-
definuj pojem ontogeneze
- Proces kvalitativního i kvantitativního vývoje organismu v čase, který zahrnuje jak změny biologické (vývoj orgánů i organismu jako celků), tak změny psychické.
- Proces kvalitativních změn je obvykle označován jako vývoj a proces kvantitativních změn jako růst.
- Oba procesy jsou velmi úzce spojeny a nelze je chápat odděleně. V určitých částech ontogeneze výrazně převládají kvalitativní změny, v jiných změny kvantitativní.
-
na jaké fáze členíme ontogenezi?
- Ontogenezi dělíme na prenatální, perinatální a postnatální:
- 1) Prenatální ontogeneze se rozlišuje na germinální, embryonální a fetální.
- 2) Perintální – předporodní fáze, vlastní porod a novorozenecká
- 3) Postnatální je pak vývojová (růstová), dospělá a stárnutí
-
definuj pojem blastogeneze a jeho stádia
- Blastogeneze je proces vzniku a vývoje zárodku (embrya) v období mezi oplodněním a zahnízděním vajíčka;
- začíná rýhováním oplozeného vajíčka (zygoty), přes stadium moruly, blastuly a gastruly, končí vznikem blastocysty
-
definuj blastocystu
- Blastocysta je systém buněk tvořících dutou kouli s větším shlukem buněk na jednom místě.
- – shluk buněk se nazývá embryoblast.
- – zbylá část buněk trofoblast.
-
charakterizuj zárodečné obaly
- Buňky trofoblastu vytvářejí vnější zárodečný obal, buňky embryoblastu se diferencují nejprve na vnitřní zárodečnou vrstvu (entoderm) a vnější zárodečnou vrstvu (ektoderm). Později na střední zárodečnou vrstvu (mesoderm).
- Z těchto zárodečných vrstev po zahnízdění vznikají základy orgánových soustav:
- entoderm – trávicí a dýchací soustava,
- ektoderm – kožní a nervová soustava,
- mesoderm – všechny ostatní soustavy včetně kostí) a vnitřní zárodečný obal.
-
Souběžně se zahájením implantace (zahnízděním) zárodku se trofoblast diferencuje na
cyto- a syncytiotrofoblast.
-
Růst a zvětšování blastocysty po jejím zanoření do děložní sliznice je možné zejména proto, že se buňky cytotrofoblastu rychle dělí. Cytotrofoblast je zpočátku hladký a jednovrstevný. Počínaje 10. dnem se začnou na jeho vnějším povrchu vytvářet ... které jsou známkou začátku přeměny cytotrofoblastu v chorion a zároveň označují místa odstupu příštích choriových klků.
ložiskovité shluky cytotrofoblastických buněk, zvané cytotrofoblastické pupeny,
-
Pupeny vrůstají do syncytiotrofoblastu, větví se a prodlužují. Asi 13. dne do cytotrofoblastických pupenů penetrují z primitivní choriové dutiny buňky parietálního mezoblastu, čímž se konstituují ...
primární choriové klky
-
Se vznikem primárních choriových klků se začíná pozvolna měnit poměr mezi cytotrofoblastem a syncytiotrofoblastem. Syncytiotrofoblast, který byl až do té doby v převaze - zaujímal cca 4/5 trofoblastické tkáně, je rozrůstajícími se primárními klky vytlačován k periférii, ztenčuje se, až vytvoří na jejich povrchu souvislý tenký list. Současně se mění funkce syncytiotrofoblastu, který ztrácí lytické vlastnosti a získává nově schopnost vstřebávat látky. Označuje se jako ...
resorpční plazmódium (resorpční plazmoditrofoblast).
-
redukcí syncytiotrofoblastu a vznikem resorpčního plazmódia splývají v prvních dnech implantace založené trofoblastické lakuny, ze kterých se zformují mezi klky intervilózní prostory. V průběhu 17. až 18. dne se uvnitř mezoblastu primárních choriových klků vytvoří síť extraembryonálních krevních cév, čímž se primární klky přetvoří v...
choriové klky sekundární.
-
Choriové klky se původně zakládají po celém povrchu implantujícího se vejce, resp. jeho choriového obalu. Na embryonálním pólu a ekvátoru blastocysty, tj. proti dobře prokrvené decidua basalis a decidua marginalis, jsou od samého počátku delší, více větvené a početnější než na pólu abembryonálním, k němuž je přiložena decidua capsularis. V ní choriové klky nerostou, ale zkracují se, až nakonec úplně vymizí. Takto se vnější choriový obal už koncem 1. měsíce rozliší ve 2 oddíly: hladké chorion leave a klkaté chorion frondosum. Srůstem klkatého choria s decidua basalis se vytvoří ...
lůžko neboli placenta.
-
Po zformování placenty zárodek získává živiny potřebné pro svůj další vývoj prostřednictvím resorpčního plazmódia přímo z mateřské krve, která protéká placentou a omývá choriové klky. Uvedený způsob výživy se nazývá
hemotrophé (hemotrofická výživa).
-
Mezi extraembryoní struktury se řadí:
amniový váček, zárodečný stvol, žloutkový váček a allantois
-
popiš první měsíc embryonálního vývoje
- V prvém měsíci roste zárodek nejrychleji; oproti původní zygotě je větší 10 000krát. Měří zhruba od 0,5 do 1,5 cm.
- Po zahnízdění se zakládá tzv. embryonální placenta (vcestné lůžko - placenta praevia), hlavní výživnou funkci má zatím ale žloutkový vak, který také vylučuje hormony - progesteron a choriongonadotropní hormon (chorionový gonadotropin).
- Postupně se vytvářejí základy trávicí, nervové soustavy, srdce, játra, ledviny, žaberní rýhy a základy lebky, nosu, očí, uší a úst.
- Začíná fungovat pupeční šňůra.
- Zakládají se artérie, vény a srdce bije zhruba 65 krát za minutu.
- Vznikají základy končetin.
- Na přelomu prvého a druhého měsíce je embryo dlouhé okolo 2,5 cm a váží přibližně 2 gramy. Hlava tvoří asi jednu polovinu celkové délky těla. Zřetelně se vyvíjí jazyk a zárodky zubů.
- Na HK je vyvinut loket, prsty a palec, na dolní koleno, kotník a prsty. Embryo se pokrývá kůží, zřetelné jsou i papilární linie.
- Začínají se vyvíjet gonády (pohlavní žlázy), které produkují nezralé pohlavní buňky (ve třetím měsíci vaječníky obsahují asi jeden milion nezralých vajíček, varlata pak mnohem větší počet prvotních spermií).
-
popiš 2.měsíc embryonální fáze
- Ve druhém měsíci již mozek embrya koordinuje svými impulsy funkci orgánových systémů, srdeční činnost nabývá na pravidelnosti.
- Vyvíjejí se vnější pohlavní orgány a na konci druhého měsíce začínají být zřetelné rozdíly mezi jedinci mužského a ženského pohlaví. Žaludek produkuje trávicí šťávy, játra začínají produkovat krevní buňky. Ledviny začínají odstraňovat z těla kyselinu močovou.
- Kůže se počíná diferencovat a začíná být dostatečně senzitivní, aby mohla reagovat přiměřeně na taktilní podněty.
- Osmi týdenní embryo reaguje při doteku otočením trupu, hlavy a pohybem paží vzad.
- Na přelomu druhého a třetího měsíce se začíná vytvářet a fungovat fetální placenta, která nabývá plné funkčnosti až na počátku čtvrtého měsíce prenatálního vývoje, již hovoříme o fétu neboli plodu.
- V této době zárodek - plod váží asi 30 g a měří 7 - 8 cm. jsou vyvinuty základy nehtů na prstech ruky i nohy, uzavřená oční víčka, hlasivky, rty a prominující nos. Hlava je stále velká, měří asi jednu třetinu délky těla, čelo je velmi vysoké. Vnější pohlavní orgány jsou jasně zřetelné a pohlaví snadno rozlišitelné. Končí základní fáze organogeneze.
-
popiš Přechodovou fázi - 3. měsíc
- Ve 3. měsíci jsou již orgánové systémy funkční a zárodek se nazývá fétus. V této fázi již dýchá a "vdechuje" amniovou tekutinu do plic a z plic. Občasně močí a moč se stává součástí amniové vody, kterou plod také polyká.
- Začíná se postupně diferencovat kostra. Žebra a obratle jsou chrupavčitá.
- Ve vnitřních pohlavních orgánech vznikají primitivní pohl. buňky, vajíčka n. spermie.
- Fétus vytváří řadu specializovaných odpovědí, může hýbat dolními i horními končetinami, hlavou, otevírat a zavírat ústa a polykat.
- Dotkneme-li se víček, pohnou se, dotek dlaně způsobí částečné ohnutí prstů, rty se při doteku formují k sání, při doteku chodidla se prsty na noze roztáhnou. Toto reflexní chování se projeví při porodu a mizí měsíc po narození.
- Fétus se nachází ve vnitřním obalu amnionu v amnionové tekutině. Fétus v amnionovém obalu se vznáší v plodové vodě vnějšího zárodečného obalu chorionu. Celý systém pak výrazně chrání plod před otřesy a nárazy.
-
popiš Přechodovou fázi - 4. měsíc
- Ve 4. měsíci růst těla dostihuje tempo růstu hlavy, která měří asi 1/4 tělesné délky - stejný poměr jako při narození. Fétus měří 15 až 25 cm, váží asi 200 g.
- Pupeční šňůra je dlouhá nejméně jako fétus a její růst bude dále pokračovat. Placenta je již plně funkční a orgány jsou plně zformovány, stejně jako krevní oběh. Formuje se fetální a placentární KO.
- Fétus se začíná intenzivně pohybovat, "kope" matku, tento moment bývá označován jako "quickening" - zrození života, reflexní aktivity, které se objevují v průběhu třetího měsíce jsou nyní výrazné.
- Urychluje se vývoj svalstva, začíná osifikace kostry.
- Začínají fungovat smyslové orgány, nejprve zrak a potom i sluch. Plod je schopný reagovat na zrakové i sluchové podněty. Pediatři tvrdí, že je již možná reakce na hlas matky, případně i hlas otce a hudbu.
-
popiš 5.měsíc - období formování plodu
- V 5. měsíci má fétus hmotnost od 350 do 600 gramů a měří okolo 30 cm a začínají se objevovat rysy jeho osobnosti. - Objevuje se jasná fáze spánek - bdění a dítě v děloze zaujímá oblíbenou pozici ("leží").
- Fétus se stává mnohem aktivnější - kope, natahuje se, kroutí se a dokonce škytá. Je zřetelně slyšet tep srdce. Potní a mazové žlázy jsou funkční.
- Respirační systém je ještě nedostatečně vyvinut při předčasném porodu dítě není schopno dýchat a umírá.
- Objevují se řasy a obočí, tělo se pokrývá srstí připomínající kožní derivát, lanugem.
-
popiš 6.měsíc - období formování plodu
- V 6. měsíci se rychlost růstu fétu mírně zpomaluje, fétus měří nyní asi 35 - 40 cm a váží asi 500 - 600 gramů.
- Kůže je průsvitná, červenavá. Objevuje se vrstva podkožního tuku. Začíná mizet lanugo, i když délka existence lanuga je velmi individuální.
- Oči jsou kompletní, oční víčka se zavírají a otvírají a fétus se může dívat do všech stran. Pravidelné dýchání je udržováno po 24 hodin. Objevuje se plakání a ruka je schopná silového uchopení všech prstů.
- Dýchací aparát je stále nedozrálý, šance na přežití při předčasném porodu je stále malá. Podobně ani kůže zatím nemůže plnit zcela svojí funkci, zejména funkci protibakteriální a termoregulační.
-
popiš 7.měsíc - vývoj plodu
- V 7. měsíci váží od 1 200 do 2 000 gramů, měří přes 40 cm a má plně vyvinuty reflexy. Pláče, dýchá, polyká a může si sát palce.
- Varlata začínají sestupovat do tříselného kanálu, velké stydké pysky se zvětšují. Lanugo buď zmizí, nebo mizí až krátce po porodu, vlasy mohou pokračovat v růstu. Epidermis začíná rohovatět. Orgány jsou plně funkční, při příslušné lékařské péči může plod těžší než 1 300 - 1 500 gramů poměrně dobře přežít.
-
popiš 8.měsíc - vývoj plodu
- V 8. měsíci je dlouhý 45 - 50 cm a váží 2 500 - 3 000 gramů. Jeho pohyby jsou omezené, protože rychle přerůstá velikost vnitřního prostoru dělohy.
- Během osmého a devátého měsíce se stává vrstva podkožního tuku souvislou, tělo je schopné se adaptovat na změny teploty mimo dělohu.
- Varlata začínají sestupovat do šourku, velké stydké pysky jsou minimálně stejně velké jako malé stydké pysky. Nehty již téměř pokrývají konce prstů.
-
popiš Konec vývoje plodu - začátek perinatální fáze (9.měsíc)
- V 9. měsíci, jeden až dva týdny před porodem, přestává fétus růst. Váží v této době již více než 3 000 gramů a měří okolo 50 cm. Placenta přestává plnit svoje funkce "postupně se odpojuje".
- Vrstva podkožního tuku se stále zvětšuje, orgány pracují stále výkonněji, srdeční tep se zvyšuje, je vylučováno více exkrementů. Mizí načervenalá barva kůže. Varlata jsou sestoupená v šourku, velké stydké pysky plně překrývají malé stydké pysky, nehty jsou plně vyvinuty.
- Krevní oběh se připravuje na přestavbu, tj. začínají se postupně uzavírat tepenný a později i žilní dučej(propojení, která umožňují směšování okysličené a odkysličené krve). Přestavba fetálního oběhu na novorozenecký se dokončuje těsně po porodu. Tímto se definitivně odděluje oběh okysličené a odkysličené krve.
|
|
