-
Rakovina - úvod (jen si přečti:)
- název rakovina („cancer“) odvozen od latinského slova označujícího kraba (řecky: karkinos = krab, onkos = náklad, břemeno)
- choroba způsobená maligním nádorem
- nádor („tumor“) - neoplazie, novotvar -patologický útvar vytvořený v tkáni mnohobuněčného organismu, jehož růst se vymkl kontrole
- postihuje rostliny, živočichy, člověka (není to nemoc moderní doby)
- milníky
- nejstarší zmínky: starý Egypt, 3000 – 1500 let před naším letopočtem (papyrus, popis nádoru prsu)
- Hippokrates: staré Řecko, 400 před naším letopočtem (zavedení termínu karkinos)
- Dr. Percivall Pott: Anglie, 1775 (vyšší výskyt rakoviny u kominíků, karcinogenní látka v sazích identifikována o sto let později)
- Wilhelm Röntgen, Německo, 1895 (objev paprsků, které se začaly používat pro radioterapii rakoviny
- Sidney Farber - 40. a 50. léta 20. století začátek chemoterapie rakoviny
- Hippokrates (400 př.n.l.) – aplikoval poznatky o mechanice tekutin na lidské tělo a jeho nemoci - 4 hlavní tekutiny: krev, černá žluč, žlutá žluč a hlen
- Galén (160 n.l.)
- záněty: horký a bolestivý otok = nadbytek krve
- chladné a vlhké vředy, puchýře, katary = nadbytek hlenu
- žloutenka = nadbytek žluté žluče
- rakovina a deprese = nadbytek černé žluče
- univerzální lék – pouštění žilou
- Vesalius (16. století) – studiem anatomie vyvrátil domněnku o existenci černé žluče
- základní charakteristika
- na buněčné úrovni genetická nemoc (důsledek mutací, které se přenášejí do dceřiných buněk)
- fenotyp nádorových buněk je dědičný (přenáší se do dalších buněčných generací)
- projevuje se změnou růstových a diferenciačních vlastností buněk a změnou jejich životaschopnosti
- začíná na úrovni jediné buňky
- Proč jsou rakovinné buňky nebezpečné?
- reprodukují se bez ohledu na potřeby organismu (nereagují na běžné buněčné signály)
- kolonizují tělní oblasti, které jsou vyhrazeny jiným buněčným typům
- narušují funkci postižených orgánů
- vyčerpávají organismus
- imunitní systém je obtížně odlišuje od buněk zdravých
- nádor je tvořen heterogenní a průběžně se dále vyvíjející populací buněk, které vykazují různou (a proměnlivou) citlivost k léčivům
-
charakterizuj Nádorové kmenové buňky
- malá populace buněk uvnitř nádoru nesoucí znaky „kmenovosti“ – schopnost diferenciace do různých buněčných variant, které jsou v nádoru přítomny, nízká proliferačníschopnost (běžné terapie jsou zaměřeny na rychle rostoucí buňky)
- často zodpovídají za znovuobjevení nádoru po léčbě
- zodpovídají za indukci nádoru po přenosu do zdravého organismu
-
Je rakovina dědičná nemoc?
- predispozice k tvorbě nádorů lze dědit: u vzácných familiálních rakovinných syndromů jsou zaznamenány zděděné zárodečné mutace
- běžné jsou nádory odvozené ze somatických buněk, ve kterých došlo k nežádoucí kombinaci nádorotvorných mutací
- zvýšená frekvence mutací/genomová nestabilita zvyšují riziko rakoviny
- Vývoj rakoviny: postupné hromadění genetických změn
- většina nádorů se objevuje v pokročilejším věku
-
jaký je rozdíl mezi benigními a maligními nádory?
- Nádory benigní (nezhoubné)
- pomalý růst
- podobnost s původní tkání (dobrá organizace buněk, vysoký stupeň diferenciace)
- ohraničenost, beze změny lokalizace
- většinou neohrožují život
- Nádory maligní (zhoubné)
- vysoká proliferace (velká jádra, jadérka - tvorba ribozomů, polyzomy - tvorba proteinů potřebných pro buněčné dělení)
- změny v morfologii, velikosti a tvaru buněk
- nižší stupeň diferenciace
- metastázují
-
I benigní nádory mohou být smrtelné! uveď příklad
- nadprodukce důležitých biologicky aktivních molekul (např. hormonů)
- Příklad: nádor žlaznatých buněk -Langerhansovy ostrůvky - přílišná sekrece inzulinu - hypoglykemie - smrt
- poloha nádoru narušuje nějakou životní funkci
- Příklad: mozkové výstelka - narušení funkce vitálních center mozku - smrt
-
jak jsou nádory pojmenovány? (Klasifikace
a nomenklatura nádorů)
- název odráží původní tkáň, kde nádor vznikl
- přípona určuje, zda se jedná o nádor benigní nebo maligní
- -om (benigní)
- -karcinom (maligní epiteliální tkáň)
- -sarkom (maligní konektivní tkáň nebo sval)
Typizace nádorů - příklady
-
Většina lidských nádorů je odvozena z jaké tkáně?
- z epitelů
- epitely jsou povlaky buněk, které vystýlají tělní dutiny a pokrývají tělní povrch
- nádory epiteliálních buněk (karcinomy) tvoří největší skupinu lidských nádorů (více než 80% úmrtí na rakovinná onemocnění v západním světě)
- zahrnují nádory ústní dutiny, jícnu, žaludku, malého a velkého střeva, konečníku, kůže, prsu, slinivky, plic, jater, vaječníku, žlučníku a močového měchýře
-
Indukce sarkomů u kuřat - o co šlo?
- Peyton Rous – Nobelova cena 1966
- důkaz účasti virů u některých typů rakoviny
-
RSV je retrovirus odvozený od viru ...
-
Akutně transformující retroviry transdukují ...
- onkogeny
- ALE: Akutně transformující retroviry běžně neinfikují člověka
-
co víš o genu src?
- = Akutně transformující retrovir
- virus Rousova sarkomu (RSV)
obsahuje gen (src), který se uplatňuje při vzniku rakoviny, ale nezajišťuje žádnou virovou funkci - normální buňky obsahují příbuzný gen, který kóduje tyrosin kinázu Src
- normální gen (c-src) je protoonkogen, virový gen (v-src) je onkogen, kódující konstitutivně aktivní mutantní formu tyrosin kinázy
-
jaký podíl na rakovině mají Pomalu transformující retroviry?
- netransdukují onkogeny
- ALE
- integrují se do blízkosti buněčného protoonkogenu a podřídí jeho expresi svému promotoru: tím jej aktivují na onkogen
-
DNA-nádorové viry také obsahují onkogeny, ale ty se uplatňují jako přirozené regulátory virové replikace, tz. že ...
nemají buněčné protějšky
“rané” virové proteiny fungují jako onkoproteiny nebo inhibitory nádorových supresorů
-
uveď příklad DNA nádorových virů
- SV40, Adeno, Papiloma
- rostou v klidových buňkách
- používají hostitelský aparát pro replikaci vlastní DNA
- stimulují přechod hostitelské buňky do S fáze
-
Postupnost kancerogeneze spočívá v ...
- hromadění mutací
- Nádor vzniká postupnou přeměnou zdravých buněk
- Mezi zcela normálním a vysoce maligním fenotypem je široké spektrum přechodných stádií. To signalizuje, že vývoj nádoru je složitý a vícestupňový proces.
-
Podmínkou přeměny zdravé buňky na nádorovou je kombinace následujících mutací v jedné buňce:
- mutace umožňující přežití a růst bez ohledu na vnější a vnitřní signály řídící růst, diferenciaci a apoptózu
- mutace umožňující únik z rodné tkáně
- mutace umožňující přežití a proliferaci v cizích tkáních
- mutace stimulující genetickou nestabilitu ("but not too much"!)
-
Které typy genů jsou při kancerogenezi mutovány?
- (A) protoonkogeny
- (B) nádorové supresory
-
co dělají protoonkogeny?
- pozitivně ovlivňují buněčný cyklus (urychlují jej)
- kancerogenní jsou mutace způsobující hyperaktivitu jejich produktů („gain-of-function mutation“)
- dominantní charakter mutací
-
co dělají nádorové supresory?
- negativně ovlivňují buněčný cyklus (zpomalují jej)
- v případě poškození DNA umožňují její opravu
- kancerogenní jsou mutace eliminující jejich funkci („loss-of-function mutation“)
- recesivní charakter mutací
Většina nádorových supresorů funguje jako negativní regulátory buněčného cyklu
-
Selhání kontroly buněčného dělení
souvisí s poruchou ...
-
jaký je vztah mezi Protoonkogeny a onkogeny?
- protoonkogeny - přirozená součást genomu, plní fyziologické funkce, obvykle spojené s růstem a proliferací
- mutací nebo aktivací virem se protoonkogeny mění na transformující onkogeny
-
jaký je význam onkogenů?
- onkogeny kódují onkoproteiny
- onkoproteiny se zapojují do mitogenních signálních drah a signalizací spojených s diferenciací nebo apoptózou
- na úrovni buňky se chovají dominantně, porucha v jedné kopii již vyvolává účinek (účinek jednoho onkogenu ale k vyvolání nádoru většinou nestačí)
- až na malé výjimky (např. onkogen ret) onkogeny nejsou dědičné (z rodičů na potomstvo)
-
vyjmenuj Funkce onkoproteinů
- růstové faktory
- receptory pro růstové faktory
- nitrobuněčné přenašeče
- transkripční faktory
- regulátory apoptózy
- proteiny řídící buněčný cyklus
- proteiny zapojené do oprav DNA
-
Onkoproteiny mohou být kódovány viry, uveď příklady
- glykoprotein gp55 retroviru SFFV („spleen focus-forming virus“) indukuje erytroleukémii u myší
- gp55 je transmembránový protein schopný vyvolat dimerizaci a aktivaci receptoru EPO za nepřítomnosti jeho přirozeného ligandu
- vznik nadměrného množství erytrocytů
-
Jak aktivující mutace receptorových kináz napomáhají karcinogenezi?
- aktivující mutace nebo silná exprese receptorů pro růstové faktory mohou vyvolat transformaci buňky
- specifická bodová mutace mění normální receptor Her2 na onkoprotein Neu, který vytváří dimery a vykazuje kinázovou aktivitu i za nepřítomnosti ligandu
- delece domény pro vazbu ligandu receptoru pro EGF způsobuje vznik konstitutivně aktivní dimerizující formy (ErbB)
- v obou případech ztráta kontroly aktivity receptoru
-
Onkogeny často kódují konstitutivně aktivní proteiny zapojené do signalizací, např. kinázová aktivita c-Src je inhibována ...
- fosforylací Tyr 527
- tyrosin 527 často chybí u onkoproteinů Src, které vykazují konstitutivní aktivitu (tj. nemusí být aktivovány fosfatázou)
- např. v-Src RSV postrádá 18 C-koncových AA, včetně Tyr 527
-
uveď konkrétní příklady Funkce nádorových supresorů:
1. negativní regulátory buněčného cyklu
2. negativní regulátory prorůstových buněčných signalizací
3.pozitivní regulátory mezibuněčné adheze
4. složky aparátu rozeznávajícího poškození DNA a reparačního aparátu
- 1. Rb, p16
- 2. WT-1 inhibuje EGR-1; NF-1 inhibuje RAS
- 3. APC, DCC
- 4. p53, MSH2, MLH1
- Mutace nádorových supresorů jsou u nádorů velmi časté
- postihují i sporadické (nedědičné) formy nádorů
- příklady mutací nádorových supresorů u nádorů tlustého střeva:
- mutace p53 nalezeny v 70% sporadických nádorů tlustého střeva
- mutace APC nalezeny v 70% sporadických nádorů tlustého střeva
- mutace MSH2 nalezeny v 15% sporadických nádorů tlustého střeva
-
jakými způsoby dochází kinaktivaci nádorových supresorů?
- mutace
- metylace DNA
- zablokování genové exprese
-
popiš Postupou přeměnu zdravé střevní buňky
na nádorovou
- ztráta nádorového supresoru APC s následkem stabilizace β-kateninu a ovlivnění mezibuněčné adheze- vzniká malý výrůstek - polyp
- stimulující mutace ras- benigní adenom
- oslabující mutace nádorových supresorů DCC a p53; DCC se účastní regulace mezibuněčných kontaktů; p53 je součástí kontrolního bodu monitorujícího stupeň poškození DNA v buněčném cyklu- “late”
- adenom a karcinom
-
který supresor způsobuje retinoblastom?
- Nádorový supresor Rb
- dědičná (familiální) forma: predispozice k rakovině (nádor retinoblastom, zhoubný nádor sítnice, je častý v dětském věku)
- sporadická forma: postupná inaktivace obou alel Rb
-
co to je teorie dvou zásahů a kdo ji vymyslel?
- Alfred Knudson
- model vzniku rakoviny u osob se zděděnou predispozicí a osob bez dědičné zátěže
- Mechanismy ztráty heterozygotnosti
-
-
co je to a jak vzniká CML?
- translokace t(9; 22) vedoucí ke vzniku onkogenu bcr-abl je spojena s chronickou myeloidní leukémií (CML)
- markerem je přítomnost “Filadelfského” chromozomu
-
Příčinou CML je selhání ...
Lékem je ...
- regulace c-Abl
- c-Abl je tyrozin kináza - napomáhá transkripci genů zapojených do buněčného cyklu
- Proteinová chiméra Bcr-Abl má vysokou konstitutivní tyrozin kinázovou aktivitu
- Úspěch protinádorové terapie: Gleevec/Imatinib -inhibuje aktivitu chimérické kinázy blokováním jejího aktivního místa
- vysoce specifická a netoxická terapie CML
-
charakterizuj Vlastnosti nádorových buněk (stačí si přečíst:)
- klonální původ – nádory jsou obvykle odvozeny od jediné deregulované neoplastické buňky
- neregulovaný růst – nádorové buňky nereagují na normální regulační mechanismy ovlivňující růst, ale neomezeně proliferují
- změněná tkáňově specifická afinita –nádorové buňky prorůstají za hranice původní tkáně – metastázy
změněné biochemické vlastnosti, které zvyšují růstový potenciál: - - zvýšená glykolytická aktivita umožňující růst i za snížených koncentrací kyslíku
- - sekrece hydrolytických enzymů umožňujících degradaci bazálních membrán a dalších struktur mimobuněčné matrix
- - tvorba angiogenních faktorů
- pozměněný cytoskelet – chybná organizace cytoskeletu a změněná buněčná morfologie
- chromozomové abnormality – změny v počtu chromozomů, časté delece, translokace a genové duplikace
- neomezený růst v tkáňové kultuře - nádorové buňky jsou obvykle nesmrtelné a mohou být neomezeně kultivovány in vitro
- From Hanahan and Weinberg (2000) Cell 100:57
-
From Hanahan and Weinberg (2011) Cell 144: 645
Neadekvátní chování nádorových buněk nevzniká de novo, ale souvisí s vyjádřením jinak normálních vlastností buněk v nesprávném místě a čase. - Frost and Levin (1992):
- „There is nothing that a metastatic cell can do that is not a routine task for normal cells“.
Mobilita je vlastností mnoha normálních buněk - např. granulocytů, lymfocytů, monocytů a makrofágů, myogenních kmenových buněk somitů, primordiálních zárodečných buněk
Agresivní chování nádorových buněk vůči okolním tkáním má rovněž fyziologickou obdobu- např. proces oplodnění - probíhá mimo dělohu
- vyvíjející se embryo se dostává do dělohy až v okamžiku, kdy je schopné implantace děložní výstelky
- implantaci embrya zajišťují agresivní trofoblastové buňky, které mají schopnost rozložit děložní výstelku, včetně matrix konektivní tkáně a mateřských krevních
- kapilár (účast proteáz)
- obdobnou vlastnost mají buňky nádorové
-
-
Rakovina: Nezávislost na růstových faktorech - mechanismy?
- 1. Změna signálních drah
- 2. Změna transmembránových přenašečů signálu
- 3. Změna charakteru růstových faktorů nebo způsobu jejich tvorby
- zdravé buňky nemohou proliferovat bez růstových signálů
- mnohé onkogeny v buňkách stimulují signální dráhy, které jsou ve zdravých buňkách aktivní pouze za přítomnosti růstových faktorů
- snížená závislost na růstových faktorech je zřejmá u nádorových buněk pěstovaných in vitro
-
jaký rozdíl mezi heterotypickou a autokrinní signalizací?
- Změna charakteru růstových faktorů nebo způsobu jejich tvorby
- zdravé buňky obvykle produkují růstové faktory pro jiné buňky (heterotypická signalizace)
- nádorové buňky získávají schopnost syntetizovat růstové faktory, na které jsou citlivé (autokrinní stimulace)
- např. PDGF - produkován glioblastomy
-
jakým způsobem dochází při rakovině ke změně transmembránových přenašečů signálu?
- zvýšená exprese genů kódujících povrchové receptory pro růstové faktory- zvýšení citlivosti buňky k běžným koncentracím růstových faktorů (např. exprese EGF receptoru je zvýšena u nádorů žaludku,
- mozku a prsu)
- změna struktury receptoru- konstitutivní aktivita
-
Ve změně signálních drah u rakoviny má hlavní úlohu ...
- kaskáda Ras-MAPK
- proteiny Ras jsou pozměněny u 25% lidských nádorů
- je pravděpodobné, že růstové signální dráhy jsou deregulovány u všech lidských nádorů
-
vysvětli princip necitlivosti na protirůstové signály u rakoviny
- Zdravá tkáň
- existence protirůstových signálů v podobě rozpustných faktorů a inhibitorů imobilizovaných v matrix a na povrchu buněk
- na protirůstové signály buňka (např. TGF β) reaguje stejně jako na růstové faktory (prostřednictvím receptorů a nitrobuněčných signálních kaskád)
- Nádorová buňka může ztratit citlivost na TGFβ:
- snížením exprese receptorů
- mutací v genu kódujícím receptor
- mutací v genu kódujícím některý z dalších nitrobuněčných přenašečů (proteiny SMAD)
-
charakterizuj Metastázy
- přechod nádorových buněk z primárního
- nádoru do nové tělní lokalizace, ve které je dostatek prostoru a výživy
- umožněno změnami dvou typů proteinů
- - proteinů, které zajišťují upevnění buněk k okolním buňkám (CAM) a matrix (integriny)
- - mimobuněčných proteáz (zvýšená exprese genů kódujících proteázy, snížená exprese genů kódující inhibitory proteáz)
- Lokalizaci buněk ve tkáních určují adhezivní molekuly a receptory
-
- Metastázová kaskáda:
- rozrušení bazální membrány
- oddělení buněk
- pohyb buněk
- invaze
- penetrace vaskulárního systému
- cirkulace rakovinných buněk
- opuštění krevního řečiště
-
co dělají nádorové buňky s bazální membránou?
- bazální membrána je tenká vrstva mimobuněčné matrix
- odděluje epiteliální buňky od prokrvených konektivních tkání
- bazální membrána musí být rozrušena, aby nádorové buňky získaly přístup ke krevnímu toku
- rozklad membrány zajišťují enzymy (proteázy)
- katepsin B je proteolytický enzym rozkládající složky bazální membrány- jeho hladina stoupá v krvi pacientů s nádory gastrointestinálního traktu a především u metastázujících nádorů plic a jater (marker metastázování)
-
jak od sebe nádorové buňky oddělí buňky?
- nádorové buňky mají sníženou vzájemnou přilnavost
- důsledek redukce exprese genů pro adhezivní povrchové molekuly (kadheriny, kateniny)
- normální buňky téhož typu se od sebe v tkáni neoddělují
- transfekce invazivních buněk cDNA kódující kadherin E snižuje jejich invazivitu
-
jakou pohyblivost mají nádorové buňky?
- nádorové buňky mají zvýšenou pohyblivost
- existují enzymy, jejichž přítomnost koreluje s pohyblivostí a metastatickým potenciálem buněk (např. glyceraldehyd-3-fosfát dehydrogenáza)
- cytokin AMF („ autocrine motility factor“) stimuluje pohyb buněk
- - produkován nádorovými liniemi
- - indukuje tvorbu pseudopódií
-
definuj invazi buněk
- průnik buněk konektivní tkání ke kapilárám
- obdoba překonání bazální membrány
- syntéza kolagenázy I a dalších rozkladných enzymů
- Penetrace vaskulárního systému
- nádorové buňky se šíří krevními nebo lymfatickými kapilárami
- tlusté stěny kapilár se překonávají obtížně, zřejmě využívány drobné strukturní poruchy v nově tvořených kapilárách
- drobnými mezerami se buňky dostávají do kapiláry (diapedeza)
-
co to je angiogeneze a které faktory ji ovlivňují? Jak ji mění nádorové buňky?
- angiogeneze = růst nových krevních vlásečnic
- život všech buněk je závislý na přísunu živin a kyslíku
- tvorba kapilár závisí na rovnováze mezi induktory angiogeneze (např. FGF, VEGF) a inhibitory angiogeneze (např. trombospondin-1)
- růst nádoru je omezen stupněm prokrvení; za nepřítomnosti živin a kyslíku nádor nemůže dosáhnout větší velikosti než průměru 1 mm3 (nekróza buněk ve středu kolonie nádorových buněk)
- nádorové buňky ve zvýšené míře tvoří induktory angiogeneze a méně inhibitorů angiogeneze
- nádorové buňky produkují angiogenní faktory
-
-
Při růstu cév se uplatňují 2 mechanismy:
- – angiogeneze – růst nových cév ze starých
- – vaskulogeneze – tvorba cév „z ničeho“ – tj. sestavením a diferenciací endoteliálních prekurzorů u embrya
- kyslík ve tkáních difunduje do vzdálenosti 100 mikronů (0,1 mm)
- Normální vaskulatura (vpravo) je velmi uspořádaná ve srovnání s vaskulaturou nádoru (vlevo)
- Časté jsou ohyby, nepravidelnosti, rozdíly ve velikosti
-
proč ovlivňovat angiogenezi u nádorů?
- angiogeneze je výsledkem dynamické rovnováhy mezi pro- a antiangiogenními faktory; pro terapii je vhodné odstranit proangiogenní faktory a přidat antiangiogenní
- cévy v nádorech jsou podobné běžným cévám, ale mají nižší stupeň organizace, mění se jejich průměr, mají heterogenní vzhled
- u různých nádorů vypadají cévy různě, protože vznikly působením různých kombinací pro- a antiangiogenních faktorů
- Látky s anti-angiogenním účinkem: potenciální léčiva
- - protilátky proti pozitivním regulátorům -VEGF or FGF-2 nebo jejich receptorům (zatím nejúspěšnější)
- - inhibitory matrixových metaloproteináz
- Angiostatin: vnitřní doména plasminogenu, 38 kDa, přímo snižuje proliferaci endoteliálních buněk, zvyšuje apoptózu
- Endostatin: C-koncový peptidový fragment kolagenu 18 , 20kDa, neovlivňuje proliferaci, ale zvyšuje apoptózu a tím snižuje počet krevních cév vyživujících nádory
-
jakým způsobem získávají nádorové buňky neomezený replikační potenciál?
- buňky pěstované v kultuře procházejí omezeným počtem dělení, pak se dělit přestávají, stárnou a odumírají
- inaktivací proteinů Rb a p53 buňky získávají schopnost dělení po další generace až do nástupu „krize“
- buňky ve stadiu „krize“ jsou charakterizovány častými změnami karyotypu (vznik fúzních chromozomů) a masivně odumírají
- vzácně dojde k vzniku nesmrtelné buňky (frekvence 1:107)
- většinu nádorových buněk lze úspěšně pěstovat in vitro
-
zopakuj si telomery:)
- zajišťují počítání dělení buněk
- konce chromozomů složené z několika tisíců opakování krátké nukleotidové sekvence
- během každého buněčného cyklu dochází ke ztrátě 50-100 pb z konce každého chromozomu
- postupná eroze telomer vede ke ztrátě schopnosti chránit konce chromozomové DNA před chromozomovými fúzemi, které ve zdravém těle nejsou tolerovány a vedou k smrti buňky
- udržování telomer je běžné u všech typů maligních buněk (následek vysoké exprese telomerázy)
- zvýšení exprese telomerázy v buňkách in vitro prodlužuje počet pasáží, kterými buňka může projít
-
jakým způsobem mohou nádoroé buňky uniknout apoptóze?
- rakovinné buňky se neřídí regulačními signály pro buněčnou smrt
- zdravé buňky mohou žít jen za přítomnosti růstových faktorů, jinak odumírají apoptózou x nádorové buňky přežívají i bez růstových faktorů
- zdravé buňky s poškozenou DNA odumírají apoptózou x nádorové buňky nikoliv
- rezistence k apoptóze je jedním z důvodů zvýšené životaschopnosti nádorových buněk
-
popiš Stádia vývoje nádoru dle patologů: „grading / staging“
- GRADE vyjadřuje stupeň diferenciace nádorových buněk, míru jejich cytologické odlišnosti od buněk zdravých a frekvenci mitotických buněk uvnitř nádoru
- nízký „grade“ charakterizuje dobře diferencované nádory s minimálním počtem cytologických abnormalit a nízkou frekvencí mitotických buněk
- vysoký „grade“ signalizuje, že nádory jsou složeny z málo diferencovaných buněk se zřetelnými cytologickými změnami a vysokou frekvencí mitóz
- STAGE vyjadřuje velikost nádoru, rozsah jeho přechodu do okolní tkáně, rozšíření do lymfatických uzlin a přítomnost nebo nepřítomnost kostních metastáz
- Podle amerického systému AJC se rozlišuje T stage udávající velikost nádoru a stupeň penetrace do okolní tkáně, N stage udávající přítomnost nádoru v uzlinách a M stage udávající existenci metastáz v kostech.
- GRADE THE TUMOR!
- STAGE THE PATIENT!
|
|