-
(dys)fūnctiō
ōnis,f. (špatná) funkce
-
(im)mōbilitās
ātis f. (ne)pohyblivost, (i)mobilita, (ne)hybnost
-
ablātiō
ōnis,f. odstranění odejmutí snesení (většinou ablātiō mammae)
-
abrāsiō
ōnis,f. 1. opotřebení obroušení (např. zubu); 2. narušení povrchu (zejm. kosti či kůže); 3. oškrábání / obroušení určité tkáně jako lékařský zákrok
-
abruptiō
ōnis,f. odlomení ulomení odtržení
-
accumulātiō
ōnis,f. shlukování hromadění (accumulātiō cērūminis - vytvoření tzv. mazové zátky v uchu)
-
adhaesiō
ōnis,f. srůst spojení přilnutí adheze
-
adipōsitās
ātis,f. tloušťka obezita otylost (synon. k obēsitās)
-
āmōtiō
ōnis,f. odchlípení (spec. rētīnae)
-
amplitūdō
inis,f. šířka (amplitūdō pelvis - rovina šíře pánevní dosl. šířka pánve)
-
amputātiō
ōnis,f. amputace
-
-
appendix
dicis,f. přívěsek apendix
-
arbor
oris,f. strom struktura podobná rozvětvenému stromu (např. arbor bronchiālis)
-
-
articulātiō
ōnis,f. (art.) kloub skloubení arthr-
-
aspectiō
ōnis,f. aspekce vyšetření pohledem / zrakem
-
aspīrātiō
ōnis,f. vdechnutí
-
auscultātiō
ōnis,f. auskultace poslech poslechové vyšetření
-
āvulsiō
ōnis,f. 1. vytržení (např. úponu či nervu); 2. vyražení (zubu); 3. avulzní zlomenina (drobná zlomenina v oblasti svalového či šlachového úponu)
-
bifurcātiō
ōnis,f. rozvidlení rozdvojení (anat.)
-
calx
lcis,f. pata, oblast paty
-
cardiostimulātiō
ōnis,f. kardiostimulace stimulace srdeční činnosti
-
carōtis
tidis,f. krkavice (tj. artēria)
-
cartilagō
ginis,f. chrupavka chondr-
-
-
cervīx
vicis,f. krk krček šíje (částečné synon. ke collum) trachēl- (pouze o děložním krčku / čípku)
-
cicātrīx
tricis,f. (cicatr.) jizva
-
circulātiō
ōnis,f. oběh (synon. k circulus a circuitus)
-
circumcīsiō
ōnis,f. obřízka
-
claudicātiō
ōnis,f. kulhání klaudikace
-
clītoris
ridis,f. poštěváček klitoris coccӯxӯgisf. [vysl. kokcíksǾ kostrč kostrční kost (synon. k os coccӯgis)
-
combustiō
ōnis,f. popálenina
-
commōtiō
ōnis,f. otřes (např. cerebrī či cordis)
-
complicātiō
ōnis,f. komplikace
-
congelātiō
ōnis,f. omrzlina
-
contūsiō
ōnis,f. pohmoždění pohmožděnina
-
convulsiō
ōnis,f. stažení křeč spasm-
-
-
dēcapitātiō
ōnis,f. stětí oddělení hlavy
-
decussātiō
ōnis,f. zkřížení (anat.)
-
dēfaecātiō
ōnis,f. vyprazdňování výkalů
-
dēfibrillātiō
ōnis,f. defibrilace (metoda léčby některých srdečních arytmií elektrickým výbojem)
-
dēformātiō
ōnis,f. deformace
-
dēhīscentiō
ōnis,f. rozšklebení rozevření (zpravidla pooperační rány) (nežádoucí) rozpojení (chirurgické anastomosy) synon. k dehīscentia
-
dēhydratātiō
ōnis,f. odvodnění
-
dēligātiō
ōnis,f. obvaz obvázání (dēligātiō gypsea - sádrový obvaz)
-
dēnervātiō
ōnis,f. ztráta nervového zásobení určitého orgánu či tkáně
-
dēpressiō
ōnis,f. deprese
-
dermis
midis,f. škára (jedna z vrstev kůže synon. ke corium)
-
dēviātiō
ōnis,f. vychýlení deviace (např. o nosní přepážce)
-
dīlātātiō
ōnis,f. roztažení rozšíření (klin. jako lék. zákrok i patol.)
-
discīsiō
ōnis,f. rozříznutí (zejm. jako úraz)
-
dislocātiō
ōnis,f. (disloc.) posun dislokace (zejm. fragmentu kosti při zlomenině)
-
dissectiō
ōnis,f. 1. rozštěpení roztržení (např. aortae); 2. vyříznutí odstranění (spec. krčních uzlin)
-
distēnsiō
ōnis,f. roztažení rozepětí, natažení (patol. např. vazu kloubního pouzdra, svalu)
-
distorsiō
ōnis,f. podvrtnutí (druh poranění kloubu kdy nedochází k vysunutí hlavice z jamky)
-
dīvulsiō
ōnis,f. chirurgické roztažení (zejm. dīvulsiō ānī jako způsob léčby např. hemoroidů či řitních trhlin)
-
ēbrietās
tātis,f. opilost
-
ēnucleātiō
ōnis,f. vynětí kulovitého útvaru (např. ēnucleātiō bulbī)
-
epidermis
midis,f. pokožka
-
epididӯmis
midis,f. nadvarle epididӯm-
-
epiglōttis
ttidis,f. příklopka hrtanová
-
ērōsiō
ōnis,f. 1. odřenina traumatické nebo patologické (např. při DM) poškození kůže na úrovni pokožky (epidermis) méně závažné a hluboké než excoriātiō; 2 traumatické nebo patologické narušení povrchu (zejm. zubu sliznice či oční rohovky), méně hluboké a rozsáhlé než excoriātiō
-
ēructātiō
ōnis,f. říhání krkání
-
eufūnctiō
ōnis,f. správná funkce
-
ēvacuātiō
ōnis,f. 1. vyprázdnění vypuštění (lék. zákrok u útvaru naplněného tekutinou např. ēvacuātiō abscessūs perianālis); 2. vyprazdňování výkalů (synon. k dēfaecātiō)
-
exacerbātiō
ōnis,f. akutní zhoršení chronické choroby
-
excīsiō
ōnis,f. (excis.) vyříznutí (zpravidla z povrchu kůže či orgánu např. melanōmatis)
-
excochleātiō
ōnis,f. chirurgický zákrok při němž se ostrou lžičkou vybere nekrotický obsah orgánu či vředu
-
excoriātiō
ōnis,f. 1. oděrka povrchové poškození kůže způsobené např. úrazem nebo škrábáním při svědění a zasahující jen do pokožky (epidermis) ale hlubší než ērōsiō; 2. defekt sliznice (hlubší a rozsáhlejší než ērōsiō)
-
exenterātiō
ōnis,f. vyoperování obsahu tělní dutiny (zejm. podpažní jamky či pánve)
-
expedītiō
ōnis,f. (Exp.) balení (léku)
-
exsiccātiō
ōnis,f. vysoušení vysušení
-
exstirpātiō
ōnis,f. vyjmutí vynětí vyříznutí (zpravidla hluboko uloženého nádoru)
-
exsūdātiō
ōnis,f. tvorba zánětlivých výpotků
-
extrāctiō
ōnis,f. 1. vytažení vyjmutí (o konkrementech nebo ortopedických či jiných implantátech); 2. vytržení (zubu)
-
extrēmitās
ātis,f. (extr.) 1. končetina; 2. koncová část orgánu pól (1.) mel-
-
fasciītis
tidis,f. fasciitida (zřídkavé infekční onemocnění postihující měkké tkáně především fascie)
-
faucēs
ium f. hrdlo (isthmus faucium - úžina hltanová)
-
fibrillātiō
ōnis,f. fibrilace (druh srdeční arytmie velmi rychlé a nepravidelné stahy síní či komor)
-
fixātiō
ōnis,f. upevnění fixace
-
-
generalisātiō
ōnis,f. rozšíření chorobného procesu (např. do okolí orgánu po celém orgánu či organismu), generalizace
-
glāns
glandis,f. žalud balan-
-
-
graviditās
ātis f. těhotenství
-
haemorrhoīdēs
um f. hemoroidy (syn. k nōdī haemorrhoīdālēs)
-
hebdomas
madis,f. (hebd.) týden
-
hebetūdō
dinis,f. slabost (o smyslech, hebetūdō auris - nahluchlost nedoslýchavost hebetūdō vīsūs - slabozrakost)
-
helix
icis,f. zevní přehnutý okraj ušního boltce
-
hyperaciditās
ātis,f. překyselení
-
hypertēnsiō
ōnis,f. vysoký krevní tlak
-
hypodermis
idis,f. podkožní vazivo
-
hypotēnsiō
ōnis,f. nízký krevní tlak
-
immōbilisātiō
ōnis f. znehybnění imobilizace
-
immūnitās
ātis f. obranyschopnost, imunita
-
implantātiō
ōnis f. vložení vpravení implantace
-
impressiō
ōnis,f. otisk (zpravidla orgánu na stěně orgánu jiného)
-
incīsiō
ōnis f. naříznutí
-
īncubātiō
ōnis f. inkubační doba
-
incūs
cudis f. kovadlinka (v uchu)
-
inductiō
ōnis f. navození vyvolání indukce (např. indukce porodu)
-
īnfāns
antis,m. / f. (inf., infant.) dítě paed-
-
īnfarsātiō
ōnis,f. masivní ohraničené nahromadění krve masivní lokální překrvení (spec. īnfarsātiō haemorrhagica - nahromadění krve v důsledku uzavření odvodné cévy zejm. u střeva či varlete)
-
-
īnfertilitās
ātis,f. neplodnost (synon. ke sterilitās)
-
infiltrātiō
ōnis,f. nepatřičné látky nebo buňky proniklé do tkáně infiltrace infiltrát (synon. k infiltrātus)
-
īnflammātiō
ōnis, f. (inflamm.) zánět
-
īnfrāctiō
ōnis,f. nalomení neúplná zlomenina
-
īnfūsiō
ōnis, f. (inf.) infuze
-
inhālātiō
ōnis, f. cílené vdechování léčivých látek inhalace
-
iniectiō
ōnis, f. (inj.) injekce
-
innervātiō
ōnis, f. zásobování části těla nervovými vlákny inervace
-
īnsertiō
ōnis, f. úpon svalu
-
īnspectiō
ōnis, f. vyšetření pohledem / zrakem (synon. k aspectiō)
-
īnsufflātiō
ōnis, f. insuflace (zavádění plynu do dutiny / orgánu z léčebných či diagnostických důvodů
-
insultātiō
ōnis, f. fyzický útok fyzické napadení
-
interruptiō
ōnis, f. umělé přerušení těhotenství interupce
-
intoxicātiō
ōnis, f. otrava, intoxikace
-
intubātiō
ōnis, f. zavedení trubice (do určitého orgánu)
-
-
irrigātiō
ōnis, f. výplach (dutého orgánu)
-
irritātiō
ōnis,f. podráždění
-
lacerātiō
ōnis,f. roztržení rozsápání lacerace
-
laesiō
ōnis, f. poškození léze
-
lēns
lentis f. čočka phac-
-
leptomēninx
ingis f. měkké pleny mozkové a míšní (arachnoīdea māter + pia māter)
-
-
lōtiō
ōnis, f. (lot.) roztok k zevnímu užití
-
luxātiō
ōnis, f. vykloubení luxace
-
malformātiō
ōnis, f. znetvoření vrozený defekt malformace
-
malnūtrītiō
ōnis,f. podvýživa
-
malpositiō
ōnis, f. špatné uložení malpozice
-
māter
tris,f. 1. plena mozková (pia m. dūra m. arachnoīdea m.) (1.) mēning- 2. matka
-
mātrīx
rīcis,f. mateřská základní vrstva zárodečná půda (mātrīx unguis - nehtové lůžko)
-
mēninx
ngis f. plena mozková
-
mēnstruātiō
ōnis, f. menstruace (synon. k mēnorrhoea)
-
mors
rtis,f. smrt thanat-
-
mōtilitās
ātis,f. mimovolní pohyblivost (o trubicovitých orgánech nebo spermiích)
-
mūtitās
ātis,f. němost oněmění (synon. k mūtismus)
-
nāris
ris,f. nosní dírka nozdra (obv. v pl. nārēs)
-
normotēnsiō
ōnis,f. normální krevní tlak
-
obēsitās
tātis,f. obezita (synon. k adipōsitās)
-
oblīterātiō
ōnis,f. ucpání (např. tepny kvůli ateroskleróze či tělní dutiny v důsledku otoku či nádoru)
-
obstīpātiō
ōnis,f. zácpa obstipace
-
obstrūctiō
ōnis, f. uzavření ucpání (klin. synon. k obtūrātiō)
-
obtūrātiō
ōnis, f. uzavření ucpání (klin. synon. k obstrūctiō)
-
occlūsiō
iōnis,f. 1. patologické uzavření (zpravidla cévy) 2. zubní skus
-
operātiō
ōnis, f. (o. oper.) operace
-
orīgō
ginis,f. začátek původ
-
ossificātiō
ōnis,f. tvorba kostní tkáně kostnatění
-
pachymēninx
ingis f. tvrdá plena mozková (synon. k dūra māter)
-
palpātiō
ōnis, f. vyšetření pohmatem palpace
-
palpitātiō
ōnis, f. subjektivně pociťovaná odchylka srdečního rytmu od normy
-
parōtis
tidis,f. příušní žláza
-
-
percussiō
ōnis, f. vyšetření poklepem poklep
-
perforātiō
ōnis, f. (perfor.) proděravění protržení
-
peritonītis
ītidis, f. zánět pobřišnice
-
phalanx
angis,f. [gen.pl. -ium] (phal.) článek prstu
-
pōliomyelītis
ītidis,f. zánět šedé hmoty míchy
-
portiō
ōnis, f. část (pouze portiō vāginālis cervīcis - děložní čípek: část děložního hrdla čnící do pochvy)
-
prōtrūsiō
ōnis,f. vyklenutí obsahu meziobratlové ploténky za okraj obratlů
-
pūbertās
tātis,f. puberta dospívání
-
pūnctiō
ōnis, f. punkce bodnutí vpich
-
radiātiō
ōnis,f. svazek vějíř, větvení (nervových vláken)
-
-
regiō
ōnis, f. (reg.) krajina, oblast
-
regressiō
ōnis, f. ústup nemoci zlepšování zdravotního stavu regrese
-
rehabilitātiō
ōnis, f. (RHB) rehabilitace (zpravidla cvičení vedená fyzioterapeutem)
-
remissiō
ōnis, f. klidnější fáze chronického onemocnění remise
-
replantātiō
ōnis, f. opětovné umístění na původní místo (o zubu či amputované končetině)
-
repositiō
ōnis, f. návrat do původní polohy (např. při dislokované zlomenině)
-
resectiō
ōnis, f. (res.) úplné či částečné odstranění orgánu (zpravidla v trávicím traktu)
-
restitūtiō
ōnis, f. vyléčení uzdravení
-
resuscitātiō
ōnis, f. oživování resuscitace
-
retardātiō
ōnis, f. retardace zpomalení
-
retentiō
ōnis,f. zadržení zadržování (např. retentiō ūrīnae)
-
revīsiō
ōnis, f. důkladné prohlédnutí
-
salpinx
ngis,f. vejcovod (synon. k tuba uterīna)
-
sānātiō
ōnis,f. léčba léčení
-
sectiō
ōnis, f. 1. řez (s. caesarea - císařský řez); 2. pitva
-
sēpārātiō
ōnis, f. oddělení separace (separace epifýzy - traumatické oddělení epifýzy od zbytku kosti)
-
solūtiō
ōnis, f. (sol.) roztok
-
stabilisātiō
ōnis, f. stabilizace
-
sterilitās
ātis,f. neplodnost (synon. k īnfertilitās)
-
strangulātiō
ōnis,f. zaškrcení škrcení uškrcení
-
subluxātiō
ōnis, f. neúplné vykloubení (dochází k luxačnímu pohybu kostních částí ale spontánní repozici a určité decentraci kloubu)
-
substitūtiō
ōnis,f. 1. substituce kompenzace nemoci něčím (lékem léčbou zákrokem…); 2. nahrazení (např. aorty)
-
suffocātiō
iōnis, f. zadušení udušení
-
suffūsiō
ōnis, f. krevní výron rozsáhlejší než sugilace
-
sūgillātiō
ōnis,f. plošný krevní výron v kůži a podkoží sugilace
-
surditās
tātis,f. hluchota
-
surdomūtitās
ātis,f. hluchoněmost (synon. k surdomūtismus)
-
suspensiō
ōnis, f. (susp.) suspenze
-
suspīciō
ōnis f. (susp.) + gen. podezření na
-
syphilis
lidis,f. příjice syfilis (synon. k luēs)
-
trānscīsiō
ōnis,f. přeříznutí (např. šlachy či svalu jako typ úrazu)
-
trānsfīxātiō
ōnis,f. fixace kostních úlomků pomocí drátů zaváděných perkutánně (trānsfīxātiō percutānea)
-
trānsfūsiō
ōnis, f. transfuze
-
trānsplantātiō
ōnis, f. transplantace
-
tūberōsitās
tātis,f. drsnatina (anat.)
-
ūroīnfectiō
ōnis,f. infekce močového ústrojí
-
valetūdō
inis f. zdraví zdravotní stav
-
varix
icis,f. / m. křečová žíla
-
-
vīcīnitās
ātis,f. přilehlá oblast sousedství
-
-
warfarinisātiō
ōnis,f. podávání warfarinu léčba warfarinem
|
|