03 složení kostní tkáně

  1. jak dělíme kosti?
    • Kosti lze dělit podle řady kriterií, nejčastěji jsou však členěny podle tvaru, resp.
    • převládajícího rozměru.
    • kosti typu dlouhého- ossa longa
    • převládá jeden rozměr nad dvěma zbývajícími) či  trubicovitého (diepifyzárni a monoepifyzárni),
    • kosti typu plochého - ossa plana
    • převládají dva rozměry nad zbývajícím)
    • kosti typu krátkého - ossa brevia 
    • žádny z rozměrů výrazně nepřevládá.
    • Kosti, které nespadají svým tvarem do předchozích kategorii n. jsou jejich kombinaci, označujeme jako kosti typu nepravidelného (ossa irregularia).
    • Kosti, uvnitř kterých se nachází dutina či dutiny vystlané sliznicí a obsahující vzduch, se označuji jako kosti vzdušné (ossa pneumatica).
    • Kosti vznikající v úponových šlachách některých svalů nazýváme kostmi sezamskými (ossa sesamoidea).
    • Image Upload 1
    • Image Upload 2
    • Image Upload 3

  2. charakterizuj Krycí kosti lebky
    Krycí kosti lebky (šupiny, kosti typu plochého) jsou tvořeny dvěma vrstvami kompaktní kosti (lamina externa, lamina interna) a vrstvou kosti spongiózní mezi nimi (označuje se jako diploe).
  3. Kosti typu dlouhého (diepifyzárni) mají 3 hlavní části. jaké?
    • Jsou to dvě koncové a samostatně osifikující epifýzy a střední část, označovanou jako diafýza.
    • Monoepifyzární mají pouze jednu epifýzu (např. kosti záprstní).
  4. vysvětli pojmy fýza, epifýza, apofýza
    • V průběhu růstu se růstová zóna/chrupavka (pouze na RTG je to"štěrbina") označuje jako fýza a konec diafýzy k ní obrácený se označuje jako metafýza.
    • Růstová chrupavka má charakteristickou stavbu a po dosažení pohlavní dospělosti růstové chrupavky ve více či méně pravidelném pořadí mizí a růst kosti do délky ustává. V průběhů růstu v metafýze probíhají důležité procesy remodelace.
    • Samostatně osifikující části v místech větších hrbolů a hran se označují jako apofýzy.
  5. popiš povrch kosti
    • Povrch kosti je rozmanitě formovaný úpony šlach, svalů, vazů a vazivových útvarů. Na kostech se nacházejí:
    • výběžky (processus),
    • výrůstky (apophysis),
    • hrboly (tubera),
    • hrbolky (tubercula),
    • trny (spinae),
    • hrany (cristae)
    • drsnatiny (tuberositas).
    • Průběh šlach, cév, nervů a naléhání sousedních kostí vytváří:
    • jámy (fossae),
    • jamky (fossulae, foveolae),
    • otisky (impressiones),
    • rýhy
    • (sulci)
    • zářezy (incisurae)
    • V místě průniku cév do kosti se vytváří otvory (foramina).
    • V místě spojení kosti je povrch kosti zakončen kloubní ploškou, pokrytou chrupavkou (facies articularis).
  6. Hlavním obsahem kosti je kostní tkáň, složená z...
    buněk a mezibuněčné hmoty (kostní matrix, základní hmota).
  7. Kostní tkáň je díky svému složeni a uspořádání tvrdá a do jisté míry současně i
    pružná tkáň. Kostními buňkami jsou osteoprogenitorní buňky, osteoblasty, osteoklasty a osteocyty.
    Mezibuněčná hmota má jednak složku organickou (kostní proteiny, osteoid), kt. kosti dodává ..., a jednak složku anorganickou (minerální soli), která je na organickou složku vázána a dodává jí ....
    Kromě vlastní kostní tkáně jsou součástí kosti za života i její vazivové obaly, kloubní a růstové chrupavky, cévy a nervy a kostní dřeň.
    • pevnost a pružnost
    • tvrdost

    Image Upload 4
  8. kost obecně dělíme na složku buněčnou a nebunečnou, kterými buňkami jsou tyto zastoupeny?
    Image Upload 5

    • Organickou složku tvoří amorfní (interfibrilární) složka, což jsou nekolagenní proteiny:
    • - sialoproteiny
    • - osteokalcin
    • - vosteonektin
    • - proteoglykany
    • - glykosaminoglykany - chondroitynsulfáty, keratansulfát)
    • a vláknitá komponenta (fibrilární složka) – kolagenní proteiny, především kolagen typu I.

    • Anorganická složka
    • Ve všech tvrdých tkáních převládá vápník a fosfáty. Poměr Ca/P se v průměru příliš
    • neodchyluje od hodnoty 1,65. Zřetelně méně je obsažen hořčík, ještě méně sodík a draslík.
    • Minerál kosti je většinou ve formě hydroxyapatitu nebo oktakalciumfosfátu.
    • U dětí se v těle za 1 rok vymění veškerý vápník, u dospělých 18 %, ve stavu beztíže nebo při imobilizaci na lůžku stačí týdny na podstatnou demineralizaci. Neústrojných složek s věkem relativně přibývá. Kost
    • novorozence obsahuje cca 48 % neústrojných látek, v dospělosti se podíl zvyšuje nad 60 %. Kost je tedy v mladí měkčí a pružnější, ve stáří křehčí.
  9. charakterizuj mezenchimální kmenové a osteoprogenitorové buňky
    • Mezenchimální kmenové buňky- (mezenchymocyty) - nejvíce v kostní dřeni a pojivových tkáních, ale i další tkáně - pluripotentní
    • Osteoprogenitorové (osteoprogenitorní) buňky - zodpovědné za tvorbu kostní tkáně v období vývoje. Schopné dělení a diferenciace. V průběhu desmogenní i chondroogenní osifikace se diferencují v osteoblasty.
  10. popiš osteoblasty
    • kubické mononukleární buňky velké 15 - 30 μm.
    • Podílejí se na syntéze, ukládání a kalcifikaci kostní matrix.
    • Výběžky pro komunikaci s okolními osteoblasty a osteocyty.
    • Výskyt - v místě tvorby nebo remodelace kosti.
    • Životnost 1 až 10 týdnů - následuje přeměna části z nich (15%) na osteocyty (možná je i reverzibilní přeměna osteocytů na osteoblasty) a tzv. Lining cells. Zbytek zaniká apoptózou.
    • V dospělosti tvoří 2 - 8% kostních buněk
  11. Na aktivaci a řízení funkce osteoblastů se podílí mnoho růstových faktorů, zejména...
    • inzulinu podobné růstové faktory IGF, fibroblastové růstové faktory FGF, transformující růstové faktory TGF beta, kostní morfogenetické proteiny BMP.
    • Na diferenciaci osteoblastů se podílí gen Cbfa1, jehož produkt je důležitý pro diferenciaci osteoblastů a funguje jako klíčový regulátor mnoha signálních drah. Osteoblasty mohou za určitých podmínek dediferencovat v osteoprogenitorní buňky.
  12. charakterizuj osteocyty
    • protáhlé vřetenovité buňky (původem z osteoblastů), zavzaté samostatně uvnitř oválných lakun mineralizované kostní hmoty. Jejich metabolismus je realizován pomocí výběžků cytoplazmy (filopodii), které jsou uzavřeny v jemných kanálcích (canaliculi ossium), jejichž hustou sítí jsou lakuny vzájemně propojeny. Mezi povrchem kanálku a stěnou výběžku je vrstva mukopolysacharidů, která má funkci v metabolismu. Kromě toho má síť výběžků pravděpodobně senzorickou funkci z hlediska biomechaniky a metabolismu kosti. Je tak zajištěna vysoká plasticita kostní tkáně. Osteocyty se mohou stejně jako osteoblasty za určitých podmínek zpětně přeměnit v osteoprogenitorní buňky.
    • nejpočetnější kostní buňy až 90%.
    • Životnost kolem 25 let.
    • Mají zásadní význam pro kontrolu kostní remodelace a detekci kolísání mechanického zatížení kosti.
  13. co jsou Bone-lining cells?
    • (kost lemující buňky) - vyvíjejí se z osteoblastu a nacházejí se na rozhraní kosti - vytvářejí její ochrannou vrstvu. Komunikují mezi sebou a s osteocyty a ovlivňují proces aktivace remodelace kosti.
    • Lining cells pocházejí ze zploštělých osteoblastů. Mají ploché organely, takže mohou snadno pokrýt kost, aniž by interferovaly s ostatními buňkami (a jejich funkcemi). Nacházejí se převážně u dospělých jedinců, ale některé lze najít i u dětí.
    • Lining cells jsou navzájem spojený pomocí gap junctions. Jsou relativně neaktivní a pokrývají všechny dostupné plochy kosti. Jsou zodpovědné za okamžité propuštění vápníku v kostech, pokud je hladina vápníku v krvi příliš nízká. Také jsou zodpovědné za ochranu kosti od škodlivých chemikálií. Předpokládá se také, že lining cells hrají důležitou roli v udržování "kostních tekutin".
  14. charakterizuj osteoklasty
    • mnohojaderné buňky (15 - 20 jader) > 40 μm.
    • Mají odlišný původ - Vznikají z prekurzorů monocytů, navazují na vývojovou řadu bílých krvinek.
    • V místech kostní přestavby v resorpčních jamkách tzv. Howshipových lakunách. Povrch v místě kontaktu s resorbovanou kostí silně zřasen.
    • Funkce - destrukce kostní matrix - anorganická složka - kyselá fosfotáza - snížení lokálního pH - demineralizace. Organická složka - degradace pomocí enzymů (kathepsin K, kolagenáza).
    • Jsou hlavními buňkami účastnícími se kostní resorpce. Jednou svou stranou (má charakter kartáčového lemu) nasedají na kost, vážou se na ni po krajích teto oblasti integriny, a jejich protonové pumpy (H+ závislé ATPázy) okyselují tuto oblast na cca pH = 4. Osteoklastem takto uzavřený prostor připomíná velký lysozom. V kyselém prostředí se rozpouští hydroxyapatit a kyselé proteázy vylučované do tohoto prostoru rozkládají kolagen. Funkce osteoklastů je řízena převážně osteoblasty.
  15. co je kostní matrix?
    mezibuněčná hmota tvořená vodou, organickou vláknitou a amorfní složkou a anorganickou minerální složkou.
  16. kolik % kosti tvoří voda?
    u dospělého skeletu 10 - 20 % kostní hmoty
  17. Organická složka celkově tvoří 30 - 40% suché kostní hmoty, dělíme ji na ...
    • fibrilární - přes 90%, zejména kolagen typu I, malé množství kolagenu typu III, elastin.
    • amorfní - 5 - 10%, glykoproteiny (osteopontin, osteonektin, osteokalcin, fibronektin,...) glykosaminoglykany (hyaluronová kyselina, chondroitisulfát)
  18. charakterizuj kolagen
    • Jedná se o fibrilární strukturní protein, jeden ze základních proteinů u mnohobuněčných. Má schopnost vázat minerální složku, ale jen u obratlovců (určitá podoba u korálů).
    • Vyskytuje se v mineralizované i nemineralizované formě (kosti, šlachy, fascie, ligamenta, kůže, chrupavka, cévní stěny,...) u člověka tvoří polovinu všech proteinů v těle.
    • Dnes je známo 27 druhů kolagenu. Kostní tkáň obsahuje zejména kolagen typu I (až 90% proteinů v kosti).
  19. jaká je Struktura kolagenu?
    • V primární struktuře je složen z AK, přičemž převažují repetice glycin - prolinhydroxyprolin.
    • Terciální strukturu tvoří tři navzájem ovinuté řetězce se společnou osou. Vzniklý útvar je
    • dlouhý asi 290 nm o průměru 1,4 nm. Jedná se o tzv. tropokolagen.
  20. co je tropokolagen?
    • Tropokolagen je základní stavební jednotka schopná agregace na fibrilární útvary. Tvoří se v ribozomech osteoblastů, kde jsou řetězce spojeny disulfidickými můstky cysteinu. Po opuštění buňky nahradí tato spojen vodíkové vazby.
    • Vyšší struktury Tropokolagenu v kostní tkání:
    • TROPOKOLAGEN
    • MIKROFIBRILY
    • FIBRILY
    • LAMELY

    Image Upload 6
  21. charakterizuj ANORGANICKou SLOŽKA KOSTNÍ MATRIX
    • Zejména fosforečnan vápenatý a v menší míře uhličitan vápenatý - převážně v krystalické ale i amorfní formě.
    • Krystalická forma: Hydroxyapatit - Ca10(PO4)6(OH)2
    • často v kombinaci s vápenatým apatitem (variabilita uvnitř kosti - blízko okrajů kosti, kostní dřeně a cévního zásobování) - také oblasti s výskytem amorfní formy.
    • Krystaly mají tvar tenkých jehlic nebo plátků (mezidruhové rozdíly) a vytváří se jako rgranula o velikosti 4,5 nm. Mineralizují do délky až 200 nm.
    • Depozice uvnitř a mezi fibrily kolagenu.
  22. jaké znáš typy kostní tkáně?
    Image Upload 7
  23. charakterizuj vláknitou kostní tkáň
    • Vyskytuje se v období ontogeneze (fetální skelet), v dospělosti pak zejm. jako drsnatiny pro úpon svalů a při poškození a frakturách (místa vyžadující rychlou ochranu nebo oporu). Rychlá novotvorba - až 4 mikrometry mineralizované tkáně z den. Kolagenní vlákna i krystaly minerálů jsou uspořádány nepravidelně.
    • Nacházíme zde vysoce aktivní osteoblasty - jejich přeměna je náhodná, mají nepravidelné uspořádání (acelulární oblasti - pouze s amorfní složkou), kolagenní vlákna jsou variabilní - tloušťka 0,1 až 3 mikrometry - náhodné uspořádání připomíná plsť.
    • Vlákna i ostatní matrix jsou mineralizovány současně - přímá kalcifikace hmoty - rychlejší, jednodušší. Považována za relikt exoskeletu - "dermal bone".
  24. charakterizuj Lamelózní kostní tkáň
    • Vyskytuje se v období ontogeneze, kdy nahrazuje vláknitou kostní tkáň. Tvoří naprostou většinu dospělého skeletu.
    • Struktura - vyšší stupeň organizace fibril, uspořádány do lamel, kde mají vlákna vždy stejný směr (tzv. Domény). Domény jsou vzájemně uspořádány do různých struktur (tenké a tlusté lamely, helixy). Vlákna tvoří snopce o průměru 2 až 3 mikrometry.
    • pomalejší novotvorbu: rychlost asi 1 mikrometr za den. Přeměna buněk je postupná, přechod v jednotlivých oblastech je chronologický a synchronizovaný. Neexistují oblasti chudé na buňky.
    • Image Upload 8
  25. charakterizuj Plexiformní kostní tkáň
    • Také bývá nazývána jako fibrolamelózní kostní tkáň. Jedná se o primární kostní tkáň - nenahrazuje jiný typ kostní tkáně.
    • U člověka je poměrně vzácná (mediální strana r.mandiulae), častá je však u mohutných, rychle rostoucích živočichů - sudokopytníci, lichokopytníci.
    • Rychlost novotvorby plexiformní kostní tkáně je vyšší než u klasické lamelární kosti (kolísá u různých druhů od 1 mikrometru za den do 80 mikrometrů za den <- Emu).
    • Lamely jsou sendvičovitě uspořádány často do podoby "cihel" o tloušťce 100 až 200 mikrometrů - výrazné mezidruhové rozdíly.
    • Plexiformní kostní tkáň má dobré biomechanické vlastnosti - v místech s vysokými biomechanickými nároky.
  26. jak vypadá Tkáň tvořená primárními osteony?
    • Primární kostní tkáň většinou vzniká mineralizací chrupavčitého základu kosti.
    • Lamely mají koncetrické uspořádání vytvářející prostorové jednotky osteony.
    • Osteony nemají v této tkáni cementovou hranici, počet lamel je nižší než v sekundárních osteonech.
  27. jak vypadá Tkáň tvořená sekundárními osteony?
    • Sekundární kostní tkáň vždy nahrazuje již
    • vytvořenou primární kostní tkáň v procesu remodelace. Základní strukturu vytvářejí jednotlivé sekundární osteony tzv. Haversovy systémy - proto se tato tkáň také nazývá Haversovská kost.
    • Sekundární osteony mají větší počet lamel než primární a od okolí jsou odděleny úzkou cementovou linií, která obsahuje minimum kolagenu - tvoří ji mineralizovaná amorfní hmota s vysokým obsahem glykoproteinů a proteoglykanů - vysoce bazofilní.
    • Osteony mají na řezu kruhový nebo oválný tvar o průměru 100 až 400 mikrometrů. Průměrný osteon je tvořen asi 30 lamelami o tloušťce kolem 3 mikrometrů. Centrální kanálek je průměrně veliký 50 mikrometrů.

    Image Upload 9
  28. Na nejvyšší úrovni dělíme lamelární kostní tkáň na dva základní typy
    kompaktní + spongiozní

    Image Upload 10


    Image Upload 11

    • Image Upload 12
    • Image Upload 13
  29. charakterizuj Kompaktní kostní tkáň
    • Je složená z osteonů rovnoběžných s podélnou osou kosti. Osteony jsou dlouhé 1 - 30 mm.
    • Doba formování 1 osteonu je 2 až 4 měsíce.

    Image Upload 14
  30. charakterizuj Spongiózní kostní tkáň
    • Lamely jsou uspořádány do trámců (trabekul) a plotének tvořících prostorové struktury, jejichž tvar je výsledkem působení mechanických sil.
    • Struktura a uspořádání lamel v trámcích je podobná jako u lamel v osteonech kompatktní kosti. V závislosti na prostoru obsahují širší trámce lamely uspořádané i do sekundárních osteonů jako u kompaktní kosti. Nejvyšší stupeň organizace tkáně (pevná a zároveň lehká).
    • Velká variabilita, množství přechodných typů. Pokud je porozita kosti >50% splývá do značné míry s kompaktní kostí. Obvykle je porozita v rozmezí 15 - 50%
  31. popiš proces REMODELACE KOSTNÍ TKÁNĚ
    • =Přestavba struktury kostní tkáně  - probíhá s různou intenzitou po celý život jedince. Normálně je u člověka remodelací obměněno za 1 rok 5 až 10% kostní hmoty.
    • Důležitá je zejména pro udržení strukturní integrity kosti a homeostázy vápníku a fosforu v těle.
    • Remodelace spouštěna: působením mech. sil, traumata, metabolický či nutriční stres, změnami hladin vápníku a fosforu v těle...
    • Remodelace má dva základní procesy - normálně v rovnováze - resorpce a tvorba kostní hmoty.
    • Proces resorpce je 10× rychlejší než tvorba stejného množství kostní hmoty. Pro rovnováhu celého procesu je tedy ve skeletu 10× více aktivních míst novotvorby než aktivních míst resorpce kostní hmoty.
    • Celý proces remodelace základní kostní jednotky trvá u zdravého člověka v průměru 90 dní (spongiózní struktura) až 130 dní (kompaktní struktura).

    Image Upload 15

    Image Upload 16
  32. charakterizuj variabilitu kostní tkáně
    Image Upload 17
  33. charakterizuj Věkové změny na kostech
    • Spongiózní kost - s věkem klesá hustota a snižuje se tloušťka trámců + možné patologie (osteoporóza)
    • Kompaktní kost - postupné odbourávání primárních obvodových (plášťových) lamel, kterých ubývá kolem 25 let a plně resorbovány jsou kolem 40 let.
    • S věkem postupně dochází k zmenšování průměru osteonů a roste počet lamel na jeden osteon.
    • Snižuje se hustota kosti, postupná převaha resorpce po 30. roce života, výraznější po 50. roce.
    • Kostní atrofie postihuje zejména vnitřní vrstvy kompakty - kompenzace periostální apozicí kosti - zvětšuje se dřeňová dutina - medularizace kompakty.
    • Obsah minerální složky kostní tkáně - dětská kost až 80% objemu organická složka, postupně až poměr 1:1. Největší pružnost kosti kolem 30 roku života.
  34. jak se projevují změny kostní tkáně po 50.roce v závislosti na pohlaví?
    • U žen - prudké snížení produkce estrogenu. Rapidní odbourávání kostní tkáně (často až patologická osteoporóza). Počet osteonů se nemění nebo klesá - kompenzace úbytku kosti apozicí. Na řezu stoupá plocha, kterou zabírají intersticiální lamely.
    • U mužů - počet osteonů se nadále zvyšuje. Resorpce kosti začíná u mužů dříve, ale je plynulá nez strmého nárůstu jako u žen. Podíl intersticiálních lamel není tak vysoký.
  35. Interpopulační rozdíly v kostní tkáni:
    • Kostní tkáň je do jisté míry ovlivněna mnoha faktory (genetické pozadí, socioekonomické poměry, výživa, klima, životní styl).
    • Byl prokázán různý nástup změn spojených s věkem u různých populací. Souvislost s výživou např. některé skupiny Eskymáků ve srovnání s bělochy rychlejší ubývání kostní tkáně s věkem a větší počet sekundárních osteonů na jednotku plochy – souvislost s potravou bohatou na proteiny.
    • Změny kostní tkáně v souvislosti se změnami životního stylu apod.
  36. charakterizuj Mezidruhové rozdíly kostní tkáně
    • Kosti jednotlivých druhů se neliší přítomností specifických strukturních komponent - rozdíly a modifikace jsou dány rozdílným časovým nástupem vzniku komponent a jejich přeměny, někdy absence některých složek.
    • Fylogenetický vývoj struktury kostní tkáně v podstatě kopíruje ontogenetický vývoj člověka.
    • Obecně je Haversův systém charakteristický pro plazy, ptáky, savce a chybí u ryb a obojživelníků.
    • Ryby - lehké kosti, bez dřeňové dutiny, převážně vláknitá kostní tkáň, někdy i lamelózní. Někdy absence osteocytů - acelulární kost.
    • Obojživelníci - lehké kosti bez epifýz, často avaskulární, vláknitá kostní tkáň.
    • Plazi - těžké kosti, malá dřeňová dutina, silná kortikální kost, často avaskulární.
    • Ptáci - lehké kosti, tenká kortikální kost, rozsáhlá dřeňová dutina, velká porozita kosti. Málo spongiózní kosti - ploché kosti, epifýzy. Medulární kost - specifická, slouží jako zásobárna vápníku pro produkci vaječných skořápek.
    • Savci - vyšší zastoupení spongiózní kosti, sekundární remodelace neprobíhá stejně u všech skupin. U mnoha druhů hlodavců a některých druhů sudokopytníků (ovce, skot) probíhá sekundární osifikace až v pozdějším věku.
    • U velkých sudokopytníků (prase, skot, lama, jelen, žirafa,...) ale i např. u větších psů a slonů nacházíme plexiformní kostní tkáň. Jedná se o souvislost s vysokými biomechanickými nároky, jako je rychlá tvorba a dobré biomechanické vlastnosti. Míra sekundární remodelace je indikátorem zátěže na různé části těla.
  37. Povrch kosti kryje vazivová blána ...
    periost (periosteum), s výjimkou kloubních ploch, potažených chrupavkou.
  38. definuj osteony
    • Lamely hutné kosti jsou uspořádány buď rovnoběžně s povrchem kosti (povrchové lamely) nebo obklopující cévy v kosti (lamely Haversovy) a tvoří pravidelně
    • uspořádané koncentrické systémy - osteony, v nichž se střídají lamely levotočivého uspořádání vláken s lamelami uspořádání pravotočivého. Haversovy kanály uprostřed každého osteonu obsahují cévy a nervy a jsou vzájemně příčně propojeny kanály Volkmanovými

    Image Upload 18

    Image Upload 19
  39. Vrstva buněk, tvořící vnitřní plochu kompaktní kosti a zároveň hranici mezi kompaktou a dření, se nazývá...
    • endost (endosteum).
    • Image Upload 20
  40. charakterizuj kostní dřeň
    Dutinu uvnitř dlouhých kostí a prostory mezi trámečky spongiózy vyplňuje kostní dřeň (substantia medullaris, medulla ossium). Je to bohatě vaskularizovaná tkáň, která je v mládi červená (medulla ossium rubra), protože má krvetvornou funkci, v pozdějším věku má charakter tukovitý (nažloutlý) až vazivový (medulla ossium flava, medulla ossium grisea seu gelatinosa).

    Image Upload 21
  41. charakterizuj cévy kostí
    • Zdrojem prokrvení kompaktní kosti jsou arteriae periostales a vyživují přibližně zevní třetinu hutné kosti. Vnikají do kosti po celém obvodu kosti (kromě styčných plošek) Volkmanovýmim kanálky a větví se do sítě kapilár, probíhajících v Haversových kanálcích.
    • Dalším zdrojem prokrvení jsou arteriae nutriciae – vnikají do kosti otvůrky foramina nutricia. Nachází se v místě, kde započala enchondrální osifikace kosti a kde do diafýzy vnikla céva. Pokračují kanálky canales nutricii, prorážejí kompaktu a pokračuji až do kostní dřeně. Větve těchto tepen jsou napojeny na cévní sítě kostní tkáně.
    • Arteriae epiphysariae – vnikají do epifýz u kosti dlouhého typu v blízkosti úponu kloubních pouzder (za vývoje nejsou propojeny s řečištěm z arteriae nutriciae, neboť je mezi nimi bezcévná růstová chrupavka).
    • Konce diafýz dlouhých kostí přiléhajících k epifýzám jsou zásobeny samostatnými silnějšími cévami – arteriae metaphysariae, které stejně jako posledně jmenované vstupuji do kosti z kloubních cévních sítí. Žily odvádí krev z kosti podél tepen, částečně však i samostatnými otvory.
    • Image Upload 22
  42. charakterizuj inervaci kostí
    Bohatá je somatosenzitivní inervace v periostu, periost je tedy velmi citlivý a jeho poškození (úraz, zánět) je bolestivé. Visceromotorickou (vegetativní) inervaci představují nemyelinizovaná vlákna, která pronikají dovnitř kosti podél cév až do kostní dřeně a podílí se na regulaci průtoku krve kostí.
  43. kde je substantia corticalis ?
    • =tenká vrtsva na povrchu krátkých kostí, či v epifýzách
    • Epifyzární konce dlouhých kostí jsou vyplněné spongiózní kostní tkání (substantia spongiosa ), která je obklopena tenkou vrstvou kompaktní kosti (corticalis ).
  44. na obecné rovině rozlišujeme tři typy růstu kostí, které to jsou?
    Image Upload 23
  45. charakterizuj periost a endost
    • Image Upload 24
    • Image Upload 25
Author
iren
ID
337284
Card Set
03 složení kostní tkáně
Description
...
Updated