-
Periferní nervy jsou provazce lesklé bílé barvy, které mají válcovitě oploštělý tvar, v místě rozdvojení a v místě ganglií jsou rozšířené. Nejsilnější jsou v blízkosti CNS, směrem do periferie se postupně větví a stávají se stále tenčími.Bílá barvy nervů je podmíněna barvou myelinové pochvy. Pouze některé nervy jsou tvořeny vlákny bez pochvy a to...
postgangliová vlákna ANS
-
Jednotlivá nerv.vlákna jsou obalena a navzájem spojena řídkým vazivem ... v nervové svazky
endoneurium
-
co je to perineurium?
- pokrývá Povrch každého nerv. svazku
- Spojením růz.počtu nerv.svazků pak vzniká periferní nerv obalený epineuriem
-
Nervy probíhají zpravidla společně s cévami, jsou s nimi obklopeny společnou vazivovou pochvou a vytvářejí tzv. ...
Probíhají převážně na flexní straně kloubů (lépe chráněny) a v mezisvalových septech. Vlnitý průběh jejich axonů je chrání a umožňuje jejich bezproblémové protažení.
Díky vazivovým obalům jsou nervy pevné a pružné.
tzv. nervově cévní svazky
-
Nerv. uzliny (ganglia) jsou menší n.větší ztluštělé uzlíky, kt.se objevují v průběhu někt.nervů. Jsou podmíněny nakupením těl neuronů. Ganglia jsou dvojího druhu:
- Ganglia cerebrospinalia
- ganglia autonomica
-
o jaký typ ganglií jde?
... jsou tvořena těly pseudounipolárních neuronů a jsou součástí zadních kořenů spinálních nervů a větví někt.hlavových nervů (trigeminus, facialis, vestibulocochlearis, glossopharyngeus, vagus)
Ganglia cerebrospinalia
-
charakterizuj ganglia autonomica. Jak je dělíme?
- tvořena těly multipolárních neuronů, součástí ANS. Patří k nim:
- ganglia sympatická (ganglia trunci sympathici),
- parasympatická (ggl.ciliare,ggl.pterygopalatinum, ggl.submandibulare, ggl.oticum)
- autonomní ganglia smíšená (ganglia praevertebrálních autonomních pletení).
-
Míšní nerv je nerv smíšený a vzniká ze dvou kořenů. Jaký typ vláken obsahuje + charakterizuj jeho kořeny
- Radix venralis vystupuje ze sulcus ventrolateralis a je tvořen motorickými vlákny.
- Radix dorsalis vstupuje do míchy v sulcus dorsolateralis a přivádí vlákna senzitivní. Na zadním kořenu je míšní uzlina (ggl spinale), která má vřetenovitý tvar a je tvořena nakupením těl pseudounipolárních neuronů.
- Jejich periferní raménka přivádějí informace z receptorů, centrální raménka končí u jader šedé hmoty hřbetní a prodloužené míchy.
- Oba kořeny se spojují ve foramen intervertebrale a tvoří smíšený míšní nerv.
-
Spinální nervy dělíme podle místa výstupu z hřbetní míchy do pěti skupin:
- nervi cervicales (C 1-8), vystupují z Ce míšních segmentů. Dostávají se z kanálu páteřního příslušnými meziobratlovými otvory. Výjimkou je C1, který vystupuje mezi k.týlní a atlasem
- nervi thoracici (Th 1-12),
- nervi lumabales (L1-5)
- nervi sacrales (S 1-5), vystupují ze sakrálních míšních segmentů. Z canalis sacralis se dostávají přes foramina sacralia. S5 vystupuje přes hiatus sacralis
- nervus coccygeus (Co), vystupuje z nejkaudálnějšího (kostrčního) míšního segmentu a z kanálu páteřního se dostává cestou hiatus sacralis (spolu s S5)
-
po výstupu z foramen intervertebrale se míšní nerv rozdělí na několik větví: vyjmenuj je
- ramus meningeus
- ramus communicans albus/ griseus
- ramus dorsalis / ventralis
-
charakterizuj ramus meningeus míšního nervu
krátká a tenká větvička, kt.se přes foramen intervertebrale vrací zpět do pát.kanálu a inervuje pleny míšní
-
charakterizuj ramus communicans albus míšního nervu
= poměrně silná větévka, kt.směřuje do sympatického ganglia v truncus sympathicus.
Tyto větve odstupují pouze z nervů C8-L2 (v souvislosti s pt ncl.intermediolateralis v přísluš-ných místních segmentech)
-
charakterizuj ramus communicans griseus míšního nervu
= tenká nemyelizovaná větev, která se vrací do každého spinálního nervu z ganglií truncus sympathicus
-
charakterizuj ramus dorsalis míšního nervu
= smíšená větev, kt.směřuje na dorsální stranu krku a trupu
-
charakterizuj ramus ventralis míšního nervu
= směřuje na přední stranu krku a trupu, také smíšeným nervem (motorická, senzitivní, autonomní vlákna)
-
Během ontogenetického vývoje mají míšní nervy segmentární uspořádání. Každý pár inervuje příslušný tělní segment (somit) a jeho area nervina ( = oblast inervovaná jedním nervem), která je dána příslušným segmentem, se kryje s jeho area radicularis ( = oblast inervovaná kořenovými vlákny). Během dalšího vývoje jednotlivé segmenty splývají a hranice mezi nimi mizí. S přesuny základů svalů se protahují a proplétají nervová vlákna, vznikají nervové pleteně. Jednotlivé nervy proto obsahují kořenová vlákna více segmentů. Proto také mizí původní segmentární uspořádání nervů a area nervina konkrétního nervu neodpovídá příslušným areae radiculares. Segmentární úpravu si míšní nervy částečně zachovávají
na zádech, hrudníku a břiše
-
jaké je schéma míšního nervu?
-
Zadní větve míšních nervů si zachovávají segmentární uspořádání. Po odstupu z míšního nervu se stáčejí dorsálně a vstupují do ...
do hlubokých zádových svalů (autochtonní svaly hřbetní).
-
Každý r.dorsalis nervorum spinalium se dělí na ...
Popiš které útvary tyto větve inervují
- ramus medialis + lateralis.
- Obojí větve obsahují většinou vlákna motorická i senzitivní. Motorická vlákna inervují autochtonní svaly hřbetní, senzitivní vlákna jsou určena pro kůži zad. Od uvedené úpravy se rr.dorsales někt.míšních nervů liší
-
Které nervy se od uvedené úpravy rr.dorsales míšních nervů liší?
- N.SUBOCCIPITALIS
- N.OCCIPITALIS MAJOR
- N.OCCIPITALIS TERTIUS
- NN.CLUNIUM SUPERIORES + MEDII
-
jakým typem vláken je tvořen N.SUBOCCIPITALIS?
- Tvořen pouze motorickými vlákny;
-
popiš průběh N.SUBOCCIPITALIS
- z pát.kanálu vystupuje přes membrana atlantooccipitalis posterior a vniká do trigonum suboccipitale, kde se větví.
-
které svaly inervuje N.SUBOCCIPITALIS?
Inervuje všechny mm.nuchae profundi a částečně m.semispinalis capitis.
-
jaký typ vláken obsahuje N.OCCIPITALIS MAJOR?
Má počáteční úsek smíšený (inervuje m.semispinalis capitis + m.longissimus capitis); v konečném úseku je nervem kožním.
-
popiš průběh N.OCCIPITALIS MAJOR
- Po výstupu z páteřního kanálu se zatáčí kolem dolního okraje m.obliquus capitis inf., prostupuje přes m.semispinalis capitis a m.trapezius do krajiny týlní a inervuje kůži až po tzv. interaurikulární čáru, kde se stýká se senzitivními větvemi n.trigeminus
-
jaké útvary inervuje N.OCCIPITALIS MAJOR
- počáteční úsek (smíšený) inervuje m.semispinalis capitis + m.longissimus capitis
- + inervuje kůži až po tzv. interaurikulární čáru, kde se stýká se senzitivními větvemi n.trigeminus
-
jaké útvary inervuje N.OCCIPITALIS TERTIUS?
Inervuje úzký pruh kůže šíjové krajiny při střední rovině (mediálně od inervační oblasti n.occipitalis major)
-
jaký typ vláken vedou NN.CLUNIUM SUPERIORES a které útvary inervují?
- Senzitivní větve L nervů, které inervují kůži horního oddílu krajiny hýžďové
-
jaký typ vláken vedou NN.CLUNIUM MEDII a které útvary inervují?
Senzitivní větve S nervů, inervují kůži v křížové krajině a v prostřední části krajiny hýďové
-
Přední větve nervorum spinalium jsou většinou silnější a delší než rr.dorsales.
přední větve krčních, bederních a křížových nervů se mezi sebou v malé vzdálenosti od páteře spojují a vytvářejí pleteně: plexus cervicalis, brachialis, llumbalis + sacralis
Přední větve hrudních nervů si zachovávají pův.segmentární úpravu a probíhají jako samostatné ...
NN.INTERCOSTALES
-
definuj NN.INTERCOSTALES
= ventrální větve hrudních míšních nervů, které probíhají v mezižeberních prostorech
-
kde přesně jsou uloženy NN.INTERCOSTALES?
Uloženy v sulcus costae na vnitřní straně mm. intercostales interni n.jejich membráně. (společně s vasa intercostalia posteriora) při kaudálním okraji žebra.
-
jak je uspořádán Mezižeberní nerv.-cévní svazek ?
Mezižeberní nerv.-cévní svazek je uspořádán tak, že nejkraniálnějí je uložena žíla, uprostřed tepna, nejkaudálněji nerv.
-
charakterizuj n.subcostalis
- Poslední interkostální nerv, probíhá pod 12. žebrem
- (obdobná úprava j.nn.intercostales, ale inervuje břišní stěnu).
-
Kraniálních 6 nervů dosahuje až ke sternu, zbývající kaudální nervy přecházejí do...
břišní stěny
-
Za svého průběhu vydávají NN.INTERCOSTALES řadu větví: vyjmenuj
- Svalové větve (rr.musculares)
- Kožní větve (rr.cutanei)
- Senzitivní nervy (pro pleura parietalis a část parietálního peritonea)
-
které svaly rr.musculares interkostálních nervů inervují?
- Vlastní svaly hrudníku (intercostales, m.transversus thoracicus)
- Svaly spinokostální (m.serratus post. sup. + inf.)
- a přední + laterální skupinu svalů břišních
-
které svaly rr.cutanei interkostálních nervů inervují?
- kůži přední části hrudníku
- a podílejí se na inervaci prsu.
|
|
