-
kam se v systematické biologii řadí homo sapiens?
Řád Primates- Podřád: Archiprimates
- Podřád: Primatoformes - Infrařád: Euprimates
- Polořád: Strepsirrhina - Čeleď: Adapidae
- Polořád: Haplorrhina
- Miniřád: Anthropoidea
- Velkočeleď: Hominidea
- Nadčeleď: Hominoidea
- Čeleď: Hylobatidae - gibonovití
- Čeleď: Afropithecidae incertae sedis - Afropitéci
- Čeleď - Hominidae - hominidé
- Tribus:Kenyapithecini
- Tribus: Pongini - orangutanovití
- Podčeleď: Homininae
- Tribus: Gryphopitjecini incertae sedis
- Tribus: Dryoputhecini (Dryopithecus,...)
- Tribus: Gorilini (Rod: Gorilla)
- Tribus:Homimina
- Subtribus: Hominina
- Archaičtí Hominina:
- sahelantrop čadský - Sahelanthropus tchadensis + opočlověk tugenský - Orrorin tugenensis
- Archaičtí Australopitéci:
- australopiték turkanský
- australopiték afarský - Australopithecus afarensis
- australopiték středoafrický, jihoafrický, ploskolíc
- Pokročilí australopitéci
- robustní
- australopiték turkanský, etiopský, robustní, východoafrický
- člověku podobní:
- australopiték dlouhonohý, dvojaký
- Lidé
- člověk zručný - Homo habilis
- člověk turkanský - Homo rudolfensis
- člověk vzpřímený - Homo erectus
- člověk dělný - Homo ergaster
- člověk atapuerský - Homo (ercetus) antecessor
- člověk heidelberský - archaický Homo sapiens
- člověk neandrtálský - Homo s. neanderthalensis
- člověk rozumný - Homo sapiens Maní
-
ke komu máme evolučně/geneticky blíž - k netopýrům nebo hlodavcům?
k hlodacům, ale netopýři jsou savci
-
skupinu Euarchota tvoří
primáti, tany a poletuchy
-
ZÁKLADNÍ OBDOBÍ TŘETIHOR A EVOLUCE PRIMÁTŮ - jaké živočišné skupiny jsou pro toto období typické?
- Archonta jsou polyfyletickou skupinou.
- Letouni nejsou příbuzní primátů ani poletuch a tan (Tupaidae)
- Novou skupinu Euarchota tvoří primáti, tany a poletuchy
- Koncem křídy se primáti rozdělují na dva podřády - Archiprimates (infrařád Plesiadapiformes) a Euprimataformes - představují velmi různorodou polyfyletickou skupinu archaických čeledí primátů.
- Podřád Euprimataformes pak sdružuje archaické Plesiadapoidea a Euprimates vrcholové linie primátů - tedy primáty, kteří splňují systematická kritéria vycházející z charakteristik známých u moderních primátů, fosilních i žijících. (/)
-
definuj Polyfyletismus
je stav nějaké člověkem odřazené skupiny organismů, ve kterém se skupina nachází, pokud nezahrnuje společného předka a sestává z organismů z různých vývojových linií. Taxon (skupina) se pak nazývá polyfyletický a není přirozený.
-
Znaky charakterizující řád Primates a euprimáty:
- –1. Prodloužený třetí molár se současným zvětšením hypoconulidu;
- –2. postprotocingulum na horních molárech,
- –3. Prodloužení článků prstů ruky
- U euprimátů k tomu vzniká
- –I. Prodloužení tarzů,
- –II. Zvětšení processus peronaeus na prvním metatarsu (halluxu),
- –III. Dopředu směřující alespoň částečně uzavřené orbity a krátké splanchnocranium.
-
charakterizuj Archiprimáti - Plesiadapiformes
- - uchopovací schopnost - jako první (ještě před vznikem primátů)
- - lebka archaických primátů se liší zásadně od primátí => antropoidní primáti se rozvíjeli převážně s poloopicemi (a zřejmě dost dlouho i s nártounovitými) - "systém lego" umožňuje vytvářet nové struktury a adaptivně měnit struktury (HOX geny)
- Mají dlouhý vpřed vyčnívající skelet splanchnokrania tvořící čumák podobně jako u hmyzožravců nebo hladavců. Dále je charakteristická stavba basicrania a kostěného ucha a také drápky, nikoliv nehty, na prstech rukou i nohou.
- I u nadčeledi Plesiadapoidea je totiž prokazatelný nehet, podle dosud dostupných fosilních dokladů, jen na palci ruky. Nejasné jsou i některé znaky chrupu těchto primátů. Tato archaická skupina je skutečně rozmanitě specializovaná, což je zvláště patrné na jejich chrupu. Původní zubní vzorec 2.1.3.3. je jednou z překážek jednoznačné fylogenetické interpretace, protože u pokročilejších skupin podřádů existuje původní zubní vzorec 2.1.4.3. Avšak nejnápadnější jsou bodcovité řezáky, které se vyskytují u řady druhů této starobylé skupiny savců.
-
jmenuj zástupce ADAPIDAE A PRVNÍ ZÁSTUPCI NADČELEDI HOMINOIDEA
-
charakterizuj TRIBUS AFROPITHECINI RANnÍ AFROPITÉCI
- Ranní afropitéci mají podivuhodnou kombinaci archaických, propliotékům podobných (moderních) znaků, a poměrně velmi moderní morfologie premolárů a molárů
- - naši předci v podstatě nikdy nebyli malí -
- většinou velcí
- - proto je pravděpodobné, že teorie o čtyřnohých předcích je mýtus => bylo časté vertikální držení těla (+ disproporce těla) ačkoliv máme málo důkazů (nálezů)
- => zuby v podstatě hominoidních charakter (+ - to co nalézáme u hominidů)
- - lebka Aegyptopitéků - malý mozek, ale poměrně velký čichový mozek (nutnost změnit, HOX geny)
- - např. tvar špičáků už spíše podobný gorile, či šimpanzovi (opět podobnější s lidoopi než s opicemi)
- - z počátku mít velký mozek ani nebylo zcela reálné => velký mozek = hodně energie
- - z počátku tedy směs genetiky a toho, co je pro život relativně praktické
- (*) Postkraniální skelet tohoto tribu homonoidů vykazuje u některých druhů počínající diferenciaci funkce předních a zadních končetin. Zatímco pro prokonsuly byla typická velká variabilita těla, afropitéci byli vždy středně velcí až velcí primáti, kteří zhruba dosahovali velikosti paviánů nebo šimpanzů.
-
charakterizuj zástupce KENYAPITÉCI
- Kenyapithecus wickeri
- Kenyapithecus (Nacholapithecus)
- Kenyapitéci jsou nejstarší skupinou dryopitékovitých, s mnoha starobylými znaky podobnými rodu Equatorius.
- V mnoha případech je jejich taxonomie nejasná, ale je již patrná diferenciace končetin a progresivní změny na chrupu
- Jejich nejbližší příbuzný je Griphopithecus ze středního miocénu Evropy a záp. Asie.
- Oreopithecus - bipedie jQuery1124032342119963552785_1516014702910- teorie, kdo je bipední = předchůdce člověka <- nefunguje
- Oreopithecus se zdá, že byl bipední, ale není to v podstatě náš předek (jde ale spíše o anomálii díky ekosystému, ve kterém žili - mokřady, okolí mokřad - ekosystém, kde byla schopnost bipedie "přežít" - brodili se? Nedoložitelné....)
- (*) Podle morfologie zubů, které si zachovaly mnoho starobylých znaků vedle znaků specifických a specializovaných, se můžeme domnívat, že šlo o fylogeneticky starobylou skupinu specializovanou na méně kvalitní potravu s adaptací na život v bažinatých ekosystémech (či poblíž).
-
význam HOX genů v evoluci primátů
- - určují proporcionalitu a základní znalosti
- - jak se formoval nervový systém (základ!)
- => proto HOX geny ovlivňují primární strukturu a pak vzniká osifikací skelet
-
kdo byli DRYOPITÉCI?
- HOMINIDÉ PŘED HOMINIDY
- Dryopitéci měli velký mozek podle 3D rekonstrukce samice - 320 cm2
- Měli diferencovanou funkci končetin
- D. laietanus měl velmi dlouhé paže a velké ruce jako orangutani
- Stejně jako Ouranopithecus měli již některé znaky na lebce i skeletu podobné hominidům
-
Porovnání lebky ardipitéka, sahelantropa a šimpanze
- - rozdíl v podstatě jenom v délce a výšce mozkovny
- -> teoreticky možná jakási základní komunikace (víme, že i třeba kočkodani jsou schopni tvořit něco jako slova- predátor, odkud se blíží <- konkrétní informace atd.)
- -> proto se musela tato informace vyvíjet i u našich předků (již Ardipitéků)
- - jiný tvar lebky, je tedy možná díky změnám v mozku
- - foramen magnum nasvědčuje také bipedii
-
Porovnání lebky archaických homininů a australopitéků
- - příliš se nezměnila velikost mozku (ačkoliv u mužů Australopitéků je mozkovna o něco klenutější - ale je to zřejmě díky robusticitě těla, výškou atd. - relativně větší mozek)
- - základní struktury mozku vznik tedy již kolem 14. - 15. mil lety
- - je třeba mít na paměti že stejná velikost mozku ještě neznamená stejný intelekt
-
kdy žili A. afarensis ? byli bipední?
AL 333-160 A. afarensis - 3.2 milionu let archaičtí australopitéci byli jednoznačně bipední
-
AUSTRALOPITÉCI S ČLOVĚKU PODOBNÝMI ZNAKY
- Mezi 3 a 2,6 miliony lety se začalo výrazně měnit klima, ochlazovalo se a snižovalo se množství srážek. Začínají se objevovat rozsáhlé oblasti pokryté savanovými a stepními formacemi. Objevuje se mnoho nových druhů pozemních opic, většinou zástupců tribu Papionini.
- Hominini v tomto období prodělali další adaptivní radiaci, v jejímž průběhu se u některých druhů australopitéků poprvé objevují typicky lidské znaky na lebce, zubech i postkraniálním skeletu.
- Objevují se „gracilní“ australopitéci s některými znaky podobnými rodu Homo (A. sediba, některé nálezy připisované Homo habilis) a různé formy rodu Homo.
- Moderní formy spodně pleistocénních homininů vyvinuly z afarských australopitéků, a mají mnoho společných znaků.
- Robustní australopitéci velmi pravděpodobně vznikli ze svrchně pliocéního A. aethiopicus, druhu s mnoha archaickými znaky.
- Šplhání australopitéků
- - menší patní kost, zahnuté články prstů na ruce a noze (manus a ped) a některé rozdíly ve stavbě pánve
- - reakce na velikost špičáků
- - stopy (chodili "jinak" - ale je to vzhledem k velikosti a stavbě jejich těla)
- - výroba nástrojů (?) - starší práce: nebyli schopni, novější: ano, byli schopni vytvářet nástroje - kamenný nástroj (ale to zvládne v podstatě i šimpanz)
- Stekfontain - archaičtí australopitéci z jižní Afriky
- - jedno naleziště - více druhů (Afrika) - jednotlivci se znaky šplhání i bez znaků šplhání...
- Stekfontain - Jacovec - 4,2 milionu let
- - na skeletu neexistují žádné znaky související se šplháním
-
Australopithecus garhi
- měl dlouhé dolní končetiny + Velmi dlouhé HK
- Dlouhé čelisti, obsah mozkovny 450 - 500 cm3
- Byl vysoký asi 130 - 140 cm
- Jedl maso, vyráběl kamenné nástroje
-
kde se vyvinul Australopithecus sediba ?
- Malapa, Jižní Afrika
- - mozek je malý, ale zároveň je docela moderní (alespoň v čelní části odpovídá H. Florensis) 400 - 420 cm3
- - ruka a kosti nohy mají pozoruhodné znaky podobné či rozdílné rodu homo (talus a tibie je podobná člověku, ale calcaneus je podobný šimpanzovi) - šplhání? Klenba nohy šikmá
- - pánev je neuvěřitelně moderní (jednoznačně lidský tvar)
-
popiš nálezy HOMO HABILIS
- PARALELNÍ DRUH NEBO AUSTRALOPITÉK ?Lake Turkana
- Velmi malá lebka KNM-ER 42700 - H. ergaster – 1.55 m.y. KNM-ER 42703 pravá maxilla H. habilis ?? – 1,44 m.y.
- Homo habilis vznikl paralelně s Homo ergaster/erectus rod Homo se objevuje až před 2 miliony let
-
popiš nálezy HOMO ERGASTER A HOMO ERECTUS
- NEJSTARŠÍ SKUTEČNÍ LIDÉ
- Homo ergaster měl vysokou štíhlou postavu, i o přes 180 cm. Byl větší než Homo habilis.
- Homo habilis není přímým předkem lidské linie vznikl paralelně s člověkem vzpřímeným (Homo ergaster/erectus).
- Rod Homo se objevuje až před 2 miliony let, jeho předchůdci možná už před 2,7 milonu let Měl malý mozek (600 - 800 cm3), velikost se mohla pohybovat od 500 do 900 cm3.
- Nálezy z Dmanisi ukazují, že Homo ergaster migroval z Afriky těsně po svém vzniku a měl ještě málo vyspělou kamennou kulturu. archaické znaky prokazují nezávislý vznik moderních forem rodu Homo na Homo habilis a to již na počátku pleistocénu
- Lebky mají řadu archických znaků a malý mozek
- Postkrania mají mozaiku pokročilých, archaických a specifických znaků
- Tito zástupci „Homo ergaster“ jsou poměrně malí a rozhodně nemají tropickou adaptaci postavy
-
HOMO HEIDELBERGENSIS/ARCHAICKÝ HOMO SAPIENS
- Lebka si zachovává zpočátku některé starobylé znaky, ale prokazatelně se zvětšuje mozek.
- Kostra končetin i pánev je tvarem i proporcemi velmi podobná anatomicky modernímu měl však užší vchod pánevní a obecně robustnější kosti než AMČ. Byl vysoký a měl poměrně robustní stavbu těla.
- (x pánev Elvise – velmi netypická – úzký pánevní vchod; 1050kubíků mozkovna -stačilo; úzký porodní kanál = selekce? Ženy nemohly rodit; viz dnes UGANDA: 40%císařských řezů v současností x v minulosti šaman, bylinky aby se pánev roztáhla…v současných podmínkách se tedy zvyšuje mortalita matek)
- Lovec, používal kompozitní nástroje, oštěpy, a šelén – pěstní klíny
- První skutečná kolonizace Evropy
- Cca před 650tisíci lety došlo k osídlení evropy ale pak znovu udeřila doba ledová – přešlo se na loveckou strategii, nic nerostlo, konkurence predátorů; vývoj nástrojů z kostí, ze dřeva
-
- Atapuerca - Sima de los Huesos (Jeskyně kostí) epochální nález v historii paleoantropologie
- Kosterní pozůstatky staré nikoliv 350, ale 500 tisíc let. Jde o nejméně 32 jedinců, kteří zemřeli v jednom okamžiku. Máme tedy údaje o první skutečně pravěké populaci.
- Jedna úplná kostra asi typického chlapa – velmi vysocí; lebka připomíná neandrtálce, ale velká variabilita (úplně jiné než dnes), proč to tak, zatím nemáme model – možný vliv klimatu?
- Neandrtálec nemusel putovat za zvěří daleko + vysoká schopnost hojení x my jsme museli putovat na velké vzdálenosti – k tomu jsme potřebovali i trochu teplo
- Populace z jeskyně Sima de los Huesos představuje podivuhodnou směs znaků od znaků Homo heidelbergensis přes neandrtálské až po jedince s překvapivě moderní morfologii. Tito lidé byli velcí a robustní a měli relativně malý mozek
-
KLIMATICKÉ ZMĚNY A EVOLUCE RODU HOMO
- - při evoluci skeletu nesmíme zanedbávat klimatické změny
- - odrazí se to na skeletu (Inuité)
- - u poslední doby ledové - nutnost jiné technologie nástrojů (=> nutná jiná motorika a dostatečný rozvoj nervové soustavy)
-
VZNIK MODERNÍCH FOREM ČLOVĚKA
- U neandrtálců velmi pravděpodobně došlo k mutaci HOX genů a RUNX2 genu - projevily ve změnách stavby těla
- Začala se uplatňovat funkce ACPI*A genu - významně ovlivnila nárůst svalové hmoty a oddolnost proti chladu.
- Neandrtálci a anatomicky moderní člověk Proč vznikly dvě (tři) vysoce inteligentní ale ekologicky zcela odlišné lidské formy?
- Kdy obě skupiny vznikly?
- Kde a proč vznikly?
- Jak jsou si příbuzné a mohly se navzájem křízit, známe DNA?
- Proč měly podobnou kulturu, ale velmi odlišnou stavbu těla?
- Působení genů ovlivňujících růst mozkové kůry se v počátečních fázích významně nelišilo od anatomicky moderního člověka.
-
- Stavba těla neandrtálců se lišila zásadně, muselo dojít k mutaci HOX; jíná robusticita skeletu – jiná regulace tepla – větší svaly – lepší sálání tepla, nemuseli se tolik oblíkat)))
- Neandr,: kratší kosti, soudkovitý hrudník – z hlediska dýchání nebyli schopni se souvisle přemisťovat na dlouhé vzdálenosti/běhat; klouby DK – podle opotřebení kl.ploch – pohybovali se ve velmi složitém terénu, lovili ze zálohy v soutěskách, využití jiných sval.skupin
- - v rámci adaptivní radiace vzniklo více různě adaptovaných druhů
- - bipedie nebyla využívána uniformně, mohl být spojena i se stromovými adaptacemi u
- nejstarších druhů mohla vzniknout paralelně
- - velikost mozku byla i v souvislosti se vznikem rodu Homo méně důležitá než jeho
- přestavba
- - u některých druhů mohly paralelně vzniknout člověku podobné znaky, které však neměly nic společného s evolucí rodu Homo, ale byly způsobeny sdílenými genetickými předpoklady - viz redukce špičáků u všech plio-pleistocéních druhů homininů
-
V čem se lišila lebka neandrtálců a anatomicky moderního člověka?
- U neandrtálců:
- Velké dutiny, velký retromolární prostor – třetí molár byl největší;
- velké vyklenutí v týlní částí – více neuronů v okccipitálním laloku? – výrazně lepší vizuální paměť a analýza prostředí (jako současní australené)
- Dle vančaty – neandrtálci nejinteligentnější predátoři
-
-
VÝBUCH SUPERVULKÁNU TOBA
- Výbuch supervulkánu Toba – 72 000 let b.p.
- The dense rock equivalent (DRE) tedy objem vulkanického popela vypuštěného do atmosféry byl odhadnut na 800 km3, Krakatau - 15 km3
- Genetický bottleneck efekt po výbuchu zahrnoval minimálně 20 generací, ale možná i přes 500 generací – podobný ekvivalent platí i u dalších druhů velkých a středních savců – pokud nevyhynuli
-
GENETIKA NEANDRTÁLCŮ – ČÍM SE LIŠÍME?CO SDÍLÍME?
- GENETIKA NEANDRTÁLCŮ – ČÍM SE LIŠÍME?
- Odlišnosti ve genech se týkají především specificky lidských funkcí mozku, metabolismu a růstu
- GENETIKA NEANDRTÁLCŮ – CO SDÍLÍME?
- Sdílíme 85% genomu typického pro AMČ
- –některé geny mají neandrtálci v tzv. ancestrální formě,
- –jiné vznikly už u předků obou skupin, některé jsou totožné
- Sdílíme FOXP2 (vývoj jazyka a řeči) a to v moderní „lidské“ formě – tento gen ale vznikl téměř jistě již u archaických forem Homo sapiens - cca před 300000 lety
- Některé „ne-africké“ haplotypy – hybridizace ??
- Celkem podobní – mohli jsme se navzájem křížit, i dnes máme celou řadu neandrtálských genů, některé odpovídají za odlišnosti v růstu kosti
- Prořezávání trvalého chrupu – nejednoznačně interpretovatelné
-
CO VLASTNĚ JEDLI NEANDRTÁLCI?
- Poměr stabilních C a N isotopů v kolagenech jasně ukazuje, že neandrtálci jedli „červené“ netučné maso,
- zatímco první lidé (AMČ) měli pestrou potravu, ve které byly také ryby
- Ptž kdyby měli podkožní tuk tak se upečou
-
První pionýři - Anatomicky moderní člověk - kde?
- Palestina, 100 - 90 000 let
- - byl vysoký
- - poměrně robustně stavěný
- - měl mousterskou kulturu
- Moustérien je kamenná industrie středního paleolitu, která byla rozšířená v Evropě, na Předním východě a v severní Africe. Nejstarší moustérien na Moravě začal někdy před 220 000 lety a skončil před 40 000 lety. Název je odvozen podle lokality La Moustier v Dordogni ve Francii. Je spojována s archaickými sapienty Homo sapiens, později s klasickými neandertálci. Na Předním východě i Homo sapiens sapiens.
- Qafseh
- Skhul
- Mozkovna globulární, s vyboulením vzadu
- Grotta di Cavallo – 43 -45 tisíc let kamenná kultura – uluzzian
-
Pestera cu Oase, Rumunsko nejstarší evropský nález AMH
- 42 – 35 tisíc let
- Nejlépe zdokumentovatelné zuby + čelisti; přišli zřejmě z afriky – jiný vývoj (v africe neměli přímes neandrtálců – geneticky intaktní)
-
AURIGNACIEN A NEJSTARŠÍ MODERNÍ EVROPANÉ
- Aurignacien 45 – 38 tisíc let (podle franc. Naleziště Aurignac)
- nejstarší evropská čepelová kamenná industrie, která prokazatelně patřila anatomicky modernímu člověku.
- Aurignačtí lidé i kultura měli některé starobylé znaky. Žili v záp. a zvláště ve stř. Evropě
- lebka větší robusticita, větší ale dělené nadočnicové oblouky (neandrt.nedělené)
- Gravetién – kromaňonci – 38 – 22 tisíc let
- Moravské i rakouské nálezy
- Cro-Magnon
- Vedle čepelových měli lidé z obdodí gravetiénu industrií měli moderní lidé řadu nových zbraní i technologií, například vrhače oštěpů, keramiku, látky a běžné bylo umění; sošky, rytiny do kostí a skály i malby
-
STŘEDOEVROPSKÝ GRAVETIÉN
- 1 - Dolní Věstonice II - západní svah: DV 16
- 2 - Dolní Věstonice II: trojhrob - DV 13, 14 a 15
- 3 - Předmostí: společný hrob
- 4 - Pavlov I: Pavlov 1
- 5 - Dolní Věstonice I: 5a) hrob DV 3 překrytý mamutí lopatkou, 5b) odkrytý hrob DV 3
- Dolní Věstonice (a Pavlov) - pavlovién
- Trojhrob velká variabilita podobnost DV 15 a Sungir 2
- Anatom.moderní člověk: robustnější skelet ale zase variabilnější, jedinec vlevo nevysoký, uprostřed patologický jedinec, geneticky spíš muž, morfologicky žena, poslední jedinec extrémně vysoký – 184cm, cca 17let
-
Jak vypadal člověk ve svrchním paleolitu a mezolitu?
- Po posledním glaciálním maximu (cca 18tis let), v magdaleniénu a pak i v mezolitu se skelet člověka stává gracilnější a ve srovnání s gravetskými populacemi se snižuje i tělesná výška;
- neolitické ženy bývaly daleko robustnější – studie,že drtily zrní, než dnes ALE neolitických populací celá řada, některé studie míchají kosti a interpretují výsledky dohromady
- špaldová mouka v římě – získávání pomocí oslů, kt.drtili zrna (nejtěžší bylo dostat pleva)
- orobincové kořeny už od pleistocénu – proč by tedy ženy měly mlít špaldovou mouku?
- Magdalenién - lidská postava se lehce snižuje (evropská deprese)- těžko odlišitelné od současných lidí
-
Homo floresiensis
- - trpasličí starobylý člověk z ostrova Flores - 18 000 let (špatně použité výpočty)
- - malý mozek (mikrocefalus?), ale velikost těla je 120 cm + jedinec příbuzný nejstarším předkům člověka
- - epifýza mohutná, připomínající až neandrtálce (=> mohutná postava)
- - ostrovní miniaturizovaná forma člověka
|
|
