-
"Letoun ma letet po radialu 115 od?zarizeni VOR. Jestlize je deklinace 10?W, pak na OBS musi byt nastaveno"
115
-
"Letoun leti po radialu 154 k?zarizeni VOR. Aby letoun po preletu VOR pokracoval po radialu 062, bude tocit"
doprava
-
"Letoun leti od zarizeni VOR magnetickym kurzem 279, pravy snos 12?, deklinace 3?E a na OBS je nastaveno 282. Svisle brevno ukazatele CDI bude"
vlevojQuery1101010351857502513528_1494629129329?
-
"Pokud je letoun usazen na radialu 176 od zarizeni VOR a vylucuje levy snos 7?, pak je jeho magneticka trat"
176
-
Zarizeni ADF indikuje
Relative bearing smerem k NDB
-
Udaj na ADF je nezavisly na snosu vetru
ano
-
"Chyba urceni horizontalni vzdalenosti pomoci DME je tim vetsi, cim je letoun"
bliz k zarizeni / ve vetsi vysce
-
Frekvenci DME pilot
"neladi, pokud se jedna o samostatne DME, tadi se frekvence virtualniho VORu"
-
Frekvenci OM (Outer Marker) a MM (Middle Marker) systemu ILS pilot
nemusi ladit
-
Frekvence GP (Glide Path) systemu ILS je
"328,6 az 335,5 MHz s frekvencnim odstupem 150 Hz"
-
Povolena odchylka BRNAV je
+- 5NM v 95%
-
GBAS poskytuje
presnejsi informace nez GNSS
-
"Zakladem ADS-B je, ze:"
letadlo meri svoji polohu a info vysle vsem stanicim okolo
-
Je letoun vybaven pro P-RNAV schvalen i jako RNP1?
ne
-
2 hlavni funkce FMS jsou:
"4D prostorova navigace, optimalizace vykonu letadla za ucelem dosazeni co nejekonomictejsiho letu"
-
Rozsirene (Augmented) satelitni systemy se deli do kategorii
"SBAS, ABAS, GBAS"
-
Minimalni pocet satelitu pro urceni 3D polohy pomoci GPS je
4
-
Prijimac all-in-view systemu GPS
vyhodnocuje vsechny viditelne druzice
-
Palubni zarizeni VOR indikuje
Magneticky smernik (radial)
-
Horizontalni deklarovane kryti LLZ je
25 NM od prahu RWY v sektoru 10? a 17 NM v sektoru 35?
-
System ILS
"vytvari v prostoru priblizeni na pristani objektivne zameritelny paprsek, doplneny ve dvou bodech udajem o vzdalenosti od prahu RWY"
-
Radiovyskomer (RA) meri
relativni vysku - vysku letadla nad terenem
-
Radiovyskomer (RA) meri v rozsahu
0 - 2500 ft
-
"Pro rizeni letoveho provozu je zakladni vyznam radaru v tom, ze:"
zarizeni je mozne vyuzit k ziskani presnych informaci o polohach a rychlostech letadel spolu s jinymi uzitecnymi informacemi o nich
-
Primarni radar (PSR) je:
nezavisly nekooperujici system
-
System primarniho radaru musi byt schopen:
vysilat energii a prijimat energii odrazenou od objektu v dosahu
-
Kmitocty pouzivane pro primarni radary v civilnim letectvi jsou v pasmu:
"L, S, X 1,2-10,5 GHz (mozna C a Ku)"
-
ADS-B je prehledovy system:
automaticky zavisly
-
Multilateracni system (WAM) je schopen zjistit cile s podminkou:
"ze cil (letadlo) je vybaven odpovidacem, ADS-B (asi jen pro pripad, ze nedokazu precist polohovou info), ACAS (neco vysila)"
-
Minimalni dosah tratoveho primarniho radaru (RSR) je stanoven:
"160 az 200 NM (neni stanoven zadnym predpisem, smernici nebo manualem)"
-
Radarova rovnice pro vypocet dosahu radaru je:
neni shodna pro vypocty PSR a SSR
-
Rozlisovaci schopnost v uhlu u primarniho radaru je zavisla na:
sirce vyzarovaciho diagramu
-
Rozlisovaci schopnost v dalce u primarniho radaru je zavisla na:
na sirce impulsu vysilace
-
Velikost odrazne plochy cile zasadne ovlivni:
dosah primarniho radaru
-
Pro potlaceni pevnych cilu u primarniho radaru (MTI) je vyuzito:
Dopplerova jevu
-
Pozadavky na technicke charakteristiky sekundarniho radaru (SSR) jsou popsany v:
ICAO Annex 10
-
Sekundarni radar (SSR) nebo multilateracni system (WAM) je:
nezavisly kooperujici system
-
Sekundarni radar vysila dotazy:
na kmitoctu 1030 MHz
-
Palubni odpovidac sekundarniho radaru vysila odpovedi:
na kmitoctu 1090 MHz
-
V modu C je mozne kodovat vysku nejvice do:
126 750ft (od -1000 ft)
-
Ktery z kodu SSR v modu A neni realizovatelny:
2800
-
Pro zjisteni kodoveho cisla sekundarnim radarem je urcen mod:
A
-
V modu C sekundarniho radaru se predava:
udaje o tlakove vysce
-
Ktery kod sekundarniho radaru oznacuje nezakonne zasahovani:
7500
-
Ktery kod sekundarniho radaru oznacuje poruchu radiokomunikacnich prostredku:
7600
-
Ktery kod sekundarniho radaru oznacuje letadlo v tisni:
7700
-
Identifikaci letadla (ACID) je mozne prezentovat na radarovem zobrazeni:
korelaci modu A s udajem v letovem planu nebo prostrednictvim modu S
-
Nesynchronni poruchy SSR (FRUIT ?False Replies Un-synchronised In Time) vznikaji:
prijetim a zpracovanim odpovedi na zaklade dotazu jineho SSR
-
ICAO 24-bit adresa pouzivana sekundarnim radarem v modu S i systemem ADS:
je nemenna a pridelovana leteckym rejstrikem s vazbou na registraci
-
Zakladni letecke frekvencni pasmo vyhrazene pro radiovou komunikaci se pohybuje
118 - 137 MHz
-
Jakou modulaci pouzivame v letectvi pro radiovy prenos hlasove informace?
amplitudovou
-
"Jake se v letecke komunikaci, VKV pasmu, pouziva kmitoctove deleni?"
"25 KHz, nad FL195 8,33 kHz"
-
Co je to ?squelch? na strane prijimace
"elektronicky obvod, ktery umlcuje hlasovy vystup, kdyz na vystupu je slaby signal"
-
Jakou vyzarovaci charakteristiku musi mit antena pripojena na radiokomunikacni system
vsesmerova
-
Radiokomunikacni system se sklada
z nekolika vysilacich stredisek
-
Ridici letoveho provozu je s prijimaci a vysilaci propojen
prostrednictvim komunikacni ustredny
-
"Je radiokomunikacni system nejakym zpusobem delen z hlediska zalohovani sebe sama?
- Pokud ano na jake podsystemy?"
- "hlavni podsystem (GAREX), zalozni a tisnovy"
-
Co je funkce coupling (retransmise)?
"vysilani relace letadlu na dalsi frekvenci, navolene ridicim (do vice sektoru)"
-
Na jakem principu pracuje VKV zamerovac?
prijima vysilani letadla a zjistuje velikost azimutoveho uhlu
|
|
