-
jaké je kraniální pokračovní canalis centralis hřberní míchy?
přechází do prodloužené míchy a navazuje na kaudální část IV.komory mozkové
-
která komora se nachází mezi mozkovým kmenem a mozečkem?
-
jaký tvar má ventriculus quartus?
- plochého čtyřbokého jehlanu
-
jaké útvary tvoří spodinu IV.komory mozkové - fossa rhomboidea?
dorsální plocha prodloužené míchy, mostu a mesencephala
-
jaké útvary tvoří tegmen (strop) ventriculi quarti?
Strop - tegmen ventriculi quarti - je tvořen velum medullare superius et inferius, v nejvyšší části mozečkem.
-
tegmen ventriculi quarti je tvořen kaudálně pomocí velum medullare inferius, které je rozepjato mezi pedunculi cerebellares inferiores. K jeho kaudálnímu okraji se připojuje pia mater a vytváří tím...
- tela choroidea ventriculi quarti
-
jak se nazývají otvory ve vellum medullare inferius, kterými souvisí čtvrtá komora se subarachnoideálním prostorem?
- apertura mediana + aperturae laterales ventriculi quarti
-
jak komunikuje IV.komora mozková se třetí?
přes aquaeductus mesencephali
-
jak se podílejí na ohraničení IV:mozkové komory mozečkové stopky?
- pedunculi cereberalles inferiores = kaudální ohraničení
- p.c. medii = ohraničení střední/nejširší části
- p.c.superiores = ohraničení v rostrální části
-
kde jsou sulci limitantes?
méně výrazné a kratší rýhy probíhající laterálně od sulcus medianus
-
kde a co je eminentia medialis?
- podélně orientovaná protáhlá vyvýšenina mezi sulcus medianus a sulcus limitans
-
charakterizuj střední část eminentia medialis?
je vyvýšena v hrbolek - colliculus facialis, pod kt.leží ncl.originis n.abducentis
-
jaký tvar má třetí komora mozková?
sagitálně orientované štěrbiny, uložené v mezimozku
-
jak komunikuje třetí komora mozk. s ostatními?
- kaudálně do ní ústí aquaeductus mesencephali ze IV.komory
- s postranními komorami se spojuje prostř. foramina interventricularia (v přední části lat.stěn)
-
který útvar tvoří rostrální stěnu III.komory?
telenecephalon - lamina terminalis
-
popiš dolní stěnu III.komory
- tvořena hypothalamem
- vytváří recessus opticus,infundibuli
-
popiš laterální stěnu III.komory
nejrozsáhlejší; horní oddíl tvořen mediální plochou thalamu, dolní oddíl tvoří hypothalamus
-
která rýha spojuje vyústění aquaeductus mesencephali s foramen interventriculare?
-
popiš tvar postranní komory a na jaké útvary ji dělíme?
- podkova, sleduje konvexivitu thalamu
- cornu anterius= horní rameno postranní komory vybíhající do čelního laloku
- cornu inferius=dolní rameno směřující do spánkového laloku
- pars centralis=prostř.oddíl v temenním laloku
- cornu posterius=zasahuje do týlních laloků
-
kde leží cornu anterius postr.komory?
- pod for.intraventriculare, zasahuje různě hluboko do čelního laloku a rostrálně se slepě zakončuje
-
kde leží pars centralis postr.komory?
- v tem.laloku
- =nejrozsáhlejší část komory
- rostrálně navazuje na úrovni for.intraventriculare na cornu ant., vzadu sahá až k odstupu cornu posterius
- má tvar příčně položené štěrbiny nad thalamem
-
kde leží cornu inferius postr.komory?
- směřuje dopředu a poněkud nahoru
- její přední slepý konec zasahuje ve spánkovém laloloku do blízkosti uncus
- v dolním rohu se nachází vyvýšenina - hippocampus
-
kde leží cornu posterius postr.komory?
- =nejmenší oddíl
- odstupuje v místě kde přechází pars centralis do cornu inferius
- tvar trojboké pyramidy, kt.vniká do týlního laloku a slepě se v něm zakončuje
-
co a kde je plexus choroideus ventriculi lateralis?
=venosní pleteň postranní komory, kt.skrze foramen interventriculare souvisí s plexus choroideus tertii; společně produkují mozkomišní mok
-
charakterizuj proudění mozkomišního moku
- 1) tvoří se v plexus choroideus postranních komor + IV.komory mozkové
- 2) mezi komorami proudí prostř:
- skrze for.interventriculare mezi postranními a III.komorou
- skrze aquaeductus mesencephali mezi III a IV.komorou
- 3)skrze apertura mediana a aperturae laterales ventriculi quartii se mok dostává do subarachnoideálního prostoru
- 4)ze spatium subarachnoideale je odváděn cestou granulatones arachnoideales do sinus durae matris
- převažující tvorba v laterálních komorách -protéká následně do III. komory přes forameninterventriculare(foramenMonroi)▪
- z III. komory přes aqueductuscerebri(aqueductusSylvii) do IV. Komory
- ▪
- ze IV. komory do subarachnoidálního prostoru přes aperturaelateralesventriculiquarti(foraminaLuschkae) a nepárový otvor apertura medianaventriculiquarti(foramenMagendii)
- ▪
- ze subarachnoidálního prostoru přes granulationesarachnoideales(Pacchioni) do venózního systému
-
mozek a míchu obalují tři tenké vazivové vrstvy - pleny. Vyjmenuj které to jsou a v jakém pořadí jsou uloženy?
- tvrdá plena: dura mater
- měkké pleny:
- -pavoučnice /arachnoidea
- -omozečnice/pia mater
-
-
jaké prostory mezi plenami vznikají?
- spatium epidurale
- spatium subdurale
- spatium subarachnoideum - cisternae subarachnoideae
-
charakterizuj epidurální prostor:
- fyziologicky neexistuje, vzniká např.při krvácení z aa.meningeae nebo protržením sinus durae matris
- je mezi okosticí lebečních kostí a vlastní tvrdou plenou
-
kterými dvěma listy je tvořena dura mater?
- vlastní dura mater + periost
-
popiš spojení tvrdé pleny s kostmi lebky
s kostmi báze lebeční se spojuje pevně, v oblasti klenby se však pevně spojuje pouze se švy a od plochých kostí ji lze poměrně snadno odloučit
-
co a kde je cavum/subarochnoideale s.spatium subarachnoideum
- prostor vyplněný mozkomišním mokem mezi pavoučnicí a pia mater
- obsahuje circulus arteriosus cerebri willisi
-
co to jsou granulationes arachnoideales?
- klkaté výběžky pavoučnice, kt.vystupují z pavoučnice proti kostem leb.klenby
- pronikají skrz tvrdou plenu do žilních splavů (zejm.do sinus sagittalis superior); nebo se vtlačují do vnitřní plochy kosti a podmiňují na nich foveolae granulares
- granulace vznikají až po narození a ve stáří jich přibývá, odvádějí mok splavů tvrdé pleny
-
charakterizuj pia mater
tenká, průsvitná blána "kopírující" povrch mozku, obsahuje hojné cévy (plexus choroidei) a vytváří tela choroidea
-
jaké mnžství moku je obsaženo v dutinách mozku a jaká je jeho denní tvorba?
- u dosp. celkově asi 150cm3 (v dutinách pouhých 35cm3 - zbytek v subarachnoideáním prostoru
- denní tvorba cca 500ml
- - čirá, bezbarvá, přibližně izotonická tekutina
- - vyplňuje mozkové komory a subarachnoidální prostor
- - ve srovnání s krevní plasmou -málo proteinů a velmi malé množství buněk
- (1 mm3CST zdravého jedince obsahuje 1-5 buněk)
- - vzniká aktivní sekrecí, asi 70% v plexus chorioideus laterálních komor a stropu III. komory,
- zbývající objem vzniká metabolickou činností buněk a jako kapilární ultrafiltrát
- - tvorba za 24 hod je 500-800 ml
- - celkový objem v komorovém a subarachnoidálním prostoru je 80-150 ml, v komorách pouze 15-40 ml
- chrání mozek před poškozením, které by mohlo nastat otřesy při náhlých pohybech hlavy
- ▪ odstraňuje odpadní produkty metabolismu, drog a dalších látek, které difundovaly z krve do CNS
- ▪ ovlivňuje mikroprostředí neuronů a glie
- ▪ má imunitní funkci
- ▪ hraje významnou úlohu v integraci funkce mozku a endokrinní soustavy
-
které dvě velké párové tepny přivádějí krev do mozku?
- aa vertebrales + aa.carotides internae
-
-
které cévy tvoří circulus arteriosus cerebri willisi?
- koncové větve aa.carotides internae+ aa.vertebrales a jejich spojek:
- při postupu zezadu rostrálním směrem:
- aa.cerebri posteriores
- aa.communicantes posteriores
- aa.cerebri mediae
- aa.cerebri anteriores
- a.comunicans anterior
-
a.vertebralis je větví...
-
popiš průběh a.cerebri posterior
- probíhá dorsolaterálně podél předního okraje mostu, obemyká pedunculus cerebri a dostává se na dolní plochu spánkového laloku a dolní a mediální plochu týlního laloku
- směrem rostrálním z ní vystupuje a.communicans posterior, kt.se spojuje s a.cerebri media
- za svého průběho výdává céva řadu větví pro spánkový a týlní lalok
-
co je konečnou větví a.vertebralis?
a.cerebri posterior
-
popiš průběh a.cerebri media
- poměrně silná větev, kt.probíhá v pokračování kmene a.carotis interna do fossa cerebri lateralis a na její spodině se vějířovitě rozpadá na své konečné větve
- vysílá větve k substantia perforata anterior, které zásobují přední část thalamu, capsula interna a BG
-
kde se nachází willisův okruh?
- v oblasti spodiny lebeční,okruh kolem chiasma opticum, lamina terminalis, infundibula s hypofýzou, substantia perforata posterior a předních oddílů pedunculi cerebri
-
jaký je rozdíl mezi epidurálním krvácením a krvácením do subarachnoideálního prostoru?
epidurální hematom–do potencionálního epidurálního prostoru při traumatu hlavy, krvácení z r. anterior nebo posterior z a. meningea media, nad 60 let vzácně
subdurální hematom–vzniká z povrchových cerebrálních vén, které procházejí do sinus sagittalis sup.
subarachnoideální krvácení -krvácení z cév z tepen Willisova okruhu -nejčastěji po prasknutí cévní výdutě (aneuryzmatu)
|
|