-
Jaký je širší kontext problematiky určení pohlaví z kostry?
- Správnost přiřazení určitého pohlaví zkoumaním kosterních pozůstatků je limitována nejen možnostmi použité metody, ale hlavně možností určování pohlaví ze skeletu vůbec.
- Musíme mít na paměti, že určení pohlaví z kosterního materiálu se pohybuje pouze v rovině pravděpodobnosti, protože neurčujeme pohlaví genetické, ale pohlaví somatické, které nemusí být s genetickým vždy totožné.
- Možnost pohlavní diagnózy je dána tím, že během ontogenetickho vývoje kostry dochází u původního bisexuálního embrya k vývinu znaků, které jsou pro určité pohlaví více či méně specifické. Tento vývoj pokračuje i po narození a většinou teprve při dosažení dospělosti dochází k plnému rozvoji pohlavních znaků jedince. S postupujícím věkem se však sexuální rozdíly opět zmenšují. Např. ženské znaky se po menopauze vytrácejí a směřují k maskulinitě.
- Znaky, ve kterých se obě pohlaví liší, však většinou nebývají alternativní, ale vyznačují se plynulými přechody mezi dokonale vytvořenými krajními polohami. Takže již při prvním přiblížení k problematice zjistíme, že mezi muži a ženami dochází k překrývání somatických pohlavních znaků. Pouze ten stupeň rozvoje znaku, který je mimo zónu překrývání, je nositelem maskulinity nebo feminity. V praxi by měly být používány především takové znaky, které vykazují překrývání co nejmenší, protože rozsah překrývání je mírou spolehlivosti hodnocenho znaku.
- Velké nebezpečí při určování pohlaví představuje variabilita člověka jako takového, variabilita populací v prostoru a čase, nebo rasové rozdíly. Nemůžeme proto mechanicky přenášet výsledky zkoumání cizí populace na studovaný soubor, nebo dokonce na izolované pozůstatky bez známé historie, ale musíme vždy vytvářet svá vlastní hodnotící kritéria, dána poznáním sexuální proměnlivosti studovanho souboru. Optimálně by jistě bylo získat a používat takové znaky, které nevykazují mezipopulační rozdíly.
- +vliv zdr. stavu (stres, výživa)
-
jaká je nejjednodušší metoda určení pohlaví?
aspektivní hodnocení jednotlivých morfologických znaků, nebo zjišťování prostých rozměrů kostí
-
Jaký je postup při výpočtu indexu sexuality? Kteří autoři tuto metodu používají?
-
na jakém principu je založeno metrické hodnocení odhadu pohlaví?
- na nalezení maximální a minimální hodnoty znaku u každého pohlaví a zjištění optimální mezní hodnoty (=dělící bod) velikosti měřeného znaku pro danou populaci.
- optimální mezní hodnota odděluje pásmo femininních hodnot překrývajících se s mužskými od pásma maskulinních hodnot překrývajících se s ženskými. čím je pásmo překrývání menší, tím je zvolený znak pro pohlavní diagnózu vhodnější
 - pásmo překrývání poskytuje pravděpodobnou informaci, nepřekrývající se pásma velmi pravděpodobnou informaci
-
co je základem diskriminační analýzy při určování odhadu pohlaví? V čem se liší oproti IS?
používá poměrů naměřených hodnot, indexů
-
Jakých chyb se lze dopustit při odhadu pohlaví?
- kvalita studovaného materiálu
- správnost a pochopení definice metody
- kvalita instrumentáře
- lidská chyba měření
-
K důležitým pohlavně dimorfním znakům Broca přiřazuje:
- rozvoj glabelly
- profil čela (Tzv. Eckerova známka)
- rozvoj nadočnicových oblouků
- rozvoj zevního týlního hrbolu
- + další vedlejší znaky
-
vyjmenuj obecné znaky z morfologických diagnostických znaků lebky
-
vyjmenuj znaky z morfologických diagnostických znaků lebky vztahující se ke kostem klenby
-
vyjmenuj znaky z morfologických diagnostických znaků lebky vztahující se ke kostem splanchnokrania
-
vyjmenuj znaky z morfologických diagnostických znaků lebky vztahující se k čelistem
-
co se děje s inc.ischiadica major dle walkera?
incisura ischiadica major se s rostoucím věkem stává maskulinnější/širší (Walker 2005)
-
vyjmenuj výhody a nevýhody při vizuálním hodnocení morfoskopických znaků
- hodnotí se přítomnost, nepřítomnost nebo stupeň rozvoje znaků (podle škály)
- cenné jsou zejména znaky, které jsou stabilně dimorfní napříč populacemi a časem
- čím lepší je popis projevu znaku v původní studii, tím lépe – zmenšuje se nejistota
- je lepší použít co nejvíce znaků
- méně objektivní – pozor na zkušenosti!
- dovolují komplexní posouzení tvaru s větším zaměřením na tvarovou složku
-
vyjmenuj výhody a nevýhody při odhadu pohlaví pomocí metrických metod
- velikostní a tvarové rozdíly – měří se
- tradiční metody, založené na lineárních nebo obloukových mírách často pracují s robusticitou (šířka) a velikostí (délka) – větší ohrožení mezipopulační variabilitou
- redukce nesené informace
- ne tak závislé na zkušenostech při striktním dodržení protokolů
-
pro odhad pohlaví použijem pelvic či kranium - v čem spočívají ne/výhody v případě hodnocení těchto kostí?jak jsou na tom kosti postkraniálu?
- PÁNEVNÍ KOST
- Zdroje variability-působení pohlavních hormonů+ velikostní složka
- velké pohlavní rozdíly a menší mezipopulační rozdíly
- křehká, často tafonomicky pozměněná
- LEBKA
- Zdroje variability-působení pohlavních hormonů+ velikostní složka
- prodloužená maturace – alometrie
- Velké pohlavní i mezipopulační rozdíly – často posuzováno pohlaví a původ společně
- Odolnější vůči tafonomickým vlivům
- Splanchnokranium je vhodnější než Neurocranium
- POSTKRANIÁLNÍ SKELET
- Zdroje variability-významná velikostní složka
- velké mezipopulační rozdíly
- publikována vysoká spolehlivost, srovnatelná s lebkou nebo pánví, ale často selhávají při použití mimo referenční populaci je se s tím ale možno vyrovnat, pokud o populaci máme další informace
- šířkové rozměry jsou významnější než délkové
-
jaké metody při odhadu pohlaví máme k dispozici?
- PELVIS
- program HIP (jungerová, Králík) 2015
- program DSP2 (brůžek) 2007
- IS:morfoskopicky Ascádi+Nemeskéri 1970
- LEBKA
- COLIPR (urbanová, králík) 2008
- seriace mandibul Loth + Hennenberg 1996
- IS morfoskopickay Walrath 2004
-
co je to geometrická morfometrie?
- od konce 80. let 20. století, od konce 90. let v antropologii
- kvantifikace tvarových rozdílů
- 2D souřadnice bodů, 2D křivky, 3D souřadnice bodů, 3D povrchy
- více pro celkové hodnocení tvarové variability populace, ale čím dál více v prakticky zaměřených forenzních programech
-
jaký faktor má překvapivě vliv na apertura piriformis?
podnebí/zem.š.
-
stupeň pohlavního dimorfizmu pánevní kosti je dán interakcí stupně dimorfismu dvou hlavních oblastí pánve - kterých?
oblastí sakroiliakální a ischiopubickou
-
vyjmenuj sexuálně dimorfní znaky pánve
-
na jakém principu pracuje program DSP2?
- pelvis
- musíme zadat min.4 předdefinované rozměry
- Pokud není hodnota PP vyšší než 0,95 ani pro
- jednu skupinu, je hodnoceno jako N/A
-
na jakém principu pracuje program HIP?
-
které znaky na pánvi hodnotíme metodou - Acsádi & Nemeskéri ?
-
na jakém principu pracuje program COLIPR?
|
|
