-
-
charakterizuj Krycí kosti lebky
Krycí kosti lebky (šupiny, kosti typu plochého) jsou tvořeny dvěma vrstvami kompaktní kosti (lamina externa, lamina interna) a vrstvou kosti spongiózní mezi nimi (označuje se jako diploe).
-
Kosti typu dlouhého (diepifyzárni) mají 3 hlavní části. jaké?
- Jsou to dvě koncové a samostatně osifikující epifýzy a střední část, označovanou jako diafýza.
- Monoepifyzární mají pouze jednu epifýzu (např. kosti záprstní).
-
vysvětli pojmy fýza, epifýza, apofýza
- V průběhu růstu se růstová zóna/chrupavka (pouze na RTG je to"štěrbina") označuje jako fýza a konec diafýzy k ní obrácený se označuje jako metafýza.
- Růstová chrupavka má charakteristickou stavbu a po dosažení pohlavní dospělosti růstové chrupavky ve více či méně pravidelném pořadí mizí a růst kosti do délky ustává. V průběhů růstu v metafýze probíhají důležité procesy remodelace.
- Samostatně osifikující části v místech větších hrbolů a hran se označují jako apofýzy.
-
popiš povrch kosti
- Povrch kosti je rozmanitě formovaný úpony šlach, svalů, vazů a vazivových útvarů. Na kostech se nacházejí:
- výběžky (processus),
- výrůstky (apophysis),
- hrboly (tubera),
- hrbolky (tubercula),
- trny (spinae),
- hrany (cristae)
- drsnatiny (tuberositas).
- Průběh šlach, cév, nervů a naléhání sousedních kostí vytváří:
- jámy (fossae),
- jamky (fossulae, foveolae),
- otisky (impressiones),
- rýhy
- (sulci)
- zářezy (incisurae)
- V místě průniku cév do kosti se vytváří otvory (foramina).
- V místě spojení kosti je povrch kosti zakončen kloubní ploškou, pokrytou chrupavkou (facies articularis).
-
Hlavním obsahem kosti je kostní tkáň, složená z...
buněk a mezibuněčné hmoty (kostní matrix, základní hmota).
-
Kostní tkáň je díky svému složeni a uspořádání tvrdá a do jisté míry současně i
pružná tkáň. Kostními buňkami jsou osteoprogenitorní buňky, osteoblasty, osteoklasty a osteocyty.
Mezibuněčná hmota má jednak složku organickou (kostní proteiny, osteoid), kt. kosti dodává ..., a jednak složku anorganickou (minerální soli), která je na organickou složku vázána a dodává jí ....
Kromě vlastní kostní tkáně jsou součástí kosti za života i její vazivové obaly, kloubní a růstové chrupavky, cévy a nervy a kostní dřeň.
- pevnost a pružnost
- tvrdost
-
kost obecně dělíme na složku buněčnou a nebunečnou, kterými buňkami jsou tyto zastoupeny?
- Organickou složku tvoří amorfní (interfibrilární) složka, což jsou nekolagenní proteiny:
- - sialoproteiny
- - osteokalcin
- - vosteonektin
- - proteoglykany
- - glykosaminoglykany - chondroitynsulfáty, keratansulfát)
- a vláknitá komponenta (fibrilární složka) – kolagenní proteiny, především kolagen typu I.
- Anorganická složka
- Ve všech tvrdých tkáních převládá vápník a fosfáty. Poměr Ca/P se v průměru příliš
- neodchyluje od hodnoty 1,65. Zřetelně méně je obsažen hořčík, ještě méně sodík a draslík.
- Minerál kosti je většinou ve formě hydroxyapatitu nebo oktakalciumfosfátu.
- U dětí se v těle za 1 rok vymění veškerý vápník, u dospělých 18 %, ve stavu beztíže nebo při imobilizaci na lůžku stačí týdny na podstatnou demineralizaci. Neústrojných složek s věkem relativně přibývá. Kost
- novorozence obsahuje cca 48 % neústrojných látek, v dospělosti se podíl zvyšuje nad 60 %. Kost je tedy v mladí měkčí a pružnější, ve stáří křehčí.
-
charakterizuj mezenchimální kmenové a osteoprogenitorové buňky
- Mezenchimální kmenové buňky- (mezenchymocyty) - nejvíce v kostní dřeni a pojivových tkáních, ale i další tkáně - pluripotentní
- Osteoprogenitorové (osteoprogenitorní) buňky - zodpovědné za tvorbu kostní tkáně v období vývoje. Schopné dělení a diferenciace. V průběhu desmogenní i chondroogenní osifikace se diferencují v osteoblasty.
-
popiš osteoblasty
- kubické mononukleární buňky velké 15 - 30 μm.
- Podílejí se na syntéze, ukládání a kalcifikaci kostní matrix.
- Výběžky pro komunikaci s okolními osteoblasty a osteocyty.
- Výskyt - v místě tvorby nebo remodelace kosti.
- Životnost 1 až 10 týdnů - následuje přeměna části z nich (15%) na osteocyty (možná je i reverzibilní přeměna osteocytů na osteoblasty) a tzv. Lining cells. Zbytek zaniká apoptózou.
- V dospělosti tvoří 2 - 8% kostních buněk
-
Na aktivaci a řízení funkce osteoblastů se podílí mnoho růstových faktorů, zejména...
- inzulinu podobné růstové faktory IGF, fibroblastové růstové faktory FGF, transformující růstové faktory TGF beta, kostní morfogenetické proteiny BMP.
- Na diferenciaci osteoblastů se podílí gen Cbfa1, jehož produkt je důležitý pro diferenciaci osteoblastů a funguje jako klíčový regulátor mnoha signálních drah. Osteoblasty mohou za určitých podmínek dediferencovat v osteoprogenitorní buňky.
-
charakterizuj osteocyty
- protáhlé vřetenovité buňky (původem z osteoblastů), zavzaté samostatně uvnitř oválných lakun mineralizované kostní hmoty. Jejich metabolismus je realizován pomocí výběžků cytoplazmy (filopodii), které jsou uzavřeny v jemných kanálcích (canaliculi ossium), jejichž hustou sítí jsou lakuny vzájemně propojeny. Mezi povrchem kanálku a stěnou výběžku je vrstva mukopolysacharidů, která má funkci v metabolismu. Kromě toho má síť výběžků pravděpodobně senzorickou funkci z hlediska biomechaniky a metabolismu kosti. Je tak zajištěna vysoká plasticita kostní tkáně. Osteocyty se mohou stejně jako osteoblasty za určitých podmínek zpětně přeměnit v osteoprogenitorní buňky.
- nejpočetnější kostní buňy až 90%.
- Životnost kolem 25 let.
- Mají zásadní význam pro kontrolu kostní remodelace a detekci kolísání mechanického zatížení kosti.
-
co jsou Bone-lining cells?
- (kost lemující buňky) - vyvíjejí se z osteoblastu a nacházejí se na rozhraní kosti - vytvářejí její ochrannou vrstvu. Komunikují mezi sebou a s osteocyty a ovlivňují proces aktivace remodelace kosti.
- Lining cells pocházejí ze zploštělých osteoblastů. Mají ploché organely, takže mohou snadno pokrýt kost, aniž by interferovaly s ostatními buňkami (a jejich funkcemi). Nacházejí se převážně u dospělých jedinců, ale některé lze najít i u dětí.
- Lining cells jsou navzájem spojený pomocí gap junctions. Jsou relativně neaktivní a pokrývají všechny dostupné plochy kosti. Jsou zodpovědné za okamžité propuštění vápníku v kostech, pokud je hladina vápníku v krvi příliš nízká. Také jsou zodpovědné za ochranu kosti od škodlivých chemikálií. Předpokládá se také, že lining cells hrají důležitou roli v udržování "kostních tekutin".
-
charakterizuj osteoklasty
- mnohojaderné buňky (15 - 20 jader) > 40 μm.
- Mají odlišný původ - Vznikají z prekurzorů monocytů, navazují na vývojovou řadu bílých krvinek.
- V místech kostní přestavby v resorpčních jamkách tzv. Howshipových lakunách. Povrch v místě kontaktu s resorbovanou kostí silně zřasen.
- Funkce - destrukce kostní matrix - anorganická složka - kyselá fosfotáza - snížení lokálního pH - demineralizace. Organická složka - degradace pomocí enzymů (kathepsin K, kolagenáza).
- Jsou hlavními buňkami účastnícími se kostní resorpce. Jednou svou stranou (má charakter kartáčového lemu) nasedají na kost, vážou se na ni po krajích teto oblasti integriny, a jejich protonové pumpy (H+ závislé ATPázy) okyselují tuto oblast na cca pH = 4. Osteoklastem takto uzavřený prostor připomíná velký lysozom. V kyselém prostředí se rozpouští hydroxyapatit a kyselé proteázy vylučované do tohoto prostoru rozkládají kolagen. Funkce osteoklastů je řízena převážně osteoblasty.
-
co je kostní matrix?
mezibuněčná hmota tvořená vodou, organickou vláknitou a amorfní složkou a anorganickou minerální složkou.
-
kolik % kosti tvoří voda?
u dospělého skeletu 10 - 20 % kostní hmoty
-
Organická složka celkově tvoří 30 - 40% suché kostní hmoty, dělíme ji na ...
- fibrilární - přes 90%, zejména kolagen typu I, malé množství kolagenu typu III, elastin.
- amorfní - 5 - 10%, glykoproteiny (osteopontin, osteonektin, osteokalcin, fibronektin,...) glykosaminoglykany (hyaluronová kyselina, chondroitisulfát)
-
charakterizuj kolagen
- Jedná se o fibrilární strukturní protein, jeden ze základních proteinů u mnohobuněčných. Má schopnost vázat minerální složku, ale jen u obratlovců (určitá podoba u korálů).
- Vyskytuje se v mineralizované i nemineralizované formě (kosti, šlachy, fascie, ligamenta, kůže, chrupavka, cévní stěny,...) u člověka tvoří polovinu všech proteinů v těle.
- Dnes je známo 27 druhů kolagenu. Kostní tkáň obsahuje zejména kolagen typu I (až 90% proteinů v kosti).
-
jaká je Struktura kolagenu?
- V primární struktuře je složen z AK, přičemž převažují repetice glycin - prolinhydroxyprolin.
- Terciální strukturu tvoří tři navzájem ovinuté řetězce se společnou osou. Vzniklý útvar je
- dlouhý asi 290 nm o průměru 1,4 nm. Jedná se o tzv. tropokolagen.
-
co je tropokolagen?
- Tropokolagen je základní stavební jednotka schopná agregace na fibrilární útvary. Tvoří se v ribozomech osteoblastů, kde jsou řetězce spojeny disulfidickými můstky cysteinu. Po opuštění buňky nahradí tato spojen vodíkové vazby.
- Vyšší struktury Tropokolagenu v kostní tkání:
- TROPOKOLAGEN
- MIKROFIBRILY
- FIBRILY
- LAMELY
-
charakterizuj ANORGANICKou SLOŽKA KOSTNÍ MATRIX
- Zejména fosforečnan vápenatý a v menší míře uhličitan vápenatý - převážně v krystalické ale i amorfní formě.
- Krystalická forma: Hydroxyapatit - Ca10(PO4)6(OH)2
- často v kombinaci s vápenatým apatitem (variabilita uvnitř kosti - blízko okrajů kosti, kostní dřeně a cévního zásobování) - také oblasti s výskytem amorfní formy.
- Krystaly mají tvar tenkých jehlic nebo plátků (mezidruhové rozdíly) a vytváří se jako rgranula o velikosti 4,5 nm. Mineralizují do délky až 200 nm.
- Depozice uvnitř a mezi fibrily kolagenu.
-
jaké znáš typy kostní tkáně?
-
charakterizuj vláknitou kostní tkáň
- Vyskytuje se v období ontogeneze (fetální skelet), v dospělosti pak zejm. jako drsnatiny pro úpon svalů a při poškození a frakturách (místa vyžadující rychlou ochranu nebo oporu). Rychlá novotvorba - až 4 mikrometry mineralizované tkáně z den. Kolagenní vlákna i krystaly minerálů jsou uspořádány nepravidelně.
- Nacházíme zde vysoce aktivní osteoblasty - jejich přeměna je náhodná, mají nepravidelné uspořádání (acelulární oblasti - pouze s amorfní složkou), kolagenní vlákna jsou variabilní - tloušťka 0,1 až 3 mikrometry - náhodné uspořádání připomíná plsť.
- Vlákna i ostatní matrix jsou mineralizovány současně - přímá kalcifikace hmoty - rychlejší, jednodušší. Považována za relikt exoskeletu - "dermal bone".
-
charakterizuj Lamelózní kostní tkáň
- Vyskytuje se v období ontogeneze, kdy nahrazuje vláknitou kostní tkáň. Tvoří naprostou většinu dospělého skeletu.
- Struktura - vyšší stupeň organizace fibril, uspořádány do lamel, kde mají vlákna vždy stejný směr (tzv. Domény). Domény jsou vzájemně uspořádány do různých struktur (tenké a tlusté lamely, helixy). Vlákna tvoří snopce o průměru 2 až 3 mikrometry.
- Má pomalejší novotvorbu: rychlost asi 1 mikrometr za den. Přeměna buněk je postupná, přechod v jednotlivých oblastech je chronologický a synchronizovaný. Neexistují oblasti chudé na buňky.
-
charakterizuj Plexiformní kostní tkáň
- Také bývá nazývána jako fibrolamelózní kostní tkáň. Jedná se o primární kostní tkáň - nenahrazuje jiný typ kostní tkáně.
- U člověka je poměrně vzácná (mediální strana r.mandiulae), častá je však u mohutných, rychle rostoucích živočichů - sudokopytníci, lichokopytníci.
- Rychlost novotvorby plexiformní kostní tkáně je vyšší než u klasické lamelární kosti (kolísá u různých druhů od 1 mikrometru za den do 80 mikrometrů za den <- Emu).
- Lamely jsou sendvičovitě uspořádány často do podoby "cihel" o tloušťce 100 až 200 mikrometrů - výrazné mezidruhové rozdíly.
- Plexiformní kostní tkáň má dobré biomechanické vlastnosti - v místech s vysokými biomechanickými nároky.
-
jak vypadá Tkáň tvořená primárními osteony?
- Primární kostní tkáň většinou vzniká mineralizací chrupavčitého základu kosti.
- Lamely mají koncetrické uspořádání vytvářející prostorové jednotky osteony.
- Osteony nemají v této tkáni cementovou hranici, počet lamel je nižší než v sekundárních osteonech.
-
jak vypadá Tkáň tvořená sekundárními osteony?
- Sekundární kostní tkáň vždy nahrazuje již
- vytvořenou primární kostní tkáň v procesu remodelace. Základní strukturu vytvářejí jednotlivé sekundární osteony tzv. Haversovy systémy - proto se tato tkáň také nazývá Haversovská kost.
- Sekundární osteony mají větší počet lamel než primární a od okolí jsou odděleny úzkou cementovou linií, která obsahuje minimum kolagenu - tvoří ji mineralizovaná amorfní hmota s vysokým obsahem glykoproteinů a proteoglykanů - vysoce bazofilní.
- Osteony mají na řezu kruhový nebo oválný tvar o průměru 100 až 400 mikrometrů. Průměrný osteon je tvořen asi 30 lamelami o tloušťce kolem 3 mikrometrů. Centrální kanálek je průměrně veliký 50 mikrometrů.
-
Na nejvyšší úrovni dělíme lamelární kostní tkáň na dva základní typy
kompaktní + spongiozní
-
charakterizuj Kompaktní kostní tkáň
- Je složená z osteonů rovnoběžných s podélnou osou kosti. Osteony jsou dlouhé 1 - 30 mm.
- Doba formování 1 osteonu je 2 až 4 měsíce.
-
charakterizuj Spongiózní kostní tkáň
- Lamely jsou uspořádány do trámců (trabekul) a plotének tvořících prostorové struktury, jejichž tvar je výsledkem působení mechanických sil.
- Struktura a uspořádání lamel v trámcích je podobná jako u lamel v osteonech kompatktní kosti. V závislosti na prostoru obsahují širší trámce lamely uspořádané i do sekundárních osteonů jako u kompaktní kosti. Nejvyšší stupeň organizace tkáně (pevná a zároveň lehká).
- Velká variabilita, množství přechodných typů. Pokud je porozita kosti >50% splývá do značné míry s kompaktní kostí. Obvykle je porozita v rozmezí 15 - 50%
-
popiš proces REMODELACE KOSTNÍ TKÁNĚ
- =Přestavba struktury kostní tkáně - probíhá s různou intenzitou po celý život jedince. Normálně je u člověka remodelací obměněno za 1 rok 5 až 10% kostní hmoty.
- Důležitá je zejména pro udržení strukturní integrity kosti a homeostázy vápníku a fosforu v těle.
- Remodelace spouštěna: působením mech. sil, traumata, metabolický či nutriční stres, změnami hladin vápníku a fosforu v těle...
- Remodelace má dva základní procesy - normálně v rovnováze - resorpce a tvorba kostní hmoty.
- Proces resorpce je 10× rychlejší než tvorba stejného množství kostní hmoty. Pro rovnováhu celého procesu je tedy ve skeletu 10× více aktivních míst novotvorby než aktivních míst resorpce kostní hmoty.
- Celý proces remodelace základní kostní jednotky trvá u zdravého člověka v průměru 90 dní (spongiózní struktura) až 130 dní (kompaktní struktura).
-
charakterizuj variabilitu kostní tkáně
-
charakterizuj Věkové změny na kostech
- Spongiózní kost - s věkem klesá hustota a snižuje se tloušťka trámců + možné patologie (osteoporóza)
- Kompaktní kost - postupné odbourávání primárních obvodových (plášťových) lamel, kterých ubývá kolem 25 let a plně resorbovány jsou kolem 40 let.
- S věkem postupně dochází k zmenšování průměru osteonů a roste počet lamel na jeden osteon.
- Snižuje se hustota kosti, postupná převaha resorpce po 30. roce života, výraznější po 50. roce.
- Kostní atrofie postihuje zejména vnitřní vrstvy kompakty - kompenzace periostální apozicí kosti - zvětšuje se dřeňová dutina - medularizace kompakty.
- Obsah minerální složky kostní tkáně - dětská kost až 80% objemu organická složka, postupně až poměr 1:1. Největší pružnost kosti kolem 30 roku života.
-
jak se projevují změny kostní tkáně po 50.roce v závislosti na pohlaví?
- U žen - prudké snížení produkce estrogenu. Rapidní odbourávání kostní tkáně (často až patologická osteoporóza). Počet osteonů se nemění nebo klesá - kompenzace úbytku kosti apozicí. Na řezu stoupá plocha, kterou zabírají intersticiální lamely.
- U mužů - počet osteonů se nadále zvyšuje. Resorpce kosti začíná u mužů dříve, ale je plynulá nez strmého nárůstu jako u žen. Podíl intersticiálních lamel není tak vysoký.
-
Interpopulační rozdíly v kostní tkáni:
- Kostní tkáň je do jisté míry ovlivněna mnoha faktory (genetické pozadí, socioekonomické poměry, výživa, klima, životní styl).
- Byl prokázán různý nástup změn spojených s věkem u různých populací. Souvislost s výživou např. některé skupiny Eskymáků ve srovnání s bělochy rychlejší ubývání kostní tkáně s věkem a větší počet sekundárních osteonů na jednotku plochy – souvislost s potravou bohatou na proteiny.
- Změny kostní tkáně v souvislosti se změnami životního stylu apod.
-
charakterizuj Mezidruhové rozdíly kostní tkáně
- Kosti jednotlivých druhů se neliší přítomností specifických strukturních komponent - rozdíly a modifikace jsou dány rozdílným časovým nástupem vzniku komponent a jejich přeměny, někdy absence některých složek.
- Fylogenetický vývoj struktury kostní tkáně v podstatě kopíruje ontogenetický vývoj člověka.
- Obecně je Haversův systém charakteristický pro plazy, ptáky, savce a chybí u ryb a obojživelníků.
- Ryby - lehké kosti, bez dřeňové dutiny, převážně vláknitá kostní tkáň, někdy i lamelózní. Někdy absence osteocytů - acelulární kost.
- Obojživelníci - lehké kosti bez epifýz, často avaskulární, vláknitá kostní tkáň.
- Plazi - těžké kosti, malá dřeňová dutina, silná kortikální kost, často avaskulární.
- Ptáci - lehké kosti, tenká kortikální kost, rozsáhlá dřeňová dutina, velká porozita kosti. Málo spongiózní kosti - ploché kosti, epifýzy. Medulární kost - specifická, slouží jako zásobárna vápníku pro produkci vaječných skořápek.
- Savci - vyšší zastoupení spongiózní kosti, sekundární remodelace neprobíhá stejně u všech skupin. U mnoha druhů hlodavců a některých druhů sudokopytníků (ovce, skot) probíhá sekundární osifikace až v pozdějším věku.
- U velkých sudokopytníků (prase, skot, lama, jelen, žirafa,...) ale i např. u větších psů a slonů nacházíme plexiformní kostní tkáň. Jedná se o souvislost s vysokými biomechanickými nároky, jako je rychlá tvorba a dobré biomechanické vlastnosti. Míra sekundární remodelace je indikátorem zátěže na různé části těla.
-
Povrch kosti kryje vazivová blána ...
– periost (periosteum), s výjimkou kloubních ploch, potažených chrupavkou.
-
definuj osteony
- Lamely hutné kosti jsou uspořádány buď rovnoběžně s povrchem kosti (povrchové lamely) nebo obklopující cévy v kosti (lamely Haversovy) a tvoří pravidelně
- uspořádané koncentrické systémy - osteony, v nichž se střídají lamely levotočivého uspořádání vláken s lamelami uspořádání pravotočivého. Haversovy kanály uprostřed každého osteonu obsahují cévy a nervy a jsou vzájemně příčně propojeny kanály Volkmanovými
-
Vrstva buněk, tvořící vnitřní plochu kompaktní kosti a zároveň hranici mezi kompaktou a dření, se nazývá...
- endost (endosteum).
-
charakterizuj kostní dřeň
Dutinu uvnitř dlouhých kostí a prostory mezi trámečky spongiózy vyplňuje kostní dřeň (substantia medullaris, medulla ossium). Je to bohatě vaskularizovaná tkáň, která je v mládi červená ( medulla ossium rubra), protože má krvetvornou funkci, v pozdějším věku má charakter tukovitý (nažloutlý) až vazivový ( medulla ossium flava, medulla ossium grisea seu gelatinosa).
-
charakterizuj cévy kostí
- Zdrojem prokrvení kompaktní kosti jsou arteriae periostales a vyživují přibližně zevní třetinu hutné kosti. Vnikají do kosti po celém obvodu kosti (kromě styčných plošek) Volkmanovýmim kanálky a větví se do sítě kapilár, probíhajících v Haversových kanálcích.
- Dalším zdrojem prokrvení jsou arteriae nutriciae – vnikají do kosti otvůrky foramina nutricia. Nachází se v místě, kde započala enchondrální osifikace kosti a kde do diafýzy vnikla céva. Pokračují kanálky canales nutricii, prorážejí kompaktu a pokračuji až do kostní dřeně. Větve těchto tepen jsou napojeny na cévní sítě kostní tkáně.
- Arteriae epiphysariae – vnikají do epifýz u kosti dlouhého typu v blízkosti úponu kloubních pouzder (za vývoje nejsou propojeny s řečištěm z arteriae nutriciae, neboť je mezi nimi bezcévná růstová chrupavka).
- Konce diafýz dlouhých kostí přiléhajících k epifýzám jsou zásobeny samostatnými silnějšími cévami – arteriae metaphysariae, které stejně jako posledně jmenované vstupuji do kosti z kloubních cévních sítí. Žily odvádí krev z kosti podél tepen, částečně však i samostatnými otvory.
-
charakterizuj inervaci kostí
Bohatá je somatosenzitivní inervace v periostu, periost je tedy velmi citlivý a jeho poškození (úraz, zánět) je bolestivé. Visceromotorickou (vegetativní) inervaci představují nemyelinizovaná vlákna, která pronikají dovnitř kosti podél cév až do kostní dřeně a podílí se na regulaci průtoku krve kostí.
-
kde je substantia corticalis ?
- =tenká vrtsva na povrchu krátkých kostí, či v epifýzách
- Epifyzární konce dlouhých kostí jsou vyplněné spongiózní kostní tkání (substantia spongiosa ), která je obklopena tenkou vrstvou kompaktní kosti (corticalis ).
-
na obecné rovině rozlišujeme tři typy růstu kostí, které to jsou?
-
charakterizuj periost a endost
|
|
