Různoslabičná feminina 3. deklinace (lékařská latina)

ōnis,f. (špatná) funkce

ātis f. (ne)pohyblivost, (i)mobilita, (ne)hybnost

ōnis,f. odstranění odejmutí snesení (většinou ablātiō mammae)

ōnis,f. 1. opotřebení obroušení (např. zubu); 2. narušení povrchu (zejm. kosti či kůže); 3. oškrábání / obroušení určité tkáně jako lékařský zákrok

ōnis,f. odlomení ulomení odtržení

ōnis,f. shlukování hromadění (accumulātiō cērūminis - vytvoření tzv. mazové zátky v uchu)

ōnis,f. srůst spojení přilnutí adheze

ātis,f. tloušťka obezita otylost (synon. k obēsitās)

ōnis,f. odchlípení (spec. rētīnae)

inis,f. šířka (amplitūdō pelvis - rovina šíře pánevní dosl. šířka pánve)

ōnis,f. amputace

ātis,f. úzkost

dicis,f. přívěsek apendix

oris,f. strom struktura podobná rozvětvenému stromu (např. arbor bronchiālis)

artis,f. věda obor

ōnis,f. (art.) kloub skloubení arthr-

ōnis,f. aspekce vyšetření pohledem / zrakem

ōnis,f. vdechnutí

ōnis,f. auskultace poslech poslechové vyšetření

ōnis,f. 1. vytržení (např. úponu či nervu); 2. vyražení (zubu); 3. avulzní zlomenina (drobná zlomenina v oblasti svalového či šlachového úponu)

ōnis,f. rozvidlení rozdvojení (anat.)

lcis,f. pata, oblast paty

ōnis,f. kardiostimulace stimulace srdeční činnosti

tidis,f. krkavice (tj. artēria)

ginis,f. chrupavka chondr-

ātis,f. dutina

vicis,f. krk krček šíje (částečné synon. ke collum) trachēl- (pouze o děložním krčku / čípku)

tricis,f. (cicatr.) jizva

ōnis,f. oběh (synon. k circulus a circuitus)

ōnis,f. obřízka

ōnis,f. kulhání klaudikace

ridis,f. poštěváček klitoris coccӯxӯgisf. [vysl. kokcíksǾ kostrč kostrční kost (synon. k os coccӯgis)

ōnis,f. popálenina

ōnis,f. otřes (např. cerebrī či cordis)

ōnis,f. komplikace

ōnis,f. omrzlina

ōnis,f. pohmoždění pohmožděnina

ōnis,f. stažení křeč spasm-

pidis,f. hrot cíp

ōnis,f. stětí oddělení hlavy

ōnis,f. zkřížení (anat.)

ōnis,f. vyprazdňování výkalů

ōnis,f. defibrilace (metoda léčby některých srdečních arytmií elektrickým výbojem)

ōnis,f. deformace

ōnis,f. rozšklebení rozevření (zpravidla pooperační rány) (nežádoucí) rozpojení (chirurgické anastomosy) synon. k dehīscentia

ōnis,f. odvodnění

ōnis,f. obvaz obvázání (dēligātiō gypsea - sádrový obvaz)

ōnis,f. ztráta nervového zásobení určitého orgánu či tkáně

ōnis,f. deprese

midis,f. škára (jedna z vrstev kůže synon. ke corium)

ōnis,f. vychýlení deviace (např. o nosní přepážce)

ōnis,f. roztažení rozšíření (klin. jako lék. zákrok i patol.)

ōnis,f. rozříznutí (zejm. jako úraz)

ōnis,f. (disloc.) posun dislokace (zejm. fragmentu kosti při zlomenině)

ōnis,f. 1. rozštěpení roztržení (např. aortae); 2. vyříznutí odstranění (spec. krčních uzlin)

ōnis,f. roztažení rozepětí, natažení (patol. např. vazu kloubního pouzdra, svalu)

ōnis,f. podvrtnutí (druh poranění kloubu kdy nedochází k vysunutí hlavice z jamky)

ōnis,f. chirurgické roztažení (zejm. dīvulsiō ānī jako způsob léčby např. hemoroidů či řitních trhlin)

tātis,f. opilost

ōnis,f. vynětí kulovitého útvaru (např. ēnucleātiō bulbī)

midis,f. pokožka

midis,f. nadvarle epididӯm-

ttidis,f. příklopka hrtanová

ōnis,f. 1. odřenina traumatické nebo patologické (např. při DM) poškození kůže na úrovni pokožky (epidermis) méně závažné a hluboké než excoriātiō; 2 traumatické nebo patologické narušení povrchu (zejm. zubu sliznice či oční rohovky), méně hluboké a rozsáhlé než excoriātiō

ōnis,f. říhání krkání

ōnis,f. správná funkce

ōnis,f. 1. vyprázdnění vypuštění (lék. zákrok u útvaru naplněného tekutinou např. ēvacuātiō abscessūs perianālis); 2. vyprazdňování výkalů (synon. k dēfaecātiō)

ōnis,f. akutní zhoršení chronické choroby

ōnis,f. (excis.) vyříznutí (zpravidla z povrchu kůže či orgánu např. melanōmatis)

ōnis,f. chirurgický zákrok při němž se ostrou lžičkou vybere nekrotický obsah orgánu či vředu

ōnis,f. 1. oděrka povrchové poškození kůže způsobené např. úrazem nebo škrábáním při svědění a zasahující jen do pokožky (epidermis) ale hlubší než ērōsiō; 2. defekt sliznice (hlubší a rozsáhlejší než ērōsiō)

ōnis,f. vyoperování obsahu tělní dutiny (zejm. podpažní jamky či pánve)

ōnis,f. (Exp.) balení (léku)

ōnis,f. vysoušení vysušení

ōnis,f. vyjmutí vynětí vyříznutí (zpravidla hluboko uloženého nádoru)

ōnis,f. tvorba zánětlivých výpotků

ōnis,f. 1. vytažení vyjmutí (o konkrementech nebo ortopedických či jiných implantátech); 2. vytržení (zubu)

ātis,f. (extr.) 1. končetina; 2. koncová část orgánu pól (1.) mel-

tidis,f. fasciitida (zřídkavé infekční onemocnění postihující měkké tkáně především fascie)

ium f. hrdlo (isthmus faucium - úžina hltanová)

ōnis,f. fibrilace (druh srdeční arytmie velmi rychlé a nepravidelné stahy síní či komor)

ōnis,f. upevnění fixace

ntis,f. čelo

ōnis,f. rozšíření chorobného procesu (např. do okolí orgánu po celém orgánu či organismu), generalizace

glandis,f. žalud balan-

idis,f. hlasivka

ātis f. těhotenství

um f. hemoroidy (syn. k nōdī haemorrhoīdālēs)

madis,f. (hebd.) týden

dinis,f. slabost (o smyslech, hebetūdō auris - nahluchlost nedoslýchavost hebetūdō vīsūs - slabozrakost)

icis,f. zevní přehnutý okraj ušního boltce

ātis,f. překyselení

ōnis,f. vysoký krevní tlak

idis,f. podkožní vazivo

ōnis,f. nízký krevní tlak

ōnis f. znehybnění imobilizace

ātis f. obranyschopnost, imunita

ōnis f. vložení vpravení implantace

ōnis,f. otisk (zpravidla orgánu na stěně orgánu jiného)

ōnis f. naříznutí

ōnis f. inkubační doba

cudis f. kovadlinka (v uchu)

ōnis f. navození vyvolání indukce (např. indukce porodu)

antis,m. / f. (inf., infant.) dítě paed-

ōnis,f. masivní ohraničené nahromadění krve masivní lokální překrvení (spec. īnfarsātiō haemorrhagica - nahromadění krve v důsledku uzavření odvodné cévy zejm. u střeva či varlete)

ōnis f. infekce

ātis,f. neplodnost (synon. ke sterilitās)

ōnis,f. nepatřičné látky nebo buňky proniklé do tkáně infiltrace infiltrát (synon. k infiltrātus)

ōnis, f. (inflamm.) zánět

ōnis,f. nalomení neúplná zlomenina

ōnis, f. (inf.) infuze

ōnis, f. cílené vdechování léčivých látek inhalace

ōnis, f. (inj.) injekce

ōnis, f. zásobování části těla nervovými vlákny inervace

ōnis, f. úpon svalu

ōnis, f. vyšetření pohledem / zrakem (synon. k aspectiō)

ōnis, f. insuflace (zavádění plynu do dutiny / orgánu z léčebných či diagnostických důvodů

ōnis, f. fyzický útok fyzické napadení

ōnis, f. umělé přerušení těhotenství interupce

ōnis, f. otrava, intoxikace

ōnis, f. zavedení trubice (do určitého orgánu)

iridis,f. duhovka

ōnis, f. výplach (dutého orgánu)

ōnis,f. podráždění

ōnis,f. roztržení rozsápání lacerace

ōnis, f. poškození léze

lentis f. čočka phac-

ingis f. měkké pleny mozkové a míšní (arachnoīdea māter + pia māter)

inis f. délka

ōnis, f. (lot.) roztok k zevnímu užití

ōnis, f. vykloubení luxace

ōnis, f. znetvoření vrozený defekt malformace

ōnis,f. podvýživa

ōnis, f. špatné uložení malpozice

tris,f. 1. plena mozková (pia m. dūra m. arachnoīdea m.) (1.) mēning- 2. matka

rīcis,f. mateřská základní vrstva zárodečná půda (mātrīx unguis - nehtové lůžko)

ngis f. plena mozková

ōnis, f. menstruace (synon. k mēnorrhoea)

rtis,f. smrt thanat-

ātis,f. mimovolní pohyblivost (o trubicovitých orgánech nebo spermiích)

ātis,f. němost oněmění (synon. k mūtismus)

ris,f. nosní dírka nozdra (obv. v pl. nārēs)

ōnis,f. normální krevní tlak

tātis,f. obezita (synon. k adipōsitās)

ōnis,f. ucpání (např. tepny kvůli ateroskleróze či tělní dutiny v důsledku otoku či nádoru)

ōnis,f. zácpa obstipace

ōnis, f. uzavření ucpání (klin. synon. k obtūrātiō)

ōnis, f. uzavření ucpání (klin. synon. k obstrūctiō)

iōnis,f. 1. patologické uzavření (zpravidla cévy) 2. zubní skus

ōnis, f. (o. oper.) operace

ginis,f. začátek původ

ōnis,f. tvorba kostní tkáně kostnatění

ingis f. tvrdá plena mozková (synon. k dūra māter)

ōnis, f. vyšetření pohmatem palpace

ōnis, f. subjektivně pociťovaná odchylka srdečního rytmu od normy

tidis,f. příušní žláza

rtis,f. část díl

ōnis, f. vyšetření poklepem poklep

ōnis, f. (perfor.) proděravění protržení

ītidis, f. zánět pobřišnice

angis,f. [gen.pl. -ium] (phal.) článek prstu

ītidis,f. zánět šedé hmoty míchy

ōnis, f. část (pouze portiō vāginālis cervīcis - děložní čípek: část děložního hrdla čnící do pochvy)

ōnis,f. vyklenutí obsahu meziobratlové ploténky za okraj obratlů

tātis,f. puberta dospívání

ōnis, f. punkce bodnutí vpich

ōnis,f. svazek vějíř, větvení (nervových vláken)

dīcis,f. kořen

ōnis, f. (reg.) krajina, oblast

ōnis, f. ústup nemoci zlepšování zdravotního stavu regrese

ōnis, f. (RHB) rehabilitace (zpravidla cvičení vedená fyzioterapeutem)

ōnis, f. klidnější fáze chronického onemocnění remise

ōnis, f. opětovné umístění na původní místo (o zubu či amputované končetině)

ōnis, f. návrat do původní polohy (např. při dislokované zlomenině)

ōnis, f. (res.) úplné či částečné odstranění orgánu (zpravidla v trávicím traktu)

ōnis, f. vyléčení uzdravení

ōnis, f. oživování resuscitace

ōnis, f. retardace zpomalení

ōnis,f. zadržení zadržování (např. retentiō ūrīnae)

ōnis, f. důkladné prohlédnutí

ngis,f. vejcovod (synon. k tuba uterīna)

ōnis,f. léčba léčení

ōnis, f. 1. řez (s. caesarea - císařský řez); 2. pitva

ōnis, f. oddělení separace (separace epifýzy - traumatické oddělení epifýzy od zbytku kosti)

ōnis, f. (sol.) roztok

ōnis, f. stabilizace

ātis,f. neplodnost (synon. k īnfertilitās)

ōnis,f. zaškrcení škrcení uškrcení

ōnis, f. neúplné vykloubení (dochází k luxačnímu pohybu kostních částí ale spontánní repozici a určité decentraci kloubu)

ōnis,f. 1. substituce kompenzace nemoci něčím (lékem léčbou zákrokem…); 2. nahrazení (např. aorty)

iōnis, f. zadušení udušení

ōnis, f. krevní výron rozsáhlejší než sugilace

ōnis,f. plošný krevní výron v kůži a podkoží sugilace

tātis,f. hluchota

ātis,f. hluchoněmost (synon. k surdomūtismus)

ōnis, f. (susp.) suspenze

ōnis f. (susp.) + gen. podezření na

lidis,f. příjice syfilis (synon. k luēs)

ōnis,f. přeříznutí (např. šlachy či svalu jako typ úrazu)

ōnis,f. fixace kostních úlomků pomocí drátů zaváděných perkutánně (trānsfīxātiō percutānea)

ōnis, f. transfuze

ōnis, f. transplantace

tātis,f. drsnatina (anat.)

ōnis,f. infekce močového ústrojí

inis f. zdraví zdravotní stav

icis,f. / m. křečová žíla

ginis,f. závrať

ātis,f. přilehlá oblast sousedství

inis f. panna

ōnis,f. podávání warfarinu léčba warfarinem