovo bohatí sedláci).
- Kontrola obecního hospodaření, vyhlašování a schvalování vesnických řádů, volba obecních úředníků (konšelé 3-6).
- V čele vesnické samosprávy byl rychtář (fojt, správce) – ten byl jmenován místní vrchností či zeměpánem. Zastupoval zájmy obce vůči vrchnosti, ale zároveň fungoval jako zástupce vrchnosti v obci.
- Obecní úředníci (konšelé) zastávali všechny veřejné úkoly v obci (zajištění hranic pozemků a katastrů, dohled nad požárními a policejními ustanoveními, dohled nad řemeslnými provozy v obci – mlýny, kovárny, lazebny, hostince – a další činnosti.
- Jmenování zvláštních pověřenců – polesný, hajný, ponocný, dráb, obecní pastýři a další.
-
Jak fungovalo soudnictví?
- Vesnický soud – nástroj k uchování vesnického pořádku – zástupci obce
- Přejímal úlohy civilního a trestního práva – dědické smlouvy a převody vlastnictví, kontrola vrchnostenských práv, porušování hranic pozemků, vesnického pořádku, mravnostní a drobné majetkové delikty.
- Hrdelní soud který řešil vraždy, krádeže, žhářství apod. náležel do pravomoci vrchnosti. Soud zasedal většinou v rychtě či úřadu vrchnostenského správce. V mnoha případech probíhalo zasedání venku často pod smírčí lípou.
- Vesnický soud měl pravomoc ukládat tresty. Většinou peněžité tresty, krátké vězení a menší potupné tresty
-
popiš Vztahy mezi vesničany církví a vrchností
- Faráři nejen duchovními pastýři a kazateli – ale i vlastníky (vrchností), které byli vesničané nuceni odvádět dávky.
- Na jedné straně vnímán kladně – křty, požehnání, svatby, pohřby – úcta k farářovým vědomostem.
- U odvodů dávek se ovšem vnímal jako vrchnost a mohl se stát protivníkem ve sporu.
- Většinou však dávky akceptovány a farář užíval vážnosti.
- Nepřátelství pokud překročil vesnické normy – poměry se ženami, podvody, luxusní život atd.
- Církev chránila faráře – napadení duchovního bylo těžkým hříchem a tresty byly tvrdé. Vztahy mezi vrchností a sedláky často napjaté, ale vysloveně protipansky jednali sedláci jen ve výjimečných situacích.
- Zpravidla uznávali vrchnostenská práva šlechty a klášterů – požadované dávky a robotu odváděli pokud zůstávaly v takových mezích, aby nenarušovaly selská práva a tradice a zajistili jim slušné přežití.
- Pokud vrchnost nerespektovala práva a tradice – nebyli pasivní a využívali všech prostředků – podání stížností – odepírání dávek a roboty – aktivní odpor.
- Ve šlechtických, měšťanských a církevních kruzích převládal negativní vztah k vesničanům.
- Značná míra nadřazenosti, přezíravosti, nechuti, opovržení a obav.
- Sedláci nazýváni ukoptěnými hnojokydy, močhuby, slamotrusy – někdy i ostřeji jako sběř, bestie, selská chátra.
- Dobrý vztah sedláků k panovníkovi – od středověku vnímán jako ochránce poddaných.
- Ve vyšších vrstvách sedlák také zdrojem zábavy – v různých dílech zobrazován jako hloupý a směšný venkovan marně se snažící napodobovat způsoby měšťanů či šlechticů.
- Vztahy mezi měšťany a vesničany na bázi kulturní a hospodářské – vesničan přejímal některé kulturní vzory z městského prostředí
|
|
