04 postnatální ontogeneze

  1. vyjmenuj fáze postnatální ontogeneze
    • - vývojová (růstová) - skelet postupně osifikuje a "dozrává"
    • - dospělá a stárnutí - skelet se "opotřebovává" a postupně degeneruje
    • V novorozenecké a první části kojenecké jsou ještě velmi zřetelné kvalitativní - vývojové - změny.
  2. charakterizuj růstovou křivku
    • Každá orgánová soustava má vlastní růstovou křivku (grafické znázornění velikostních změn za časovou jednotku života jedince).
    • Každý jedinec má vlastní specifickou růstovou křivku, stejně tak každá populace. Populační růstová křivka je průměrná růstová křivka v dané populaci. Růst různých tkání je postupný a hierarchicky provázaný. Je závislý na vzájemné regulaci.
    • Vývoji kosterní soustavy předchází vývoj nervové tkáně, cévní a lymfatické tkáně a ostatních pojivových tkání.
  3. jaké jsou Hlavní faktory ovlivňující postnatální růst?
    Image Upload 1

    • Podvýživa - zpomalení až zastavení růstu
    • Adaptační mechanismy:
    • - kosti < měkká tkáň
    • - myelinizace CNS < hyperplazie neuronů
    • - pohlavní orgány < ostatní tkáně

    • Polygenní typ dědičnosti (nemetrické znaky)
    • Pohlaví (rozdílné růstové tempo i věk, ve kt. dochází k akceleraci růstu
    • Y-chromosom - přítomnost retardujících genů

    • + další faktory jako:
    • - počet sourozenců
    • - roční období: jaro > zima
    • - aktivní pohyb
  4. kde u kostí leží Primární centrum osifikace?
    • - udlouhých kostí = dyafýza
    • - ostatní typy - často jediné centrum osifikace
  5. kde u kostí leží Sekundární centrum osifikace?
    • - u dlouhých kostí = epifýzy
    • - výběžky, tubercula

    • - tlakové epifýzy (caput femoris)
    • - trakční epifýzy (apofýzy)
    • - atavistické epifýzy
  6. jsou obě Epifýzodiafyzární/ růstové chrupavky stejně aktivní?
    • - "dominantní" epifýza
    • - prenatální vývoj obou epifýz
    • - rovnocenné
    • - později jedna z nich aktivnější
  7. které kosti obecně osifikují dříve a které nakonec?
    • Platí, že centra okolo CNS - mozek, mícha - osifikují nejdříve, v závislosti na rozvoji nervové tkáně.
    • Dlouhé kosti ukončují vývoj jako poslední - důsledek prodloužené maturace kosterního svalstva - hlavně muži.
  8. kde se nachází Postnatální osifikační centra?
    • od narození po pozdní stádia dospívání
    • - zápěstí, kotník - primární osifikační centra
    • - epifýzy žeber, páteře, sternum, kosti pletence HK, dlouhé kosti končetin - sekundární osifikační centra
    • - určení kostního věku - ukazatel správného vývoje jedince, klinické výzkumy, odhad chronologického věku v oblasti soudního lékařství a forenzní antropologie
    • - TW2, TW3 - Tannaer-Whitehouse
  9. kosti rostou do délky a šířky - jakými mechanismy?
    • - růst do délky: funkce růstové chrupavky - proliferace chondroblastů
    • - růst do šířky: apozice z periostu - proliferace osteoblastů a tvorba kostní tkáně
    • - kosti podstupují remodelaci - kombinace resorpce a novotvorby kostní tkáně
    • - posun periostu a endostu tak, aby mechanika kloubu byla zachována = kortikální tuberkulární drift

    • Kostra roste dvojím způsobem:
    • – do délky – především v růst. chrupavkách
    • – do šířky – aposicí – přirůstáním lamel po „obvodu“ kosti
    • V ranné postnatální ontogenezi se uplatňuje více růst do délky a především proces osifikace. V období dětství a maturace se uplatňuje růst kombinovaný, zatímco v dospělosti a stáří převažuje aposice a degenerativní procesy.

    • Ukončení růstu:
    • - zpomalení proliferce chrupavky
    • - postupné uzavírání chrupavek
    • - mechanismus - tlak, výživa, hormony
  10. co je alometrie?
    • - změna proporcí těla = růstová alometrie
    • - alometrie = jakákoliv změna tvaru s velikostí
  11. popiš Způsoby šetření růstových procesů
    • Průřezové hodnocení růstu vzniká na základě jednorázového šetření vybrané skupiny jedinců, které probíhá v relativně časově omezeném časovém úseku, kdy údaje pro jedince jsou tříděny podle věkových kategorií. Za určitých podmínek, například měření několik let po sobě, může databáze obsahovat data opakovaně měřených jedinců.
    • Semilongitudinální hodnocení vytváří růstové křivky z veličin naměřených u jedinců v neporovnatelně dlouhých časových úsecích. V některých případech můžeme dosáhnout situace, že například časová perioda pro pubertu bude zjištěna pro dostatečný pořet jedinců a pak data mají omezeně longitudinální charakter.
    • Longitudinální hodnocení je založeno na dlouhodobém měření skupiny jedinců. Výsledkem jsou růstové křivky skutečných „biologických jedinců“.
  12. charakterizuj novorozeneckou fázi
    • Prvním obdobím postnatální ontogeneze je období novorozenecké, které je v podstatě přechodným obdobím adaptace na nový typ prostředí, samostatný způsob existence a také nový způsob přijímání potravy.
    • Novorozenec musí začít dýchat, pomocí velmi intenzivní stresové reakce překonat tepelný šok (teplota těla může poklesnout až o 3 - 5 stupňů). K mobilizaci energetických rezerv využije nejprve obrovské množství adrenalinu, a posléze i další hormony uvolňující energetické reservy.
    • V poslední fázi je využívána tuková tkáň, což se projevuje v typickém novorozeneckém poklesu hmotnosti.
    • Poznámka: Tato reakce je zřejmě dána geneticky, protože se stejně intenzivně projevuje také u šimpanzů.
    • Důležitým úkolem novorozence je znovu načerpat vyčerpané energetické zásoby, přestavět cévní systém, vyloučit zbytek fetálního hemoglobinu a snížit počet krvinek. Intenzivně se vytvářejí nové synapse, velké množství gliových buněk a myelinizuje se nervová soustava.
    • K vývoji, zejména nervových buněk a synapsí potřebuje novorozenec velké množství spánku.
    • Zdánlivá pasivita novorozence tedy znamená ve skutečnosti intenzivní vývoj a také jistou obranu pře přílišným množstvím vnějších podnětů.
    • Základní znaky novorozence
    • Kostra novorozence není zmenšená kostra dospělého jedince. Jsou zde rozdíly jak kvalitativní tak kvantitativní. Rozdíly na úrovni počtu kostí, také délky těl dlouhých kostí. Převládá primární kostní tkáň a nalézáme větší množství nemineralizované složky kostí.
    • Tvarové odlišnosti - faktory vnějšího prostředí - zatím < pohybu (pohybové vzorce již ve fetálním stadiu) - opora, ochrana, krvetvorba, metabolismus. Nejsou ještě vyvinuté svalové úpony.
  13. charakterizuj lebku novorozence
    • Nalézáme základy os sphenoidale, temporale, squama ossis occipitalis - srostlé. (Os occipitale - 4 části).
    • Canalis nervi hypoglossi není srostlý (srůstá až v jednom roce).
    • Os temporale - 2 části (petromastoideální, squamamotympanická).
    • Huschkeho foramen (foramen tympanicum) není vytvořen (2,5 roku),
    • Os tympanicum nemá vytvořeno tuberculum anterius (6 měsíců), porus acusticus externus je otevřený.
    • Os sphenoidale má tělo a malá křídla spojená, velká křídla a processus pterygoideus jsou samostatně.
    • Na os parietale nacházíme výrazné hrboly. Os frontale - squama - také výrazné hrboly a je ve dvou částech (2 poloviny).
    • Čelisti nemají dentici - korunky jsou v kryptách, sinus maxillaris prozatím není vytvořen a začíná kalcifikace první trvalé stoličky. Mandibula má dvě části.
  14. charakterizuj Postkraniální skelet novorozence
    • Všechna primární centra osifikace jsou přítomna s výjimkou distální části kostrče a předního oblouku C1.
    • C1 - 2 části
    • C2 - 4 části
    • obratle - 3 části
    • sacrum 21 částí
    • Clavicula má tělo, první kost, která osifikuje a jedna z posledních, u které se uzavírá růstová chrupavka.
  15. Systémové faktory = HORMONY zásadní pro metabolismus Ca jsou:
    • kalcitonin - parafolikulární buňky štítné žlázy, C-buňky
    • + suprese osteoklastů
    • parathormon - buňky příštítných tělísek
    • - aktivace osteoklastů
    • inhibice syntézy kolagenu v osteoblastech
  16. které hormony se přímo podílejí na aktivaci osteoblastů?
    • Fluoridy - stimulují osteoblasty
    • Estrogen, Testosteron  -aktivita osteoblastů
  17. jaká je fce hormonů IGF I, II?
    ↥ počet prekurzorových buněk a produkci kolagenu v osteoblastech
  18. jaká je fce Vit. D3?
    nezbytný pro mineralizaci, vyšší koncentrace působí osteolyticky
  19. charakterizuj KOJENECKÉ OBDOBÍ
    • obdobím intenzivního rozvoje motoriky a nervové soustavy, vzniku předpokladů pro dvojnohou chůzi a řeč.
    • Během prvních šesti měsíců rychle roste zejm. hlava, po půl roce se růst hlavy zpomaluje a zrychluje se růst trupu a končetin.
    • Dítě je až do konce tohoto období závislé na matce, která by měla dítě plně kojit.
    • Ve třech měsících začíná dítě zvedat hlavu a vytváří se krční lordóza.
    • V šesti měsících pak dítě sedí, vytváří se hrudní kyfóza a počíná se také vytvářet bederní lordóza. Začíná se výrazně zlepšovat motorika, zejména manipulační schopnosti ruky, schopnost udržovat stabilitu a koordinace volních pohybů. Výrazně se zlepšují i reakce smyslové a analytické schopnosti.
    • Po šestém měsíci začíná dítě lézt, a mezi desátým a dvanáctým měsícem se objevuje snaha stát.
    • Okolo jednoho roku dítě začíná chodit.
    • Dvojnohé aktivity jsou však velmi individuální a mohou se objevovat dříve, ale i mnohem později. Variabilita tohoto jevu je vedle vývoje motorických schopností ovlivněna také psychikou, výchovou a dalšími faktory vnějšího prostředí.
  20. jaká je korelace mezi délkou novorozence a konečnou výškou?
    • r = 0,25
    • - matematické vyjádření křivky:
    • prostá exponenciální funkce:
    • Y = aI + bI (1 - exp(-cI × t))
    • ekvivalentní zápis: Y = aI + bI (1- ecI-t )
    • zřejmě : aI + bI značí maximální možnou výšku a cI je rychlost růstu, či příslušná konstanta; respektive jedinec může dosáhnout teoreticky výšky 2 m, ale roste pouze x let, takže dosáhne 170 cm;
  21. které regulační mechanismy působí v kojneckém a novorozeneckém věku?
    • - regulační mechanismy: inzulín, IGF I (embryonální, fetální i postnatální růst, IGF II (embryonální růst), IGFBP 1-6, placentární růstový hormon
    • - fetální hormony – sekrece na konci intrauterinního a počátkem postnatálního života, fetální pohlavní hormony – fetální testosteron – chlapci rychlejší růst
  22. charakterizuj kostní (biol.věj) a zubní věk
    • Chronologický (kalendářní) věk – doba od narození
    • Kostní (biologický) věk
    • – postup kostního vývoje jedince ve srovnání s normou
    • – osifikace kostí ruky a zejména distálních epifýz radiu a ulny
    • Zubní věk
    • – vývoj chrupu – pořadí prořezávání zubů – velmi individuální a nepřesné
    • – přírůstky vrstev skloviny – za použití moderních technologií velmi přesná metoda – přesnost na měsíce
  23. charakterizuj BATOLECÍ OBDOBÍ
    • Batolecí období je obdobím rozvojem dvojnohé chůze, motoriky obecně a řeči. Vznikají základní předpoklady pro sociální chování a vývoj osobnosti dítěte. V průběhu batolecího období dorůstá mléčný chrup a uzavírají se lebeční lupínky.
    • Za přelomové období je možno považovat zhruba věk dvou let, kdy se mění proporcionalita růstu z růstu kojeneckého na růst dětský. Velmi se zpomaluje růst hlavy a zrychluje se růst končetin. Rychleji se myelinizuje a dozrává mozek, výrazně se zlepšuje schopnost myslet a komunikovat.
  24. charakterizuj OBDOBÍ DĚTSTVÍ
    • Dětství se dělí na rané dětství a pozdní dětství.
    • Poznámka: Předělem je výrazné urychlení růstu kostry mezi šestým a sedmým
    • rokem, nazývané dříve jako období první vytáhlosti dnes midspurt.
    • V raném dětství se urychluje růst hmotnosti, a proto se také nazývá obdobím první plnosti. Na počátku tohoto období se formuje osobnost dítěte, představivost a vyjadřovací schopnosti. Zvyšují se socializační a komunikační schopnosti dítěte.
    • Midspurt (období první vytáhlosti) - zhruba v první třídě, dítě rychle roste, dokončuje se vývoj motoriky a logického myšlení.
    • V období pozdního dětství, tzv. období druhé plnosti opět roste rychleji hmotnost než výška. Výrazně se rozvíjejí motorické schopnosti, vyjadřování a logické myšlení. Období dětství je završeno dalším urychlením růstu, které plynule přechází v proces dospívání, maturace.
    • Midspurt - filipínská míra - období školní zralosti
  25. jak dělíme PROCES MATURACE?
    • Pro proces maturace, pohlavního dozrávání, jsou typické tři, u obou pohlaví rozdílné, fáze – prepuberta, puberta a adolescence.
    • Tyto tři fáze se v mnoha rysech zásadně liší, a to jak charakterem růstu, tak charakterem regulačních mechanismů a hormonů, které se na nich podílí, a také změnami psychickými, sociálními a obecným významem daného období pro jedince i societu. Plně biologicky, reprodukčně i sociálně zralý jedinec je zformován až na konci adolescence.
    • Proces pohlavního dozrávání je různý u obou pohlaví a je také různý u různých etnik, kde může být navíc ovlivněn vnějšími podmínkami, sociálními i podmínkami prostředí
  26. charakterizuj prepubertu
    • První z fází procesu pohlavního, podle charakteristického výrazného růstu kostry, zejména kostry končetin, je nazývána také obdobím druhé vytáhlosti.
    • Kromě výrazného urychlení růstu dlouhých kostí, začínají působit pohlavní hormony, začíná přestavba pohlavních orgánů a objevují první náznaky sekundárních pohlavních znaků,
    • Prepuberta trvá přibližně dva roky, u dívek ve střední Evropě začíná okolo 11 roku života a u chlapců zhruba o dva roky později. V prepubertě dosahují obě pohlaví výšky, která se již blíží výšce jedince v dospělosti, hmotnost je však podstatně nižší.
    • Na přechodu od prepuberty k pubertě, se začínají měnit také pohlavní orgány (u dívek se objevuje první menstruace, u hochů pak v různé míře objevuje poluce a mění se tvar hrtanu a tím i hlas). U chlapců roste penis a varlata, u dívek pak prsy a mění se tvar vnějších pohlavních orgánů. Začíná se vytvářet typické sekundární pohlavní ochlupení.
    • V období prepuberty se velmi výrazně zvyšuje sekrece růstových hormonů a mineralokortikoidů, ve druhé polovině prepuberty pak také glukokortikoidů a pohlavních hormonů. Hormonální změny výrazně ovlivňují psychiku prepubescentů.
  27. charakterizuj období puberty
    • typická přestavbou pohlavních orgánů, které začínají produkovat oplození schopné pohlavní buňky, vývojem sekundárních pohlavních znaků a také výrazným růstem hmotnosti.
    • Prvním znakem puberty u dívek je první menstruace, u chlapců se uvádí mutace hlasu, která je ale velmi často neprůkazná. V tomto období, které v průměru trvá tři roky, se také dokončuje formování osobnosti, psychiky a sociálního i pohlavního zaměření jedince.
    • Na konci puberty se výrazně zpomaluje růst kostry a, až na nepatrné výjimky, jsou růstové štěrbiny kostí na konci puberty plně uzavřeny.
    • V pubertě se nejvíce uplatňují pohlavní hormony, androgeny a testosteron u chlapců a estrogeny a progesteron u dívek. Sekrece pohlavních hormonů je ale nestejnoměrná, což ovlivňuje také labilnější chování pubescentů.
  28. charakterizuj Tempo růstu
    • Pro lidský model růstu od narození do dospělosti je typické střídání fází rychlého růstu, obvykle se jim říká růstové akcelerace nebo spurty, a fáze pomalého růstu.
    • Je přímo ovlivňován komplexem růstových hormonů (somatotropní hormon, somatomedin C–IGF 1, vazné proteiny), glukokortikoidy a pohlavními hormony (testosteron nebo progesteron, androgeny a estrogeny) a hormony štítné žlázy.
    • První výrazný spurt je v období mezi šestým a sedmým rokem, tzv. období první vytáhlosti, dále pak jsou spurty prepubertální, období druhé vytáhlosti, velmi výrazný spurt pubertální a u člověka méně výrazný spurt adolescentní, který se u člověka projevuje především nárůstem hmotnosti.
  29. charakterizuj období ADOLESCENCE
    • Posledním obdobím maturace 
    • V tomto období se dokončuje vývoj sekundárních pohlavních znaků a definitivně se formuje postava dospělého jedince. Postupně se zcela zastavuje růst kostí.
    • U mužů je typický poměrně velký nárůst svalové hmoty, dokončuje se vývoj sekundárního pohlavní ochlupení, zejména pak vousy, případně dalších etnicky typických partií ochlupení. U žen pak dokončuje formování typicky ženského tvaru postavy, například dorůstá žensky pohlavně typická tuková tkáň, např. na hýždích, bocích a prsou. I tento vývoj je závislý na daném etniku.
    • Také je často ovlivňován, jak ukázaly některé výzkumy, módními trendy ve výživě.
    • Dolaďuje se vývoj pohlavních funkcí, např. u žen se plně synchronizuje menstruace a ovulace.
    • Završuje se vývoj psychiky a osobnosti, zejm. s ohledem na socializaci jedince a jeho postavení ve společnosti.
    • U žen končí adolescence zhruba v 18 letech, u mužů pak v 21 letech nebo i později. V 18
    • letech dosahují muži výšky téměř 180 cm a hmotnosti 71 kg, ženy pak výšky 167 cm a hmotnosti asi 60 kg.
    • Od roku 1951 se výška české populace, vztaženo k 18 roku života, zvýšila o 6 cm u mužů a asi o 4 cm u žen, hmotnost se zvýšila u mužů zhruba o 6 kg, u žen se prakticky nezměnila.
    • Zvětšování tělesné výšky se od roku 1980 výrazně zpomalilo.
    • Změny v ontogenezi rodu Homo - výzkum chrupu a zubů - U všech hominidů s výjimkou AMČ (anatomicky moderního člověka) se zuby prořezávají nejpozději ve 4 letech x U anatomicky moderního člověka se tempo ontogenetického vývoje zpomaluje a zuby se prořezávají až v 6 letech.
  30. popiš proces Stárnutí
    • Proces stárnutí je nejlépe prozkoumán u člověka a zabývá se jím lékařský obor gerontologie.
    • U člověka začíná stárnutí v pozdní dospělosti, u žen je spojené se vznikem klimakteria, u mužů není tato hranice příliš zřetelná a je pravděpodobně více variabilní.
    • Stárnutí je spojeno se změnami metabolismu a hormonální činností, včetně snížení termoregulačních schopností, degenerativními procesy v nervovém systému spojenými se zhoršenou pamětí, sníženou motorikou a zpomalením reakcí. Typické jsou degenerativní změny na kostech a kloubech, např. zvýšená mineralizace kostí a jejich vyšší lámavost u žen.
    • Pro pozdní stáří je rovněž typická atrofie svalová, pomalejší trávení a změny kůže a kožních derivátů (např. šedivění vlasů).
  31. popiš projevy Stárnutí kostní tkáně
    • Složení:
    • - úbytek kolagenu
    • - nárůst mineralizované kosti
    • Mikrostruktura:
    • - úbytek obvodových lamel
    • - úbytek osteonů
    • - zvětšení velikosti Haversových kanálků
    • - zmenšování velikosti osteonů = osteoporóza
    • - ztráta osteocytů (akcelerace po 35. roce)
    • - změna zásobování kosti
    • Substruktura:
    • - snižování hustoty kostní tkáně
    • - ztenčování kortikální kostní tkáně
    • - rozšiřování medulární dutiny
    • Morfologie:
    • - synostózy (lebeční švy)
    • - zvětšování velikosti kost´(apozice)
    • - deformace kloubů
    • - zvyšování/snižování reliéfu kosti (opakovaná námaha nebo postupná remodelace např. po ztrátě zubů)
    • - osteofyty = kostní návalky/výrůstky; vznikají díky přestavbě kosti (reakce na zátěž apod.)
    • Stárnutí ostatních komponent
    • - úbytek kambiové vrstvy v periostu
    • - opotřebování kloubních chrupavek
    • - úbytek synoviální tekutiny
    • - flexory a ligamenta méně rezistentní
  32. co víš o kosterním nálezu Dikika - Lucy's daughter
    • V roce 2006 byl popsán dosti úplný skelet dítěte z naleziště Dikika, jižně od řeky Awash, včetně relativně úplné lebky. Pochází z lokality DIK - I, vrstev Sidi Hakoma Member, Hadar Formation starých zhruba 3,35 milionu let.
    • Někteří badatelé tvrdí, že se jedná asi o tříletou dívku, mnozí tento názor zpochybňují. Není totiž vyloučeno, že jedinec byl o něco mladší. Znaky na postrkraniálním skeletu v mnohém připomínají africké velké lidoopy, a je možné, že starobylé znaky související s možnou adaptací k občasnému šplhání, se objevují už u velmi mladých jedinců tohoto druhu. Diskutabilní je velikost "dospělého" mozku, ktera je zřejmě autory podhodnocena (275 - 330 cm3). Pokud by byl věk jedince nižší, a vše tomu nasvědčuje, pak by velikost mozku v dospělosti byla v rámci hodnot známých pro A. afarensis.
Author
iren
ID
337287
Card Set
04 postnatální ontogeneze
Description
...
Updated