zakladnipojmy genetika

  1. Fenotyp
  2. a) je podmíněn genotypem
    • b) je soubor všech genů
    • c) je určován vždy jen haploidní sadou chromosomů
    • d) závisí pouze na genotypu

    a
  3. gen




    A)
  4. čisté linie




    C)
  5. čisté linie




    B)
  6. při monogenní dědičnosti




    B)
  7. fenotyp je

    a) je podmíněn genotypem
    b) téměř vždy ovlivněn prostředím
    c) obvykle determinován třemi alelami
    d) nezávislý na genotypu
    a,b
  8. alela




    D)
  9. genotyp je




    D)
  10. pojem aktivní alela




    B)
  11. koeficient dědivosti (h2)




    A)
  12. genofondem rozumíme




    C)
  13. kvalitativní znaky




    B)
  14. genofond je




    D)
  15. kvantitativní znaky jsou




    D)
  16. geny malého účinku




    A)
  17. kvantitativní znaky jsou




    B)
  18. pojem aktivní alela




    B)
  19. koeficient dědivosti (h2)




    C)
  20. genofondem rozumíme




    A)
  21. autogamická populace

    a) je tvořena všemi jedinci hermafroditickými
    b) je tvořena jedinci, kteří se rozmnožují samoopylením
    c) je ve všech znacích panmiktická
    d) je např. populace lidská
    a,b
  22. alogamická populace

    a) je obvykle tvořena organismy s odděleným pohlavím
    b) je např.populace lidská
    c) je tvořena organismy, které se rozmnožují samoopylením
    d) je tvořena vždy dvěma čistými liniemi
    a,b
  23. soubor genů celé populace se nazývá




    D)
  24. chromosomové genetické mapy




    D)
  25. strukturní gen

    a) obsahuje informaci pro konkrétní formu příslušného polypeptidu
    b) je synonymum pro znak jedince
    c) má vždy pouze jednu formu
    d) může kódovat i RNA
    a,d
  26. mutace




    A)
  27. strukturní geny

    a) mohou kódovat bílkoviny
    b) mohou kódovat RNA
    c) se aktivují prostřednictvím své promotorové oblasti
    d) mají v lidském genomu vzájemně odlišnou délku
    a,b,c,d
  28. teorii vzniku živých forem samoplozením vyslovil




    B)
  29. Prvé systémy živé přírody byly sestaveny




    D)
  30. Studiem bakterií se zabýval

    a) Louis Pasteur
    b) Carl Linné
    c) R.Koch
    d) I.P.Pavlov
    a,c
  31. První veřejnou anatomickou pitvu v Praze provedl




    A)
  32. Původce tuberkulózy objevil




    C)
  33. Význam molekulární struktury DNK pro přenos dědičné informace objasnil




    B)
  34. Hippokrates žil v




    C)
  35. Buněčnou hmotu nazval protoplazmou jako první




    D)
  36. William Harvey

    a) sestrojil mikroskop
    b) objasnil krevní oběh člověka
    c) odmítl teorii samoplození
    d) objevil krevní skupiny
    b,c
  37. Jedním ze zakladatelů paleontologie jako vědního oboru na přlomu 18. a 19.století byl




    C)
  38. Tzv.základní biogenitický zákon stanovil




    D)
  39. Myšlenku o kataklyzmatech (obrovských katastrofách) vyslovil




    A)
  40. průkaz určité alely u skupiny pacientů s určitým znakem častěji než by odpovídalo náhodě




    D)
  41. označení autosomální dědeičnost značí, že znak




    B)
  42. matroklinní dědičnost




    B)
  43. výběrová manželství




    A)
  44. dominantní dědičnost znaku




    C)
  45. kodominantní dědičnost

    a) nabyla u člověka popsána
    b) je typická např.pro alely A a B systému AB0
    c) je pojem pro vyjádření obou alel heterozygotů ve fenotypu
    d) je typická pro dědičnosti antigenů
    b,c,d
  46. recesivní dědičnost

    a) je v lidské genetice výjimečná
    b) je pojem pro vyjádření znaku pouze u recesivních homozygotů
    c) je nejčastější typ dědičnosti monogenních chorob člověka
    d) je charakterizována genotypovým štěpným poměrem 1:2:1 v F2 generaci
    b,c,d
  47. složený  heterozygot je pojem pro




    B)
  48. civilizační choroby




    B)
  49. Příbuzenský sňatek

    a) je sňatek dvou osob se společnými předky kdykoli v dávné minulosti
    b) je sňatek dvou osob se společnými předky v prvé, druhé nebo třetí generaci
    c) zvyšuje riziko recesivně dědičných znaků
    d) zvyšuje riziko dominantně dědičných znaků
    b,c
  50. koeficient příbuznosti 1/2 je mezi

    a) sourozenci
    b) otcem a dcerou
    c) matkou a synem
    d) otcem a synem
    a,b,c,d
  51. variabilní expresivita znaku




    C)
  52. neúplná penetrance




    B)
  53. znaky pohlavně vázané (X vázané)

    a) jsou podmíněny geny lokalizovanými jen na X chromosomu
    b) se v rodinách předávají jen přes ženy-nosičky
    c) dominantně dědičné postihují častěji ženské pohlaví
    d) postihují jen mužské pohlaví
    a,c
  54. pleiotropní efekt genu značí, že




    C)
  55. heterogenně podmíněný znak

    a) je podmíněn samostatným účinkem mutací různých genů
    b) je charakterizován různým stupněm vyjádření ve fenotypu
    c) se může v některých rodinách dědit dominantně, v jiných recesivně
    d) je znak jehož manifestace může přeskakovat generace
    c,d
  56. dominantně dědičným znakem člověka je

    a) otoskleróza
    b) cystická fibróza
    c) diabetes mellitus I i II. typu
    d) polycystická choroba ledvin, typ dospělých
    a,d
  57. recesivně dědičným znakem člověka je

    a) adrenogenitální syndrom
    b) diabetes mellitus I. a II.typu
    c) cystická fibróza
    d) polycystická choroba ledvin, typ dospělých
    a,c
  58. X vázaným dědičným znakem člověka je

    a) hemofilie A a B
    b) Rh krevní skupina
    c) barvoslepost
    d) azoospermie
    a,c
  59. mnohotná alelie




    C)
  60. genetická vazba

    a) je podmíněna interakcí genů
    b) má jen teoretický význam
    c) je využívána v genetické konzultaci, cytogenetice a molekulární genetice
    d) je podmíněna blízkou lokalizací genů na jednom chromosomu
    c,d
  61. jednotka cM (centimorgan)




    D)
  62. mezi interakce nealelních genů patří

    a) komplementarita
    b) epistáze
    c) exkluze
    d) kodominance
    a,b
  63. polygenní dědičnost se od monogenní dědičnosti znaků odlišuje

    a) větším podílem vlivů prostředí na utváření fenotypu
    b) vyloučením efektu dominance některých genů
    c) účastí genů malého účinku (minor genů)
    d) typickým genotypovým štěpným poměrem v F1 generaci
    a,c
  64. dědivost

    a) je schopnost dědit určitý znak
    b) vyjadřuje podíl geneticky podmíněné variability na variabilitě znaku
    c) je dána podílem VA/ VA + Vp
    d) je podíměna působením genů malého účinku a prostředí
    b,c,d
  65. z multifaktoriálně dědičných znaků člověka má nejvyšší dědivost




    B)
  66. aditivní interakce alel

    a) vyjadřuje jejich přídavný efekt ve fenotypu
    b) je typická pro polygenní dědičnost
    c) je interakce při které se sčítá účinek alel ve fenotypu
    d) je typická pro multifaktoriální dědičnost
    a,b,c,d
  67. model polygenní dědičnosti s prahovým efektem

    a) vysvětluje mechanismus dědičnosti alternativních znaků s polygenní disposicí
    b) předpokládá normální rozložení frekvence genotypů v souboru
    c) vysvětluje dědičnosti většiny vrozených vad
    d) vysvětluje částečně i dědičnost některých civilizačních chorob
    a,b,c,d
  68. znaky s multifaktoriální dědičností jsou ovlivněny

    a) aditivním účinkem alel
    b) interakcí genotypu a prostředí
    c) dominantním efektem alel
    d) vlivy prostředí
    a,b,d
  69. při nepohlavním rozmnožování




    C)
  70. cytogenetickým mechanismem při nepohlavním rozmnožování je




    C)
  71. genotypová variabilita je předpokladem




    C)
  72. gamety mají




    C)
  73. haploidní počet chromosomů je obvykle přítomen v

    a) gametě
    b) jaterní buňce
    c) spermii
    d) zygotě
    a,c
  74. gamety obratlovců




    B)
  75. izogamie znamená, že




    A)
  76. pokud jsou samčí a samičí gonády na jednom jedinci hovoříme o




    C)
  77. gamety jednoho jedince při pohlavním rozmnožování

    a) mají z každého chromosomálního páru vždy po jednom chromosomu
    b) vznikají z diploidních somatických buněk procesem meiózy
    c) mají diploidní počet chromosomů
    d) mají všechny stejnou genetickou výbavu
    a,b
  78. pólová buňka




    D)
  79. vniknutí spermie do vajíčka je impulsem k dokončení

    a) druhého zracího dělení (meiózy II)
    b) prvního zracího dělení (meiózy I)
    c) heterotypického dělení
    d) homeotypického dělení
    a,d
  80. gamety jsou




    B)
  81. zygoty jsou

    a) oplozená vajíčka
    b) pohlavní buňky
    c) buňky s polovičním počtem chromosomů
    d) buňky s diploidním početem chromosomů
    a,d
  82. při dihybridizmu




    D)
  83. jedinec s genotypem AaBb tvoří při nezávislé kombinaci obou genů

    a) čtyří typy gamet
    b) 75% gamet jednoho typu a 25% druhého typu
    c) gamety Aa, Bb
    d) gamety se shodnou frekvencí
    a,d
  84. Dihybrid AaBb tvoří za podmínek nezávislé kombinace obou genů




    B)
  85. fenotypový štěpný poměr 1:1:1:1 platí pro křížení

    a) dvou dvojnásobných heterozygotů
    b) dvojnásobného heterozygota s recesivním homozygotem při nezávislé segregaci obou genů
    c) dvou homozygotů při neúplné dominanci
    d) recesivního hmozygota s heterozygotem při dihybridizmu a nezávislé segregaci obou genů
    b,d
  86. při dihybridizmu za podmínek volné kombinovatelnosti obu genů




    B)
  87. jedinec s geneotypem AABb tvoří

    a) gamety A,B,b
    b) 75% gamet jednoho typu a 25% druhého typu
    c) 50% gamet s oběma dominantními alelami
    d) dva typy gamet
    c,d
  88. fenotypový štěpný poměr 1:1:1:1 platí za podmínek volné kombinovatelnosti pro křížení




    D)
  89. u autosomálně lokalizovaných genů jsou výsledky recipročního křížení




    C)
  90. stav, kdy je fenotyp heterozygotního jedince odlišný od fenotypu dominantního i recesivního homozygota, nacházíme při následujícím vztahu mezi alelami téhož genu

    a) úplná dominance
    b) neúplná dominance
    c) kodominance
    d) úplná recesivita
    b,c
  91. při úplné dominanci A nad a je heterozygot Aa fenotypově




    C)
  92. při neúplné dominanci A nad a je heterozygot Aa fenotypově

    a) odlišný od obou homozygotů
    b) shodný s AA
    c) shodný s aa
    d) v rozmezí fenotypů AA a aa
    a,d
  93. při křížení dvou různých homozygotů (AA x aa)




    C)
  94. při neúplné dominanci při křížení dvou různých homozygotů

    a) heterozygotní genotyp potomků vede ke vzniku vlastního fenotypu
    b) jsou potomci stejní jako jeden z rodičů
    c) nacházíme štěpení 1:1
    d) dochází v F1 generaci ke vzniku nového fenotypu
    a,d
  95. při křížení recesivního homozygota s heterozygotem (aa x Aa)




    D)
  96. při úplné dominanci při křížení dominantního homozygota s heterozygotem (AA x Aa)




    C)
  97. při úplné dominanci a křížení dvou heterozygotů (Aa x Aa)

    a) mají 1/4 potomků fenotyp, který odpovídá recesivnímu homozygotovi
    b) jsou všichni potomci stejní
    c) jsou 2/4 potomků heterozygoti
    d) převládají mateřské znaky
    a,c
  98. při křížení dvou dominantních homozygotů se v jejich potomstvu




    D)
  99. soubor všech pozorovatelných vlastností a znaků organismu se nazývá




    D)
  100. genotypový štěpný poměr při křížení dvou heterozygotů (Aa x Aa) je




    A)
  101. parentální generace (P) v mendelovském experimentu je představována následujícím zápisem




    A)
  102. v 1. filiální generaci (F1) při monohybridizmu s neúplnou dominancí jsou všichni jedinci




    B)
  103. při dihybridizmu tvoří heterozygot (AaBb) za podmínek volné kombinovatelnosti následující počet typů gamet




    B)
  104. různé formy jednoho a téhož genu se nazývají




    A)
  105. je-li vlastnost (znak) geneticky podmíněna párem funkčně shodných alel, hovoříme o




    D)
  106. je-li vlastnost (znak) geneticky podmíněna párem funkčně odlišných alel, hovoříme o




    D)
  107. kodominance je stav kdy

    a) se ve fenotypu projevuje funkce obou alel téhož genu nezávisle na sobě
    b) genotypový i fenotypový štěpný poměr v F2 generaci je shodný
    c) neplatí pravidlo o uniformitě F1 hybridů
    d) heterozygotní jedinci jsou shodní s oběma typy homozygotů
    a,b
  108. jestliže dominantní alela v heterozygotním genotypu nestačí zajistit fenotypový projev, který by odpovídal dominantně homozygotnímu genotypu

    a) hovoříme o neúplné dominanci
    b) heterozygotní jedinci jsou fenotypově odlišní od obou typů homozygotů
    c) je štěpný fenotypový poměr v F2 generaci 1:2:1
    d) F1 jedinci nejsou uniformní
    a,b,c
  109. homozygotní výchozí rodičovské organismy se v mendelovském experimentu označují jako




    A)
  110. pokud jsou rodiče genotypově odlišnými homozygoty (AA x aa)

    a) jsou jejich potomci v F1 generaci uniformní
    b) je fenotypový štěpný poměr F1 generace 1:1
    c) je genotypový štěpný poměr F2 generace 3:1
    d) může být fenotypový štěpný poměr v F2 generaci 1:2:1
    a,d
  111. v F2 generaci vzniká při dihybridním křížení za podmínek volné kombinovatelnosti

    a) 9 rozdílných genotypů
    b) při vztahu úplné dominance fenotypový poměr 9:3:3:1
    c) při vztahu úplné dominance genotypový poměr 1:1:1:1
    d) uniformní potomstvo
    a,b
  112. křížíme-li jedince parentální generace AA x aa (A neúplně dominantní nad a)

    a) vzniká v F1 generaci uniformní potomstvo
    b) jsou heterozygoti Aa fenotypově shodní s rodičem AA
    c) je štěpný fenotypový a genotypový poměr v F2 generaci stejný
    d) vzniká v F2 generaci genotypový poměr 1:2:1
    a,c,d
  113. při křítení jedinců parentální generace AA x aa (A úplně dominantní nad a)

    a) vzniká v F1 generaci heterozygotní potomstvo
    b) lze fenotypově odlišit potomky Aa od aa
    c) je v F2 generaci fenotypový a genotypový štěpný poměr stejný
    d) je v F2 generaci genotypový poměr 3:1
    a,b
  114. při křížení jedinců parentální generace AA x BB (A kodominantní s B)

    a) vzniká v F1 generaci uniformní potomstvo
    b) v F1 generaci jsou jedinci fenotypově shodní s rodičem AA
    c) je v F2 generaci fenotypový a genotypový štěpný poměr shodný
    d) je v F2 generaci fenotypový poměr 1:2:1
    a,c,d
  115. při monohybridizmu s neúplnou dominancí nacházíme v F2 generaci

    a) 2 rozdílné fenotypy
    b) 50% jedinců s fenotypem odlišným od parentální generace
    c) 3 různé fenotypové třídy
    d) 2 genotypy
    b,c
  116. při dihybridizmu s úplnou dominancí alel obou genů a jejich volnou kombinovatelností nacházíme v F2 následující počet různých fenotypů




    C)
  117. v F2 generaci u dihybridizmu s úplnou dominancí a volnou kombinovatelností obou genů nlézáme




    A)
  118. při úplné dominanci křížením heterozygota s recesivním homozygotem při monohybridizmu získáme

    a) potomstvo se dvěma odlišnými genotypy
    b) uniformní potomstvo
    c) fenotypy shodné s parentální generací
    d) pouze recesivní homozygoty
    a,c
  119. při monohybridizmu tvoří heterozygoti v F2

    a) potomstvo s třemi různými genotypy
    b) jeden typ gamet
    c) potomstvo s náhodnou kombinací alel
    d) gamety s alelami Aa
    a,c
  120. při monohybridizmu a úplné dominanci křížením heterozygota s recesivním homozygotem získáme

    a) dva fenotypy v poměru 1:1
    b) uniformní potomstvo
    c) shodný genotyp všech jedinců
    d) 50% potomků s výskytem recesivních znaků
    a,d
  121. při monohybridizmu tvoří heterozygoti v F2

    a) potomstvo se třemi odlišnými genotypy
    b) dva typy gamet
    c) potomstvo shodného genotypu
    d) gemty s alelami Aa
    a,b
  122. při úplné dominanci A nad a je heterozygot Aa fenotypově




    B)
  123. při neúplné dominanci A nad a je heterozygot Aa fenotypově

    a) shodný s AA
    b) shodný s aa
    c) mezi AA a aa
    d) odlišný od obou rodičů (AA, aa)
    c,d
  124. při křížení dvou různých homozygotů (AA x aa)




    B)
  125. při křížení recesivního homozygota s heterozygotem (aa x Aa)




    C)
  126. při úplné dominanci při křížení dominantního homozygota s heterozygotem (AA x Aa)

    a) je genotypový štěpný poměr 1:1
    b) nacházíme ve fenotypu štěpení 1:1
    c) jsou potomci ve fenotypu stejní
    d) dochází ke štěpení 1:2:1
    a,c
  127. při úplné dominanci a křížení dvou heterozygotů (Aa x Aa)




    B)
  128. při křížení dvou dominantních homozygotů se v jejich potomstvu




    B)
  129. při n stupni hybridizmu lze v F1 generaci najít následující počet genotypů




    B)
  130. kvantitativní znaky jsou obvykle




    D)
  131. při úplné dominanci odhadujeme relativní četnost recesivní alely v populaci




    D)
  132. příbuzenské křížení v populaci má za následek




    B)
  133. genetické riziko příbuzenských sňatků spočívá




    B)
  134. heterosa




    C)
  135. polyploidizace




    C)
  136. mozaika je




    B)
  137. eugenika




    A)
  138. léčení osob postižených dědičnými chorobami




    A)
  139. vnitrodruhová variabilita




    D)
  140. má-li matka krevní skupinu 0 a otec rovněž 0, mohou mít děti krevní skupinu




    D)
  141. má-li matka krevní skupinu AB a otec AB

    a) mohou mít děti krevní skupinu A
    b) mohou mít děti krevní skupinu B
    c) mohou mít děti krevní skupinu AB
    d) pravděpodobnost narození dítěte s krevní skupinou A i B je stejná
    a,b,c,d
  142. má-li dítě krevní skupinu A, mohl otec mít

    a) krevní skupinu 0
    b) krevní skupinu B
    c) krevní skupinu AB
    d) krevní skupinu A
    a,b,c,d
  143. vztah alel A a B pro krevní skupinu systému AB0 je




    A)
  144. v případě lokalizace genů A a B na různých chromosomech, tvoří jedinec s genotypem AaBb

    a) gametu nesoucí gen A i B
    b) gamety nesoucí gen A i a
    c) gametu nesoucí gen A i b
    d) gametu nesoucí gen a i B
    a,c,d
  145. vazba genů může změnit




    C)
  146. vazbová skupina genů je tvořena pouze geny




    A)
  147. při křížení bělookého samečka octomilky s červenookou homozygotní samičkou dostaneme




    B)
  148. při křížení červenookého samečka octomilky s bělookou samičkou dostaneme

    a) všechno potomstvo červenooké
    b) bělooké samečky a červenooké samičky
    c) červenooké samečky a bělooké samičky
    d) polovinu potomků bělookých a polovinu červenookých
    b,d
  149. při křížení heterozygotní červenooké samičky octomilky s červenookým samečkem dostaneme




    C)
  150. při křížení heterozygotní červenooké samičky octomilky s bělookým samečkem dostaneme




    B)
  151. při křížení červenookého samečka octomilky s bělookou samičkou dostaneme




    D)
  152. při křížení heterozygotní červenooké samičky octomilky s červenookým samečkem dostaneme




    D)
  153. při křížení heterozygotní červenooké samičky octomilky s bělookým samečkem dostaneme




    A)
  154. chromosomové mutace




    D)
  155. genomové mutace




    C)
  156. genové mutace strukturního genu

    a) mohou zaměnit jednu aminokyselinu v polypeptidovém řetězci
    b) mohou zaměnit více aminokyselin v peptidu
    c) vždy znamenají kratší peptid
    d) se musí projevit změnou peptidu
    a,b
  157. DNA je obsažena kromě jádra také v

    a) mitochondriích
    b) plastidech
    c) ribosomech
    d) tukových vakuolách
    a,b
  158. látky, které dovedou buněčné dělení vyvolat, jsou




    C)
  159. hlavní kontrolní uzel buněčného cyklu je




    B)
  160. k replikaci jaderné DNA dochází v




    A)
  161. jako interfázní označujeme jádro buňky ve fázi buněčného cyklu

    a) G1
    b) S
    c) G2
    d) M
    a,b,c
  162. buněčný cyklus nazýváme období od




    A)
  163. cytokineze je




    A)
  164. v profázi mitózy se chromosom skládá




    A)
  165. mezi fáze mitózy patří

    a) profáze
    b) zygoten
    c) anafáze
    d) leptoten
    a,c
  166. při mitóze

    a) vznikají dvě geneticky rovnocenná dceřinná jádra
    b) vznikají dvě diploidní buňky
    c) vznikají dvě rovnocenné diploidní gamety
    d) pravidelně dochází k procesu crossing-over
    a,b
  167. generační doba buňky je




    A)
  168. při nedostatku živin v prostředí se generační doba buňky




    A)
  169. mezi buňky trvale zablokované v G0 fázi patří




    A)
  170. v průběhu meiózy

    a) dochází k redukci počtu chromosomů na polovinu
    b) se počet chromosomů nemění
    c) dochází v důsledku procesu crossing-over k rekombinaci chromosomů
    d) dochází v důsledku procesu crossing-over k redukci počtu chromosomů
    a,c
  171. segregace homologních chromosomů




    B)
  172. mezi stadia profáze I.meiotického dělení patří

    a) leptoten
    b) zygoten
    c) pleiocén
    d) kolenchym
    a,b
  173. meióza se skládá




    C)
  174. crossing-over je




    D)
  175. chromosomy můžeme pozorovat ve světelném mikroskopu v

    a) S fázi
    b) G2 fázi
    c) metafázi
    d) anafázi
    c,d
  176. buněčné jádro




    C)
  177. buněčné jádro

    a) má na povrchu dvě biomembrány
    b) jeho vnější biomembrána navazuje na endoplasmatické retikulum
    c) obsahuje chromatin
    d) obsahuje centriol
    a,b,c
  178. v interfázickém jádře




    D)
  179. jadérko

    a) je místem syntézy nové DNA
    b) je vázáno na organizátor jadérka
    c) je místem syntézy rRNA
    d) spolu s ribosomy se vyskytuje na adrsném endoplasmatickém retikulu
    b,c
  180. mikrotubuly jsou stavební prvky

    a) centriolů
    b) bičíků
    c) centromer
    d) vlákna dělícího vřeténka
    a,b,d
  181. u člověka se vyskytují chromosomy

    a) akrocentrické
    b) metacentrické
    c) telocentrické
    d) submetacentrické
    a,b,d
  182. soubor chromosomů daného druhu se nazývá




    B)
  183. spiralizace chromosomů




    D)
  184. u člověka se nevyskytují chromosomy




    B)
  185. soubor genetické informace daného jedince se nazývá




    D)
  186. sesterské chromatidy

    a) vznikají replikací
    b) se rozcházejí v anafázi mitózy
    c) se rozcházejí v anafázi I.zracího dělení meiózy
    d) se rozcházejí v anafázi heterotypického dělení meiózy
    a,b
  187. homologické chromosomy

    a) jsou spojeny centromerou
    b) jsou párové chromosomy v jádrech somatických buněk
    c) se rozcházejí v anafázy mitózy
    d) se rozcházejí v anafázi heterotypického dělení (meiózy I)
    b,d
  188. heterochromosomy u člověka

    a) mají stejné genové složení jen u ženského pohlaví
    b) se značí v tělových buňkách samce YY
    c) určují pohlaví
    d) nemají centromeru
    a,c
  189. crossing-over




    C)
  190. v lidské bílé krvince je




    C)
  191. v tělových buňkách člověka je

    a) 46 chromosomů
    b) počet chromosomů stejný jako u nezralé gametogonie
    c) počet chromosomů stejný jako u zralé gamety
    d) počet chromosomů poloviční než u spermie
    a,b
  192. u většiny eukaryotických organismů nacházíme v tělových buňkách následující počet chromosomů




    A)
  193. během meiózy dochází nejčastěji k rozchodu chromosomů otcovského a mateřského původu do gamet tak, že




    B)
  194. heterochromosom




    A)
  195. chromosom Y




    C)
  196. mimojaderné molekuly DNA v buňkách eukaryot

    a) jsou přítomny jak u buňěk rostlinných tak i živočišných
    b) mají vesměs formu chromosomů eukaryotického typu
    c) neosu genetickou informaci
    d) představují zásobu materiálu pro tvorbu jaderné DNA
    a,c
  197. mimojaderné molekuly DNA nacházíme v

    a) plasmidech
    b) jádru
    c) mitochondriích
    d) gonosomech
    a,c
  198. z chromosomové mapy člověka

    a) můžeme určit umístění genů na jednotlivé chromosomy
    b) určíme i poměrnou vzdálenost genů na chromosomu
    c) zjistíme funkci genů na jednotlivých chromosomech
    d) vytváříme prostřednistvím cílené hybridologické nalýzy
    a,b
  199. chromosomové mutace vznikají




    A)
  200. kdyby byl počet chromosomů v lidské buňce 69 , jednalo by se o

    a) polyploidii
    b) triploidii
    c) aneuploidii
    d) tetraploidii
    a,b
  201. crossing-over




    A)
  202. u dědičnosti, kdy je gen vázán na X chromosom, jsou jedinci s chromosomy XY




    C)
  203. mitóza je

    a) rozdělení genetického materiálu buňky tak, aby byla zachována celistvost genetické informace u buněk dceřiných
    b) replikace DNA vedoucí ke zdvojení jejího obsahu v buňce
    c) despiralizace chromatinu
    d) jedna z fází buněčného cyklu
    a,d
  204. mitóza se setává z těchto fází




    C)
  205. chromosomy v interfázi




    A)
  206. centromera na chromosomu má za úkol

    a) udržet integritu jednotlivých chromosomů
    b) umožnit připojení chromosomů na dělící vřeténko v metafázi
    c) určit místo, které odděluje polovinu jeho genetické informace
    d) zabránit mitóze
    a,b
  207. telomery na chromosomu mají za úkol




    B)
  208. pod pojem chromatin jsou zahrnuty

    a) jaderné obaly
    b) nukleové kyseliny a proteiny
    c) DNA, RNA a komplex proteinů
    d) proteiny obalující RNA chromosomů
    b,c
  209. většina genetické informace je obsažena v

    a) euchromatinu
    b) heterochromatinu
    c) kódující sekvenci DNA
    d) koncových částech chromosomu
    a,c
  210. profáze meiózy I sestává z těchto stádií




    A)
  211. meiotické dělení II probíhá




    C)
  212. centriol je

    a) mikrotubulární struktura
    b) část chromosomu
    c) důležitá při buněčném dělení
    d) žádná odpověď z ostatních není správná
    a,c
  213. chromosomy lze nejlépe studovat (vyšetřovat) v




    B)
  214. pro mitózu platí

    a) dělící vřeténko se začíná formovat v anafázi
    b) jadérko mizí v profázi
    c) interfáze nastává po skončení telofáze a končí se začátkem profáze
    d) jaderná membrána mizí v době telofáze
    b,c
  215. metacentrický chromosom má

    a) jedno raménko chromosomu výrazně delší
    b) raménka stejně dlouhá
    c) centromeru umístěnou uprostřed chromosomální struktury
    d) centromeru na konci chromosomální struktury
    b,c
  216. dlouhá ramena chromosomů označujeme písmenem




    B)
  217. mitóza zajišťuje

    a) rovnoměrné (identické) rozmístění genetické informace mezi dceřinné buňky
    b) identickou genetickou výbavu u buňky rodičovské a dceřinné
    c) diploidní chromosomální výbavu u dceřinných buněk
    d) haploidní chromosomální výbavu u dceřinných buněk
    a,b,c
  218. downův syndrom

    a) nemocní s tímto syndromem mají obvykle 47 chromosomů
    b) pravděpodobnost postižení se zvyšuje s věkem matky
    c) je způsoben trisomií chromosomu 21
    d) vzniká s četností 1:10 živě narozených dětí
    a,b,c
Author
mikym1
ID
346074
Card Set
zakladnipojmy genetika
Description
22
Updated