plexus lumbosacralis - topografie

• Fascia iliaca, která kryje m. iliacus, vydává k tříselnému vazu proužek vaziva – arcus iliopectineus, kt. prostor mezi tříselným vazem a ramus superior stydké k. rozděluje na dva otvory:
• med. lacuna vasorum
• a lat. lacuna musculorum

• A. + V. FEMORALIS
• R. FEMORALIS N.GENITOFEMORALIS

• m.iliopsoas
• n.femoralis
• n.cutaneus fomeros lateralis

fossa iliopectinea

• Mezi adduktory na med. straně (m.adductor magnus + longus) a m. vastus medialis na lat. straně je rozepjata lamina vasto-adductoria (tvoří ventrální stěnu) a vzniká tak krátký canalis adductorius, kudy se pak cévy z fossa iliopectinea dostanou do zákolenní jámy (fossa poplitea).
• 

• Východ z kanálu – hiatus tendineus (adductorius), ústící do fossa poplitea, leží mezi dvěma úponovými šlachami m. adductor magnus (mezi labium mediale lineae asperae a mediálním kondylem femuru).
• 

• kran: lig. inguinale
• kaud: lat: eminentia iliopectinea + med: ramus sup.ossis pubis
• arcus iliopectineus uprostřed

• trojúhelníkový okrsek na přední straně stehna ohraničený
• lat: m. sartorius,
• kran: lig. inquinale
• med: m. gracilis/adductor longus

Spodinu tohoto trojúhelníku tvoří fossa iliopectinea.

• jáma mezi svaly na přední straně stehna. Má podobu trojbokého jehlanu, kdy:
• základnu směřující proximálně tvoří lacuna vasorum,
• dorzomed. stěnou je m. pectineus, dorzolaterální m. iliopsoas
• a ventrální stěnu tvoří fascia lata.

• canalis adductorius.
• Probíhají zde vasa femoralia

• zákolenní jáma, má tvar kosodélníka,
• proximální ohraničení tvoří svaly dorz. strany stehna (laterálně m. biceps femoris, mediálně m. semimembranosus a semitendinosus),
• distálně obě hlavy m. gastrocnemius.
• Spodinu jámy tvoří facies poplitea femuru, uprostřed kloubní pouzdro kloubu kolenního a distálně m. popliteus.

•  Jáma je dorzálně uzavřena pomocí fascia poplitea.
• Proximálně navazuje na canalis adductorius, odkud do ní přicházejí cévy.
• Obsahuje vasa poplitea, n. tibialis a n. peronaeus communis.

• párový prostor pod diaphragma pelvis.
• Tuto jámu ohraničuje:
• 1) Mediokraniálně – diaphragma pelvis/M.LEVATOR ANI.
• 2) Laterálně – m. obturatorius internus pokrytý stejnojm. fascií
• 3) KAUDÁLNĚ: DIAPHRAGMA UROGENITALE
• 4)Vzadu – tubera ischiadica, lig. sacrotuberale a dolní okraj m. glutaeus maximus.

• Ve fascia obturatoria interna se nachází canalis pudendalis (Alcockův kanál), kt. probíhá při dolním okraji od tuber ischiadicum směrem k diaphragma urogenitale.
• Skrze canalis pudendalis prochází nerv.-cévní svazek (vasa pudenda interna et nervus pudendus), určený k výživě a inervaci okolních struktur, včetně kaud. části konečníku a zevních pohl. orgánů.

Dolní zesílený okraj aponeurózy m. obliquus externus abdominis mezi spina iliaca ant. sup. a tuberculum pubicum představuje tříselný vaz – lig. inquinale.

• zeslabené místo břišní dutiny nad lig.inguinale; štěrbina cca 4-5cm
• nedosahují zde již snopce břišních svalů - stěna břišní tvořena jen aponeurózou m.obliquui externi abd. + par.peritoneem

Tříselný kanál začíná otvorem v břišní dutině (anulus inquinalis profundus) a dalším otvorem, zhruba nad středem tříselného vazu, se otvírá do podkoží (anulus inquinalis superficialis).

• Přední stěna tříselného kanálu je tvořena aponeurózou zevního šikmého břišního svalu,
• zadní stěna tenkou fascia transversalis,
• horní stěna snopci m. transversus a m. obliquus internus abdominis,
• dolní stěnu tvoří ligamentum inquinale.

• Incisura ischiadica major je průběhem lig. sacrospinale přeměněna v otvor – foramen ischiadicum majus.
• Na vzniku foramen ischiadicum minus se podílejí obě ligamenta (lig. sacrotuberale a lig. sacrospinale) a incisura ischiadica minor.

• Incisura ischiadica major je průběhem lig. sacrospinale přeměněna v otvor – foramen ischiadicum majus. Tento otvor je přepažen probíhajícím m. piriformis ve foramen suprapiriforme a foramen infrapiriforme
•