18a POLYSACHARIDY

• jejich molekuly složeny z více jak 10 (až tisíce) monosacharidových jednotek/zbytků spojených glykosidovou vazbou
• zákl.jednotky mohou být stejného typu = homopolysacharidy, nebo jsou různých typů = heteropolysacharidy
• popř.dělení podle fce: stavební x zásobní
• ^{nemají redukční vlastnosti, ptž glykosidové vazby vznikají mezi poloacetylovými hydroxyly. Podle toho, ne kterých atomech uhlíku glykosidové vazby vznikly, mají polysacharidy dvojí strukturu.}
• ^{Lineární pol.}: (např.celulosa) monosacharidové jednotka vázané vazbami 1 → 4

• ^{větvené pol.}: (např.glykogen) mají hlavní řetězec 1 → 4, na kt. jsou dalšími vyzbami 1 → 6 připojeny vedlejší řetězce
•  Často jsou amorfní, nerozpustné ve vodě a nemají sladkou chuť, proto je jejich označování za cukry nepřesné.

• C_n(H₂O)_n−1
• proto se dříve nazývaly karbohydráty

• o Celulosa – lineární řetězce D‐glukosy (cellobiosa), hodně vodíkových můstků – pevné, stěny rostlinných buněk
• o Chitin - N‐acetylglukosamin (glukosa s OH na C2 nahrazeným acetamidovou skupinou),
• exoskelet členovců
• o Agarosa – galaktosa + 3,6-anhydrogalaktosa, buněčné stěny řas
• o Pektiny – D‐galaktouronová kyselina, v ovoci

• o Škrob – α‐amylosa (^{glukóza-α (1→4), 10-20%, lineární, rozpustná ve vodě) + amylopektin}
• ^{(glukóza α-(1→4) + α-(1→6), 80-90%, větvený, nerozpustný ve vodě), rostliny}
• o Glykogen – glukóza α‐(1→4) + α‐(1→6), chemicky podobné amylopektinu, ale více větvené, živočichové – játra, kosterní svalstvo
• o Dextran – glukóza α‐(1→4) + α‐(1→6) + α‐(1→3), v medicíně protisrážlivá látka, zubní plak
• o Inulin – D‐fruktosa (β), hlízy hvězdicovitých

více typů monosacharidů, silně aniontový charakter (polyanionty), hlavně v pojivových tkáních

• Kyselina hyaluronová – ^{D‐glukuronová kyselina + N‐acetyl‐D‐glukosamin s vazbou β(1→3)}, kloubní maz a sklivec
• Heparin – ^{L‐iduronát‐2‐sulfát + N‐sulfo‐D‐glukosamin‐6‐sulfát, α(1→4)}, buňky tepenných stěn, protisrážlivá látka (brání přeměně protrombinu na trombin)