02b fylogeneze kosti

  1. popiš rozdíly při vývoji lebky u obratlovců, savců, primátů, anthropoidea, hominina, HS
    • Vertebrata
    • sledujeme encefalizaci a koncentraci smysl. orgánů na přední straně těla, vzniká kosterní ochrana mozku, většinou vč. kosti, formovaní lebky z dermálních, chrupavčitých a branchiálních elementů.
    • Mammalia
    • dochází k expanzi mozkovny díky zvětšujícímu se mozku, posouvají se počátky svalů na stranu mozkovny s potřebou efektivnější mastikace (žvýkání), vytváří se druhotné patro, které umožní oddělení dých. cest od trávicích, čímž umožňuje savcům dýchat v průběhu žvýkání. Pro zjednodušení artikulace mezi čelistí a lebkou se redukuje mandibula na jednu párovou kost a tři kůstky (kladívko, kovadlinka, třmínek) 
    • Primates
    • stereoskopické vidění, jehož předpokladem je překryv zorných poli obou očí, takovéto změně musí odpovídat i změna v obličejové části lebky, a proto došlo k tzv. orbitální konvergenci. Díky tomuto posunu a přetrvávajícím velkým nárokům na mastikaci je přítomna postorbitální zápora propojující kranium a lícní kost. Zkracuje se tvář a dochází k flexi báze lebeční vzhledem k basikraniu.
    • Anthropoidea
    • vzniká postorbitální uzávěr (úplné oddělení očnice a spánkové jámy) a srůstá symfýza mandibuly.
    • Hominina
    • žvýkaní zahrnuje výrazný laterální pohyb mandibuly, a dochází k výrazné expanzi mozku a mozkovny.
    • Homo sapiens
    • protruse bradového výběžku, rozvoj processus mastoideus, flexe basicrania a retrakce obličeje, čelo nahrazuje původní nadočnicové valy.
  2. popiš rozdíly při vývoji osového skeletu u strunatců, obratlovců, savců, primátů, anthropoidea, hominina, HS
    • Chordata
    • bilaterální souměrnost těla, což se odráží i ve skeletu. Kosti jsou buď párové (samostatné na každé straně těla) a v páru jsou zrcadlově symetrické (např. femur), nebo nepárové, souměrné podle své osy, která je současně osou těla (např. obratel).
    • Obratlovci  mají vnitřní skelet (endoskelet), jehož základem je struna hřbetní – chorda dorsalis (je entodermálního původu, u vyšších obratlovců je zčásti nebo zcela nahrazena páteří mezodermálního původu). Mohou mít postanální ocas.
    • Vertebrata
    • mají pevnou opornou soustavu – páteř. Vyznačuje se střídáním obdobných kostěných elementů - obratlů (metamerie), na něž se upíná osové svalstvo, s chrupavčitými meziobratlovými ploténkami v každém segmentu. Tělo je členěno přinejmenším na hlavu, trup a ocas.
    • Tetrapoda
    • mají jeden pár žeber na každém segmentu trupu.
    • Mammalia
    • mají diferencovány jednotlivé oblasti páteře, redukovaná žebra v krční a bederní části páteře a většina má standardně 7 krčních obratlů a 22 postcervikálních obratlů (bez ocasu, resp. kostrče). Mezi kostí týlní (os occipitale) a nosičem (atlas) mají dvojité skloubení, čepovec má zubovitý výběžek (dens axis). Bederní část páteře se vyznačuje sagitální flexí, hrudní kosti srostly do jednoho elementu.
    • U nadčeledi Hominoidea dochází k expanzi kosti křížové (os sacrum) začleněním vice segmentů, ocas se redukuje na kostrč. Vyznačují se širokým oploštělým hrudním košem, těla hrudních obratlů prominují dovnitř hrudní dutiny.
    • Člověk a jeho předchůdci se vyznačují přítomností bederní lordózy, je u nich patrný sakrální úhel, vzrůst relativní velikosti těl obratlů, hrudník je soudkovitý.
  3. popiš rozdíly při vývoji HK u obratlovců, savců, primátů, anthropoidea, hominina, HS
    • Vertebrata
    • mají jeden pár předních (horních) končetin.
    • Tetrapoda
    • mají jeden proximální element skeletu přední končetiny (humerus), dva elementy prostřední části (ulna, radius) a dvě až tři řady zápěstních kostí (carpus).
    • Svaly přední končetiny se u nich rozlišují na flexory a extenzory.
    • Mammalia
    • došlo ke změně laterální polohy končetin, kt. se přesunuly pod trup. Redukoval se pletenec hrudní na lopatku a (většinou) klíční kost. Ostatní původní elementy pletence zůstávají jako samostatná osifikační jádra, která srůstají s lopatkou. Uvolnění pletence znamenalo větší volnost a pohyblivost končetiny. Kosti končetiny jsou řazeny ve vertikálním směru nad sebou a hrudník je na nich (jako na dvou sloupech) zavěšen pomocí svalů m. pectoralis a m. serratus ventralis (u člověka m. s. anterior); m. trapezius drží lopatky těsně u těla.
    • U nadčeledi Hominoidea se lopatka na širokém, plochém hrudníku posunula dorzálně a ramenní kloub se začal orientovat více laterálním směrem. Lopatka se rozšířila kraniokaudálně a došlo ke zvětšeni hlavice pažní kosti (caput humeri), která se stala kulatější a rotovala mediálně. M.pectoralis minor se upíná na processus coracoideus. Na distálním konci pažní kosti se vyvíjí hrana oddělující obě distální kloubní plošky. Došlo ke zkrácení olecranon ulnae a elevaci processus coronoideus ulnae. Kost loketní (ulna) ztratila artikulaci s karpálními kostmi, u afrických lidoopů a lidi se zapěsti (carpus) redukuje na 9 kosti, na bázi první kosti záprstní a odpovídající kloubní plošce os trapezium se vyvíjí sedlovitý kloub (art. carpometacarpea pollicis).
    • U člověka došlo k redukci os pisiforme (v úponové šlaše m. flexor carpi ulnaris) a dalšímu rozvoji opozice palce, palec se relativně prodloužil a přiblížil svou distální polohou ostatním prstům. Všechny tyto změny vedou k možnosti dvou typů úchopu - silovému (power grip) a přesnému (precision grip), jejichž kombinací jsme schopni velké škály úchopů z hlediska postavení prstů i vyvinuté síly. Dochází k diferenciaci palcových svalů, vč. m. flexor pollicis longus. První kost záprstní se stala robustnější a v souvislosti s uchopováním a manipulací ruky se také rozšířily distální články prstů
  4. popiš rozdíly při vývoji DK u obratlovců, savců, primátů, anthropoidea, hominina, HS
    • Vertebrata
    • mají dva páry končetin, tedy jeden pár zadních končetin.
    • Tetrapoda
    • je pletenec pánevní připojen přímo k páteři, pánev je složena ze tří párových kostí a osové složky. Volná končetina má jeden proximální element (femur), dva elementy uprostřed (tibia, fibula), dvě až tři řady nártních kostí, pět paprsků prstů (metatarsi, falanges). Došlo k rozlišení svaloviny na flexory a extensory.
    • Mammalia
    • došlo k rozšíření spojení k. křížové a k. pánevní, collum ossis femoris probíhá v ostrém úhlu k tělu, pohyb kloubů končetin se uskutečňuje v jedné rovině.
    • Primates
    • je patrná tendence ke vzpřímené postavě, palec nohy (hallux) je schopen opozice.
    • U nadčeledi Hominoidea došlo k rozšíření lopatek, mobilitě subtalárních a tranzverzálních kloubů chodidla a prodloužení prstů (nejdelší je 2. prst), vyvíjely se spodní výběžky na hrbolu k.patní.
    • Člověk je schopen bipedie, v sedě hmotnost těla spočívá na glutealním tuku a svalech. Došlo k výrazné změně kostí pánve - rozšíření pánevního kanálu. M. gluteus maximus a minimus jsou posunuty do funkce abduktorů, m. gluteus maximus - funguje jako extensor, kyčelní a kolenní kloub je schopen plné extenze. Došlo ke zvýšení úhlu femuru (končetiny se dotýkají v kotníku), kondyly femuru jsou eliptické. Zvětšily se tarzální kosti, hrbol kosti patní má dole dva hrbolky, vytvořila se podélná klenba chodidla, robustní palec má obdobnou délku jako ukazovák a prostředník, fibularní prsty jsou zkráceny.
  5. charakterizuj chrup primátů
    redukce chrupu původních placentálních savců okolo špičáků a snižování velikosti stoliček distálně
  6. charakterizuj chru u "opic starého světa" x Homo sapiens
    • opice:
    • ustálený zubní vzorec a zvyšování velikosti stoliček distálně
    •      I - C - P - M
    • 2 - 1 - (2)3(4) - 3
    • Dryopithékový vzor - Y fisurální komplex
    • člověk:
    • - dryopithékový vzor
    • - gracilizace chrupu
    • - M3: redukce
    • - gracilizace čelistí
    • - vytvoření bradového výběžku

  7. popiš Vertikalizaci polohy osy těla u primátů a lidoopů
    • Primáti - různé lokomoční vzorce
    • Lidoopi - tendence k vertikalizaci, preadaptací mohla být brachiace
  8. popiš změny v oblasti kostěnné pánve u člověka
    • - v evoluci člověka došlo v souvislosti s vzpřímenou chůzí ke změně tvaru pánve
    • - se zvětšováním hlavičky novorozence porodní kanál přestal kapacitně stačit
    • Důsledky
    • - nezralého novorozence (sekundárně altriciální)
    • - komplikovaný mechanismus porodu
    • - hlavička novorozence

    • A) odlišnosti stavby ženské pánve
    • B) rozvolnění pánevních vazů v průběhu porodu a vznik těhotenských/porodních jizev

    • Pánev člověka:
    • - široká kost křížová (sacrum), dolů se zužuje
    • - SI kloub je blíže jamky kyčelního kloubu (acetabulum)
    • - kratší, širší a hlubší os ilium
    • - zkrácení os ischium
    • - rozšířený porodní kanál
  9. popiš DK, chodidlo člověka
    • - obligátní bipedie - energetická výhoda
    • - v sedě hmotnost těla spočívá na gluteálním tuku a svalech.
    • - kyčelní a kolenní kloub je schopen plné extenze
    • - klouby zpevněny výraznými vazy
    • - kondyly femuru jsou eliptické
    • - končetiny se dotýkají v kotníku
    • - os ilium se laterálně rozšiřuje (podpora abdukce - udržení rovnováhy při chůzi)
    • - velký intermembrální index, cca 72 (větší délka kroku) (P.t. až 115)
    • - velké acetabulum
    • - velká hlavice femuru
    • - tloušťka corticalis na krčku femuru - tlustší zespodu
    • - valgózní bikondylární úhel femuru
    • - relativně delší kloubní plocha na mediálním kondylu femuru
    • - inklinace talární plošky distální tibie - kolmá k dlouhé ose tibie
    • - zvětšily se a zesílily tarzální kosti
    • - relativní délka tarzálních kostí větší
    • - hrbol kosti patní má dole dva hrbolky (u P.t. jen jeden)
    • - vytvořila se podélná klenba (u P.t. chybí)
    • - vzorec metatarsální robusticity:
    • H.s.: 1 > 5 > 4> 3> 2
    • P.t.: 1 > 3 > 2> 4 > 5
    • - robustní palec neschopný opozice, má obdobnou délku jako ukazovák a prostředník
    • - fibulární prsty jsou zkráceny
Author
iren
ID
337283
Card Set
02b fylogeneze kosti
Description
...
Updated