02 prenatální ontogeneze

  1. definuj pojem ontogeneze
    • Proces kvalitativního i kvantitativního vývoje organismu v čase, který zahrnuje jak změny biologické (vývoj orgánů i organismu jako celků), tak změny psychické.
    • Proces kvalitativních změn je obvykle označován jako vývoj a proces kvantitativních změn jako růst.
    • Oba procesy jsou velmi úzce spojeny a nelze je chápat odděleně. V určitých částech ontogeneze výrazně převládají kvalitativní změny, v jiných změny kvantitativní.
  2. na jaké fáze členíme ontogenezi?
    • Ontogenezi dělíme na prenatální, perinatální a postnatální:
    • 1) Prenatální ontogeneze se rozlišuje na germinální, embryonální a fetální.
    • 2) Perintální – předporodní fáze, vlastní porod a novorozenecká
    • 3) Postnatální je pak vývojová (růstová), dospělá a stárnutí
  3. definuj pojem blastogeneze a jeho stádia
    • Blastogeneze je proces vzniku a vývoje zárodku (embrya) v období mezi oplodněním a zahnízděním vajíčka;
    • začíná rýhováním oplozeného vajíčka (zygoty), přes stadium moruly, blastuly a gastruly, končí vznikem blastocysty
  4. definuj blastocystu
    • Blastocysta je systém buněk tvořících dutou kouli s větším shlukem buněk na jednom místě.
    • – shluk buněk se nazývá embryoblast.
    • – zbylá část buněk trofoblast.
  5. charakterizuj zárodečné obaly
    • Buňky trofoblastu vytvářejí vnější zárodečný obal, buňky embryoblastu se diferencují nejprve na vnitřní zárodečnou vrstvu (entoderm) a vnější zárodečnou vrstvu (ektoderm). Později na střední zárodečnou vrstvu (mesoderm).
    • Z těchto zárodečných vrstev po zahnízdění vznikají základy orgánových soustav:
    • entoderm – trávicí a dýchací soustava,
    • ektoderm – kožní a nervová soustava,
    • mesoderm – všechny ostatní soustavy včetně kostí) a vnitřní zárodečný obal.
  6. Souběžně se zahájením implantace (zahnízděním) zárodku se trofoblast diferencuje na
    cyto- a syncytiotrofoblast.
  7. Růst a zvětšování blastocysty po jejím zanoření do děložní sliznice je možné zejména proto, že se buňky cytotrofoblastu rychle dělí. Cytotrofoblast je zpočátku hladký a jednovrstevný. Počínaje 10. dnem se začnou na jeho vnějším povrchu vytvářet ... které jsou známkou začátku přeměny cytotrofoblastu v chorion a zároveň označují místa odstupu příštích choriových klků.
    ložiskovité shluky cytotrofoblastických buněk, zvané cytotrofoblastické pupeny,
  8. Pupeny vrůstají do syncytiotrofoblastu, větví se a prodlužují. Asi 13. dne do cytotrofoblastických pupenů penetrují z primitivní choriové dutiny buňky parietálního mezoblastu, čímž se konstituují ...
    primární choriové klky
  9. Se vznikem primárních choriových klků se začíná pozvolna měnit poměr mezi cytotrofoblastem a syncytiotrofoblastem. Syncytiotrofoblast, který byl až do té doby v převaze - zaujímal cca 4/5 trofoblastické tkáně, je rozrůstajícími se primárními klky vytlačován k periférii, ztenčuje se, až vytvoří na jejich povrchu souvislý tenký list. Současně se mění funkce syncytiotrofoblastu, který ztrácí lytické vlastnosti a získává nově schopnost vstřebávat látky. Označuje se jako ...
    resorpční plazmódium (resorpční plazmoditrofoblast).
  10. redukcí syncytiotrofoblastu a vznikem resorpčního plazmódia splývají v prvních dnech implantace založené trofoblastické lakuny, ze kterých se zformují mezi klky intervilózní prostory. V průběhu 17. až 18. dne se uvnitř mezoblastu primárních choriových klků vytvoří síť extraembryonálních krevních cév, čímž se primární klky přetvoří v...
    choriové klky sekundární.
  11. Choriové klky se původně zakládají po celém povrchu implantujícího se vejce, resp. jeho choriového obalu. Na embryonálním pólu a ekvátoru blastocysty, tj. proti dobře prokrvené decidua basalis a decidua marginalis, jsou od samého počátku delší, více větvené a početnější než na pólu abembryonálním, k němuž je přiložena decidua capsularis. V ní choriové klky nerostou, ale zkracují se, až nakonec úplně vymizí. Takto se vnější choriový obal už koncem 1. měsíce rozliší ve 2 oddíly: hladké chorion leave a klkaté chorion frondosum. Srůstem klkatého choria s decidua basalis se vytvoří ...
    lůžko neboli placenta.
  12. Po zformování placenty zárodek získává živiny potřebné pro svůj další vývoj prostřednictvím resorpčního plazmódia přímo z mateřské krve, která protéká placentou a omývá choriové klky. Uvedený způsob výživy se nazývá
    hemotrophé (hemotrofická výživa).
  13. Mezi extraembryoní struktury se řadí:
    amniový váček, zárodečný stvol, žloutkový váček a allantois
  14. popiš první měsíc embryonálního vývoje
    • V prvém měsíci roste zárodek nejrychleji; oproti původní zygotě je větší 10 000krát. Měří zhruba od 0,5 do 1,5 cm.
    • Po zahnízdění se zakládá tzv. embryonální placenta (vcestné lůžko - placenta praevia), hlavní výživnou funkci má zatím ale žloutkový vak, který také vylučuje hormony - progesteron a choriongonadotropní hormon (chorionový gonadotropin).
    • Postupně se vytvářejí základy trávicí, nervové soustavy, srdce, játra, ledviny, žaberní rýhy a základy lebky, nosu, očí, uší a úst.
    • Začíná fungovat pupeční šňůra.
    • Zakládají se artérie, vény a srdce bije zhruba 65 krát za minutu.
    • Vznikají základy končetin.
    • Na přelomu prvého a druhého měsíce je embryo dlouhé okolo 2,5 cm a váží přibližně 2 gramy. Hlava tvoří asi jednu polovinu celkové délky těla. Zřetelně se vyvíjí jazyk a zárodky zubů.
    • Na HK je vyvinut loket, prsty a palec, na dolní koleno, kotník a prsty. Embryo se pokrývá kůží, zřetelné jsou i papilární linie.
    • Začínají se vyvíjet gonády (pohlavní žlázy), které produkují nezralé pohlavní buňky (ve třetím měsíci vaječníky obsahují asi jeden milion nezralých vajíček, varlata pak mnohem větší počet prvotních spermií).
  15. popiš 2.měsíc embryonální fáze
    • Ve druhém měsíci již mozek embrya koordinuje svými impulsy funkci orgánových systémů, srdeční činnost nabývá na pravidelnosti.
    • Vyvíjejí se vnější pohlavní orgány a na konci druhého měsíce začínají být zřetelné rozdíly mezi jedinci mužského a ženského pohlaví. Žaludek produkuje trávicí šťávy, játra začínají produkovat krevní buňky. Ledviny začínají odstraňovat z těla kyselinu močovou.
    • Kůže se počíná diferencovat a začíná být dostatečně senzitivní, aby mohla reagovat přiměřeně na taktilní podněty.
    • Osmi týdenní embryo reaguje při doteku otočením trupu, hlavy a pohybem paží vzad.
    • Na přelomu druhého a třetího měsíce se začíná vytvářet a fungovat fetální placenta, která nabývá plné funkčnosti až na počátku čtvrtého měsíce prenatálního vývoje, již hovoříme o fétu neboli plodu.
    • V této době zárodek - plod váží asi 30 g a měří 7 - 8 cm. jsou vyvinuty základy nehtů na prstech ruky i nohy, uzavřená oční víčka, hlasivky, rty a prominující nos. Hlava je stále velká, měří asi jednu třetinu délky těla, čelo je velmi vysoké. Vnější pohlavní orgány jsou jasně zřetelné a pohlaví snadno rozlišitelné. Končí základní fáze organogeneze.
  16. popiš Přechodovou fázi - 3. měsíc
    • Ve 3. měsíci jsou již orgánové systémy funkční a zárodek se nazývá fétus. V této fázi již dýchá a "vdechuje" amniovou tekutinu do plic a z plic. Občasně močí a moč se stává součástí amniové vody, kterou plod také polyká.
    • Začíná se postupně diferencovat kostra. Žebra a obratle jsou chrupavčitá.
    • Ve vnitřních pohlavních orgánech vznikají primitivní pohl. buňky, vajíčka n. spermie.
    • Fétus vytváří řadu specializovaných odpovědí, může hýbat dolními i horními končetinami, hlavou, otevírat a zavírat ústa a polykat.
    • Dotkneme-li se víček, pohnou se, dotek dlaně způsobí částečné ohnutí prstů, rty se při doteku formují k sání, při doteku chodidla se prsty na noze roztáhnou. Toto reflexní chování se projeví při porodu a mizí měsíc po narození.
    • Fétus se nachází ve vnitřním obalu amnionu v amnionové tekutině. Fétus v amnionovém obalu se vznáší v plodové vodě vnějšího zárodečného obalu chorionu. Celý systém pak výrazně chrání plod před otřesy a nárazy.
  17. popiš Přechodovou fázi - 4. měsíc
    • Ve 4. měsíci růst těla dostihuje tempo růstu hlavy, která měří asi 1/4 tělesné délky - stejný poměr jako při narození. Fétus měří 15 až 25 cm, váží asi 200 g.
    • Pupeční šňůra je dlouhá nejméně jako fétus a její růst bude dále pokračovat. Placenta je již plně funkční a orgány jsou plně zformovány, stejně jako krevní oběh. Formuje se fetální a placentární KO.
    • Fétus se začíná intenzivně pohybovat, "kope" matku, tento moment bývá označován jako "quickening" - zrození života, reflexní aktivity, které se objevují v průběhu třetího měsíce jsou nyní výrazné.
    • Urychluje se vývoj svalstva, začíná osifikace kostry.
    • Začínají fungovat smyslové orgány, nejprve zrak a potom i sluch. Plod je schopný reagovat na zrakové i sluchové podněty. Pediatři tvrdí, že je již možná reakce na hlas matky, případně i hlas otce a hudbu.
  18. popiš 5.měsíc - období formování plodu
    • V 5. měsíci má fétus hmotnost od 350 do 600 gramů a měří okolo 30 cm a začínají se objevovat rysy jeho osobnosti. - Objevuje se jasná fáze spánek - bdění a dítě v děloze zaujímá oblíbenou pozici ("leží").
    • Fétus se stává mnohem aktivnější - kope, natahuje se, kroutí se a dokonce škytá. Je zřetelně slyšet tep srdce. Potní a mazové žlázy jsou funkční.
    • Respirační systém je ještě nedostatečně vyvinut při předčasném porodu dítě není schopno dýchat a umírá.
    • Objevují se řasy a obočí, tělo se pokrývá srstí připomínající kožní derivát, lanugem.
  19. popiš 6.měsíc - období formování plodu
    • V 6. měsíci se rychlost růstu fétu mírně zpomaluje, fétus měří nyní asi 35 - 40 cm a váží asi 500 - 600 gramů.
    • Kůže je průsvitná, červenavá. Objevuje se vrstva podkožního tuku. Začíná mizet lanugo, i když délka existence lanuga je velmi individuální.
    • Oči jsou kompletní, oční víčka se zavírají a otvírají a fétus se může dívat do všech stran. Pravidelné dýchání je udržováno po 24 hodin. Objevuje se plakání a ruka je schopná silového uchopení všech prstů.
    • Dýchací aparát je stále nedozrálý, šance na přežití při předčasném porodu je stále malá. Podobně ani kůže zatím nemůže plnit zcela svojí funkci, zejména funkci protibakteriální a termoregulační.
  20. popiš 7.měsíc - vývoj plodu
    • V 7. měsíci váží od 1 200 do 2 000 gramů, měří přes 40 cm a má plně vyvinuty reflexy. Pláče, dýchá, polyká a může si sát palce.
    • Varlata začínají sestupovat do tříselného kanálu, velké stydké pysky se zvětšují. Lanugo buď zmizí, nebo mizí až krátce po porodu, vlasy mohou pokračovat v růstu. Epidermis začíná rohovatět. Orgány jsou plně funkční, při příslušné lékařské péči může plod těžší než 1 300 - 1 500 gramů poměrně dobře přežít.
  21. popiš 8.měsíc - vývoj plodu
    • V 8. měsíci je dlouhý 45 - 50 cm a váží 2 500 - 3 000 gramů. Jeho pohyby jsou omezené, protože rychle přerůstá velikost vnitřního prostoru dělohy.
    • Během osmého a devátého měsíce se stává vrstva podkožního tuku souvislou, tělo je schopné se adaptovat na změny teploty mimo dělohu.
    • Varlata začínají sestupovat do šourku, velké stydké pysky jsou minimálně stejně velké jako malé stydké pysky. Nehty již téměř pokrývají konce prstů.
  22. popiš Konec vývoje plodu - začátek perinatální fáze (9.měsíc)
    • V 9. měsíci, jeden až dva týdny před porodem, přestává fétus růst. Váží v této době již více než 3 000 gramů a měří okolo 50 cm. Placenta přestává plnit svoje funkce "postupně se odpojuje".
    • Vrstva podkožního tuku se stále zvětšuje, orgány pracují stále výkonněji, srdeční tep se zvyšuje, je vylučováno více exkrementů. Mizí načervenalá barva kůže. Varlata jsou sestoupená v šourku, velké stydké pysky plně překrývají malé stydké pysky, nehty jsou plně vyvinuty.
    • Krevní oběh se připravuje na přestavbu, tj. začínají se postupně uzavírat tepenný a později i žilní dučej(propojení, která umožňují směšování okysličené a odkysličené krve). Přestavba fetálního oběhu na novorozenecký se dokončuje těsně po porodu. Tímto se definitivně odděluje oběh okysličené a odkysličené krve.
Author
iren
ID
337281
Card Set
02 prenatální ontogeneze
Description
embryologie
Updated