03 Nervove drahy

skupinu prvních neuronů sluchové dráhy představují bipolární neurony uložené v ggl.spirale cochlae. Jejich axony vytvářejí pars cochlearis n.VIII a prostřednictvím tohoto nervu vstupují do CNS

druhé neurony jsou ncll.cochleares, z nichž vystupuje lemniscus lateralis

• lemniscus lateralis končí na 3.neuronu = ncl.corporis geniculati medialis
• neurity tohoto jádra probíhají přes capsula interna j.radiatio acustica do korového sluchového pole heschlových závitů (41,2)

mohou se zde přepojovat některá  vlákna sluchové dráhy z ventrálního kochleárního jádra

tyčinky,čípky, bipolární+multipolární neurony sítnice

ncl.corporis geniculati lateralis

probíhají přes capsula interna jako radiatio optica do týlního laloku (17,18,19)

řídí činnost žláz, hladké + srdeční svaloviny, vytvářejí ANS

• pyramidová, fylogeneticky mladá descendentní projekční nerv.dráha,kt.slouží k řízení volní hybnosti
• začíná v mot.oblastech kůry, sestupuje bez připojení j. tractus corticonuclearis+corticospinalis až na SM a branchiomot.jádra hlavových nervů a ncll.motorii předních rohů míšních

• comissura ant.+post
• comissura fornicis
• corpus callosum

• comissura habenularum
• adhesio interthalamica

• 👉 Anterolaterální systém (vlevo)
• 👉 Lemniskální systém / systém zadních provazců (vpravo)

• = bolest, teplota, hrubý dotek, protopatické čití
• 1) tr. spinothalamicus
• 2) tr. spinotectalis
• 3) tr. spinoreticularis

zadní provazce = jemný dotek, vibrace, propriocepce, epikritické čití

tr. spinobulbaris - fasc. gracilis + cuneatus

(Tj. spinothalamická dráha = bolest, teplota, hrubý dotek)

• 1️⃣ První neuron (I. neuron)
•   Soma je ve spinálním gangliu (DRG).
•   Axon vstupuje do míchy → končí v zadním rohu.

• 2️⃣ Druhý neuron (II. neuron)
•   Je v nucleus proprius (zadní rohy míchy).
•   Okamžitě se kříží (komisura alba anterior).
• Po překřížení míří anterolaterálně nahoru jako tr. spinothalamicus.

• 3️⃣ Třetí neuron (III. neuron)
• V thalamu (VPL).
• Odtud jde dráha do somatosenzorické kůry.

• ✔️ DŮLEŽITÉ NA OBRÁZKU:
• Všimni si brzkého zkřížení hned ve stejném míšním segmentu, do kterého impuls vstoupil.
• Axon druhého neuronu běží laterálně (proto „anteroLATERÁLNÍ“).
• Do mozkového kmene vstupuje laterálně a NE přes lemniscus medialis.

• 1️⃣ První neuron (I. neuron)
• Soma je opět ve spinálním gangliu.
• ALE: axon nepřepojuje se hned, stoupá nekříženě v zadních provazcích:
• z dolní části těla → fasciculus gracilis
• z horní části těla → fasciculus cuneatus

• 2️⃣ Druhý neuron (II. neuron)
• V nucleus gracilis / nucleus cuneatus v prodloužené míše.
• Tady dojde ke křížení (decussatio lemniscorum).
• Po křížení vzniká lemniscus medialis.

• 3️⃣ Třetí neuron (III. neuron)
• Opět v thalamu (VPL).
• Odtud do primární somatosenzorické kůry.

• ✔️ DŮLEŽITÉ NA OBRÁZKU:
• První neuron stoupá dlouhou cestu bez přepojení.
• Křížení je až v prodloužené míše, ne v míše.
• Axony po křížení běží jako lemniscus medialis – jiná pozice než ALS.

• Dvě funkční zóny sestupných drah
• -Mediální systém – vlevo
• -Laterální systém – vpravo

• Tyto dva systémy mají různé úkoly:
• Mediální sestupný systém
• 👉 udržování postoje, rovnováhy, stabilizace trupu a hlavy
• 👉 hrubé, proximální pohyby
• Obsahuje tyto dráhy:
• tr. vestibulospinalis
• tr. tectospinalis
• tr. reticulospinalis
• +tr. corticospinalis ant

• Laterální sestupný systém
• 👉 jemnější kontrola distálních částí končetin
• 👉 koordinace horní končetiny (a hlavně předloktí)
• Obsahuje dráhu:
• tr. rubrospinalis
• + tr.corticospinalis lat.

• Jádra v mozkovém kmeni, odkud dráhy vycházejí
• Mediální část:
• ncll. vestibulares (vestibulární jádra) → vestibulospinalis
• ncl. colliculi superiores → tectospinalis
• FR – formatio reticularis → reticulospinalis

• Laterální část:
• ncl. ruber (magnocelulární část) → rubrospinalis
• ncll. motorii hlavových nervů – nejsou zdrojem traktu, ale ukazuje se tím laterální lokalizace motorických jader

• Míšní motoneurony jako společný cíl
• Úplně dole vidíš:
• 👉 míšní motoneurony – výstupní neurony kostičkovité šedé hmoty míchy
• Všechny sestupné dráhy (medialní i laterální) tam končí — přímo nebo přes interneurony.

• CO TI TOTO SCHÉMA CHCE ŘÍCT JEDNODUŠE
• 🔵 Mediální systém
• → ovládá trup, rovnováhu, držení hlavy, posturální reflexy
• → používá dráhy:
• vestibulospinalis
• reticulospinalis
• tectospinalis
• Vedou spíš k axiálním a proximálním motoneuronům.

• 🔴 Laterální systém
• → ovládá končetiny, jemnější pohyby, zejména horní končetinu
• → hlavní dráha:
• rubrospinalis

Vedou k distálním motoneuronům.

• 🧩 JAK TO SOUVISÍ S FUNKCÍ MOZKOVÉHO KMENE
• Mozkový kmen (přes tato jádra a dráhy) zajišťuje:
• reflexní obranné pohyby (tectospinalis)
• rovnováhu a stabilizaci (vestibulospinalis)
• posturální tonus (reticulospinalis)
• koordinaci flexorů horní končetiny (rubrospinalis)

Je to tedy extrapyramidový motorický systém, který pracuje společně s pyramidovou (kortikospinální) dráhou, ale není řízen tak přesně.

• 🔵 Tractus spinothalamicus
• → Vede k thalamu (VPL) → vědomé vnímání bolesti, teploty, hrubého doteku
• (na obrázku dole jako nejspodnější šipka)
• 🔵 Tractus spinoreticularis
• → Do formatio reticularis v pontu a oblongatě
• → Emoční a motivační složka bolesti (arousal)
• 🔵 Tractus spinotectalis
• → Do colliculus superior
• → Reflexní otočení hlavy k bolestivému nebo silnému podnětu

• 1) NEspecifická dráha (přes FR → nespecifická thalamická jádra)
• To je ta široká modrá „vějířovitá“ struktura na obrázku.
• Funguje přes:
• Formatio reticularis (retikulární formaci)
• Nespecifická jádra thalamu (intralaminar, midline nuclei)
• Dráha se nazývá: 👉 Tractus reticulo-thalamo-corticalis
• A tvoří ARAS = Ascendentní retikulární aktivační systém.

• Co dělá?
• aktivuje bdělost
• zvyšuje úroveň pozornosti
• modulace vědomí
• „budí“ mozkovou kůru

📌 Nevede přesnou informaci, ale zvyšuje úroveň vzruchu v celé kůře. Proto se označuje jako nespecifická.

• Specifická dráha (přes VPL či jiná projekční jádra thalamu)
• To je přímé spojení přes:
• specifické senzorické jádro thalamu (např. VPL) a odtud do somatosenzorické kůry (gyrus postcentralis)

• Charakteristika:
• přenáší konkrétní přesnou informaci (dotek, obraz, zvuk...)
• topograficky přesná projekce
• 📌 Např.:
• lemniskální systém → VPL → somatosenzorická kůra
• sluchová dráha → CGM
• zraková dráha → CGL

= extrapyramidová (nepřímá) dráha, která moduluje svalový tonus, posturu a automatické pohyby.

• 1) Začátek v mozkové kůře
• odtud sestupují vlákna z premotorické, suplementární a motorické oblasti
• ❗ ^{Nejde o hlavní pyramidal tract (tedy ne corticospinalis), ale o vedlejší řízení pohybu.}
• 2) Formatio reticularis (FR) – retikulární formace
• = neuronová síť v kmenu V ní dojde k přepojení.
• Funkce FR:
• reguluje posturální tonus
• udržuje stabilitu trupu
• integruje reflexy
• koordinuje automatické pohyby (např. chůzi)
• Tady se z kortikálního signálu stává „posturální příkaz“.

• Sestupná vlákna z FR → míšní motoneurony
• Po přepojení v retikulární formaci pokračuje signál jako tractus reticulospinalis

• Ten jde k:
• axiálním motoneuronům
• proximálním svalům
• extenzorům (hlavně pontinní část)
• flexorům (hlavně medulární část)

• Konečný cíl = míšní motoneurony
• α-motoneuron v předním rohu míchy → inervuje svaly trupu a proximálních končetin.

• Tr. corticospinalis lat. 
• Tr. rubrospinalis
• Volní pohyby distální svaly HK

• Tr. corticospinalis ant.
•  Volní pohyby –axiální svaly

• Tr. tectospinalis
• projekce do krčních segmentů míchy
• koordinace pohybu hlavy a očí při pozorování objektu

• Tr. vestibulospinalis
• udržení svalového tonusu extenzorů zad
• vzpřímený postoj, antigravitační svalstvo
• pohyby hlavy při udržení rovnováhy

• Tr. reticulospinalis
• aktivuje tonus extensorů

• komplexní přehled KORTIKÁLNÍCH MOTORICKÝCH DRAH.
• 1) Laterální vs. mediální motorický systém
• 🔵 Laterální systém (vlevo)
• Umožňuje jemné, přesné pohyby distálních končetin.
• Obsahuje dvě hlavní cesty:
• 1. Tractus corticospinalis lateralis
• (pyramídový trakt po zkřížení)
• Vychází hlavně z area 4 (primární motorická) a 6
• V pyramidách se kříží (decussatio pyramidum)
• Běží dolů v bočním provazci
• Končí na motoneuronech distálních svalů končetin
• 📌 To je hlavní „jemná motorika ruky“.

• 2. Tractus rubrospinalis
• – začíná v nucleus ruber
• – připojuje se k laterálnímu systému
• – podporuje flexory HK
• – u člověka má menší význam než u zvířat, ale stále existuje
• V obrázku je vidět červené jádro (ncl. ruber) + červená dráha.

• 🔴 Mediální systém (vpravo)
• Řídí posturální funkce, trup, stabilizaci hlavy a proximálních svalů.
• Obsahuje:
• 1. Tractus corticospinalis anterior
• Nekříží se v pyramidách
• Kříží se až segmentálně
• Běží ventrálně
• Ovlivňuje axiální a proximální motoneurony

• 2. Systém mediálních drah mozkového kmene
• vestibulospinalis
• reticulospinalis
• tectospinalis

📌 Celý mediální systém se stará o posturu, rovnováhu, stabilitu hlavy a základní držení těla.

• 🧠 Odkud dráhy vycházejí v kůře?
• Area 6 – premotorická + suplementární motorická
• → plánování a příprava pohybu
• Area 4 – primární motorická
• → iniciace volního pohybu
• Area 3,1,2 – somatosenzorická kůra
• → moduluje motoriku na základě zpětné vazby
• Dráhy ze somatosenzorické kůry (modře) modulují senzitivní vstupy v míše a kmeni.

• 🧠 Interneurony (modré větve)
• V obrázku vidíš modré dráhy, které
• jdou z kůry do interneuronů v zadním rohu míchy
• nebo do ncl. gracilis/cuneatus
• 👉 To je modulace aferentace – kůra může tlumit nebo posilovat senzitivní vstupy do míchy i kmenových jader (např. gate control).

• 🧠 Křížení
• Obrázek ukazuje:
• křížení pyramid → laterální corticospinalis
• křížení rubrospinalis → také probíhá hned po výstupu z červeného jádra
• nekřížený anterior corticospinalis → kříží se až v míše segmentálně

• 🧠 Cílové motoneurony
• Dole vidíš dva hlavní typy motoneuronů:
• Laterální systém → distální svaly ruky/nohy
• (dexterita, jemná motorika)
• Mediální systém → trup + proximální svaly
• (postura, rovnováha)

• spojují nižší a vyšší etáže CNS
• 1)ascendentní - směřující k vyšším etážím: senzitivní + senzorické
• 2)descendentní - k nižším etážím: motorické dráhy

pseudounipolární buňky uložené v gangliích míšních nebo hlav.nervů (s výj.propriocepce n.V)

• periferní raménka přivádějí inf od receptorů z kůže či vnitřních orgánů;
• centrální ramékna vstupují do CNS na příslušná jádra

• dráha protopatického čití = hrubá kožní citlivost, teplo, chlad ,tlak, bolest
• dráha epikritického čití
• dráha propriocepce

spino-thalamico-corticalis

prvními neurony jsou pseudounipolární buňky spinálních ganglií, jejichž periferní raménka jdou cestou mišního nervu a centrální končí v míše u druhých neuronů - ncl.proprius

ncl.proprius - axony neuronů z tohoto jádra se kříží a běží j.tractus spinothalamicus do specifických jader thalamu

3.neuron=neurony uložené v thalamu, jejich neurity probíhají jako tractus thalamo-corticalis do senzitivní oblasti-gyrus postcentralis (area 1,2,3)

trigemino-thalamo-corticalis

• TRACTUS SPINO-THALAMO-CORTICALIS: tractus spino-thalamicus + tractus thalamocorticalis
• TRACTUS TRIGEMINO-THALAMO-CORTICALIS:
• tractus spinalis nervi trigemini + tractus thalamocorticalis

1.neuron=pseudounipolární nerv.buňky spinálních ganglií, jejichž periferní raménka jdou cestou míšního nervu a centrální raménka vytvářejí v míše fasciculus gracilis+cuneatus

• druhé neurony jsou uloženy v prodloužené míše v ncl.gracilis + ncl.cuneatus medialis
• Axony neuronů z těchto jader běží ke střední rovině jako fibrae arcuatae internae, kříží se v decussatio lemniscorum a utvářejí základ lemniscus medialis, kt.končí ve specifických jádrech thalamu

neurity 3.neuronů uložených v thalamu probíhají j.tractus thalamocorticalis do senz.oblasti kůry mozkové - gyrus postcentralis (1,2,3)

trigemino-thalamo-corticalis

• TRACTUS SPINO-BULBO-THALAMO-CORTICALIS: fasciculus gracilis,cuneatus + lemniscus medialis+tractus thalamocorticalis
• TRACTUS TRIGEMINO-THALAMO-CORTICALIS:tractus thalamocorticalis

pseudounipolární buňky spinálních ganglií, jejichž periferní raménka jdou cestou míšního nervu a centrální vstupují do míchy a končí u 2.neuronů v ncl.thoracicus

neurony v ncl.thoracicus - jejich axony jdou cestou tractus spinocerebellaris ant.+post. do mozečku

1.neuron=pseudounipolární buňky spinálních ganglií, jejichž centrální raménka se přidávají k fasciculus cuneatus v zadním provazci míšním a končí u 2.neuronů v ncl.cuneatus lateralis

tractus cerebellothalamicus

tractus thalamocorticalis

• pseudounipolární buňky spinálních ganglií, jejich centrální raménka končí na ncl.intermediomedialis
• v tomto viscerosenzitivním jádru může být informace zpracována a předána VM neuronům v ncl.intermediolateralis

• TRACTUS SPINOCEREBELLARIS ANT.+POST.:
• fascilus cuneatus + tractus cuneocerebellaris
• tractus trigeminocerebellaris
• tractus thalamocorticalis

• 1) Tractus spino-thalamicus (bolest, teplo, hrubý dotyk)
• Začíná dole ve spinálním gangliu (modrá dolní kulička).
• Přepojení v ncl. proprius (není detailně nakresleno).
• SToupá bočně nahoru v anterolaterálním systému.
• Končí v thalamu (VPL) – modrá horní kulička.
• Odtud jde do somatosenzorické kůry.

• 2) Tractus spino-bulbaris → ncl. gracilis → lemniscus medialis
• primární aferent vstupuje do míchy
• stoupá v fasciculus gracilis/cuneatus (modrá cesta vlevo)
• přepojí se v ncl. gracilis (modrá tečkovaná oblast uprostřed)
• po křížení pokračuje jako lemniscus medialis nahoru

• spinothalamicus (bolest, teplo)
• vs.
• spino-bulbaris → gracilis/cuneatus → lemniscus medialis (jemné čití, vibrace)

• 1) Tractus cortico-spinalis (pyramidal tract)
• Začíná v motorické kůře (červená horní kulička).
• Prochází mozkem, krycím pedunklem, pyramidami.
• V dolní části oblongaty se kříží (decussatio pyramidum)
• Pokračuje do míchy jako tr. corticospinalis lateralis (červená dolní kulička = míšní motoneuron)
• To je hlavní dráha pro jemnou motoriku.

• 2) Tractus cortico-nuclearis (kortikonukleární / kortikobulbární)
• Sestupuje z kůry k motorickým jádrům hlavových nervů:
• n. III
• n. IV
• n. VI
• n. V
• (dále i VII, IX, X, XI, XII — nejsou zde všechny vypsány)

• 1) Spinothalamická (modrá) a corticospinální (červená) dráha jdou "vedle sebe" celým kmenem
• ➜ ale každý úplně jiným směrem a s jinou funkcí

• ⭐ 2) Kortikobulbární dráha (červená) končí v jádrech hlavových nervů, krátce po vstupu do kmene
• ➜ proto je nakreslena do šedých jader uprostřed

• ⭐ 3) Lemniskální dráha (spino-bulbaris → LM) stoupá v jiné pozici než spinothalamická
• ➜ často se na obrázcích anatomie překrývají, ale profesor chce vyjasnit ROZDÍL

• ⭐ 4) Thalamus dostává aferentaci modře a posílá ji nahoru do kortexu
• ➜ ukazuje cyklus: periferní informace → thalamus → kůra

• ⭐ 5) Descending motorická dráha (červená) jde dolů souběžně v pedunculus cerebri a pyramidách
• ➜ aby sis uměla představit, kde leží corticospinalis v řezech mozkového kmene

• tr. spinalis n. V.
• tr. cuneatus et gracilis
• tr. spino-thalamicus
• tr. spino-cerebellaris
• lemniscus lateralis (LL)
• lemniscus medialis (LM)

• tr. cortico-spinalis
• tr. tecto-spinalis
• tr. vestibulo-spinalis
• tr. reticulo-spinalis

akutní: nociceptivní, ochrana, na základě stimulace nociceptorů (Aδ a C axonů) doprovodný symptom na základě nemoci nebo poškození tkáně

neuropatická (chronická) bolest: nemá ochranný charakter, trvá i po stimulu, není symptom nemoci, ale jde o vlastní nemoc

• aktivovány mechanickými, tepelnými nebo
• chemickými stimuly, faktory uvolněné při poškození tkáně

• •A delta
• tenké slabě myelinizované, rychlost vedení od 5 do 30m/s
• termické a mechanické nocisenzory
• velmi ostrá, ohraničená bolest

• C 
• nemyel. axony, 0,5 až 2 m/s
• polymodální nocisenzory
• mech. stimuly vysoké intenzity, chemickými a extrémními
• tepelnými a chladovými stimuly
• nelokalizovaná, tupá bolest

• difúzní, špatně lokalizovatelná bolest:
• tr. spino-reticulo-thalamicus - "paleospinothalamická dráha“
• tr. trigemino-reticulo-thalamicus

• ostrá, lokalizovaná bolest
• tr. spino-thalamicus lat. - "neospinothalamická dráha"
• tr. trigeminothalamicus ventralis (anterior)

• emoční projevy bolestivých stimulů
• tr. spino-mesencephalicus (tr. spino-tectalis)

• "paleospinothalamická dráha“
• difúzní, špatně lokalizovatelná bolest
• • autonomní a reflexní odpovědí na bolestivé stimuly - každá akutní bolest má reakci ANS
• • emocionální a citové reakce na bolest

• "neospinothalamická dráha"
• - ostrá, lokalizovaná bolest

• PAQ
• emoční projevy bolestivých stimulů
• - aktivace endogenního analgetického systému

• tr. trigemino-reticulo-thalamicus - difúzní, špatně lokalizovaná bolest
• tr. trigeminothalamicus ventralis (anterior) - ostrá, lokalizovaná bolest

• - SPINÁLNÍ (SEGMENTÁLNÍ) ÚROVNI – vrátkový systém
• - SUPRASPINÁLNÍ ÚROVNI (STRUKTURY PRO STRESOVOU ANALGESII)

• Bolestný signál (nocicepce) putuje do CNS po tenkých vláknech Aδ a C.
• Ve stejné oblasti míšního segmentu končí také tlaková a vibrační vlákna Aβ.
• A právě jejich interakce ovlivňuje, zda se bolestivý podnět dostane dál do mozku.

• Jak „vrátka“ fungují
• 1. Otevření brány (více bolesti)
• = Silná aktivace tenkých nociceptivních vláken Aδ, C.
• Ta inhibují interneurony v substantia gelatinosa.
• Výsledkem je větší excitace projekčních neuronů → bolest je přenášena do vyšších center.

• 2. Zavření brány (méně bolesti)
• Aktivace silných dotykových mechanoreceptorů Aβ aktivuje inhibiční interneurony.
• Tyto interneurony tlumí přenos bolesti z nociceptivních vláken na projekční neurony.
• Signál bolesti se tedy méně dostává do CNS.

Prakticky: když si bolestivé místo třeme, aktivujeme Aβ vlákna a „zavíráme bránu“ → bolest subjektivně klesá.

• Schéma tří komponent
• Nociceptivní aferenty (Aδ, C) – otevírají bránu.
• Mechanosenzitivní aferenty (Aβ) – zavírají bránu.
• Interneurony substantia gelatinosa – vlastní „vrátka“, která modulují projekční neurony.

+Účast na centrální modulaci – vliv limbického systému, emocí a pozornosti na bolest (přes descendentní inhibici).

• 1. Periaqueductal gray (PAG) – střední mozek
• Klíčové centrum modulace bolesti.
• Aktivuje se při stresu, strachu, placebo efektu, náladě, pozornosti.
• Odtud vede descendentní inhibiční dráha.
• V obrázku: červená dráha.

• 2. Projekce z PAG → nucleus raphe magnus (NRM) v medulle
• NRM je hlavní serotonergní centrum modulace bolesti.
• Obsahuje neurony, které vysílají serotonin do míchy
• V obrázku: modrá dráha (serotonergic projection).

• 3. Projekce z locus coeruleus (pons) → mícha
• Doplňková noradrenergní inhibiční dráha.
• Posiluje tlumení bolesti přes α2 receptory
• V obrázku: světle modrá/azurová dráha (noradrenergic projection).

• 4. Konečná synapse v míše: substantia gelatinosa (Rexed II)
• Sem přicházejí:
• nociceptivní vlákna Aδ a C,
• mechanoreceptivní Aβ,
• descendentní inhibiční vlákna z PAG/NRM/LC.

• Descendentní vlákna aktivují inhibiční interneurony (met-enkefalin, enkefalin, dynorfin), které blokují přenos bolesti z periferního neuronu na spinotalamický neuron.
• V obrázku: zelené inhibitory v míše.

• Vrátková teorie má dvě úrovně regulace:
• 1. Segmentální vrátka (původní teorie Melzack & Wall)
• odehrává se přímo v míše,
• Aβ vlákna mohou inhibovat přenos bolesti,
• když si třeme poraněné místo, aktivujeme Aβ a „zavíráme vrátka“.
• 2. Centrální vrátka (descendentní modulace)
• Mozek může přímo řídit míšní inhibici bolesti, přes:
• PAG (periaqueductal gray),
• nucleus raphe magnus (serotonin),
• locus coeroleus (noradrenalin).

• Emoce, strach, pozornost, placebo, stres → mohou bolest zesilovat nebo potlačovat.
• Tento obrázek tedy ukazuje mechanizmus, jak mozek „otáčí kohoutkem“ bolesti.

• neurofyziologický jev, kdy je bolest z vnitřního orgánu vnímána jako bolest na povrchu těla (např. levá horní končetina při infarktu myokardu)
• Konvergence viscerálních a somatických aferentů
• Viscerální aferenty (z orgánů) i somatické aferenty (z kůže, svalů) konvergují na stejné druhé neurony v zadních rozích míchy – zejména v oblasti nucleus proprius a substantia gelatinosa.
• Obojí tedy aktivuje stejné projekční neurony spinotalamické dráhy.
• Mozek následně dostává signál z jednoho „míšního uzlu“, a protože:
• viscerální bolest je pro mozek vzácná,
• somatická je běžná a má přesné mapování (dermatomy),
• mozek omylem interpretuje zdroj bolesti jako somatický.
• To je hlavní princip:
• Konvergence → nesprávná projekce v CNS → iluze somatické bolesti.