-
vyjmenuj fáze postnatální ontogeneze
- - vývojová (růstová) - skelet postupně osifikuje a "dozrává"
- - dospělá a stárnutí - skelet se "opotřebovává" a postupně degeneruje
- V novorozenecké a první části kojenecké jsou ještě velmi zřetelné kvalitativní - vývojové - změny.
-
charakterizuj růstovou křivku
- Každá orgánová soustava má vlastní růstovou křivku (grafické znázornění velikostních změn za časovou jednotku života jedince).
- Každý jedinec má vlastní specifickou růstovou křivku, stejně tak každá populace. Populační růstová křivka je průměrná růstová křivka v dané populaci. Růst různých tkání je postupný a hierarchicky provázaný. Je závislý na vzájemné regulaci.
- Vývoji kosterní soustavy předchází vývoj nervové tkáně, cévní a lymfatické tkáně a ostatních pojivových tkání.
-
jaké jsou Hlavní faktory ovlivňující postnatální růst?
- Podvýživa - zpomalení až zastavení růstu
- Adaptační mechanismy:
- - kosti < měkká tkáň
- - myelinizace CNS < hyperplazie neuronů
- - pohlavní orgány < ostatní tkáně
- Polygenní typ dědičnosti (nemetrické znaky)
- Pohlaví (rozdílné růstové tempo i věk, ve kt. dochází k akceleraci růstu
- Y-chromosom - přítomnost retardujících genů
- + další faktory jako:
- - počet sourozenců
- - roční období: jaro > zima
- - aktivní pohyb
-
kde u kostí leží Primární centrum osifikace?
- - udlouhých kostí = dyafýza
- - ostatní typy - často jediné centrum osifikace
-
kde u kostí leží Sekundární centrum osifikace?
- - u dlouhých kostí = epifýzy
- - výběžky, tubercula
- - tlakové epifýzy (caput femoris)
- - trakční epifýzy (apofýzy)
- - atavistické epifýzy
-
jsou obě Epifýzodiafyzární/ růstové chrupavky stejně aktivní?
- - "dominantní" epifýza
- - prenatální vývoj obou epifýz
- - rovnocenné
- - později jedna z nich aktivnější
-
které kosti obecně osifikují dříve a které nakonec?
- Platí, že centra okolo CNS - mozek, mícha - osifikují nejdříve, v závislosti na rozvoji nervové tkáně.
- Dlouhé kosti ukončují vývoj jako poslední - důsledek prodloužené maturace kosterního svalstva - hlavně muži.
-
kde se nachází Postnatální osifikační centra?
- od narození po pozdní stádia dospívání
- - zápěstí, kotník - primární osifikační centra
- - epifýzy žeber, páteře, sternum, kosti pletence HK, dlouhé kosti končetin - sekundární osifikační centra
- - určení kostního věku - ukazatel správného vývoje jedince, klinické výzkumy, odhad chronologického věku v oblasti soudního lékařství a forenzní antropologie
- - TW2, TW3 - Tannaer-Whitehouse
-
kosti rostou do délky a šířky - jakými mechanismy?
- - růst do délky: funkce růstové chrupavky - proliferace chondroblastů
- - růst do šířky: apozice z periostu - proliferace osteoblastů a tvorba kostní tkáně
- - kosti podstupují remodelaci - kombinace resorpce a novotvorby kostní tkáně
- - posun periostu a endostu tak, aby mechanika kloubu byla zachována = kortikální tuberkulární drift
- Kostra roste dvojím způsobem:
- – do délky – především v růst. chrupavkách
- – do šířky – aposicí – přirůstáním lamel po „obvodu“ kosti
- V ranné postnatální ontogenezi se uplatňuje více růst do délky a především proces osifikace. V období dětství a maturace se uplatňuje růst kombinovaný, zatímco v dospělosti a stáří převažuje aposice a degenerativní procesy.
- Ukončení růstu:
- - zpomalení proliferce chrupavky
- - postupné uzavírání chrupavek
- - mechanismus - tlak, výživa, hormony
-
co je alometrie?
- - změna proporcí těla = růstová alometrie
- - alometrie = jakákoliv změna tvaru s velikostí
-
popiš Způsoby šetření růstových procesů
- Průřezové hodnocení růstu vzniká na základě jednorázového šetření vybrané skupiny jedinců, které probíhá v relativně časově omezeném časovém úseku, kdy údaje pro jedince jsou tříděny podle věkových kategorií. Za určitých podmínek, například měření několik let po sobě, může databáze obsahovat data opakovaně měřených jedinců.
- Semilongitudinální hodnocení vytváří růstové křivky z veličin naměřených u jedinců v neporovnatelně dlouhých časových úsecích. V některých případech můžeme dosáhnout situace, že například časová perioda pro pubertu bude zjištěna pro dostatečný pořet jedinců a pak data mají omezeně longitudinální charakter.
- Longitudinální hodnocení je založeno na dlouhodobém měření skupiny jedinců. Výsledkem jsou růstové křivky skutečných „biologických jedinců“.
-
charakterizuj novorozeneckou fázi
- Prvním obdobím postnatální ontogeneze je období novorozenecké, které je v podstatě přechodným obdobím adaptace na nový typ prostředí, samostatný způsob existence a také nový způsob přijímání potravy.
- Novorozenec musí začít dýchat, pomocí velmi intenzivní stresové reakce překonat tepelný šok (teplota těla může poklesnout až o 3 - 5 stupňů). K mobilizaci energetických rezerv využije nejprve obrovské množství adrenalinu, a posléze i další hormony uvolňující energetické reservy.
- V poslední fázi je využívána tuková tkáň, což se projevuje v typickém novorozeneckém poklesu hmotnosti.
- Poznámka: Tato reakce je zřejmě dána geneticky, protože se stejně intenzivně projevuje také u šimpanzů.
- Důležitým úkolem novorozence je znovu načerpat vyčerpané energetické zásoby, přestavět cévní systém, vyloučit zbytek fetálního hemoglobinu a snížit počet krvinek. Intenzivně se vytvářejí nové synapse, velké množství gliových buněk a myelinizuje se nervová soustava.
- K vývoji, zejména nervových buněk a synapsí potřebuje novorozenec velké množství spánku.
- Zdánlivá pasivita novorozence tedy znamená ve skutečnosti intenzivní vývoj a také jistou obranu pře přílišným množstvím vnějších podnětů.
- Základní znaky novorozence
- Kostra novorozence není zmenšená kostra dospělého jedince. Jsou zde rozdíly jak kvalitativní tak kvantitativní. Rozdíly na úrovni počtu kostí, také délky těl dlouhých kostí. Převládá primární kostní tkáň a nalézáme větší množství nemineralizované složky kostí.
- Tvarové odlišnosti - faktory vnějšího prostředí - zatím < pohybu (pohybové vzorce již ve fetálním stadiu) - opora, ochrana, krvetvorba, metabolismus. Nejsou ještě vyvinuté svalové úpony.
-
charakterizuj lebku novorozence
- Nalézáme základy os sphenoidale, temporale, squama ossis occipitalis - srostlé. (Os occipitale - 4 části).
- Canalis nervi hypoglossi není srostlý (srůstá až v jednom roce).
- Os temporale - 2 části (petromastoideální, squamamotympanická).
- Huschkeho foramen (foramen tympanicum) není vytvořen (2,5 roku),
- Os tympanicum nemá vytvořeno tuberculum anterius (6 měsíců), porus acusticus externus je otevřený.
- Os sphenoidale má tělo a malá křídla spojená, velká křídla a processus pterygoideus jsou samostatně.
- Na os parietale nacházíme výrazné hrboly. Os frontale - squama - také výrazné hrboly a je ve dvou částech (2 poloviny).
- Čelisti nemají dentici - korunky jsou v kryptách, sinus maxillaris prozatím není vytvořen a začíná kalcifikace první trvalé stoličky. Mandibula má dvě části.
-
charakterizuj Postkraniální skelet novorozence
- Všechna primární centra osifikace jsou přítomna s výjimkou distální části kostrče a předního oblouku C1.
- C1 - 2 části
- C2 - 4 části
- obratle - 3 části
- sacrum 21 částí
- Clavicula má tělo, první kost, která osifikuje a jedna z posledních, u které se uzavírá růstová chrupavka.
-
Systémové faktory = HORMONY zásadní pro metabolismus Ca jsou:
- kalcitonin - parafolikulární buňky štítné žlázy, C-buňky
- + suprese osteoklastů
- parathormon - buňky příštítných tělísek
- - aktivace osteoklastů
- inhibice syntézy kolagenu v osteoblastech
-
které hormony se přímo podílejí na aktivaci osteoblastů?
- Fluoridy - stimulují osteoblasty
- Estrogen, Testosteron -aktivita osteoblastů
-
jaká je fce hormonů IGF I, II?
↥ počet prekurzorových buněk a produkci kolagenu v osteoblastech
-
jaká je fce Vit. D3?
nezbytný pro mineralizaci, vyšší koncentrace působí osteolyticky
-
charakterizuj KOJENECKÉ OBDOBÍ
- obdobím intenzivního rozvoje motoriky a nervové soustavy, vzniku předpokladů pro dvojnohou chůzi a řeč.
- Během prvních šesti měsíců rychle roste zejm. hlava, po půl roce se růst hlavy zpomaluje a zrychluje se růst trupu a končetin.
- Dítě je až do konce tohoto období závislé na matce, která by měla dítě plně kojit.
- Ve třech měsících začíná dítě zvedat hlavu a vytváří se krční lordóza.
- V šesti měsících pak dítě sedí, vytváří se hrudní kyfóza a počíná se také vytvářet bederní lordóza. Začíná se výrazně zlepšovat motorika, zejména manipulační schopnosti ruky, schopnost udržovat stabilitu a koordinace volních pohybů. Výrazně se zlepšují i reakce smyslové a analytické schopnosti.
- Po šestém měsíci začíná dítě lézt, a mezi desátým a dvanáctým měsícem se objevuje snaha stát.
- Okolo jednoho roku dítě začíná chodit.
- Dvojnohé aktivity jsou však velmi individuální a mohou se objevovat dříve, ale i mnohem později. Variabilita tohoto jevu je vedle vývoje motorických schopností ovlivněna také psychikou, výchovou a dalšími faktory vnějšího prostředí.
-
jaká je korelace mezi délkou novorozence a konečnou výškou?
- r = 0,25
- - matematické vyjádření křivky:
- prostá exponenciální funkce:
- Y = aI + bI (1 - exp(-cI × t))
- ekvivalentní zápis: Y = aI + bI (1- ecI-t )
- zřejmě : aI + bI značí maximální možnou výšku a cI je rychlost růstu, či příslušná konstanta; respektive jedinec může dosáhnout teoreticky výšky 2 m, ale roste pouze x let, takže dosáhne 170 cm;
-
které regulační mechanismy působí v kojneckém a novorozeneckém věku?
- - regulační mechanismy: inzulín, IGF I (embryonální, fetální i postnatální růst, IGF II (embryonální růst), IGFBP 1-6, placentární růstový hormon
- - fetální hormony – sekrece na konci intrauterinního a počátkem postnatálního života, fetální pohlavní hormony – fetální testosteron – chlapci rychlejší růst
-
charakterizuj kostní (biol.věj) a zubní věk
- Chronologický (kalendářní) věk – doba od narození
- Kostní (biologický) věk
- – postup kostního vývoje jedince ve srovnání s normou
- – osifikace kostí ruky a zejména distálních epifýz radiu a ulny
- Zubní věk
- – vývoj chrupu – pořadí prořezávání zubů – velmi individuální a nepřesné
- – přírůstky vrstev skloviny – za použití moderních technologií velmi přesná metoda – přesnost na měsíce
-
charakterizuj BATOLECÍ OBDOBÍ
- Batolecí období je obdobím rozvojem dvojnohé chůze, motoriky obecně a řeči. Vznikají základní předpoklady pro sociální chování a vývoj osobnosti dítěte. V průběhu batolecího období dorůstá mléčný chrup a uzavírají se lebeční lupínky.
- Za přelomové období je možno považovat zhruba věk dvou let, kdy se mění proporcionalita růstu z růstu kojeneckého na růst dětský. Velmi se zpomaluje růst hlavy a zrychluje se růst končetin. Rychleji se myelinizuje a dozrává mozek, výrazně se zlepšuje schopnost myslet a komunikovat.
-
charakterizuj OBDOBÍ DĚTSTVÍ
- Dětství se dělí na rané dětství a pozdní dětství.
- Poznámka: Předělem je výrazné urychlení růstu kostry mezi šestým a sedmým
- rokem, nazývané dříve jako období první vytáhlosti dnes midspurt.
- V raném dětství se urychluje růst hmotnosti, a proto se také nazývá obdobím první plnosti. Na počátku tohoto období se formuje osobnost dítěte, představivost a vyjadřovací schopnosti. Zvyšují se socializační a komunikační schopnosti dítěte.
- Midspurt (období první vytáhlosti) - zhruba v první třídě, dítě rychle roste, dokončuje se vývoj motoriky a logického myšlení.
- V období pozdního dětství, tzv. období druhé plnosti opět roste rychleji hmotnost než výška. Výrazně se rozvíjejí motorické schopnosti, vyjadřování a logické myšlení. Období dětství je završeno dalším urychlením růstu, které plynule přechází v proces dospívání, maturace.
- Midspurt - filipínská míra - období školní zralosti
-
jak dělíme PROCES MATURACE?
- Pro proces maturace, pohlavního dozrávání, jsou typické tři, u obou pohlaví rozdílné, fáze – prepuberta, puberta a adolescence.
- Tyto tři fáze se v mnoha rysech zásadně liší, a to jak charakterem růstu, tak charakterem regulačních mechanismů a hormonů, které se na nich podílí, a také změnami psychickými, sociálními a obecným významem daného období pro jedince i societu. Plně biologicky, reprodukčně i sociálně zralý jedinec je zformován až na konci adolescence.
- Proces pohlavního dozrávání je různý u obou pohlaví a je také různý u různých etnik, kde může být navíc ovlivněn vnějšími podmínkami, sociálními i podmínkami prostředí
-
charakterizuj prepubertu
- První z fází procesu pohlavního, podle charakteristického výrazného růstu kostry, zejména kostry končetin, je nazývána také obdobím druhé vytáhlosti.
- Kromě výrazného urychlení růstu dlouhých kostí, začínají působit pohlavní hormony, začíná přestavba pohlavních orgánů a objevují první náznaky sekundárních pohlavních znaků,
- Prepuberta trvá přibližně dva roky, u dívek ve střední Evropě začíná okolo 11 roku života a u chlapců zhruba o dva roky později. V prepubertě dosahují obě pohlaví výšky, která se již blíží výšce jedince v dospělosti, hmotnost je však podstatně nižší.
- Na přechodu od prepuberty k pubertě, se začínají měnit také pohlavní orgány (u dívek se objevuje první menstruace, u hochů pak v různé míře objevuje poluce a mění se tvar hrtanu a tím i hlas). U chlapců roste penis a varlata, u dívek pak prsy a mění se tvar vnějších pohlavních orgánů. Začíná se vytvářet typické sekundární pohlavní ochlupení.
- V období prepuberty se velmi výrazně zvyšuje sekrece růstových hormonů a mineralokortikoidů, ve druhé polovině prepuberty pak také glukokortikoidů a pohlavních hormonů. Hormonální změny výrazně ovlivňují psychiku prepubescentů.
-
charakterizuj období puberty
- typická přestavbou pohlavních orgánů, které začínají produkovat oplození schopné pohlavní buňky, vývojem sekundárních pohlavních znaků a také výrazným růstem hmotnosti.
- Prvním znakem puberty u dívek je první menstruace, u chlapců se uvádí mutace hlasu, která je ale velmi často neprůkazná. V tomto období, které v průměru trvá tři roky, se také dokončuje formování osobnosti, psychiky a sociálního i pohlavního zaměření jedince.
- Na konci puberty se výrazně zpomaluje růst kostry a, až na nepatrné výjimky, jsou růstové štěrbiny kostí na konci puberty plně uzavřeny.
- V pubertě se nejvíce uplatňují pohlavní hormony, androgeny a testosteron u chlapců a estrogeny a progesteron u dívek. Sekrece pohlavních hormonů je ale nestejnoměrná, což ovlivňuje také labilnější chování pubescentů.
-
charakterizuj Tempo růstu
- Pro lidský model růstu od narození do dospělosti je typické střídání fází rychlého růstu, obvykle se jim říká růstové akcelerace nebo spurty, a fáze pomalého růstu.
- Je přímo ovlivňován komplexem růstových hormonů (somatotropní hormon, somatomedin C–IGF 1, vazné proteiny), glukokortikoidy a pohlavními hormony (testosteron nebo progesteron, androgeny a estrogeny) a hormony štítné žlázy.
- První výrazný spurt je v období mezi šestým a sedmým rokem, tzv. období první vytáhlosti, dále pak jsou spurty prepubertální, období druhé vytáhlosti, velmi výrazný spurt pubertální a u člověka méně výrazný spurt adolescentní, který se u člověka projevuje především nárůstem hmotnosti.
-
charakterizuj období ADOLESCENCE
- Posledním obdobím maturace
- V tomto období se dokončuje vývoj sekundárních pohlavních znaků a definitivně se formuje postava dospělého jedince. Postupně se zcela zastavuje růst kostí.
- U mužů je typický poměrně velký nárůst svalové hmoty, dokončuje se vývoj sekundárního pohlavní ochlupení, zejména pak vousy, případně dalších etnicky typických partií ochlupení. U žen pak dokončuje formování typicky ženského tvaru postavy, například dorůstá žensky pohlavně typická tuková tkáň, např. na hýždích, bocích a prsou. I tento vývoj je závislý na daném etniku.
- Také je často ovlivňován, jak ukázaly některé výzkumy, módními trendy ve výživě.
- Dolaďuje se vývoj pohlavních funkcí, např. u žen se plně synchronizuje menstruace a ovulace.
- Završuje se vývoj psychiky a osobnosti, zejm. s ohledem na socializaci jedince a jeho postavení ve společnosti.
- U žen končí adolescence zhruba v 18 letech, u mužů pak v 21 letech nebo i později. V 18
- letech dosahují muži výšky téměř 180 cm a hmotnosti 71 kg, ženy pak výšky 167 cm a hmotnosti asi 60 kg.
- Od roku 1951 se výška české populace, vztaženo k 18 roku života, zvýšila o 6 cm u mužů a asi o 4 cm u žen, hmotnost se zvýšila u mužů zhruba o 6 kg, u žen se prakticky nezměnila.
- Zvětšování tělesné výšky se od roku 1980 výrazně zpomalilo.
- Změny v ontogenezi rodu Homo - výzkum chrupu a zubů - U všech hominidů s výjimkou AMČ (anatomicky moderního člověka) se zuby prořezávají nejpozději ve 4 letech x U anatomicky moderního člověka se tempo ontogenetického vývoje zpomaluje a zuby se prořezávají až v 6 letech.
-
popiš proces Stárnutí
- Proces stárnutí je nejlépe prozkoumán u člověka a zabývá se jím lékařský obor gerontologie.
- U člověka začíná stárnutí v pozdní dospělosti, u žen je spojené se vznikem klimakteria, u mužů není tato hranice příliš zřetelná a je pravděpodobně více variabilní.
- Stárnutí je spojeno se změnami metabolismu a hormonální činností, včetně snížení termoregulačních schopností, degenerativními procesy v nervovém systému spojenými se zhoršenou pamětí, sníženou motorikou a zpomalením reakcí. Typické jsou degenerativní změny na kostech a kloubech, např. zvýšená mineralizace kostí a jejich vyšší lámavost u žen.
- Pro pozdní stáří je rovněž typická atrofie svalová, pomalejší trávení a změny kůže a kožních derivátů (např. šedivění vlasů).
-
popiš projevy Stárnutí kostní tkáně
- Složení:
- - úbytek kolagenu
- - nárůst mineralizované kosti
- Mikrostruktura:
- - úbytek obvodových lamel
- - úbytek osteonů
- - zvětšení velikosti Haversových kanálků
- - zmenšování velikosti osteonů = osteoporóza
- - ztráta osteocytů (akcelerace po 35. roce)
- - změna zásobování kosti
- Substruktura:
- - snižování hustoty kostní tkáně
- - ztenčování kortikální kostní tkáně
- - rozšiřování medulární dutiny
- Morfologie:
- - synostózy (lebeční švy)
- - zvětšování velikosti kost´(apozice)
- - deformace kloubů
- - zvyšování/snižování reliéfu kosti (opakovaná námaha nebo postupná remodelace např. po ztrátě zubů)
- - osteofyty = kostní návalky/výrůstky; vznikají díky přestavbě kosti (reakce na zátěž apod.)
- Stárnutí ostatních komponent
- - úbytek kambiové vrstvy v periostu
- - opotřebování kloubních chrupavek
- - úbytek synoviální tekutiny
- - flexory a ligamenta méně rezistentní
-
co víš o kosterním nálezu Dikika - Lucy's daughter
- V roce 2006 byl popsán dosti úplný skelet dítěte z naleziště Dikika, jižně od řeky Awash, včetně relativně úplné lebky. Pochází z lokality DIK - I, vrstev Sidi Hakoma Member, Hadar Formation starých zhruba 3,35 milionu let.
- Někteří badatelé tvrdí, že se jedná asi o tříletou dívku, mnozí tento názor zpochybňují. Není totiž vyloučeno, že jedinec byl o něco mladší. Znaky na postrkraniálním skeletu v mnohém připomínají africké velké lidoopy, a je možné, že starobylé znaky související s možnou adaptací k občasnému šplhání, se objevují už u velmi mladých jedinců tohoto druhu. Diskutabilní je velikost "dospělého" mozku, ktera je zřejmě autory podhodnocena (275 - 330 cm3). Pokud by byl věk jedince nižší, a vše tomu nasvědčuje, pak by velikost mozku v dospělosti byla v rámci hodnot známých pro A. afarensis.
|
|
