MET_FINALS_RLP_v.1.0

  1. Ktera z uvedenych vrstev zemske atmosfery ma prumernou vertikalni mohutnost 11 km
    Troposfera
  2. Ktere z uvedenych charakteristik jsou charakteristikami nejspodnejsi vrstvy zemske atmosfery - troposfery
    pokles teploty s vyskou
  3. Ktera ze slozek troposfery je zakladni slozkou tvoreni oblacnosti
    vodni para
  4. Turbulentni proudeni je charakteristicke pro
    Troposferu
  5. Jak nazyvame nejspodnejsi vrstvu atmosfery
    Troposfera
  6. Ktera z?uvedenych vrstev zemske atmosfery je charakteristicka vertikalnimi pohyby
    Troposfera
  7. Inverzi rozumime
    vzrust teploty s vyskou
  8. Vertikalni mohutnost troposfery je nejvetsi
    "nad rovnikem, 16-18km"
  9. Vertikalni mohutnost troposfery je nejmensi
    "nad poly, 7-9km"
  10. Vice nez polovina hmotnosti atmosfery se nachazi:
    ve vrstve sahajici od zeme do vysky isobaricke hladiny 500hPa
  11. Zdrojem atmosfericke vlhkosti je
    zemsky povrch
  12. Ubytek teploty s vyskou v definici standardni atmosfery ? vertikalni teplotni gradient ma v troposfere hodnotu
    " 0,65?/100m"
  13. Zmena teploty s vyskou ? vertikalni teplotni gradient ve vrstve s isotermii ma hodnotu
    nulovou
  14. Zmena teploty s vyskou ? vertikalni teplotni gradient ve vrstve s inverzi ma hodnotu
    zapornou
  15. Vertikalni teplotni gradient v definici standardni atmosfery od vysky 11 km vyse ma hodnotu
    nulovou
  16. V?definici standardni atmosfery jsou hodnoty tlaku a teploty na stredni hladine more
    "1013,25 hPa, 15?C"
  17. Hmotnost zemske atmosfery s vyskou
    klesa
  18. Ve standardni atmosfere je vyska vrstvy tropopauzy a teplota v ni
    "11km, teplota -56,5?"
  19. Hmotnost vzduchu na stredni hladine more v?definici standardni atmosfery pri teplote +15 ?C je
    "1,225kg/m3 "
  20. V?jake vysce priblizne dosahuje barometricky tlak polovicni hodnoty tlaku na stredni hladine more
    5500 m na MSL
  21. Jak se nazyva rozdil mezi teplotou a teplotou rosneho bodu
    deficit rosneho bodu
  22. Vlhkosti vzduchu nazyvame obecne
    mnozstvi vodnich par v ovzdusi
  23. Definice relativni vlhkosti zni
    "pomer skutecneho obsahu vodni pary v danem objemu vzduchu k maximalnimu moznemu obsahu vodni pary za dane teploty, mereno v procentech"
  24. Teplotou rosneho bodu nazyvame
    "teplota, kterou by mel vzduch, kdybychom ho izobaricky ochladili az do stavu nasyceni"
  25. Zmena faze voda ? vodni para se nazyva
    vyparovani
  26. Zmena faze vodni para ? voda se nazyva
    kondenzace
  27. Zmena faze led ? vodni para se nazyva
    sublimace
  28. Zmena faze vodni para ? ledove krystalky se nazyva
    krystalizace
  29. Zmena faze voda ? led se nazyva
    mrznuti
  30. "Kondenzacni hladinou nazyvame vysku, ve ktere dochazi"
    ke kondenzaci
  31. Vertikalni teplotni gradient je
    hodnota zmeny teploty pripadajici na jednotkovou vzdalenost ve vertikalnim smeru
  32. Horizontalni teplotni gradient je
    hodnota zmeny teploty pripadajici na jednotkovou vzdalenost v horizontalnim smeru
  33. Stavova krivka je definovana jako
    "krivka, znazornujici prubeh teploty v zavislosti na vysce v realne atmosfere"
  34. Sucha adiabata je stavova krivka znazornujici zmenu teploty s?vyskou o hodnotu
    1?/100m
  35. Nasycena adiabata je stavova krivka znazornujici zmenu teploty s vyskou o hodnotu
    "0,6?/100m"
  36. Pro vznik vertikalnich pohybu v?troposfere je priznive zvrstveni
    instabilni (labilni)
  37. Prepocet rychlosti z?KT na metry za sekundu vyjadruje vztah
    "1kt = 0,5m/s"
  38. Kde je spravne vyznacen smer vetru ?severozapad? ve zkratkach ICAO
    NW
  39. Vyskovy barometricky stupen vyjadruje
    "hodnotu zmeny vysky, podle ktere se tlak zmeni o jednotku (pr. O 1hPa)"
  40. Jakou prumernou hodnotu ma vyskovy barometricky stupen pri zemskem povrchu
    1hPa na 8m
  41. Jakou prumernou hodnotu ma vyskovy barometricky stupen ve vysce 5500m MSL
    1hPa na 16m
  42. V teplem vzduchu klesa tlak vzduchu s vyskou:
    pomaleji nez ve vzduchu studenem
  43. Ve studenem vzduchu klesa tlak vzduchu s vyskou:
    rychleji nez ve vzduchu teplem
  44. Ktery udaj nazyvame stanicnim tlakem
    skutecny atmosfericky tlak namereny v nadmorske vysce stanice
  45. "K tomu, aby byly tlaky stanic v ruznych nadmorskych vyskach srovnatelne, provadi se redukce namereneho tlaku"
    ke standardni hladine - stredni hladine more (MSL)
  46. V cem spociva redukce (prepocet) tlaku na stredni hladinu more
    "prictenim hodnoty, ktera se rovna vaze fiktivniho sloupce vzduchu, ktery saha od hladiny stanice po MSL"
  47. Ktera z uvedenych jednotek tlaku se v soucasnosti pouziva
    hPa
  48. Tlak zakreslovany na prizemni meteorologicke mapy se nazyva tlak QFF a je to:
    stanicni tlak daneho mista redukovany na stredni hladinu more podle barometricke formule
  49. Pro vzlety a pristani na danem letisti se v CR pouziva tlak
    QNH
  50. Tlak pouzivany pro nastaveni vyskomeru se nazyva tlak QNH a je to:
    stanicni tlak redukovany na stredni hladinu more podle standardni atmosfery
  51. Tlak QFE je definovan jako
    stanicni tlak redukovany na nejvyssi bod drahoveho systemu letiste
  52. "Ve kterem pripade jsou si tlaky QNH, QFF a QFE rovny"
    pokud letiste se nachazi pri hladine more
  53. "Ve kterem pripade je rozdil mezi tlaky QNH, QFF a QFE velky"
    pokud se letiste nachazi ve velke nadmorske vysce
  54. Vyskomer nastaveny na hodnotu QFE letiste ukazuje po pristani na letisti
    nulovou vysku
  55. Vyskomer nastaveny na tlak QNH letiste ukazuje po pristani na letisti
    pribliznou nadmorskou vysku letiste
  56. Kalibrace vyskomeru se v praxi provadi na zaklade zmeny tlaku s vyskou ve standardni atmosfere. Ktere z uvedenych hodnot jsou nejdulezitejsi
    "0,65?/100m; 15?C; 1013,25hPa"
  57. Udaje vyskomeru jsou spravne
    "pouze v pripade, kdy aktualni podminky v atmosfere odpovidaji podminkam standardni atmosfery"
  58. "Pro letadlo s urcitym nastavenim vyskomeru plati, ze v pripade, ze let probiha vzhledem ke standardni atmosfere ve studenejsim vzduchu, pak"
    "letadlo je nize, nez udava vyskomer"
  59. "Pro letadlo s urcitym nastavenim vyskomeru plati, ze v pripade, ze let probiha vzhledem ke standardni atmosfere v teplejsim vzduchu, pak"
    "letadlo je vyse,nez udava vyskomer"
  60. Co je to oblastni QNH (REG QNH)
    nejnizsi mozne QNH v 3h predpovedi
  61. Jaky je rozdil mezi letistnim QNH (QNH AD) a oblastnim QNH (REG QNH)
    "letistni namerene, oblastni predpovezene"
  62. "Porovname-li letistni QNH (QNH AD) a oblastni QNH (REG QNH), pak vzdy plati"
    QNH AD je vetsi nebo roven nez REG QNH
  63. "Isobary jsou cary na prizemnich meteorologickych mapach, ktere spojuji mista"
    se stejnou hodnotou tlaku
  64. Tlakova nize ? cyklona ? je oblasti
    nizkeho tlaku s nejnizsim tlakem ve svem stredu
  65. Tlakova vyse ? anticyklona ? je oblasti
    s nejvyssim tlakem ve svem stredu
  66. Tlakovy gradient je definovan jako
    zmena tlaku v jakemkoli smeru pripadajici na urcitou vzdalenost
  67. Isobaricka hladina je plocha
    kde v kazdem bode teto roviny je stejny tlak
  68. "Mapy absolutni baricke topografie ( mapy vyskove ) jsou meteorologicke mapy, na kterych jsou zakresleny"
    vysky danych izobarickych ploch v danem case
  69. "Kolisani tlakove isobaricke hladiny s mistem je znazorneno isocarami, ktere se nazyvaji"
    izohypsy
  70. Isohypsa je definovana jako
    cara spojujici mista se stejnou vyskou dane izobaricke hladiny
  71. Ktere z uvedenych isobarickych hladin jsou definovany jako standardni isobaricke hladiny
    "850hPa, 500hPa, 300hPa, (v ucebnici jeste 200, 250 a 700)"
  72. Prumerna vyska standardni isobaricke hladiny 500 hPa je
    5500m
  73. "Na mape urcite standardni isobaricke hladiny se zakresluji cary, ktere nazyvame isotachy a tyto cary vymezuji"
    mista se stejnou rychlosti vetru v teto hladine
  74. "Prostorove rozlozeni standardni isobaricke hladiny ziskame rozborem (analyzou) teto hladiny pomoci isocar, ktere nazyvame"
    izohypsy
  75. "Provedeme-li na prizemni meteorologicke mape frontalni analyzu, ziskame tim"
    "polohy jednotlivych front, frontalniho pocasi a rozdeleni vzduchovych hmot"
  76. Analyzou standardni isobaricke hladiny 300 hPa ziskame
    "prostorove rozlozeni teto izobaricke hladiny,oblasti stejne rychlosti proudeni v teto hladine a pribliznou polohu osy JTST"
  77. Prumerna vyska standardni isobaricke hladiny 200 hPa je
    12000m MSL
  78. Co je to vitr
    horizontalni proudeni vzduchu
  79. "Ktera je zakladni sila, pusobici horizontalni pohyb vzduchu - vitr"
    horizontalni slozka tlakoveho gradientu
  80. "Coriolisova sila, ktera pusobi pri vzniku vetru je"
    uchylujici sila zemske rotace
  81. Konvergenci vzdusnych proudu rozumime
    sbihavost vzdusnych proudu
  82. Divergenci vzdusnych proudu nazyvame
    rozbihavost vzdusnych proudu
  83. Vitr ovlivnuje letecky provoz
    ve vsech fazich letu
  84. Mereni vetru
    vitr je urcen smerem a rychlosti
  85. Vliv vetru na let v letove hladine
    ovlivnuje ekonomickou a bezpecnostni stranku letoveho provozu
  86. "Vitr urciteho charakteru povazujeme v meteorologii za nebezpecny jev, oznacujeme jej jako ?SQUALL? a je definovan jako"
    "nahle zesileni rychlosti vetru z hodnoty alespon 16kt na hodnotu 22kt, ktera trva alespon 1min"
  87. Buys-Ballotuv zakon zni
    "pokud mi na severni polokouli fouka vitr do zad, mam oblast vyssiho tlaku vzduchu po prave strane"
  88. "Zname-li smer vetru pri zemi, muzeme zjistit rozlozeni tlaku ( vysoky, nizky )"
    pomoci Buys-Ballotova zakona
  89. Presny prevod rychlosti vetru z m/s na KT je vyjadren vztahem
    "1m/s = 1,94 kts"
  90. V oblasti tlakove nize vane na severni polokouli vitr pri zemi
    proti smeru pohybu hodinovych rucicek
  91. V oblasti tlakove vyse vane na severni polokouli vitr pri zemi
    ve smeru pohybu hodinovych rucicek
  92. Strih vetru je
    prostorova zmena vektoru vetru pripadajici na jednotkovo vzdalenost
  93. Urcete nejkritictejsi faze letu pro stret s nebezpecnym strihem vetru v nizkych hladinach
    "vzlet, priblizeni a pristani"
  94. "Vime, ze kondenzace v troposfere je podminena ochlazenim vodnich par. Dalsim nezbytnym predpokladem je pritomnost tak zvanych kondenzacnich jader v atmosfere, coz jsou"
    kapalne i pevne castice v ovzdusi
  95. Koncentrace kondenzacnich jader je nejvetsi
    v blizkosti velkych mestskych aglomeraci (prumyslove oblasti)
  96. "Pokud se jedna o nenasyceny vzduch, pak stabilnim zvrstvenim nazyvame zvrstveni, kdy"
    "se nenasycena castice vraci do puvodni rovnovazne(klidove) polohy, prestane-li pusobit vnejsi sila, ktera ji z teto polohy vychylila"
  97. "Instabilnim zvrstvenim pri nenasycenem vzduchu nazyvame zvrstveni, kdy"
    "nenasycena vzduchova castice pri svem vystupu z rovnovazne polohy dale stoupa, i kdyz prestane pusobit vnejsi sila"
  98. "O stabilni vzduchove hmote mluvime tehdy, plati-li"
    jsou v ni nepriznive podminky pro vznik vystupnych pohybu
  99. Atmosferickou konvekci nazyvame
    vice ci mene usporadany pohyb cetnych malych objemu vzduchu ve vertikalnim smeru
  100. Hlavni pricinou atmosfericke konvekce jsou
    horizontalni teplotni rozdily vznikajici vlivem nestejnomerneho zahrivani zemskeho povrchu
  101. Zakladni pricinou vzniku oblacnosti v atmosfere je
    dosazeni stavu nasyceni s naslednou kondenzaci nebo krystalizaci (desublimaci) vodnich par
  102. Mezi vysokou oblacnost patri
    "Cc, Cs"
  103. Mezi oblacnost s mohutnym vertikalnim vyvojem radime
    Cumulonimbus (Cb)
  104. Oblacnost strednich vysek tvori
    "Ac, As"
  105. Nizkou oblacnost tvori
    St
  106. Mezi oblacnost kupovitou patri
    Cu
  107. Smisenou oblacnost svym slozenim tvori
    "Cb, Ns"
  108. Srazky vypadavajici z oblacnosti typu Cb jsou charakteru
    prehanek
  109. Srazky vypadavajici z oblacnych soustav teplych front jsou prevazne
    trvale
  110. Namrzajicimi srazkami nazyvame srazky
    "tvorene prechlazenymi vodnimi kapkami, ktere pri dopadu na zem okamzite mrznou"
  111. Z vertikalne vyvinutych oblaku typu Cb vypadavaji prevazne srazky ve forme:
    prehanek
  112. Co znamena zkratka NSC ve zprave METAR nebo SPECI
    bez vyznacne oblacnosti (No significant cloud)
  113. Oblacnost provozniho vyznamu je definovana jako
    "oblacnost s vyskou zakladny pod 5000ft (1500m) nebo pod nejvyssi minimalni sektorovou nadmorskou vyskou, podle toho, ktera je vetsi, nebo oblaka typu Cb nebo Tcu v jakekoliv vysce"
  114. Meteorologickou dohlednost (horizontalni) v praxi urcujeme
    "odhadem dle planku orientacnich bodu, pripadne s vyuzitim pristroju"
  115. Drahovou dohlednosti (RVR) nazyvame
    "vzdalenost, na kterou pilot letadla nachazejiciho se na ose RWY vidi denni drahove oznaceni,nebo navestidla ohranucujici RWY nebo vyznacuji jeji osu"
  116. Ktere meteorologicke jevy nejcasteji nejvice zhorsuji dohlednost
    mlhy
  117. "Pokud je dohlednost mensi nez 1 km a je tento jev zpusoben nahromadenim produktu kondenzace ve sledovanem prostoru, pak tento jev nazyvame"
    mlha
  118. "Pokud se mlha vytvori tak, ze se od zemskeho povrchu ochlazenem nocnim vyzarovanim ochlazuje prilehla a dostatecne vlhka vrstva vzduchu, pak jde o mlhu"
    radiacni
  119. "Vytvori-li se mlha prenosem tepleho a vlhkeho vzduchu nad prochlazeny zemsky povrch, pak jde o mlhu"
    advekcni
  120. Frontalni mlhy se tvori zejmena pri prechodu
    teplych front a teplych okluzi
  121. Pri prechodu studene fronty I. druhu se tvori frontalni mlhy
    vyjimecne
  122. "V oblastech jezer, v udolich a v blizkosti velkych prumyslovych oblasti casto vznikaji mlhy, ktere nazyvame"
    mistni
  123. "Ktery z uvedenych druhu mlh ma nejdelsi dobu trvani v miste, kde se vytvoril"
    advekcni
  124. Advekcni mlha se velmi casto pretvari behem sveho trvani ve vrstvu oblacnosti typu
    St
  125. Ve ktere denni dobe pozorujeme nejcasteji tvoreni radiacnich mlh
    pred vychodem Slunce
  126. Jaka zmena teploty ve vertikalnim smeru je charakteristicka pro advekcni mlhy
    inverze
  127. Prevladajici dohlednost je definovana jako
    "nejvyssi pozorovatelna hodnota dohlednosti, ktere je dosazeno nejmene na polovine kruhoveho horizontu nebo nejmene na polovine letistni plochy"
  128. Ktera dohlednost se uvadi ve zprave METAR
    prevladajici dohlednost
  129. Ktera dohlednost se uvadi ve zprave SPECI
    prevladajici dohlednost
  130. Ktera dohlednost se uvadi v mistnich zpravach MET REPORT
    dohlednost ve smeru RWY
  131. Ktera dohlednost se uvadi v mistnich zpravach SPECIAL
    dohkednost ve smeru RWY
  132. Ve kterych zpravach muze byt uvedena minimalni dohlednost
    ve zpravach METAR a SPECI
  133. Dohlednosti uvadene v letistnich predpovedich TAF jsou predpovidane hodnoty
    prevladajici dohlednosti
  134. Ktere dve zakladni klasifikace vzduchovych hmot znate
    termicka a geograficka
  135. Podle termicke klasifikace delime vzduchove hmoty na
    "teple VH, studene VH, mistni VH"
  136. "Mistni vzduchovou hmotou nazyvame vzduchovou hmotu, ktera"
    "se naleza v dane oblasti delsi dobu, ma vlastnosti charakteristicke pro tuto oblast v dane rocni dobe"
  137. "Teplou vzduchovou hmotou nazyvame vzduchovou hmotu, ktera se pri postupu nad danou geografickou oblasti"
    ochlazuje
  138. "Studenou vzduchovou hmotou nazyvame hmotu, ktera se pri postupu nad danou geografickou oblasti"
    otepluje
  139. "Kazdy typ vzduchove hmoty klasifikovany dle termicke klasifikace muzeme rozdelit podle prubehu vertikalnich zmen teploty na stabilni a instabilni. Stabilni vzduchovou hmotou nazyvame vzduchovou hmotu, ve ktere"
    konvektivni oblacnost se nevyviji
  140. "Instabilni vzduchovou hmotou nazyvame vzduchovou hmotu, ve ktere dochazi ke vzniku"
    konvekce doprovazene vyvojem kupovite oblacnosti
  141. Podle geograficke klasifikace rozlisujeme vzduchove hmoty
    "arkticka, polarni (mirne sire), tropicka, ekvatorialni"
  142. "Pri prechodu z jedne vzduchove hmoty do druhe, se na jejich rozhrani setkavame s pocasim, vyrazne se lisicim od pocasi v jedne i druhe vzduchove hmote. Jak toto rozhrani nazyvame"
    atmosfericka fronta
  143. Carou fronty nazyvame
    prusecnice atmosfericke fronty a zemskeho povrchu
  144. Co je to atmosfericka fronta
    "sikma uzka prechodova vrstva mezi rozdilnymi vzduchovymi hmotami (meni se tam teplota, tlak,vitr, vlhkost)"
  145. "Podruznou frontou nazyvame frontu, ktera muze vzniknout"
    uvnitr jedne vzduchove hmoty
  146. "Stacionarni frontou nazyvame frontu, ktera"
    se nepohybuje
  147. Vyskovou frontou nazyvame
    "rozhrani mezi obema hmotami, ktere nedosahuje zemskeho povrchu"
  148. "Pokud se jedna o teplou frontu, pak"
    srazkove pasmo je pred carou fronty a jde o srazky trvale
  149. Nebezpecne jevy pro letovy provoz spojene s teplou frontou jsou
    "namraza, nizka oblacnost, zhorsena viditelnost"
  150. Ktere druhy oblaku jsou typicke pro oblacny sytem teple fronty
    "St, Ns, As"
  151. Ktery z oblaku tvorici se na cele studene fronty je pro letovy provoz nejnebezpecnejsi
    Cb
  152. "Pokud se jedna o studenou frontu I. druhu, ktere nebezpecne jevy jsou s ni spojeny"
    "oblacnost typu Cb na cele fronty, turbulence, namraza"
  153. Pri pozorovani prechodu studene fronty I. druhu je srazkove pasmo
    za carou fronty
  154. Pri prechodu aktivni studene fronty II. druhu se setkavame s typickymi nebezpecnymi jevy
    "silnou turbulenci, silnou namrazou, aktivni bourkovou cinnosti, silnymiprehankami, silnym vetrem"
  155. "Prechod studene fronty s aktivnimi bourkovymi projevy se v poli teploty, tlaku a prizemniho vetru projevuje"
    "pokles teploty, silny pokles tlaku, silne zesileni vetru a jeho narazovosti"
  156. Do jakych vysek zasahuje vertikalne vyvinuta oblacnost typu Cb v nasich zemepisnych sirkach a jake srazky z teto oblacnosti mohou vypadavat pri prechodu studene fronty II. druhu v letnim obdobi
    "12-15km, kroupy"
  157. Ktery z jevu vznikajicich na studene fronte II. druhu je zvlaste nebezpecny pro nizko letici letadla
    "silna turbulence, hulava"
  158. Proudeni jakeho smeru prevlada nad stredni Evropou behem celeho roku
    zapadni
  159. Jak nazyvame cast cyklony vymezenou teplou a studenou frontou
    teply sektor
  160. "Vzhledem ke skutecnosti, ze studena fronta postupuje vzdy rychleji nez tepla, postupne se pri zemi zuzuje teply sektor a teply vzduch z teto oblasti je vytlacovan do vyssich vrstev. Jak se nazyva tento proces"
    proces okluze
  161. Kterym jevem je okludovana fronta nebezpecna pro letovy provoz
    vyskyt maskovanych Cb oblaku
  162. V oblasti fronty se tvori mohutna a vyrazna oblacnost typu Cb. Je to typicky pripad
    studene fronty II. Druhu
  163. "Ktere jevy jsou typicke pro vlhky studeny vzduch, ktery se nad urcitou casti zemskeho povrchu zacne ohrivat"
    "vznik konvektivni oblacnosti, az bourkove, a tedy prehanky a mistni bourky"
  164. Co rozumime v meteorologii pojmem bourka
    nejvyraznejsi projev konvekce ve volne atmosfere
  165. Nebezpecne jevy spojene s bourkou
    "silne vystupne proudy s maximem v horni polovine Cb, silna turbulence, sestupne proudy s maximem blizko zakladny, silna namraza, kroupy, elektricke vyboje"
  166. Prizemni projevy aktivni bourky nebezpecne pro letecky provoz
    "hulava na cele bourky, existence silneho vzestupneho proudu pred hulavou, silny sestupny proud za hulavou v oblasti vypadavajicich srazek, silne narazy vetru"
  167. Bourky vznikajici uvnitr vzduchovych hmot rozdelujeme do dvou skupin podle podstaty jejich vzniku. Jednu skupinu bourek nazyvame bourky konvekcni (z tepla) a tyto vznikaji
    "nasledkem nerovnomerneho ohrivani zemskeho povrchu, ktere je pricinou vzniku termicke konvence v dobe dennich teplotnich maxim"
  168. "Bourky advekcni patri mezi bourky vznikajici uvnitr vzduchovych hmot tehdy, kdyz"
    studeny vlhky vzduch se posouva nad teply zemsky povrch nebo nad teply vodni povrch
  169. "Orografickymi bourkami nazyvame bourky, ktere vznikaji"
    "zesilenim konvence vlivem orografie (navetrne svahy pohori, oslunene svahy)"
  170. Bourky frontalni vznikaji zpravidla na
    studenych frontach nebo studenych okluzich
  171. Bourky se tvori
    nejcasteji odpoledne a vecer v hodinach nejvyssiich prizemnich teplot
  172. Nejvice dni s bourkou se soustreduje do oblasti
    tropickych sirek
  173. Ktere jsou nutne podminky pro vznik vyvinute bourky
    "instabilni zvrstveni do vysokych hladin, vysoka vlhkost a existence vnejsi sily, ktera zpusobi vertikalni pohyb"
  174. "Namrazou, kterou radime v letecke meteorologii mezi nebezpecne jevy, rozumime"
    tvorba ledu v ruznych formach na letadle za letu
  175. "Na jakych faktorech je zavisla tvorba, druh a intenzita namrazy"
    "na teplote a vlhkosti vzduchove hmoty, na velikosti vodnich castic, na rychlosti a teplote povrchu letadla, na aerodynamice letadla"
  176. "Ktery z druhu namrazy vznikne ve vrstve, kde jsou prevazne velke vodni kapky"
    ledovka
  177. "Letadlo leti prostorem, kde prevazuji drobne prechlazene vodni kapky a ledove krystalky, ktery druh namrazy se muze vytvorit"
    zrnita namraza
  178. "Aby se vytvorila namraza na letadle ve znacnem mnozstvi, musi byt predevsim splneno"
    prechlazene vodni kapky a povrch letadla musi mit teplotu nizsi 0?C
  179. Ktery z druhu oblacnosti je vzhledem k tvoreni namrazy nejnebezpecnejsi
    Cb
  180. V intervalu jakych teplot se nejcasteji tvori zrnita namraza
    -10?C az -20?C
  181. V oboru jakych teplot se tvori druh namrazy nazyvany ledovka
    0?C az -10?
  182. Tropopauzou nazyvame vrstvu
    prechodova vrstva mezi troposferou a stratosferou
  183. Muze se v tropopauze vyskytovat inverze teploty
    ano
  184. Vyska tropopauzy (vzdalenost od zeme) vzrusta
    od polu k rovniku
  185. V blizkosti tropopauzy se velice casto setkavame
    s dynamickou turbulenci - CAT
  186. "JET-STREAM ? JTST je silne vyskove proudeni, ktere se nejcasteji vyskytuje"
    v blizkosti tropopauzy
  187. Nejvyssi rychlost v oblasti JTST (jetstream) je v jeho ose. Jake nejvyssi rychlosti vetru byly v JTST zaznamenany
    500km/h i vice
  188. Na kterych meteorologickych mapach muzeme analyzovat JTST (jetstream)
    na mapach absolutni baricke topografie 300hPa az 200hPa
  189. Vyznam JTST pro letani
    JTST je nutno posuzovat jako nebezpecny jev
  190. "Ve velkych vyskach, predevsim v blizkosti JTST (jetstream) a tropopauzy, se casto vyskytuje turbulence i v bezoblacnem prostoru a proto dostala nazev ?clear air turbulence-CAT?. Jeji definice zni"
    "CAT je jakakoliv turbulence vyskytujici se v hladinach nad 6000 m, ktera neni spojena s oblacnosti s vertikalnim vyvojem"
  191. "Se kterym jevem, ktery se v horni troposfere vyskytuje, je CAT nejcasteji spojena"
    s JTST
  192. Pri advekci tepleho vzduchu vyska tropopauzy (vzdalenost od zeme):
    roste
  193. Ktere znate zakladni ukoly letecke meteorologicke sluzby
    "pozorovani pocasi, predpovidani pocasi, provadeni vystrazne sluzby"
  194. Ukolem meteorologicke sluzby v mezinarodnim letectvi je prispivat
    "k bezpecnosti, pravidelnosti a hospodarnosti mezinarodniho letectvi"
  195. Na zaklade pravidelnych leteckych meteorologickych pozorovani jsou sestavovany
    mistni pravidelne zpravy MET REPORT a zpravy METAR
  196. Na zaklade mimoradnych leteckych meteorologickych pozorovani jsou sestavovany
    mistni mimoradne zpravy SPECIAL a zpravy SPECI
  197. Zprava METAR je
    pravidelna letecka meteorologicka zprava
  198. Mistni pravidelna meteorologicka zprava ? zakladni meteorologicka informace pro stanoviste ATS se nazyva
    MET REPORT
  199. K jake meteorologicke informaci muze byt pripojena predpoved TREND
    ke zprave METAR
  200. "Ke kteremu z uvedenych casovych terminu, se muze v CR vztahovat zprava SPECI"
    0915 UTC
  201. Vystrazna cinnost letecke meteorologicke sluzby spociva ve vydavani nasledujicich vystrah
    "informace SIGMET, informace AIRMET, vystrahy pro letiste, vystrahy na strih vetru, vystrahy pro FIR"
  202. Ktera z techto meteorologickych vystrah se nevydava ve zkracene otevrene reci
    vystraha pro FIR
  203. Vystraha na snezeni se vydava
    pro jednotliva stanoviste
  204. "Na zaklade vykonu predpovedni sluzby vydava letecka meteorologicka sluzba nekolik druhu meteorologickych informaci, ktere patri mezi letecke meteorologicke predpovedi. Ktere z uvedenych informaci jsou predpovedi"
    "TAF, GAMET"
  205. Co je obsahem letistni predpovedi TAF
    strucne a vystizne vyjadreni ocekavani meteorologickych podminek na letisti behem stanoveneho casoveho obdobi
  206. Zkratka VC (vicinity) pouzivana v kodu METAR znamena:
    v blizkosti letiste (ve vzdalenosti priblizne 8-16km od referencniho bodu letiste)
  207. Co je to predpoved GAMET
    "oblastni predpoved pro lety v nizkych hladinach, vydavana ve zkracene otevrene reci pro vrstvu mezi zemi a FL100 (nebo FL150 i vyse v horskych oblatech)"
  208. Jak je v letistnich predpovedich kodovano ukonceni jevu vyznacneho pocasi (bez ohledu na dohlednost a oblacnost)
    NSW
  209. Ktere z uvedenych indikatoru zmen v letistnich predpovedich TAF jsou uvedeny spravne
    "TEMPO, BECMG"
  210. Ktere udaje musi obsahovat oblastni predpoved vydavana pro potreby stanovist ATS
    "vyskovy vitr a teplotu ve vysce, prizemni vitr, oblacnost, stav pocasi, dohlednost, namrazu, turbulenci, QNH a celkovou meteorologickou situaci, vse vztazeno k prislusne FIR"
  211. "Pokud je pristavaci predpoved vyjadrena kodovym slovem NOSIG, znamena to"
    po celou dobu platnosti nejsou predpovidany zadne vyznacne zmeny
  212. "Pokud je v pristavaci predpovedi nutne vyjadrit zmenu, pouzije se indikatoru"
    "TEMPO, BECMG"
  213. "Pokud je v kodu METAR ve skupine dohlednosti kodovano 9999, jedna se o prevladajici dohlednost"
    10km a vice
  214. "Je-li v kodu METAR pouzito kodove slovo CAVOK , pak to znamena"
    clouds and visibility OK
  215. Kodove slovo CAVOK se v kodu METAR uvadi kdyz jsou v case pozorovani splneny soucasne nasledujici podminky
    "dohlednost 10km a vice, neni oblaku pod 5000ft nebo pod nejvyssi minimalni sektorovou nadmorskou vyskou, nevyskytuji se Cb a Tcu v jakekoli vysce, nevyskytuje se pocasi vyznacne pro letectvi"
  216. Ktera oblacnost musi byti vzdy v kodu METAR uvedena
    "Cb, Tcu"
  217. Ktere z oblaku povazujeme za vyznacne konvektivni oblaky
    "Cb, Tcu"
  218. Mnozstvi oblacnosti skoro jasno az polojasno (1-2/8) se koduje
    FEW
  219. Mnozstvi oblacnosti zatazeno (8/8) se koduje
    OVC
  220. Mnozstvi oblacnosti oblacno az skoro zatazeno (5-7/8) se koduje
    BKN
  221. "Pokud je pozorovana na letisti bourka beze srazek, koduje se"
    TS
  222. Kodova zkratka SQ (squall) se pouzije pro hlaseni hulavy kdyz
    "dojde k nahlemu zesileni vetru o rychlosti alespon 16kt, rychlost dosahne alespon 22kt a tento stav trva alespon 1min"
  223. "Je-li ve zprave METAR uvedeno soucasne pocasi kodem FG, znamena to, ze je na letisti"
    mlha
  224. Promenlivy smer vetru do prumerne rychlosti 3 KT se koduje jako
    VRB
  225. Prizemni vitr o rychlosti mensi nez 1KT se koduje ve zpravach METAR a SPECI jako
    00000kt
  226. Hodnota tlaku QNH je 1010.5 hPa. Ktera z uvedenych hodnot je ve zprave METAR/SPECI spravne zakodovana
    Q1010 (logicky se zaokrouhluje dolu pro bezpecnost)
  227. Jaky vyznam maji indikatory FM a TL pouzivane v pristavaci predpovedi nebo letistni predpovedi
    "FM - od, TL - do"
  228. Kde je spravne ve zkratkach ICAO (kod METAR) uvedeno pokryti oblacnosti 3 - 4/8
    SCT
  229. Kde je spravne ve zkratkach ICAO (kod METAR) uvedeno pokryti oblacnosti 5?7/8
    BKN
  230. Kde je spravne ve zkratkach ICAO (kod METAR) uvedeno pokryti oblacnosti jasno
    NSC
  231. Co je to AIRMET
    "informace o meteorologickych jevech na trati, ktere mohou ovlivnit bezpecnost letu v nizkych hladinach (pod letovou hladinou 100, nebo 150 i vyse v horskych oblastech)"
  232. Co je to SIGMET
    "informace o meteorologickych jevech na trati, ktere mohou ovlivnit bezpecnost letoveho provozu"
  233. Vyrazem CAVOK se nahrazuji udaje o
    "dohlednosti, drahove dohlednosti, soucasnem pocasi a oblacnosti provozniho vyznamu"
  234. Vyrazu CAVOK se pouziva vyskytuji-li se v case pozorovani soucasne nasledujici podminky
    "dohlednost 10km nebo vice, neni oblaku provozniho vyznamu, nevyskytuje se pocasi vyznacne pro letectvi"
  235. V mistnich pravidelnych a mimoradnych zpravach (rozsirovanych pouze v ramci letiste) musi byt casovy interval pro prumerovani hodnoty smeru a rychlosti prizemniho vetru
    2 min
  236. "Informace o smeru prizemniho vetru predavane pilotum, ktere prislusne stanoviste ATS ziskava z ukazatele prizemniho vetru jsou v CR"
    "na letistich s AFIS a letistich, kde se poskytuje sluzba RLP"
  237. V meteorologickych zpravach rozsirovanych mimo ramec letiste (METAR/SPECI) musi byt casovy interval pro prumerovani hodnoty smeru a rychlosti prizemniho vetru
    10 min
  238. "V mistnich pravidelnych a mimoradnych zpravach a ve zpravach METAR a SPECI musi byt hlaseno kolisani smeru prizemniho vetru od prumerneho smeru vetru behem poslednich 10 minut, je-li celkova hodnota kolisani"
    "o 30?nebo vice, pri rychlostech vetru 10kt nebo pokud je zmena rychlosti vetru o 10kt a vice, trvajici alespon 2min"
  239. "Jestlize se predava letadlu hlaseni RVR ze trech mericich mist, oznaceni techto mist"
    "TDZ, MID, END RWY"
  240. Kdyz se udava mnozstvi oblacnosti s pouzitim FEW znamena to
    few; 1-2/8
  241. Kdyz se udava mnozstvi oblacnosti s pouzitim SCT znamena to
    scattered; 3-4/8
  242. Kdyz se udava mnozstvi oblacnosti s pouzitim BKN znamena to
    broken; 5-7/8
  243. Kdyz se udava mnozstvi oblacnosti s pouzitim OVC znamena to
    overcast; 8/8
  244. "Jestlize se udava mnozstvi oblacnosti s pouzitim FEW, SCT, BKN, OVC a pouzije se i oznaceni druhu oblacnosti pak zkratka TCu znamena"
    vezovity cumulus
  245. "Neni-li pozorovana zadna oblacnost provozniho vyznamu, neni-li omezena vertikalni dohlednost a nelze pouzit terminu CAVOK pouziva se zkratka:"
    NSC
  246. Co znamena zkratka VA
    vulkanicky popel
  247. Co znamena zkratka VAAC
    centrum pro vydavani informacnich zprav o vulkanickem popelu
  248. Kolik nebezpecnych meteorologickych jevu smi obsahovat informace SIGMET
    1
  249. "Je-li v informaci SIGMET uvedena zkratka RDOACT CLD, pak se jedna o SIGMET vydany"
    radioaktivni oblak
  250. Mistni pravidelne zpravy MET REPORT jsou urceny
    mistnimi pravidelnymi pozorovanimi pocasi na letisti
  251. Mistni mimoradne zpravy SPECIAL jsou urceny
    mistnimi mimoradnymi pozorovanimi pocasi na letisti
  252. Zpravy METAR jsou urceny
    pravidelnymi pozorovanimi pocasi na letisti
  253. Zpravy SPECI jsou urceny
    mimoradnymi pozorovanimi pocasi na letisti
  254. Jake je obdobi platnosti pristavaci predpovedi TREND
    2 hodiny od casu vydani METARu (je soucasti METARu)
  255. "Urcete typ meteorologicke zpravy, jeji datum a cas vydani:
    • METAR LKPR 090900Z 19006KT 9999 BKN011 BKN023 06/05 Q0990 NOSIG="
    • "pravidelna meteorologicka zprava METAR, vydana 9. den v mesici v 0900 UTC"
  256. "Dekodujte zpravu METAR a urcete, ktery udaj dohlednosti odpovida zprave:
    • METAR LKPR 090830Z 28017KT CAVOK 05/01 Q1005 NOSIG RMK REG QNH 0997="
    • prevladajici dohlednost 10km a vice
  257. "Co vyjadruji skupiny R24/690329 a R31/390134 uvedene v nasledujici zprave METAR:
    • METAR LKPR 171000Z 02013KT 9999 SCT020 SCT040 M03/M06 Q1013 R24/690329 R31/390134 NOSIG="
    • tyto skupiny obsahuji informace o stavu drah
  258. "Jaky je v souladu s nasledujici zpravou METAR brzdici ucinek nebo koeficient treni na RWY 31:
    • METAR LKPR 171000Z 02013KT 9999 SCT020 SCT040 M03/M06 Q1013 R24/690329 R31/390134 NOSIG="
    • "koeficient treni je 34, coz odpovida strednimu brzdicimu ucinku, tj. 3"
  259. "Dekodujte zpravu METAR a urcete, ktery udaj vertikalni dohlednosti odpovida zprave:
    • METAR LKPR 241730Z 31018KT 0800 R24/0900D R31/P2000D +SN VV002 M01/M01 Q1001 TEMPO 0300 +SN OVC001 RMK REG QNH 0995="
    • 200ft
  260. "Dekodujte zpravu METAR a urcete drahovou dohlednost a jeji tendenci na RWY31, ktera odpovida zprave:
    • METAR LKPR 241730Z 31018KT 0800 R24/0900D R31/P2000D +SN VV002 M01/M01 Q1001 TEMPO 0300 +SN OVC001 RMK REG QNH 0995="
    • "nad 2000m, sestupna tendence"
  261. "Dekodujte zpravu METAR a urcete, ktery udaj vertikalni dohlednosti odpovida zprave:
    • METAR LKPR 241730Z 31018KT 0200 R24/0500D R31/0300D +SN VV000 M01/M01 Q1001 NOSIG="
    • vertikalni dohlednost je mensi nez 100ft
  262. "Vyraz SHRASN v nasledujici letistni predpovedi znamena:
    • TAF LKPR 090500Z 0906/1012 26016KT 9999 BKN030 TEMPO 0906/0910 26016G26KT 6000 -RA BKN020 TEMPO 0910/0922 27018G28KT 4000 SHRA BKN015 PROB30 0912/0916 27022G32KT 1800 SHRASN="
    • mirne prehanky deste se snehem
  263. "Urcete datum vydani a obdobi platnosti nasledujici letistni predpovedi:
    • TAF LKPR 090500Z 0906/1012 26016KT 9999 BKN030 TEMPO 0906/0910 26016G26KT 6000 -RA BKN020 TEMPO 0910/0922 27018G28KT 4000 SHRA BKN015 PROB30 0912/0916 27022G32KT 1800 SHRASN SCT013CB TEMPO 0922/1012 1600 SHRASN BKN010="
    • predpoved byla vydana 9. den v mesici v 0500UTC a plati od 9. dne v mesici 0600UTC do 1200UTC nasledujiciho dne
  264. "Podle nasledujici letistni predpovedi lze ocekavat obcas v prehankach 9. den v mesici mezi 0600UTC a 1400UTC prizemni vitr:
    • TAF LKTB 090500Z 0906/1012 25012KT 9999 BKN030 TEMPO 0906/0914 33016G26KT 6000 SHRA BKN017 BECMG 0906/0908 30014KT TEMPO 0914/1012 30016G26KT 6000 SHRA BKN015 PROB30 0914/0916 SCT015CB="
    • "ze smeru 330?o rychlosti 16kt, v narazech 26kt"
  265. "Kodem 9999 se v letistni predpovedi vyjadruje:
    • TAF EDDF 060500Z 0606/0712 34010KT 9999 BKN020 TEMPO 0606/0618 RA BKN014 BECMG 0618/0620 28010KT TEMPO 0618/0708 4000 -RADZ BKN009 BECMG 0710/0712 29015G25KT="
    • prevladajici dohlednost 10km a vice
  266. "Kdy a s jakou pravdepodobnosti je podle nasledujici letistni predpovedi ocekavana na letisti mlha:
    • TAF LKPR 122300Z 1300/1406 27007KT 9999 FEW035 PROB30 TEMPO 1300/1304 7000 BKN008 BECMG 1304/1307 6000 BKN007 TEMPO 1305/1310 3000 BR BKN004 PROB30 TEMPO 1306/1309 0600 FG BKN001 BECMG 1312/1315 9999 SCT025 BECMG 1321/1324 17010KT 7000 PROB40 1401/1404 2000 BR BKN002 TEMPO 1404/1406 3000 -RADZ BKN006 BECMG 1404/1406 23010KT="
    • "mlha je ocekavana s 30% pravdepodobnosti 13. den v mesici, prechodne mezi 0600UTC a 0900UTC"
  267. Meteorologicky radar
    "aktivne vysila v pasmu mikrovln (centimetrovych vln), detekuje odrazy od srazkove vyznacne oblacnosti"
  268. Meteorologicke radary meri
    "radiolokacni odrazivost, ktera je umerna velikosti a koncentraci srazkovych castic (kapek, snehovych vlocek, ledovych krupek apod.) v atmosfere"
  269. Meteokanal TAR a site meteorologickych radaru
    "pracuji na shodnem principu (primarni radar), ale lisi se vlnovou delkou, tvarem antenniho svazku, detekcni schopnosti a intervalem obnovy dat"
  270. Bezne zobrazeni meteoradarove informace na CWS (spolu s radarovou situaci) je
    "ve 4 urovnich odrazivosti, prahova hodnota odpovida mirnym srazkam, nejsilnejsi pak intenzivnim bourkovym jadrum (s pravdepodobnym vyskytem krup)"
  271. "Rozsahle plochy radioecha slabe intenzity (pod cca 20 dBZ = modra nebo zelena barva; bez zobrazeni v radarove situaci na CWS), bez vyskytu jader vyssi odrazivosti, odpovidaji"
    "vrstevnate oblacnosti, s pravdepodobnym vyskytem slabych nebo mirnych trvalych srazek, s moznym vyskytem namrazy, ale pravdepodobne bez elektrickych vyboju, bez silne turbulence a vyskytu krup"
  272. "Jednotliva jadra vysoke radiolokacni odrazivosti (nad 30 dBZ, zobrazena v radarove situaci na CWS), odpovidaji"
    "oblakum typu Cb spojenym s prehankami, pripadne bourkami; je pravdepodobny vyskyt nebezpecnych jevu pri zemi i ve vyssich hladinach"
  273. Druzice METEOSAT snima
    "pevnou oblast zemskeho povrchu z geostacionarni obezne drahy, ve vysce cca 36000km nad rovnikem, stred snimku (poddruzicovy bod) je priblizne nad Guinejskym zalivem"
  274. Meteorologicke druzice urcuji napr.
    "radiacni teplotu horni hranice oblacnosti, pripadne zemskeho povrchu (v pasmu tepelneho vyzarovani, vlnove delky cca 10 mikrometru)"
  275. Infracerveny snimek druzice METEOSAT ukazuje
    "teplotu horni hranice oblacnosti, pripadne zemskeho povrchu; chladne oblasti vysoke oblacnosti jsou zobrazeny jasne bilou, teple oblasti (napr. zemsky povrch) tmave sedou"
  276. Sit detekce blesku
    "pracuje na dlouhych vlnach na principu multilaterace (MLAT), zachycuje prevazne mista uderu blesku do zeme"
  277. "Pokud na druzicovem snimku v infracervene oblasti spektra vidime jasne bilou oblast a ve stejnych mistech neukazuji meteoradary zadne odrazy, jedna se pravdepodobne"
    "pouze o vysokou cirrovitou oblacnost, v danem miste by nemely vypadavat srazky ani se vyskytovat nebezpecne jevy"
  278. "Pokud na druzicovem snimku v infracervene oblasti spektra vidime svetle sedou oblast a ve stejnych mistech ukazuji meteoradary slabe odrazy (pod 20 dBZ = modra barva, bez indikace v radarove situaci na CWS), jedna se pravdepodobne"
    "o stredni a nizkou oblacnost, spojenou se slabym destem nebo snezenim; obvykle jde o jevy slabe nebo mirne nebezpecnosti (mozny vyskyt namrazy); nejsou pravdepodobne elektricke vyboje ani kroupy"
  279. Typicke intervaly obnovy obrazovych meteorologickych dat jsou
    "meteokanal TAR: 30s, sit meteoradaru: 5min, druzicove snimky: 15min, detekce blesku: 1min"
  280. Jev nazyvany turbulence je definovan jako
    sily pusobici na letadlo v ruznych smerech udelujici tomuto letadlu ruzna pridavna zrychleni
  281. "Podle pricin vzniku zname turbulenci termickou, ktera vznika"
    vlivem nestejnomerneho zahrivani zemskeho povrchu a tim i nestejnomerneho ohrivani prilehlych vzduchovych vrstev
  282. Jak nazyvame turbulenci vzniklou vlivem nestejnomerneho ohrati zemskeho povrchu
    termickou
  283. Co je zakladni pricinou vzniku mechanicke turbulence
    udporadani terenu a rychlost vetru
  284. "Pri analyze mechanicke turbulence zjistujeme, ze pokud kolme proudeni ve smeru na prekazku dostatecne zesili ve vrstve vzduchu, nekolikanasobne prevysujici svou mohutnosti vysku prekazky, objevi se za prekazkou proudeni, ktere nazyvame"
    vlnove
  285. "Pokud je vertikalni mohutnost proudici vrstvy pomerne mala ? srovnatelna s vyskou prekazky, pak na zavetrne strane prekazky vznika proudeni (pri dostatecne rychlosti vetru), ktere nazyvame"
    rotorove
  286. Co rozumime pojmem ?cista termika?
    termicky vzestupny proud bez tvorby oblacnosti
  287. "Dynamicka turbulence se vyskytuje ve velkych vyskach casto v bezoblacnem prostoru, protoze"
    je tam minimalni vlhkost
Author
Anonymous
ID
331420
Card Set
MET_FINALS_RLP_v.1.0
Description
MET_FINALS_RLP
Updated